-
To se mi líbí
-
Doporučit
Chcela by som bližšie informácie o zlatej bule Karola IV. ďakujem
Dobrý den,
Zlatou bulu Karla IV. stručně a výstižně přibližuje například Malá Československá encyklopedie:
"Zlatá bula Karla IV.
základní zákon řím.něm. říše, který dal připravit císař Karel IV.; schválena na říšských sněmech 10. 1. 1356 v Norimberku (23 článků) a 25. 12. 1356 v Metách (7 článků) a opatřena Karlovou zlatou pečetí. Zlatá bula Karla IV. především definitivně stanovila způsob volby řím. králů a postavení kurfiřtů; vycházela přitom z říšské právní tradice, kterou upravovala v zájmu lucemburské dyn. Určila, že řím. krále (po římské jízdě císaře) volí sedm kurfiřtů většinou hlasů; pominula přitom papežské nároky na potvrzení volby (tzv. aprobaci), které omezila na vyjádření formálního souhlasu s provedenou volbou. Volby se měly konat ve Frankfurtu nad Mohanem a iniciativa k jejich svolání náležela mohučskému arcibiskupovi. Bula stanovila pořadí kurfiřtů (duchovní: arcibiskup trevírský, kolínský a mohučský; světští: král. č., falckrabí rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský) a zajistila č. králi. výsadní postavení mezi nimi (měl předcházet jejich neshodám). Potvrzovala nezávislé a svrchované postavení č. krále a č. státu: Č. král. nebylo říšským lénem, císař mohl s volbou č. panovníka v Čechách vyjádřit jen formální souhlas a jako říšské léno mu udílel pouze říšské hodnosti - arcičíšnictví a kurfiřtství. Ostatní kurfiřti získali hosp., polit. a soudní výsady, které je v jejich zemích povznášely téměř k postavení suverénů; kurfiřtství jsou spojena s nedělitelným rodovým územím a jsou děděna na zákl. primogenitury. Synové kurfiřtů měli znát říšské jazyky - němčinu, italštinu a češtinu. Bula dále obsahovala ustanovení o říšských vikářích a nařizovala všeobecné dodržování zemského míru. Formálně byla hl. ústavním dokumentem řím.něm. říše až do jejího zrušení 1806."
Podrobnější informace o Zlaté bule Karla IV. naleznete v publikacích:
Např.:
KAREL IV.; BLÁHOVÁ, Marie; MAŠEK, Richard. Karel IV., státnické dílo. 1.vyd. V Praze : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0771-9 ( kniha obsahuje text Zlaté buly Karla IV. )
SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV : Život a dílo : (1316-1378). 2. vyd. Praha : Svoboda, 1980
PLUDEK, Alexej. Římský císař, český král. 3. vyd. Praha : Point, 1996
KAREL IV. Karel IV. : vlastní životopis. 1.vyd. Praha : Odeon, 1978
( Další knihy jsou k dohledání v katalogu Národní knihovny (NKC):
http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=nkc nebo v katalogu České národní bibliografie:
http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=cnb )
Zdroj:
Licencovaná on-line databáze - COTO.JE: Malá Československá encyklopedie ( Malá Československá encyklopedie. 6. sv. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. s. 840 )Dobrý den, Zlatou bulu Karla IV. stručně a výstižně přibližuje například Malá Československá encyklopedie:
"Zlatá bula Karla IV.
základní zákon řím.něm. říše, který dal připravit císař Karel IV.; schválena na říšských sněmech 10. 1. 1356 v Norimberku (23 článků) a 25. 12. 1356 v Metách (7 článků) a opatřena Karlovou zlatou pečetí. Zlatá bula Karla IV. především definitivně stanovila způsob volby řím. králů a postavení kurfiřtů; vycházela přitom z říšské právní tradice, kterou upravovala v zájmu lucemburské dyn. Určila, že řím. krále (po římské jízdě císaře) volí sedm kurfiřtů většinou hlasů; pominula přitom papežské nároky na potvrzení volby (tzv. aprobaci), které omezila na vyjádření formálního souhlasu s provedenou volbou. Volby se měly konat ve Frankfurtu nad Mohanem a iniciativa k jejich svolání náležela mohučskému arcibiskupovi. Bula stanovila pořadí kurfiřtů (duchovní: arcibiskup trevírský, kolínský a mohučský; světští: král. č., falckrabí rýnský, vévoda saský a markrabě braniborský) a zajistila č. králi. výsadní postavení mezi nimi (měl předcházet jejich neshodám). Potvrzovala nezávislé a svrchované postavení č. krále a č. státu: Č. král. nebylo říšským lénem, císař mohl s volbou č. panovníka v Čechách vyjádřit jen formální souhlas a jako říšské léno mu udílel pouze říšské hodnosti - arcičíšnictví a kurfiřtství. Ostatní kurfiřti získali hosp., polit. a soudní výsady, které je v jejich zemích povznášely téměř k postavení suverénů; kurfiřtství jsou spojena s nedělitelným rodovým územím a jsou děděna na zákl. primogenitury. Synové kurfiřtů měli znát říšské jazyky - němčinu, italštinu a češtinu. Bula dále obsahovala ustanovení o říšských vikářích a nařizovala všeobecné dodržování zemského míru. Formálně byla hl. ústavním dokumentem řím.něm. říše až do jejího zrušení 1806."
Podrobnější informace o Zlaté bule Karla IV. naleznete v publikacích:
Např.:
KAREL IV.; BLÁHOVÁ, Marie; MAŠEK, Richard. Karel IV., státnické dílo. 1.vyd. V Praze : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0771-9 ( kniha obsahuje text Zlaté buly Karla IV. )
SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV : Život a dílo : (1316-1378). 2. vyd. Praha : Svoboda, 1980
PLUDEK, Alexej. Římský císař, český král. 3. vyd. Praha : Point, 1996
KAREL IV. Karel IV. : vlastní životopis. 1.vyd. Praha : Odeon, 1978
( Další knihy jsou k dohledání v katalogu Národní knihovny (NKC):
http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=nkc nebo v katalogu České národní bibliografie:
http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=cnb )
Zdroj:
Licencovaná on-line databáze - COTO.JE: Malá Československá encyklopedie ( Malá Československá encyklopedie. 6. sv. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. s. 840 )
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
16.11.2007 09:56