Zámek Hainspach

Text dotazu

dějiny a nejstarší vyobrazení zámku Hainspach/ Hanšpach /Lipová u Rumburka, okres Děčín znám vedutu W. Rau 1850 a skleněné negativy z roku 1930
stále mi chybí regionální vlastivědná literatura 19. století + vyobrazení před rokem 1850 a po roce 1900, dále pak po květnu 1945.
neznám ani německá periodika z okresu Děčín a Šluknovsko, nějaký časopis se společenskou rubrikou z let 1890-1930, kde bych se dozvěděla o majitelích zámku Pamětníci byli vyhnáni a dnešní "nálet" nic moc neví.

Odpověď

Dobrý den,
v našich dostupných zdrojích jsme toho mnoho nedohledali. Doporučujeme Vám, obrátit se přímo na obec Lipová: http://www.lipova.cz/ , kde Vám jistě rádi poradí, kde hledat další informace a zobrazení zámku. Také se zkuste obrátit na Severočeskou vědeckou knihovnu Ústí nad Labem: http://www.svkul.cz/.

Internetové zdroje:

*http://www.hrady.cz/index.php?OID=1581
*http://www.hrady.cz/index.php?OID=2297
*http://www.castles.cz/zamek-lipova/popis.html
*http://www.lipova.cz/zamek-v-lipove.a11.html – zde najdete staré fotografie zámku
*http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4891 – zde najdete staré fotografie zámku

V knize Jiřího Úlovce Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech (viz seznam zdrojů) najdete na stránkách 439-443 fotografie zámku z roku 1974 a 1988. Zde najdete i pěkně popsanou historii zámku.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku:

Lipová – starý zámek

15 km západně od Rumburka

Osadu Lipovou, o níž je prvotní písemná zpráva z r. 1418 založil v době vrcholící kolonizace na skolnku 13. stol. nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé. Správním centrem oblasti se stal počátkem 14. stol. nový hrad Honštejn.
Za husitských válek se mnohokrát bojovalo v blízké Lužici a podle dochované tradice bylapři tažení husitů do Německa na podzim 1429 obsazen ai Lipová.
Když Berkové z Dubé postoupili r. 1443 hrad Honštejn saským knížatům a učinili svým sídlem Tolštejn, připadla k němu také obec Lipová. Tolštejnské panství však Berkové z Dubé dlouho neudrželi, neboť r. 1485 je prodali rytíři saského původu Hugoltovi ze Olejnic. Šlejnicové zvelebili svá panství horním podnikáním a hospodařením ve vlastní režii, zejména chovem ovcí.
Podle tvrzení regionálního historika J. Fiedlera vybudovali Šlejnicové kolem r. 1500 v Lipové zámek.
Po smrti Jiřího Olejnice došlo r. 1566 k rozdělení jeho dědictví mezi čtyři syny: Hugoltovi připadly Lovosice, ostatní bratři si rozdělili Tolštejnsko na samostatná panství Rumburk, Šluknov a Lipovou. Panství Lipovou, na němž se při této příležitosti uvádí „rytířské sídlo“, dostal Jan ze Olejnic, který se usadil v Lipové. A. Sedláček uvádí vznik zámku právě do souvislosti se vznikem samostatného panství, tedy po r. 1566.
Rozsáhlým podnikáním se však Šlejnicové zadlužili a museli v r. 1602 panství prodat Kinským. Ale Vilém Kinský ze Vchynic se zúčastnil valdštejnského spiknutí a v r. 1634 byl společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu zavražděn. Panství Lipová propadlo konfiskaci.
Od české komory získal Lipovou darem hrabě Volf Mansfeld, držící od r. 1623 Šluknov. Soustředil tak ve svých rukou území, jež kdysi za Berků z Dubé tvořilo celek. Po Volfovi držel Lipovou jeho syn Karel Adam, po jehož smrti r. 1662 došlo k rozdělení majetku. Lipovou zdědili Marie Markéta, provdaná Slavatová z Chlumu, a její bratr František Eusebius Trautson, děti Kristiny Alžběty z Mansfeldu, provdané Tratsonové z Falknštejna. Později se d+dictví soustředilo v rukách Marie Markéty.
Za ní vypuklo na lipovském panství počátkem dubna 1680 velké nevolnické povstání jako reakce na neúměrné zvýšení povinností kodofikovaných v nově založeném urbáři. Marie Markéta Slavatová prodala r. 1696 panství Lipovou své dceři Marii Anežce, provdané za Františka Viléma Salma-Reifferscheida.
Když Salmové postavili v Lipové u rybníka nový zámek, byl starý zámek v l. 1740-1742 proměněn v pivovar, sýpku a byty zaměstnanců. Těmito přestavbami byl původní ráz objektu zcela změněn, takže v interiéru a exteriéru ztratil znaky někdejšího panského sídla.

