-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
měl bych s dovolením tři dotazy:
1. jak se nazýval panský dvůr - do r. 1848 a po r. 1848 - nejprve to byl panský dvůr a později panský velkostatek?
2. jaké byly názvy povolání na zemědělském panském dvoře před r. 1848 a po r. 1848 - konkrétně do r. 1848 se správce nazýval panský(vrchnostenský) šafář a po r. 1848 správce velkostatku?
3. jak lze v češtině nazvat povolání Wiesen-Heger?
Děkuji Vám.
Hezký den,
odpověď na Vámi uvedenou otázku jsme hledali ve více zdrojích; zde jsou získané postřehy:
V publikaci Duch místa: průsečíky času panský dvůr ve Velkém Přítočně v letech 1306 až 1997 se pro panský dvůr synonymně užívá označení maierhof, také meierhor neboli tzv. poplužní dvůr, který představuje historické označení pro panský (neboli vrchnostenský) dvůr, ke kterému náležela dominikální půda, tedy zemědělské pozemky, které obdělávala vrchnost ve vlastní režii. Jednotlivá panství disponovala různým rozsahem teritoria a konkrétně například panství Tachlovice-Jeneč pod správou Jáchyma Bredy v roce 1719 zahrnovalo kromě přítočenského panství ještě dalších 8 dvorů a 23 vesnic.
Zdroj: DOLEJŠÍ, Josef, ČECH, Zdirad J. K. a TOMAN, Karel M.. Duch místa: průsečíky času: panský dvůr ve Velkém Přítočně v letech 1306 až 1997. Velké Přítočno: Vagnerplast, [1997]. s. 10; 33. ISBN 80-238-1942-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:9fe321b0-3c12-11e7-ad2f-005056827e51
Z publikace Panství táborské a bývalé poměry jeho poddaných se dozvídáme následující:
„Rok 1848. Všechny poměry vrchnostenské a poddanské změnil. Zákonem daným 7. září t. r. zrušena byla poddanost, vesnice poddané se staly samosprávnými, člověk poddaný svobodným a samostatným, a z bývalých panství učiněny jsou takzvané velkostatky.“
Zdroj: SLAVÍK, Augustin. Panství táborské a bývalé poměry jeho poddaných. (Tiskl Jan a Karel Nedvídek). s. [137]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1926e2a0-9f7c-11e8-a81d-5ef3fc9bb22f
Zajímavé informace o pojmu a významu velkostatků a panství nám podává článek Dr. Emanuela Janouška O patrimoniální správě:
„Pro tehdejší velkostatek [před rokem 1848] užívalo se případnějšího termínu panství - dominium. Majitel velkostatku byl nazýván vrchností, a nebyl to tehdy prázdný titul. Skutečnou vrchností se stal a vrchnostenská správa, jakož i určitý okruh úřední pravomoci získal každý, kdo si před rokem 1848 mohl koupiti nebo jiným způsobem nabýti velkostatek, zapsaný jako dominium v zemských deskách. Tato poměrně široká pravomoc panství vyplývala ze dvou základních zařízení, které dnešní způsob vedení veřejné správy již nezná. Jest to pojem vrchního vlastnictví půdy a pojem poddanství. Tyto dva pojmy změnily zcela základnu dřívějšího velkostatku a rozšiřovaly jeho funkce. Panstvím rozumělo se nejen vlastní velkostatkářské hospodářství v dnešním slova smyslu, nýbrž i větší neb menší územní obvod poddanských vesnic nebo městeček, ba i větších měst. Pán domonia byl jednak přímým vlastníkem a uživatelem půdy velkostatkářské, tedy dominiální, byl však i vrchním vlastníkem veškeré poddanské (rustikální) půdy na dominiu.“
Dále také uvádí:
„Kvalifikace velkostatků jako dominia tkvěla především v jeho zápise v zemských deskách. Pravomoc vrchnostenských funkcí vycházela tedy z velko-statkářského objektu, tj. Z půdy, z pozemkové držby, a nikoliv z osoby majitelovy Valná většina majitelů našich velkostatků byla zajistě šlechtického původu. Tento původ nezakládal však vrchnostenský titul a vrchnostenskou pravomoc. Proto též majitelem panství, a tudíž i vrchností mohl býti před rokem1848 i svobodný měšťan, korporace, neb právnická osoba, jako např. kláštery, města, nadace atd. Jest proto nejvýstižnějším a nejširším termínem pro celý soubor pravomocí našeho starého velkostatku označení pozemková vrchnost.“
