Zívání

Text dotazu

Dobrý den, zajímalo by mě, zda se dá nějak zdůvodnit, proč když člověk vidí někoho zívat, začne většinou zívat také. S kašláním, s pšíkáním (...) to nefunguje.
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

teorií o tom, proč zíváme a proč je zívání tak nakažlivé, je hned několik. Většina z nich si ale navzájem odporuje a navíc bohužel ani jedna z těchto teorií není stoprocentně potvrzena. Vědci se stále nejsou schopni jednoznačně shodnout na vysvětlení tohoto jevu a v čem je nám případně prospěšný.

 Jedna z teorií mluví o tom, že díky zívání do sebe organismus dostává více kyslíku a zbavuje se přemíry oxidu uhličitého. Když jsme unavení nebo ospalí, naše dýchání je povrchnější. To znamená, že tělo má méně kyslíku, pomocí zívání se nám krev více okysličuje. Nakažlivost zívání by pak mohla být spojena s nedostatkem kyslíku v oné místnosti, kde se všichni zívající lidé nacházejí. Tato teorie ale pokusy nebyla potvrzena. Neplatí ani, že bychom zívali přednostně v nevětraných místnostech, a chtěli tak jakoby "nalapat" více kyslíku. Při obohacování vzduchu kyslíkem nebo naopak oxidem uhličitým se měnila míra únavy, nikoliv však zívání.

Jiná teorie naopak mluví o tom, že při zívání kyslík z těla výdechem odchází.

Další z teorií, které se nám podařilo najít, tvrdí ,že zívání je něco jako evoluční nástroj, kterým dáváme najevo schopnost empatie uvnitř sociální skupiny. Ve Velké Británii byly provedeny výzkumy zkoumající vliv schopnosti empatie a zívání. Tyto výzkumy byly uskutečněny mezi populací studentů. Hypotézou bylo, že nakažlivost zívání je důsledkem empatie. To by znamenalo, že pokud uvidíme zívat někoho na ulici, v dopravním prostředku nebo na pracovní poradě, zívneme také, protože se dokážeme empaticky vcítit, projevit pochopení a porozumění fyziologickému stavu zívajícího a jeho chování. Tato teorie byla potvrzena dalšími výzkumy, při kterých se zjistilo, že třeba děti s autismem nezívají, když vidí druhého člověka zívat. Vysvětluje se to právě nižší schopností empatie u osob s autismem.

Další teorie vysvětluje zívání jako stabilizující proces snižování tlaku ve vnitřním uchu a bubínku. Autoři této teorie tak vysvětlují zívání třeba při letu v letadle, převýšení při vysokohorské túře, nebo taky třeba u blížící se bouře - tedy v situacích, kdy dochází ke změnám tlaku prostředí a tlaku ve vnitřním uchu. (http://www.celostnimedicina.cz/zivani.htm, "Proč je zívání nakažlivé" od Heiney, Paula) Jiná možná příčina zívání je nervozita. Podle této teorie zívání pomáhá organismu nabudit pozornost.

Další teorie mluví o nudě jakožto příčině vzniku zívání. Podle této teorie by se pak nakažlivost ale špatně vysvětlovala, pokud by nešlo o sociální signál - náznak nechápajícím osobám. 

Zajímavé však je, že zívání bylo prokázáno už u lidského plodu ve stáří 9-11 týdnů, nepředpokládá se, že by se již v této době plod mohl nudit.

A další teorie je teorií evoluce. Podle ní zíváním ukazujeme naše zuby a naznačujeme tak, že pokud budeme muset být zlí, tak zlí budeme. Zívání podle této teorie kdysi fungovalo jako jakýsi varovný signál pro ostatní, avšak jak se naše kultura vyvíjela, jeho agresivní význam se vytratil. ("Proč je zívání nakažlivé" od Heiney, Paula) Tuto myšlenku podporuje i fakt, že se mimoděčné otevírá úst (zívání) vyskytuje i u dalších obratlovců. Je tedy možné, že v našem případě je zívání prostě jakýsi evoluční relikt, který je už k ničemu, ale zase neškodí tolik, aby ho selekce odstranila. Je také možné, že u nás druhotně získalo i nějakou jinou funkci např. v sociální komunikaci (asi jako vlčí/psí ocas, který primárně sloužil k udržování rovnováhy). (http://www.scienceworld.cz/biologie/proc-zivame-6414/)

 "Podle nové studie slouží zívání ještě jinému účelu. Tímto způsobem si zřejmě regulujeme teplotu mozku. Lépe řečeno, zíváním si mozek chladíme. Při zívnutí se zvyšuje průtok krve obličejem, který tak funguje jako "chladič". Takže  při rychlém oteplování okolního prostředí zíváme častěji. Naproti tomu při stabilní vyšší teplotě okolí ve srovnání s tělem se nám zívat nevyplácí, protože vdechováním teplého vzduchu bychom mozek ohřívali ještě víc. Ve velké zimě také zíváme méně, protože přílišné chlazení mozku rovněž škodí. Zjistil to tým doktora Andrewa Gallupa z Princetonské univerzity, který zkoumal 160 lidí z arizonského Tucsonu. Podařilo se mu prokázat, že lidé při vyšších teplotách, než je tělesná teplota a naopak v chladu skutečně zívali méně." (http://procproto.cz/veda-a-technika/medicina/k-cemu-slouzi-zivani/)

 Zívání se spojuje i s určitými pověrami. V tradičních kulturách se třeba věřilo, že je nevyhnutné si při zívání zakrývat ústa rukou, aby se tak zabránilo nechtěnému vypuzení duše z těla, která tak mohla velice snadno z těla uniknout. Řeci v starověkém Řecku věřili, že zívání není projevem nudy či únavy, ale že se duše člověka snaží dostat ven z těla, aby se tak mohla dostat k ostatním duším nebo bohům na Olympu. Podobné představy měli Mayové nebo jiné indiánské kmeny. Mayové se dále domnívali, že zívání je projevem nevědomých sexuálních tužeb. Pověry ohledně zívání v Latinské Americe, východní Asii a střední Africe také říkají, že zívání u člověka znamená, že na něj někdo myslí, nebo o něm mluví  (v naší kultuře se to spojuje spíše se škytavkou). (http://www.celostnimedicina.cz/zivani.htm#ixzz2x4S0IPOE)

V asijském cvičení se zívání využívá jako jeden ze cviků, díky kterému se uvolní jícnové svaly a napětí v oblasti týlu se uvolní, dech se prohloubí a tělo tak opouští větší množství škodlivin.

 Závěrem tedy lze jen říci, že zívání je často nakažlivý a nedobrovolný stav, který dodnes vědci ještě zcela nedokážou vysvětlit.

 

Zdroje:

 * HEINEY, Paul. Proč je zívání nakažlivé? Odpovědi na 288 zvídavých otázek. 1. vyd. České Budějovice : Kopp, 2007. ISBN 978-80-7232-332-6.

* Wellness z Asie : Harmonie těla a duše. 2. české vyd. Praha : Svojtka & Co., 2008. ISBN 978-80-7352-885-0 (brož.).

* http://www.novinky.cz/zena/zdravi/245242-zivani-nemusi-byt-pokazde-jen-priznakem-unavy.html

* http://www.scienceworld.cz/biologie/proc-zivame-6414/

* http://www.celostnimedicina.cz/zivani.htm#ixzz2x4S0IPOE

 

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.03.2014 18:15

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu