-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
rád bych Vás poprosil o pomoc s hledání zdrojů pro mou DP. Téma mé práce je POSTAVENÍ UČITELE NÁBOŽENSTVÍ V SOUČASNÉM PRÁVNÍM ŘÁDU ČESKÉ REPUBLIKY. Jsem registrovaným čtenářem olomoucké vědecké knihovny (zde jsem taky nalezl odkaz na tuto službu), ale knihy si mohu vypůjčit taktéž v kterékoliv knihovně Univerzity Palackého v Olomouci, nebo Západočeské univerzity v Plzni.
V současné době sháním zdroje zejména k druhé kapitole mé práce. Níže příkládám její strukturu:
2. Právní úprava po vzniku samostatné České republiky
2.1 Školská legislativa
(- zákony platné po vzniku samostatné ČR. Bohužel nevím, kolik jich přesně bylo, namátkou však z. č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) - )
2.1.1 Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
2.1.2 Zákon 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
2.1.3 Zákon č. 17/2006 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
2.1.4 Vyhláška 256/2012 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, kterou se mění Vyhláška 48/2005 Sb.
2.2 Zákon o církvích (č. 3/2002 Sb.)
2.3 Dřívější pokusy o úpravu církví po roce 1993
2.4 Okolnosti přijetí zákony o církvích
2.5 Současná podoba zákona o církvích
Předem mnohokrát děkuji za jakoukoli pomoc či radu!
Dobrý den,
Přikládáme krátký výběr literatury dostupné v naší knihovně:
BUREŠ, František, ed. Rozvrh učiva náboženského na středních školách. V Olomouci: Lidové knihkupectví a nakladatelství, 1937. 23 s.
Signatura VKOL: 616.621
HORÁK, Záboj. Církve a české školství: právní zajištění působení církví a náboženských společností ve školství na území českých zemí od roku 1918 do současnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 264 s.ISBN 978-80-247-3623-5.
Signatura VKOL: 1-241.188
HOŠŤÁLKOVÁ, Marta. P. Václav Kubíček jako katecheta a katechetik. [Dřevohostice]: M. Hošťálková, 2007. 163 s.ISBN 978-80-239-7754-7.
Signatura VKOL: 1-190.038
FRANC, Oldřich. Řízení výchovy a vzdělávání: základní dokumenty o československém školství. I. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 156 s.
Signatura VKOL: S II 241/ 1
MALÝ, Karel et al. Nové jevy v právu na počátku 21. století. I., Historické impulzy rozvoje práva. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009. 341 s.ISBN 978-80-246-1686-5.
Signatura VKOL: 1-218.984/ 1
V případě zájmu o rozsáhlejší zpracování tématu doporučujeme využít služeb Bibliografické rešerše, o kterou můžete zažádat na Informačních službách VKOL.
Výchova a vzdělávání
Olomouc
Vědecká knihovna v Olomouci
30.10.2018 00:30
Každý zákon má historii. Ve většině případů oprávněná osoba či orgán předá návrh zákona poslanecké sněmovně. Ta ho (velmi zhruba řečeno) v 1. čtení pošle výboru k odbornému projednání, výbor zaujme stanovisko, to zaujme i vláda (pokud návrh sama nepodala), pak jde návrh do druhého a třetího čtení, přičemž je možné podávat pozměňovací návrhy a o všem se více či méně diskutuje na plénu. Poté jde schválený návrh do senátu, pak prezidentu republiky a nakonec je zveřejněn ve Sbírce zákonů. Existují různé varianty (např. senát či prezident neschválí a sněmovna je přehlasuje, nebo naopak návrh v některém kroku neprojde a proces končí - není přijat, či již přijatý zákon zruší ústavní soud), ale v případě většiny přijatých zákonů je toto běžný postup. O každém kroku existuje dokumentace, která je zveřejněna na stránkách Poslanecké sněmovny, http://www.psp.cz .