Zdroj: Genealogické a heraldické listy = Acta genealogica ac heraldica. Praha: Tabularium Traditionis,.R.1997 Roč.17 Č.1-4. str.5-28. ISSN 1212-9631
Termín velkostatek je tedy synonymní k pojmu panství. Jak dokládá také záznam ve slovníku:
„Domäne státní n. korunní statek, doména, velkostatek, panství, obor.“
Zdroj: Německo-české názvosloví úřední a právnické: příruční slovník pro soudy, úřady politické, finanční, poštovní, železniční, účetní, vojenské a vůbec pro úřady státní i samosprávné, jakož i pro soukromou potřebu ve styku s úřady. s. 240. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3233cd89-12b7-4c10-9a2f-0bd5162067be
O správním složení panství, tj. před rokem 1848, se můžeme dočíst v diplomové práci …:
„Vrchní stál včele správy panství, byl nadřízen všem jejím úředníkům, bezprostředně byl podřízen majiteli nebo jeho zástupci (hospodářský inspektor, hospodářský rada). Justiciár byl úředník vykonávající jako nejnižší instance výkon soudní agendy, dvojí podřízenost vrchnímu a krajskému hejtmanovi, předepsané vzdělání a výkon justičních zkoušek. Důchodní vede evidenci veškerých účtů vedených správou panství, vede pokladní evidenci. Purkrabí zodpovídá za režijní hospodaření na panstvích, ve vlastní kompetenci má chov dobytka. Obroční zodpovídá za veškerý provoz režijního velkostatku, jenž není vyhrazen purkrabímu. Stavební ředitel zodpovídá za provoz stavebního úřadu, jenž má v kompetenci výstavbu a údržbu stávajících staveb. Porybný zodpovídá, jak vyplývá z názvu funkce, za veškerý chov ryb na panství. Nadlesní stál v čele mysliveckého úřadu a zodpovídal za chov zvěře. Pojezdný zodpovídal za chod lesního úřadu a tím za lesní hospodářství. Zahradník zodpovídal za pěstování ovoce, zeleniny a květin v zámeckých zahradách. Každému úředníku bylo k dispozici několik písařů a kancelistů, v čele jednotlivých režijních dvorů stáli šafáři, k úřadům patřilo i množství služebního personálu.“
Páťal, Luboš. Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů. Praha, 2013. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí diplomové práce Milan Hlavačka. str. 113-114.
O správním složení velkostatků, tj. po roce 1848, se můžeme dočíst v téže diplomové práci na stranách 118-119:
„Reakcí na tyto nové skutečnosti byla konference svolaná hrabětem Chotkem do Prahy již v prosinci 1848, důsledkem bylo zrušení míst panských vrchních a zřízení funkce hospodářského ředitele. Došlo také ke zrušení místa justiciára, vzhledem k jeho nepotřebnosti pro správu velkostatku, a ke spojení několika úřednických míst s tím, že některá z nich byla přímo spojena s řízením nové samostatně hospodařící základní jednotky, kterou byl nyní poplužní dvůr. Poplužní dvůr který měl samostatně vedené účty, do čela byl místo šafáře postaven adjunkt. Některé dvory přímo vedli hospodářští úředníci velkostatku (např. veltruský důchodní byl adjunktem ostrovského dvora, veltruský purkrabí vedl dvory Kozomín a Postřižín). Nutnou podmínkou v nových ekonomických poměrech pak byla úprava odměn jako pevné procentní sazby z výnosů jednotlivých velkostatků.“
Páťal, Luboš. Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů. Praha, 2013. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí diplomové práce Milan Hlavačka. str. 118-119.
