-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, podle jakého klíče se ve středověku vybíralo, komu bude nově stavěný kostel zasvěcen?
Děkuji.
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz. V literatuře jsme dohledali že:
„Patronem kostela může být nejen světec nebo světci, jejichž jména jsou společně uváděna v posvátné liturgii (sv. Vavřinec, sv. Václav, sv. Cyril a Metoděj), ale také některá z událostí dějin spásy (Nanebevzetí Panny Marie, Uvedení Páně do chrámu, Zjevení Páně), křesťanský symbol (sv. Kříž, povýšení svatého Kříže), nebo některé z Božích označení (Nejsvětější Trojice, Nejsvětější srdce, Duch svatý) (Merell, 1963). Některá patrocinia byla v určité době módní, jiná se používala po celý středověk. Volba patrona bývala také účelná a bylo voleno podle patrona určitého stavu. Mnohdy při volbě patrocinia bylo přihlíženo také na vhodnou dobu konání poutě. Pro každý kostel jsou významná dvě data. První z nich připadá na den svátku křesťanského světce, který tomuto označení odpovídá v liturgickém kalendáři římskokatolické církve. V tento den slaví farnost pouť. Druhý výroční den je den posvěcení kostela. Ve výroční den farnost pořádá slavnost, která je nazývána jako hody na Moravě, krmáš ve Slezsku a posvícení v Čechách.“
Zdroj: UHROVÁ, Eliška. Patrocinia kostelů na Moravě a jejich změny [online]. Olomouc, 2018 [cit. 2021-05-25]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ctjhpo/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jindřich Frajer, Ph.D.
„Slovem „patrocinium“ rozumí se patronus vel titulus Ecclesiae v liturgickém smyslu, některá z osob Božské Trojice neb světec či světice, jímž chrám jest za- svěcen. V katalogu Pražské a Olomúcké arcidiecése jest to vyznačeno „Tit. Eccl.“ (titulus Ecclesiae), v jiných katalogách jen „Eccl.“ Pozn. Patron chrámu ve smyslu kanonickém t. j. advocatus či ochrance jeho bývá nejčastěji tentýž, jenž presentuje faráře na uprázdněné beneficium. Jsou však také případy dosti četné, kde patron chrámu a patron beneficia jsou osoby rozdílné ; taktéž zhusta vyskytuje se, že filiální kostely téže osady náležejí k patronátu jinému než chrám farní.“
zdroj: PAULY, Jan Křtitel. Právní rádce pro duchovní správu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: systematický soubor církevních a státních zákonů, nařízení, rozhodnutí, norem a příslušných formulářů s praktickým návodem pro duchovní správu. V Praze: Věstník katol. duchovenstva, 1902. s. 856. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b75ee6a0-60f9-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f
UHROVÁ, Eliška. Patrocinia kostelů na Moravě a jejich změny [online]. Olomouc, 2018 [cit. 2021-05-25]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ctjhpo/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jindřich Frajer, Ph.D.
PAULY, Jan Křtitel. Právní rádce pro duchovní správu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: systematický soubor církevních a státních zákonů, nařízení, rozhodnutí, norem a příslušných formulářů s praktickým návodem pro duchovní správu. V Praze: Věstník katol. duchovenstva, 1902. s. 856. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:b75ee6a0-60f9-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f
Další zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Patrocinium
https://cs.wikipedia.org/[…]/Kategorie:Kostely_podle_zasv%C4%9Bcen%C3%AD (kostely podle zasvěcení)
http://www.kostelycz.cz/zasveceni/hledej.htm
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
17.05.2021 08:00