Nyní konkrétně k části Vašeho dotazu: Podle informací Katechetického a pedagogického centra Ostravsko-opavské diecéze ( http://kpc.doo.cz/[…]/Vyuka-nabozenstvi-ve-skolach.pdf ) i podle Vaší osnovy je jedním z důležitých zákonů školský zákon 561/2004 Sb. v platném znění. Pokud se chceme dovědět víc o průběhu jeho schvalování, je nejlépe začít na stránce Poslanecké sněmovny ( http://www.psp.cz ) a v menu vybrat Jednání a dokumenty - Sněmovní tisky. Ve vyhledávacím okně přepneme na záložku "Návrhy zákonů" ( http://www.psp.cz/sqw/sntisk.sqw?o=8&F=N ) a do okének vpravo dole zadáme číslo sbírky: 561 a rok: 2004. Vyjde nám jeden řádek výsledků - vše související s někdejším sněmovním tiskem 602, který vedl k přijetí zmíněného zákona. Pokud klikneme na číslo 602 vlevo, zobrazí se nám celý legislativní proces zhruba tak, jak jsem ho popsal výše.
Z hlediska historie schvalování mohou být zajímavé téměř všechny odkazy na této stránce (dokumenty popisující jednotlivé legislativní kroky), ale nejzajímavější je zpravidla prvotní návrh, který najdeme pod odkazem 602/0 ( http://www.psp.cz/[…]/tiskt.sqw?o=4&ct=602&ct1=0 ). Zde doporučuji začít u samotného návrhu ve formátu pdf. Ze stránky diecéze víme (samozřejmě, pro diplomku by to chtělo ověřit), jaké je současné znění §15, týkajícího se výuky náboženství (protože jinak zákon upravuje spoustu nesouvisejících věcí). Takže nejprve si v PDF zobrazíme příslušný paragraf a porovnáme ho. Je stejný? Pokud ano, znamená to, že nebyl upravován pozměňovacími návrhy ani pozdějšími novelami a můžeme přímo přejít k důvodové zprávě. Ta začíná na straně 101 pdf a vysvětluje poslancům (ale také pozdějším advokátům, soudcům, historikům,...), co vedlo k podání tohoto návrhu, čeho chce dosáhnout apod. V odstavci týkajícím se §15 se například dočteme:
x x x
K § 15
Výuku náboženství ve školách je podle čl. 16 Listiny základních práv a svobod třeba upravit zákonem. Článek 14 Listiny však uvádí požadavek stanovit poměry výuky náboženství ve státních školách, těchto škol je však po provedené reformě veřejné správy velmi málo. Lze se domnívat, že ústavodárce vdobě vzniku Listiny měl na mysli školy, které nejsou soukromé nebo církevní. Ustanovení o vyučování náboženství ve školách vychází ze současné úpravy dané vnitřním předpisem ministerstva stím, že náboženství se ve veřejných školách vyučuje jako nepovinný předmět, pokud se kpředmětu náboženství realizovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí v daném školním roce nejméně 7 žáků školy. Ustanovení umožňuje rovněž spojovat kvýuce náboženství žáky zněkolika ročníků jedné školy, popřípadě více škol do jedné skupiny, nejvýše však do počtu 30 žáků vjedné třídě. Vpřípadě zájemců o výuku náboženství srůzným vyznáním se předpokládá dohoda se zástupci příslušných církví o obsahu a způsobu výukya zastoupení vyučujících zjednotlivých církví svedením školy. Stanoví se rovněž, že výuku náboženství mohou organizovat pouze registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění kvýkonu zvláštního práva vyučovat náboženství podle zákona č.3/2002 Sb., ve znění Nálezu Ústavního soudu 4/2003 Sb. Ve druhém odstavci je deklarováno, že výuku náboženství provádějí podle příslušných ustanovení zákoníku práce pouze zástupci církví nebo náboženských společností, kteří splňují předpoklady pro výkon činnosti učitele náboženství podle návrhu zákona o pedagogických pracovnících, a to vpracovněprávních vztazích kpříslušné škole V zákoně, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, který je předkládán současně se školským zákonem, je v Čl. I navrženo zrušení příslušného ustanovení zákona č. 218/1949 Sb., které stanovilo povinnost duchovních vyučovat náboženství ve školách bezplatně.
x x x
PDF samozřejmě doporučuji prohledat (výraz "náboženství" se vyskytuje 23x), jestli v dalších paragrafech či částech důvodové zprávy nejsou další zmínky.