Odpověď na Vaší třetí otázku se nám bohužel z dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Níže najdete slovníkové definice jednotlivých slov.
„Wiese louka; nasse ^mokrá louka, močiště.“
Německo-české názvosloví úřední a právnické: příruční slovník pro soudy, úřady politické, finanční, poštovní, železniční, účetní, vojenské a vůbec pro úřady státní i samosprávné, jakož i pro soukromou potřebu ve styku s úřady. s. 1470. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5d6633e6-2a45-41e3-8772-1ab6682fa7a1
„Heger hajný; -hans hájovna, hajnice;“
Německo-české názvosloví úřední a právnické: příruční slovník pro soudy, úřady politické, finanční, poštovní, železniční, účetní, vojenské a vůbec pro úřady státní i samosprávné, jakož i pro soukromou potřebu ve styku s úřady. s. 524. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e0f37362-73b7-4929-9ddc-5f6d4de090c3
Další zajímavé postřehy a informace Vám mohou poskytnout následující zdroje:
BERANOVÁ, Magdalena a KUBAČÁK, Antonín. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 430 s. ISBN 978-80-7277-113-4.
VÁLKA, Josef. Hospodářská politika feudálního velkostatku na předbělohorské Moravě. 1. vyd. Praha: SPN, 1962. 263, [1] s. Spisy University J.E. Purkyně v Brně. Fil. fak.; Sv. 82.
VAŘEKA, Marek. Režijní velkostatek na předbělohorské Moravě. Prostějov: [M. Vařeka], 2018. 315 stran.
ČECHURA, Jaroslav, Šlechtický podnikatelský velkostatek v předbělohorských Čechách. In: Vědecká konference k 100. výročí narození Bedřicha Mendla, prvního profesora hospodářských dějin Univerzity Karlovy 1892-1992. Praha, Karolinum 1997, s. 145-160
ČERNÝ, Václav, Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.-XIX. století, Praha 1930
JUNĚCOVÁ, Jiřina, Režijní velkostatek na sklonku feudalismu. In: Podíl Františka Kutnara a agrárního dějepisectví na formování obrazu české minulosti. Semily, Státní okresní archiv Semily 1998, s. 140-144
KAPRAS, Jan, Velkostatky a fideikomisy v českém státě. Studie historická, Právnické rozhledy 19, 1918, s. 32-34, 48-53, 65-72, 118-123
LEDVINKA, Václav, Feudální velkostatek a poddanská města v předbělohorských Čechách. In: Česká města v 16.-18. století. Praha, Historický ústav ČSAV 1991, s. 95-120
LEDVINKA, Václav. Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách (Finanční hospodaření pánů z Hradce 1560-1596). Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1985. 282 s.
MAUR, Eduard. Český komorní velkostatek v 17. století. Příspěvek k otázce "druhého nevolnictví" v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova, 1976. (Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et Historica. Monographia; sv. 59/1975). S. 156. (cze)
MÍKA, Alois, Feudální velkostatek v jižních Čechách (XIV.-XVII. století), Sborník historický 1, 1953, s. 122-213
PETRÁČEK, Tomáš, Církevní velkostatek, nevolníci a evangelium. (K vztahu církevních institucí a sociální struktury českých zemí 11.-12. století). Sborník Katolické teologické fakulty 7, 2005, s. 340-363
VÁLKA, Josef. Hospodářská politika feudálního velkostatku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962. (Opera Universiatis Purkynianae Brunensis. Facultas Philosphica. Spisy Univerzity J. Ev. Purkyně v Brně. Filosofická fakulta; sv. 82). S. 264. (cze)
KAZIMOUR, Josef. K dějinám dělení velkostatků v 18. století. Praha: [s.n.], 1921. Dostupné online
Zemědělství
--
14.06.2021 08:23