-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, narazil jsem ve sbírce pohádek Václava Říhy (vl.jm. Tille) na stejnojmennou pohádku. Nicméně obvykle je jako autor této pohádky uváděn Jan Werich. Kdo je autorem? Děkuji!
Dobrý den, Václav Tille a Jan Werich jsou autory dvou různých verzí (přičemž Werichova verze je v českém prostředí víc známá) pohádky Žluté mužátko, žádný z nich není ovšem autorem příběhu samotného. Pohádka Žluté mužátko vyšla v češtině poprvé v r. 1858 nebo 1848, v překladu V. R. Krameria (Žluté mužátko, anebo Velikán Jednonoháč. Zčeštil V. R. Kramerius. Jindřichův Hradec: Landfras, 1858 nebo 1848). Předtím pohádka vyšla německý ve stejné tiskárně - chybí ovšem informace, kdo a kdy ji sepsal a také jak se k ní dostala Landfrasova tiskárna. V doslovu sbírky pohádek Čtení zimního času Václav Tille uvádí informace, které k této pohádce udává badatel Jiří Polívka: "Je velmi pravděpodobno, že ty lidové knižky byly častěji tištěny, než dnes víme, a že i naši čtenáři snad najdou doma v starých knížkách . nějaký výtisk neznámý. Povídky, které ty knížky vypravují, patří vesměs k látkám velmi rozšířeným po Evropě a často se opakujícím v ústním podání, v rozmanitých podobách. Víme poměrně málo o jejich pouti světem, ačkoliv o nich bylo již často psáno. . V české literatuře především profesor Karlovy univerzity dr. Jiří Polívka prozkoumal látky českých povídek z podání a sepsal všecky texty, jim příbuzné, které nalezl. . Jeho výklady jsou připojeny hlavně k obsáhlým sbírkám profesora Kubína, sebraným v posledních létech v českém kraji Kladském a v českém Podkrkonoší. . ´Žluté mužátko´patří k velmi rozsáhlé skupině povídek, vypočítaných v ´Poznámkách´k číslu 91. v II. svazku. . ´Žluté mužátko´ bylo také několikrát zapsáno z ústního podání, třeba v podobě trochu měněné:
Kubín je zapsal v druhém svazku z Kladska . a pak v prvním svazku z Podkrkonoší .; ze starších Mikšíček ve sbírce z r. 1847 . Němcová slyšela tuto povídku na Domažlicku, ale vypravuje ji odchylně od knížky o Žlutém mužátku pod názvem ´Neohrožený Mikeš´".
K podrobnějším informacím o původu této pohádky jsme se bohužel nedostali.
Orientální prostředí, ve kterém se odehrává, by mohlo poukazovat na její orientální původ. Není to ovšem jisté - možná, že se jedná pouze o stylizaci do orientální pohádky nebo o evropskou lidovou pohádku, která byla postupem doby orientalizovaná (vzhledem k módě na orientální motivy v literatuře, kterou přinesl romantismus, i tuto možnost nelze vyloučit). Jak píše ve zmíněném doslovu V. Tille, mnohé lidové příběhy byly sepisovány, přebásňovány a vydávány, posléze se dostávaly do širokého vědomí a dále bývaly zas ústně tradovány - proto dopracování se k jednoznačnému rodokmenu těchto pohádek bývá hodně obtížné.
Zdroj:
Říha, V.: Doslov. In: Říha, V.: Čtení zimního času. Praha: Vydavatelstvo družstevní práce, 1927, s. 155-163.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
18.05.2010 14:07