Dalším zdrojem odkazovaným na stránce věnované témuž návrhu ( http://www.psp.cz/[…]/tiskt.sqw?o=4&ct=602&ct1=1 ) je usnesení výboru pro vzdělání, který se zákonem věnoval po odborně-politické stránce (vybraní poslanci se zájmem o daný obor, zaujímají stanovisko k zákonu a pozměňovacím návrhům, nemohou ho ale sami schválit ani zamítnout - jen podávají informace plénu pro druhé čtení). Postřehl jsem tam zmínku o doporučení jiné úpravy ve vztahu ke schváleným církvím.
Pak máme samotné pozměňovací návrhy a projednání v plénu (1., 2. a 3. čtení), kde se ale podle mne v této věci nic zajímavého nedělo. Ale neprohlížel jsem to podrobně, radši to projděte sám.
Tolik ke konkrétnímu zákonu v původním znění. Teď obecně: Podobné informace najdete na psp.cz ke všem zákonům, přijatým po roce 1993. U starších může být prohledávání obtížnější, ale přinejmenším důvodovou zprávu a stenoprotokol z projednávání v plénu najdete vždy, i u zákonů přijatých za komunismu. Takže bych Vám velmi doporučil začít zde.
Dalším obecným zdrojem k právním předpisům jsou judikáty. Jedná se o zajímavé soudní kauzy, které plénum několika nejvyšších soudů ČR vybralo pro zveřejnění jako vhodné případy k následování pro jiné soudce. Nejsou právně závazné (na rozdíl např. od precedenčního práva v Británii nebo USA), ale předpokládá se, že je podřízení soudci budou následovat (jinak by jejich rozsudkům hrozilo zrušení po dovolání) a nejvyšší soudy tak "měkkou silou" pomáhají sjednocovat rozhodovací praxi soudů a státních úřadů. Celé znění není bohužel dostupné na webu, ale dá se v nich vyhledávat ( https://www.judikaty.info/cz ). Vyšly mi tam 3 odkazy na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, týkající se výuky náboženství. Bohužel tam nenajdeme celé znění (vypadá to na komerční server - vyžaduje předplatné), ale přímo na stránce NSS ( http://www.nssoud.cz/main0c[…]asicSearch&pageSource=0 , popř. zde: http://sbirka.nssoud.cz/ ) byste měl najít příslušné dokumenty kompletně. Získáte tím informaci, nejen co legislativa teoreticky říká, ale jak se v praxi ve sporných případech aplikuje. Obdobné sbírky vytvářejí i jiné soudy, např. Nejvyšší soud ČR nebo Ústavní soud - ale nejsem si jistý, zda se tímto tématem zabývaly. V minulosti vycházely podobné kauzy knižně, viz např. v katalogu SKC ( https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]=find-b&local_base=skcm ) po zadání hesel "Vážný", "Sbírka soudních rozhodnutí" apod., z doby komunismu i nedávné jsou shrnuté v periodiku Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00083899&local_base=SKC ). Ale jsou to papírové publikace týkající se mnoha oborů, takže bez podrobnějších informací by bylo hledání asi beznadějné (myslím, že byste našel i rejstřík, kdyby bylo třeba).
To je ode mne vše. Pokud jste (budoucí) právník, jsou pro Vás tyto informace nejspíš nudné a nadbytečné. Pokud ne, můžete to považovat za malý náhled do oboru "jak se dělají zákony" či "jak se dělá spravedlnost". Protože, jak mi před mnoha lety řekl jeden advokát (když jsem ještě jako středoškolák uvažoval, že bych možná mohl studovat práva), "čtením zákonů se z nikoho právník nestane". Teprve souvislosti, jako důvodová zpráva (včetně předpisů, na které odkazuje) a konkrétní soudní rozhodnutí dělají z teoretických pravidel živé právo, kterým se řídíme.
Ale sám jsem právní laik, takže se na tuto odpověď raději nespoléhejte a pokračujte v hledání v dalších zdrojích. Hodně zdaru ve Vaší práci.