-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, našla jsem odpověď vaší knihovny na podobný dotaz z roku 2011 (zde) http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/odsun-nemcu-praha, chtěla jsem se zeptat, jestli za 6 let nepřibyly nějaké práce, které by se tématu týkaly, a chtěla jsem se zeptat, zda vyhledáváte i různé disertační a diplomové práce, (knihu Jiřího Padevěta Krvavé léto mám), děkuji.
Dobrý den,
na základě výsledků hledání v katalogu naší knihovny, v Souborném katalogu knihoven ČR, v katalozích institucí sdružených v projektu Knihovny.cz i v databázích Historického ústavu AV ČR a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR usuzujeme, že žádné nové dokumenty na dané téma nebyly od r. 2010 vydány.
Částečně se tématu pravděpodobně týkají následující texty:
* Dejmková, Ivana. Modřany 1938-1947 konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (I. část) Pražský sborník historický / Ledvinka, Václav, Praha : Archiv hlavního města Prahy, Scriptorium, 2015 559 s. : ilustrace, fotografie, obrazové přílohy 0555-0238 978-80-86852-64-5 Sv. 42, (2015), s. 89-127
* Dejmková, Ivana. Modřany 1938-1947 konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (II. část) Zdrojový dokument: Pražský sborník historický / Ledvinka, Václav, Praha : Archiv hlavního města Prahy ; Scriptorium, 2015 704 s. : fotografie, obrazové přílohy 0555-0238 978-80-86852-69-0 Sv. 43, (2015), s. 121-199
Studie, která mapuje proměny modřanské obce a její komunity v uvedených letech. Autor stati propojuje výklad o osudech obce Modřany za druhé světové války a bezprostředně po válce s historií barákového tábora, postaveného v roce 1944 u bývalé modřanské továrny Rupa pro nuceně nasazené dělníky říšskoněmecké firmy Junkers. V poválečné době tábor fungoval jako místo, kde čekali Němci na odsun.
* Junek, Václav. ...celé to hnízdo musí hořet!: literární dokument o odvrácené tváři Květnového povstání v Čechách v roce 1945. První vydání. Velké Přílepy: Olympia, 2015. 293 stran, 48 stran obrazových příloh v různém stránkování. ISBN 978-80-7376-392-3.
* Bryant, Chad Carl. Praha v černém: nacistická vláda a český nacionalismus. Vyd. 1. Praha: Argo, 2012. 350 s. Historické myšlení. Totalitarismus a šoa. ISBN 978-80-257-0790-6.
Období Protektorátu Čechy a Morava a problematika v něm žijících národností - český nacionalismus a vlastenectví v konfrontaci s pokusem o násilnou germanizaci českých zemí.
| Práce amerického historika se věnuje národnostem a národnostní otázce ve válečném Protektorátu Čechy a Morava. Autor v plné historické složitosti nastiňuje, jak obtížné bylo v protektorátních podmínkách určení německé, židovské či romské národnosti. Kritéria k posuzování se měnila a obyvatelé se např. k německé či jiné národnosti přikláněli i z kariérních a jiných důvodů. Koncem války docházelo k opačnému trendu a německá národnost se stávala obtížnou. Práce vychází z dějinného pozadí 2. světové války a údaje z Protektorátu doplňují též sondy do vývoje v okolních zemích. V textu vystupují a názorově se uplatňují postavy K. von Neurath, K. H. Franka, R. Heydricha i A. Hitlera. Závěr knihy je věnován problematice odsunu Němců z českého území, jeho přípravě koncem války i jeho průběhu po ní. Součástí knihy je poznámkový aparát v rozsahu 80 stran. |
* Härtl-Coccolini, Erika. Praha-Vinohrady, Čáslavská 15: toulky pozoruhodnou dobou. Překlad Milan Kouřimský. Vydání první. Praha: Ikar, 2015. 253 strany. ISBN 978-80-249-2680-3.