Lipová – nový zámek

Sňatkem Marie Anežky Slavatové s Františkem Vilémem Salmem-Reifferscheidem, dědičným maršálkem kurfiřtství kolínského, připadlo panství do dědičného držení Salmů. Místo starého, již nevyhovujícího zámku nechla v l. 1737-1739 Leopold Antonín Salm.Reifferscheid postavit u rybníka nový, barokní zámek, jehož vzhled se do současnosti prakticky nezměnil. Je to zděná, hladce omítnutá dvoupatrová trojkřídlá stavba s valbovou střechou a vikýři. Před zámkem je dvůr otevřený do anglického parku, obehnaného asi 1 m vysokou kamennou zídkou. Na otevřené straně do dvora stojí pravoúhlý portál do výše přízemí s bočními pilastry. Pod francouzským oknem v nadpraží nesou lví hlavice balkón. Nad oknem je trojúhelníkový fronton. Středí část průčelí s rizalitem je uzavřena trojúhelníkovým štítem a hodinovou vížkou. V bočních stěnách křídel jsou pravoúhlé portály v ose se světlíkem. Nádvoří uzavírá terasa vyhnutá nad parkem. Nároží jsou armována, horizontální členění je provedeno kordónovou římsou. Ve středním rivalitu je sdružené okno zavřené segmentovým štítem a reliéfem erbu s korunou, neseným dvěma lvi, se zbraněmi a válečnými emblémy v bocích. Okna jsou pravoúhlá v hladkých rámech. V přízemí jsou místy zachovány valené klenby s lunetami, patra mají ploché stropy. Na nádvoří stojí obdélná kašna s reliéfními sochami na poprsnici.
Salmové drželi panství Lipovou až do r. 1891, kdy vymřeli po meči. Dědičkou se stala Jana Salmová-Reifferscheidová, provdaná za Josefa Osvalda I. Thuna-Hohensteina. O něco později byla Lipová začleněna do kláštereckého thun-hohensteinského fideikomisu.
Za první pozemkové reformy v r. 1924 se stal nový zámek v Lipové soukromým majetkem a po druhé světové válce připadl státu.

Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost:

Haňšpach – tvrz, starý zámek, nový zámek

Podle nepotvrzené domněnky zde stála tvrz již v první polovině 14. stol. Kolem roku 1500 zde vybudovali Šlejnicové zámek ( z dnešního pohledu tzv. „Starý zámek“) Stavební materiál však čerpali z trosek tvrze ve Velkém Šenově. V letech 1737-1739 nechali Salmové místo již nevyhovujícího starého zámku vystavět u rybníka nový – barokní zámek a sousední starý proměnili v pivovar, sýpku a byty sloužících. Dnes jsou ze zámku („nového“) ruiny a bojuje se o jeho záchranu.

Další doporučené zdroje:

*Severočeský kraj v tisku 1990 : soupis publikací a článků.. Severočeský kraj jako celek - Lipová - (zámek). Severočeská vědecká knihovna (Ústí nad Labem, Česko). Ústí nad Labem  : Státní vědecká knihovna, 1998. 254 s. Edice Prameny k souběžné regionální bibliografii Čech a Moravy.

Krajská věd. knih. – Liberec.
Severočeská vědecká knihovna - Ústí nad Labem.

* SUŠANKA, Josef. Zámky, hrady, kulturní památky v Severočeském kraji. Ústí nad Labem : KKCR Kraj. komise cestovnícho ruchu : Kraj. středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1986.

*TALLER, Ivan. Abeceda tvrzí, hradů a zámků našeho regionu. Region Nisa. Roč. 3, č. 105 (19930709), s. 12.

Dostupný v Krajské vědecké knihovně v Liberci.

*VÁŇA, Václav. Dobové litografie severočeských zámků. Ústí nad Labem : Kraj. středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1986.

*ZIERNGIBL, Roman. Geschichte der Propstei Hainspach. München, 1802.

Použité zdroje:

*Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [Díl] 3., Severní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1984. 661 s.

*ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. 1. díl. A-M. 1. vyd. Praha: Libri, 2003.ISBN 80-7277-099-3.

*Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 250 s. ISBN 978-80-254-1704-1 (váz.).

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.05.2010 12:37