Dobrý den, před asi dvěma roky jsem četla v nějakém textu (bohužel nemůžu dohledat), jak za rabína Fassela proběhla v Prostějově mezi členy židovské obce sbírka na pomoc požárem postižené obci Určice. Určický farář potom přišel osobně poděkovat do synagogy, což bylo na tehdejší dobu opravdu něco velikého. Prosím, nemohli byste mi pomoct dohledat tuto událost (ať ji ocituji správně). Děkuji moc

Dobrý den,

zmínku o události, kterou popisujete, jsme nalezli v publikaci „ Moravští Židé v době emancipace“ od Michaela L. Millera. Citujeme:

„Fassel v mezidobí věnoval úsilí o zlepšování vztahů mezi Židy a křesťany. V neutuchajícím boji za lepší situaci moravských Židů pochopil symbolickou moc smířlivých gest vůči okolní křesťanské populaci. Při nejedné příležitosti žádal Židy v Prostějově, aby pro své křesťanské „bratry“ v dobách nouze vybrali peníze. Kdyby šlo o dar určený jiné židovské obci, Fasselova výzva by pouze potvrdila všeobecně rozšířený dojem, že Židům jsou bližší vzdálení souvěrci než křesťanští sousedé. Fassel chtěl tyto představy rozptýlit projevy velkorysosti vůči spolupoddaným bez ohledu na jejich vyznání. Při pesachovém kázání v dubnu 1843 například vyzval prostějovské Židy ke sbírce pro oběti přírodního neštěstí regionu Krušných hor. V září 1843 apeloval na Židy své obce, aby finančně vypomohli obětem ničivého požáru v nedaleké vesnici Určice. Jak informoval pražský časopis Ost und West: „Důstojný rabi z [Prostějova], pan H. Fassel, opět využil své kazatelské výřečnosti [Kanzelberedsamkeit], aby nasměroval štědrost svých posluchačů tímto záslužným směrem.“ Údajně se vybrala „značná částka“.

Určický katolický kněz Petr Obdržálek učinil bezprecedentní krok a do prostějovské synagogy přišel vyjádřit vděk za onen štědrý dar. Jak uvedl Ost und West, nepromlouval k Židům „jako duchovní jiné víry, ale spíš jako lidská bytost, jež chtěla vyslovit díky před svými bratry“. Fassel v nadšené reakci na knězova slova dále rozvíjel myšlenku společného lidství a povýšil ji téměř na spasitelskou úroveň. Nastává den, kdy vlk a beránek spolu budou dlít, prohlašoval. „Překážky stojící mezi jednotlivými bratry jsou stále slabší,“ pokračoval, „a s Boží pomocí brzy padnou úplně“.
Skutečnost, že se tento článek objevil v předním německy psaném časopise v Čechách, není nijak překvapivá. Fassel nijak nešetřil energií, když se pokoušel publikovat své teologické eseje, a stejně odhodlaně usiloval o to, aby se o jeho nejnovějším úspěchu dozvěděla široká veřejnost. Ihned po Obdržálkově návštěvě Prostějova sepsal o tomto památném dni článek a obrátil se na Moritze Steinschneidera [v Praze] s prosbou, aby jej otiskl v Ost und West. Napsal mu, že si „skutečně zaslouží velkou pozornost. Na Moravě, na Hané a v Prostějově […] je takováto událost opravdu vzácná.“ Časopis Fasselův článek publikoval a událost – i Fasselovu sebeoslavnou výřečnost – tak přiblížil širší veřejnosti.“

Použitý zdroj:
MILLER, Michael L. Moravští Židé v době emancipace. Překlad Klára Míčková. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. S. 162-163. Židé - dějiny - paměť; svazek 1. ISBN 978-80-7422-307-5.

Krátká zmínka je pak dostupná také na následujících webových stránkách - https://stary.vecernikpv.cz[…]i-v-lepsi-vztahy-s-radnici.

S pozdravem služba PSK