Způsob ukládání mrtvých do země u polabských Slovanů, 12. století?

Text dotazu

Dobrý den,
z nálezů u nás známe často ukládání mrtvých na pravém/levém boku hlavou k jihu/severu (ale i jinak), obvykle podle pohlaví mrtvého atp.

Zajímá mě, prosím, jak ve středověku (ideálně ve 12. století) ukládali své mrtvé v oblastech obývaných polabskými Slovany (nejlépe na Rujáně)?

Moc děkuji a s pozdravem...

Odpověď

Dobrý den,

dostupné prameny, které nám podávají zprávy o pohřebních ritech Slovanů se shodují víceméně v tom, že původně převládal u Slovanů ritus žárový (spalování mrtvých), který se od postupně proměnil od žárového hrobu v hrob kostrový. Tato změna probíhala pozvolna pod vlivem jak křesťanství, tak také nomádských národů (uváděni jsou například Avarové, Bulhaři a Chazaři). Kdy k pohřbívání nespálených těl začalo přesně docházet se názory autorů liší. Někteří tuto změnu zasahují až do 8.-9. století, jiní podotýkají, že již v 5. a 6. století ve střední a západní Evropě převládal ritus kostrový, který, jak je doloženo, převládal v 5. století již u nás. Rujána je často zmiňována jako jakési poslední útočiště Slovanů, kde k přechodu od slovanských zvyků došlo až úplně nejpozději. Informace o inventáři i rozmístění hrobů podle jsou velmi různorodé a podrobné informace najdete například v knize Jaroslava Maliny Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy.

Co se týče Vaší otázky ohledně pohřbívání polabských Slovanů - Ránů, je o to zajímavější, že ve Vámi jmenovaném 12. století bylo dánským křesťanským králem Valdemarem I. dobito náboženské centrum ostrova, Svantovítův chrám v hradišti Arkona. Rujána byla připojena ke království ve vazalském vztahu jako Rujánské knížectví a Ránové byli donuceni přijmout křest s čímž jistě přibyl i zákaz spalování nebožtíků a nastolení křesťanských zvyků, včetně těch pohřebních. Téma pohřebních ritů Slovanů je velmi obsáhlé, nicméně se mnoho pramenů nedochovalo a písemné zkazky jsou poskrovné. Níže proto najdete výběr z dostupných zdrojů, doporučujeme například zejména Helmholdovu kroniku, která se zaměřuje zejména na historii polabských Slovanů.

Zdroje a doporučená literatura:

*BIERMANN, Felix. "Medieval elite burials in eastern Mecklenburg and Pomerania." Antiquity, vol. 82, no. 315, 1 Mar. 2008, pp. 87+. Gale Academic OneFile, link.gale.com/apps/doc/A177449643/AONE?u=anon~fe1568b8&sid=googleScholar&xid=073df0ec. Accessed 30 Apr. 2022.

https://brill.com/view/book/9789004331488/BP000012.xml

*HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu: obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. České Budějovice: Veduta, 2006. s. 183. ISBN 80-86829-18-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:341ccd50-7814-11e5-8f50-001018b5eb5c

*HELMHOLD. Vyhubení Slovanů pobaltských: Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda. V Praze: Šolc a Šimáček, 1925. s. [1a]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:cb15c8f0-2bbe-11e3-b62e-005056825209

* GANINA, Natalija Aleksandrovna. Enigmas of the Rügen Slavs. Studia Slavica et Balcanica Petropolitana, [s. l.], n. 2, p. 65–81, 2015. Disponível em: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edselr&AN=edselr.25619519&lang=cs. Acesso em: 2 maio. 2022.

* JUNGKLAUS, B.; BIERMANN, F. New observations of the burial rite: Traces of fire exposure in Early Medieval inhumations burials — examples from the Slavic cemetery of Wusterhausen/Dosse (North-Eastern Germany). Anthropologischer Anzeiger, [s. l.], v. 78, n. 1/2, p. 115–122, 2021. Disponível em: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edsbl&AN=RN626648251&lang=cs. Acesso em: 2 maio. 2022.

*LUTOVSKÝ, Michal. Hroby předků: sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha: Academia, 1996. s. 82. ISBN 80-200-0567-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:42f4bd30-bdf9-11e5-82dc-5ef3fc9bb22f

* KAJKOWSKI, K. Slavic Journeys to the Otherworld. Remarks on the Eschatology of Early Medieval Pomeranians. Studia Mythologica Slavica, [s. l.], n. 18, p. 15–34, 2015. DOI 10.3986/sms.v18i0.2828. Disponível em: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edb&AN=110225499&lang=cs. Acesso em: 2 maio. 2022.

*PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8.

*UNGER, Josef a MALINA, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů, 25: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. V Brně: Nadace Universitas Masarykiana, 2006. s. 43. ISBN 80-86258-59-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d7fdf420-6368-11e3-ae93-001018b5eb5c

*VÁŇA, Zdeněk et al. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. s. 133. ISBN 80-7038-187-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:17ef693c79f5ff8aa9b2db0c8f227c1e

ZAROFF, Roman. 2007. «Politics and Priests in a Pagan Slavic Principality». Collegium Medievale 20 (mai). Oslo, Norge. http://ojs.novus.no/index.php/CM/article/view/75.

ZAROFF, Roman (2000). The Origins and Evolution of the North-Eastern and Central Polabian (Wendish) Religious and Political System. PhD Thesis, School of History, Philosophy, Religion and Classics, The University of Queensland.

ZAROFF, Roman. "Perception of Christianity by the pagan Polabian Slavs." Studia mythologica Slavica letnik 4 (2001) str. 81-96.
<http://www.dlib.si/?URN=URN:NBN:SI:DOC-ALI93AP4>

Internetové odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Rani_(Slavic_tribe)

https://en.wikipedia.org/wiki/R%C3%BCgen

https://en.wikipedia.org/wiki/Cape_Arkona

https://en.wikipedia.org/wiki/Jaromarsburg