-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Arnošt z Ottowaldu prý odešel do Švédska a zde změnil jméno. Prosím o informaci, jaké jméno si zvolil?
Děkuji.
Dobrý den,
Arnošt Ottowalský - také z Otovaldu nebo z Otenvaldu byl za svou pomoc Švédům povýšen do šlechtického stavu a získal švédský šlechtický titul ze Schlitberka. Změna jména se tedy udála tímto povýšením. Dle dostupných zdrojů však z Čech do Švédska neuprchl, pravděpodobně zůstal na českém území. Další jeho osudy ovšem nejsou v dostupných zdrojích popsány.
Ottovalský Arnošt (také: z Otovaldu nebo z Otenvaldu). Původu bavorského, sloužil již záhy ve vojsku císařském jako mušketýr a jezdec a postoupil až na podplukovníka. R. 1639 pro poranění vystoupil z vojska a žil pak s rodinou na svém statku v okolí Chebu. Přiveden na mizinu vpádem Wranglovým (1647), vyprosil si od Ferdinanda III. slib velitelství v Lokti a peněžité náhrady. Ale pro nevlídnou odmítavost císařských úředníkův octl se i s rodinou v trapném postavení a roztrpčen, nabídl své služby Švédům. Na schůzi s Königsmarkem ve Weidenu (v červnu 1648) dohodli se o útok na Prahu; O. Švédy vedl, táhna s menším oddělením vpředu, a tak dle jeho rad a jeho vedením Malá strana (26. čce 1648) padla do rukou švédských. Bohatě odměněn (penězi i švédským titulem šlechtickým ze Schlitberka) O. žil i dále v Čechách, ačkoliv byl obecně pokládán za zrádce. O dalších jeho osudech není zpráv.
O své účasti na švédském útoku na Prahu O. podal sám »relaci« (viz Theatrum Europaeum, díl VI.).
Zdroj: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 18 . Navary-Oživnutí. V Praze: J. Otto, 1902, s. 991.
Arnošt Ottowalský - také z Otovaldu nebo z Otenvaldu, Englund používá tvaru Odowalsky. Byl bavorského původu. V císařském vojsku dosáhl hodnosti podplukovníka, roku 1639 pro zranění vystoupil z vojska a žil pak na svém statku u Chebu. Když byl za Wrangelova vpádu (1647) jeho majetek vypleněn, vyprosil si od Ferdinanda Ш. příslib velitelství v Lokti a peněžité náhrady. Uskutečnění tohoto slibu se však nedočkal, a tak z roztrpčení nabídl své služby Švédům. Na schůzce s Königsmarckem ve Weidenu v červnu 1648 se dohodli o útoku na Prahu a konkrétní místo vpádu bylo zvoleno podle Ottowalského rad. Švédové jej bohatě odměnili penězi i šlechtickým titulem ze Schlitberka.
Zdroj: ENGLUND, Peter. Nepokojná léta: historie třicetileté války. Překlad Luděk Mandaus a Dagmar Hartlová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 679 s. str. 609
Další použité a doporučené zdroje:
*Fukala, Radek. Pomsta podplukovníka Ottovalského. Fukala, Radek. Přísně tajné! Literatura faktu. č. 1, (2005,) s. 10-23.
* heslo v: Slovník naučný / Redaktor: Frant. Lad. Rieger. - Praha : Kober & Markgraf, 1860-1890.
*heslo v: Masarykův slovník naučný : lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. - Praha : "Československý kompas", 1925-1933. - 7 dílů
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
28.11.2016 09:59
podrobněji se zabývám touto historickou osobností.
Pěkný článek je zde v odkazu z MUZEA V CHEBU:
https://www.email.cz/[…]/20130730072346.pdf
Více je také v této knize:
Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, Vavřinek K., Ing., 2007
Upřesnění výše zmíněných informací:
Švédská královna Kristina povýšila do šlechtického stavu roku 1651 (8. 3. 1651) Arnošta Ottowaldského (Otovaldu nebo z Otenvaldu s přídomkem „ze Streitbergu“. Majestátem daným v Laxenburgu dne 29. 5. 1728 povýšil císař Karel VI. do rytířského stavu Václava šlechtice ze Streitbergu (jeho vnuka).