-
To se mi líbí
-
Doporučit
Rád bych věděl rozdíl mezi slovy Metoda, metodologie, metodika a poté
rozdíl mezi slovem metoda a technika.
Píší bakalářskou práci na téma techniky projektového managementu a rád bych
se hned od začátku opřel o jasnou definici, kterou bohužel nemohu nikde
najít.
Uvádím citace ze tří obecných encyklopedií, takže si můžete vybrat, která
definice se vám bude zdát nejlepší.
Pokud se jedná o rozdíl mezi slovy metoda a technika, tak dle mého názoru
potřebujete nejprve tu teoretickou část neboli metodu či metodiku něčeho k
praktickému použití neboli technice provedení.Tato slova jsou často chápána
jako synonyma, v různých oborech se chápání těchto pojmů může lišit, a to i
v rámci jenoho oboru (např. informatika)
Všeobecná encyklopedie Universum. 6. díl/Mb-Op (Praha, Odeon 2001)
metoda - řec. methodos - sledování, bádání, poznání, obecně každý plánovitě
užitý postup, který slouží k dosažení nějakého cíle; vývoj a aplikace
specifické, svému předmětu přiměřené metody jsou základním předpokladem a
součástí každé vědy. Společné prvky vědeckých metod jsou mj. pozorování,
tvoření hypotéz,experiment,analýza,indukce,dedukce a analogie = metodologie
metodologie - z řec. methodos - postup zkoumání, logos - slovo, nauka.
kritické zkoumání vědeckých metod, obecně, tak i pro určitou vědu; součást
teorie vědy.
metodika - z řec. methodikos - návodný, návod podávající. nověji speciální
didaktika, teorie vyučování jednomu určitému předmětu.
Všeobecná encyklopedie Universum. 9. díl/Sp-T (Praha, Odeon 2001)
technika - z řečtiny techniké, techné = řemeslo umění. v užším smyslu
vývoj, výroba a účelné využití nástrojů všeho druhu; dále také konstrukce a
použití komplikovaných nástrojů (stroje) a přístrojů při systematickém
využití vědeckých poznatků, zvl. funkčních a zákonitých poznatků přírody.
Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích.Díl 3,m/r. (Praha, Nakladatelský
dům OP Diderot 1997)
metoda - soustavný postup, který v dané oblasti vede k cíli, v ideálním
případě nezávisle na schopnostech toho , kdo ho provádí. Souhrn pojmů,
nástrojů a pravidel , jež patří k základům každé vědy, popř. i jiných
činností
metodologie - souhrn metod určité vědy, nauka o metodách
metodika - teoreticko-praktické schéma určující postup provádění odborné
činnosti. Vychází z vědeckého poznání a empirie, přesně vymezuje jednotlivé
postupy pro výkon dané činnosti.
Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Díl 4,ř/ž. (Praha,
Nakladatelský dům OP Diderot 1998)
technika - souhrn lidských činností, pracovních postupů, pracovních
prostředků (výrobních nástrojů) a znalostí, které umožňují využívat
přírodní bohatství k průmyslové produkci, k výrobě hmotných statků pro
uspokojení lidských potřeb. Technika umožňuje člověku využitím znalostí
přírodních zákonů odkrývat a lépe využívat zdroje energie a surovin. Je
specifický lidský fenomén; bývá interpretována jako zprostředkující
činitel, pomocí něhož člověk působí na přírodu.
Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí.
Sedmnáctý díl. Median-Navarrete. S 26 přílohami a 161 vyobrazeními v textu.
(Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze 1901)
methoda -z řečtiny = cesta za něčím. Obecně značí způsob jakým postupuje
nějaká činnost lidská (ať myšlení, ať jednání. Ve vědoslovném smysle rozumí
se metodou způsob či forma úmyslného postupu, kterým snažíme se dojíti
vědeckých poznatků, tj. pravdivých soudů, jež dle jejich sourodosti
seskupiti lze v jisté, náležitě spořádané souhrny čili jednotlivé vědy.
Činnost v oboru každé vědy nese se čtverým směrem; jednak nutno získané
soudy zkoumati, zdali jsou správné a přesné (zdali jsou vskutku vědecké
poznatky), jednak třeba zásobu dosavadních poznatků stále a stále
obohacovati pozantky novými, jednak nabyté a zjištěné pozantky nutno
pořádati dle vzájemných jejich věcných a logických vztahův a konečně
nabytý, prozkoumaný a spořádaný obsah vědy nutno s jinými lidmi sdělovati
(je oné vědě učiti). Patrně tedy i metod vědeckých jsou čtyři druhy: metody
kritické (argumentační, apodeiktické), metody heuristické, metody (či
formy) systematické a metody didaktické. Jest pak věcí každé jednotlivé
vědy, aby si vypracovala své speciální metody; ale ať jakékoli jsou tyto
speciální methody, možno je dle jejich podstaty převésti na několik
obecných tříd forem čili method základních. Dle toho jak cíli postupuje se
(kritické, heuristické, systematické, didaktické)mohou methody býti buď
přímé nebo nepřímé (nejdoucí k vlastnímu cíli hned, ale oklikou); methody
postupující od složitějšího k jednoduššímu (analyse, synteze); methody
postupující od jednotlivin (resp. od známých jedinečných vztahů) k
obecninám (stanovení obecných zákonů) - induktivní, deduktivní. Další
stopování otázky jest úkolem methodologie.
methodologie čili methodika, nauka o methodě, část vědosloví, která obírá
se otázkou methody. Dosud bývá zvykem lišiti methodologii obecnou (nauku o
methodě vůbec a o obecných jejích formách) a methodologii speciální (nauku
o konkrétním užití čili aplikaci těchto obecných method). Leckdy pak
logikové do methodologie zahrnují také otázky třídění, soustavy a ocenění
významu věd.
Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí.
Dvacátýpátý díl. T-Tzschirner. S 24 přílohami a 327 vyobrazeními v textu.
(Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze 1906)
Technika - z řeč.: činnost umělecká nebo řemeslná, zručnost neb umělost při
provádění materiálních částí výtvarných umění, též nauka o tom. Tak se
mluví o technice v oblasti malířství, hře na klavír , v kuse divadelním
apod.
Ekonomické vědy, obchod
--
Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze
31.03.2009 11:22