-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěl bych vás požádat o pomoc s vyhledáním vánočních tradic, které jsou spojené s určitou postavu. Nemyslím teď Mikuláše, čerta a podobně, ale spíš něco, co má historii v lidové slovesnosti, případně nekřesťanských tradicích, jako byly např. Vrtibáby. Postavy nemusí být nutně antropomorfní. Může se jednat o skřítky, oživlé předměty, vlastně cokoliv.
Předem moc děkuji za pomoc
Dobrý den,
budu se snažit na Váš dotaz odpovědět co nejlépe, i když to nebude jednoduché, protože váš dotaz je velice komplexní. Na úvod nutno poznamenat, že žádná souborná práce na toto téma neexistuje a "vánoční postavy" se výrazně liší regionálně (názvem i typologicky).
1/ ad historie v lidové slovesnosti: možná by bylo možno dohledat v regionální literatuře, případně oslovit knihovníky, kronikáře a pamětníky v zájmovém regionu. Publikace, která by pojednávala o tomto tématu, neexistuje.
2/ ad nekřesťanské tradice: Drtivá většina lidových zvyků, vztahujících se k významným křesťanským svátkům (Vánoce, Velikonoce) a dalším zlomovým obdobím v astronomickém roce (slunovrat, rovnodennosti, masopust, Dušičky) má předkřesťanský původ. Ostatně původ křesťanských Vánoc se hledá v keltských slavnostech zimního slunovratu (odtud známe například zvyk rozkrajování jablka, zlaté prasátko i magická moc jmelí), římských Kalendách, Larentáliích (spojených s kultem mrtvých) či Saturnáliích (veselém římském svátku, spojeném s oslavou nového slunce a obdarováváním přátel a chudých) a mnoho vánočních zvyků je doloženo již z této doby. Dobrým pramenem jsou tzv. církevní zákazy, z nichž některé se zachovaly už z období raného středověku. Doporučuji knihu Čeňka Zíbrta Seznam zvyklostí pohanských z VIII. věku z roku 1995. Není v ní sice konkrétní zmínka o "vánočních" postavách, ale popisuje církevní zákazy, týkající se například "Nevázaného veselí přestrojených mužů a žen se škraboškami a s hlavami zvířecími, které zejména o vánocích vsi obcházejí" (s. 33) a "běhají v přestrojení s oděvem rozedraným a s obuví rozedranou". Zde lze vysledovat souvislost s vánočními či masopustními obchůzkami, ale konkrétní názvy jednotlivých postav zde opět nenajdeme. Víceméně všechny křesťanské svátky byly nějakým způsobem "naroubovány" právě na důležité události a slavnosti kalndářního roku a "obaleny" církevním hávem. Dodnes pak vidíme, jak se tyto tradice (lidové zvyky), mísí s křesťanskými svátky (Vánoce: kromě církevních úkonů v lidovém prostředí probíhají církví zakazované věštby (například házení střevícem, lití olova, škořápkové "lodičky", sekání ledu o půlnoci, apod. - Velikonoce - vynášení smrti, pomlázka (oslavy plodnosti), atd.). Jistě byste si těchto zvyků sám vybavil nepřeberně.
3/ ad Vánoční postavy: jak jsem psala, výrazně se liší regionálně a jsou spojeny s nejrůznějšími "obchůzkami". Obecně tyto postavy obcházely od sv. Martina do Třech králů, tedy víceméně v období od konce shonu a starostí o úrodu do dne, který byl považován za konec vánočních svátků a začátku čekání na jaro. Už v lidovém prostředí se v tento den například odstrojoval stromeček.
V našem prostředí chodily Barborky (bíle zahalené, strašidelné, s vlasy po zádech i přes obličej, které trestaly a odměňovaly děti), které při příchodu bouchaly březovou metlou do oken. Mikuláši nedělal doprovod jen anděl a čert, ale celá družina postav. Masky se podobaly masopustním, měly stanovené role i kostýmy. V průvodu nemohl chybět kominík, ras, žid, turek, vojáci, bába, bohatý pán s paní či smrt - jejich příchod ohlašovali hospodářům laufři čili běžci. S průvodem někde chodila i Mikuláška, někdy také matička, představující matku sv. Mikuláše, někde obcházela 8. prosince samostatně. Tady tedy další příklad Vámi hledané souvislost s předkřesťanskými tradicemi. Kromě Vámi zmiňované Vrtibáby obcházely i další postavy – perchta, ometačka, klempera, toma, ambrož, – někdy samy, někdy s postavami z mikulášské družiny. Úkolem bylo strašit děti, rozdávat drobné dárky, kontrolovat pořádek v domácnostech, ale hlavně zpestřit a ukrátit nejdelší noci v roce. Obchůzky se pojily s lidovým divadlem, hrála se spousta obřadních her. Nesmíme zapomenout ani na strašidelné Lucie, které kontrolovaly husím brkem, zda je stavení čisté a bez prachu, občas před sebou občas nesly talíř s hořícím ohněm. Na Valašsku klepaly přes prsty přadleny, aby jim předení lépe šlo, jinde je trestaly, když viděly, že v tento večer pracují.
Co se týká skřítků, oživlých předmětů apod., nevím (ani jsem nenašla), že by byly nějak spojovány s českou vánoční tradicí. Je ale možné, že jinde v Evropě byste nějaké objevil (zejména skřítky - severní Evropa a germánské národy obecně mají své Vánoční skřítky dodnes.
Snad Vám moje odpověď nějak pomohla. Většinu informací jsem Vám předala z vlastních znalostí, ale pokud vás toto téma zajímá, zde je nějaká literatura k tématu, ze které jsem také část informací načerpala (všechny publikace jsou dostupné v knihovně Ústavu etnologie FF UK):
vlastní znalosti a
Zíbrt, Čeněk, 1995: Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku = Indiculus superstitionum et paganiarum
Večerková, Eva, 2010: Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury
Vavřinová, Valburga, 2003: Malá encyklopedie Vánoc
Frolec, Václav, 1989: Vánoce v české kultuře
Antropologie, etnografie
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
03.04.2018 15:37