Životní příběh Němky Eriky Härtl Coccolini narozené v Praze. Druhou světovou válku prožila malá Erika s matkou převážně v Praze a na své rodné město si uchovala mnoho zajímavých vzpomínek. Krutým zážitkem pro osmileté dítě bylo Pražské povstání v květnu 1945 a násilnosti, které je provázely. Eričina matka se pokusila o sebevraždu a byla umístěna v ústavu pro choromyslné v Bohnicích. Dívka se spolu s ostatními německými obyvateli domu v Čáslavské ulici ocitla ve sběrném táboře na Hagiboru. V dubnu 1946 matka nevyužila možnosti požádat o československé státní občanství, a tak byly obě v jednom z posledních transportů odsunuty do Hesenska v americkém okupačním pásmu, kde strávily velmi krušné období...
Obecně o tématu odsunu Němců pojednávají pravděpodobně i následující texty z poslední doby:
* Cílek, Roman. Čechy a Morava, jaro 1945 (in: Přísně tajné, 3/2013)
* DVOŘÁK, Tomáš. Vnitřní odsun 1947-1953: závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno: Matice moravská, 2012. Knižnice Matice moravské. ISBN 978-80-86488-92-9.
S. 136 - Otázka vnitřního odsunu Němcu v Praze a na Slovensku.
* ŘEHÁČEK, Karel. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze: umístění, personální obsazení a organizační struktura centrály a oblastních úřadoven v letech 1945-1951. Paginae historiae. 2011, 19, 158-204.
* Hahnová, Eva. Němci v poválečném Československu: jedinečná edice dokumentů z českých archivů boří tradované legendy = The Germans in post-war Czechoslovakia: a unique edition of documents from Czech archives buries traditional legends. Soudobé dějiny, 2014, 21(4), s. 635-653. ISSN 1210-7050.
Autorka představuje a hodnotí tři vydané svazky rozsáhlého edičního projektu Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, který je převážně dílem švýcarského historika Adriana von Arburga a jeho českého kolegy Tomáše Staňka, a zasazuje tento badatelský a publikační počin do širokého pole soudobého diskurzu o masových migracích (odsunech, vysídleních, vyhnáních) obyvatelstva v Evropě po druhé světové válce. V této souvislosti kritizuje koncept etnických čistek, tak jak jej vyložil a zpopularizoval zejména americký historik Norman M. Naimark. Uvedený koncept podle ní nevěnuje pozornost empirickému výzkumu specifických historických situací, a zejména politických aspektů různých forem migrací, a namísto toho konstruuje na základě povrchních podobností migrací zevšeobecňující obraz univerzálního pomýlení Evropanů ve dvacátém století. V této optice pak někteří autoři užívají i zavádějící analogie represivních praktik v nacistickém režimu a poválečném Československu, v personifikované podobě mezi Adolfem Hitlerem a Edvardem Benešem. Podle zjištění Evy Hahnové tyto přístupy často jen oživují legendy a stereotypy tradované v německých interpretacích vysídlení Němců z Československa a předešlých událostí, což autorka ilustruje na tezích poválečných propagandistických spisů vůdce německých sociálních demokratů v exilu Wenzela Jaksche a jeho stoupenců určených pro mezinárodní veřejnost. Dále autorka podává přehled dosavadních edicí historických pramenů k vysídlení Němců z Československa a zdůrazňuje nový přístup Tomáše Staňka a Adriana von Arburga. Reflektují sice stejné historické události, narozdíl od jiných edicí však neužívají emocionálně zabarvenou rétoriku a nesledují politické cíle.
|
Nesoudí, ale osvětlují, a díky tomu nabízejí přesvědčivější důkazy o těžkých zkušenostech německých obyvatel než propagandistické výklady. Kromě toho poprvé systematicky zpřístupňují dosud opomíjené dokumenty k tématu z desítek českých archivů a výpovědi pamětníků kriticky porovnávají s jinými dostupnými informacemi. Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že uplatňují teritoriální pohled na migrace v poválečném Československu oproti dosud běžnému, historicky ale již překonanému pohledu etnickému. To jim umožňuje uchopit vysidlování Němců a nové osidlování jimi obývaného území jako dva propojené, komplementární procesy a podat celostní obraz poměrů v tehdejším československém pohraničí. Autorka rekapituluje nové poznatky v dosud vydaných svazcích, které podle ní proměňují zažitý obraz poválečného Československa, a závěrem upozorňuje na vážné překážky v dokončení celé edice. |
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Městská knihovna v Praze
24.04.2017 09:50