zákazník kreativec

Text dotazu

chci se zeptat jaká je charakteristika zákazníka kreativce se zájmem o užité umění. a co vlastně je to užité umění?

Odpověď

Dobrý den,

dlouhou a vyčerpávající odpověď o tom, kdo vlastně je kreativec, najdete v knize CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. V Praze: Institut umění, 2009. ISBN 978-80-7008-231-7. Informace je na straně 42 a 43. Dostupné také z: https://kramerius-vs.nkp.cz/uuid/uuid:d2b695a0-d445-11e3-b110-005056827e51.

Na stránkách je vysvětlen termín kreativec. Jelikož je jedno, s jakým oborem je kreativita spojena, oborové upřesnění nebylo nutné. Vysvětlení, co je užité umění najdete v Arts lexikonu, citujeme z něj:

"Umění užité (applied art)
U.u. je souhrnné označení umělecké či průmyslové výroby produkující předměty i samotné výrobky každodenní potřeby, umělecky zpracované ve formě nebo k výzdobě. U předmětů u.u. se tedy prolíná funkce užitná s funkcí estetickou.

Po organizační stránce vychází u.u. z dobových výrobních podmínek, umělecky je ovlivněno dobovými uměleckými styly. Spojením estetické a užitkové funkce patří u.u. k nejstarším uměleckým projevům (pravěké hrnce atd.). V současné době u.u. zahrnuje:

a) umělecké řemeslo, jehož základem je rukodělná výroba v dílně vedené mistrem; vznikají tak unikátní výrobky vytvářené jedinou osobou. Dělí se podle hmot, technik a odvětví. Ve vlastním smyslu slova vzniká až v souvislosti s počátky průmyslové výroby, kdy jednotlivé předměty vyrobené řemeslníkem jako originály nabývají podobného společenského postavení jako díla výtvarného umění.

b) umělecký průmysl, pro nějž je charakteristická větší koncentrace pracovních sil a dělba práce. Výtvarník je většinou jen autorem návrhu. Rozvoj uměleckého průmyslu je spojen s manufakturní výrobou v 16. a 17. století. Manufaktura měla vlastního návrháře nebo spolupracovala s významnými umělci. V 19. století umělecký průmysl přerostl v tovární velkovýrobu, často provázenou narušením dřívější jednoty umění a řemesla. Oddělilo se takzvané umění krásné a umění masové, úzce spjaté s výrobou a základními potřebami společnosti, které zahrnuje tvorbu užitkovou, dekorativní, aplikovanou, nezobrazivou, ornamentální. Někdy též mluvíme o praktické etice. Od poloviny 19. století se projevovala snaha o obnovení estetického aspektu tovární výroby i o znovuoživení starých uměleckých řemesel, zejména ze strany výtvarného hnutí Arts and Crafts (J. Ruskin, W. Morris) s cílem rehabilitovat estetickou stránku u.u. Myšlenky hnutí Arts and Crafts rozvíjela později různá sdružení výtvarných umělců a uměleckých řemeslníků ve světě. Tyto veškeré snahy o zvýšení úrovně u.u. byly dovršeny zřízením institucí pečujících o jeho uchování a rozvoj - uměleckoprůmyslové školy a uměleckoprůmyslová muzea, které se tematikou aplikovaného umění zabývají (1885 Uměleckoprůmyslová škola v Praze – dnes VŠUP, v roce 1885 Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 1873 Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně).

Charakteristickým stylem pro u.u. je posecesní styl art deco, který se u nás rozšířil po 1. světové válce zejména zásluhou uměleckoprůmyslových škol, skláren v Novém Boru nebo družstva Artěl. Vznikl jako luxusní a vysoce dekorativní styl, ale postupně pronikl v jednodušších formách i k širší veřejnosti. Návrháři byli především inspirováni dobou Ludvíka XVI. a empírem. Jako materiál používali exotické materiály jako např. eben, perleť, slonovinu, želví krunýře, zlato apod.

c) novým odvětvím u.u. ve 20. století je průmyslové návrhářství, design (→ design). Design členíme na několik druhů: design spotřebního zboží (předměty denní potřeby), design průmyslových strojů a nástrojů, design architektonických interiérů (soukromých, pracovních a veřejných), design vizuální (písmo, plakáty, reklama), design obalové techniky (úprava obalů pro spotřebitele).

U.u. rozlišujeme z hlediska: funkce – truhlářství, řezbářství, zámečnictví, čalounictví, vázání koberců, krajkářství, výšivkářství, zlatnictví, šperkařství, sklářství, loutkářství, zbrojířství, zvonařství, výroba keramiky, užitá grafika atd. materiálu – výroba z organických látek (dřeva, papíru, kosti, kůže, textilních vláken), z anorganických látek (hlína, minerály, kovy), z umělých látek (porcelán, sklo, plastické hmoty).

L: Encyklopedický slovník. Praha : Odeon, 1993, 1253 s.; Ilustrovaný encyklopedický slovník, III. díl (Pro-Ž). Praha : Academia, 1982, 976 s.; MORANT, Henry de. Dějiny užitého umění od nejstarších dob po současnost. Praha : Odeon, 1983, 573 s.; ŠINDELÁŘ, Dušan. Estetika užité tvorby. Praha : Odeon, 1978, 295 s." Zdroj: http://www.artslexikon.cz/index.php?title=Um%C4%9Bn%C3%AD_u%C5%BEit%C3%A9 

Další informace ke kreativnímu průmyslu najdete v těchto publikacích:
- https://prospero.divadlo.cz/e-publikace-ke-stazeni/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice/
- https://prospero.divadlo.cz/e-publikace-ke-stazeni/kreativni-prumysl-v-rakousku/
- https://www.idu.cz/cs/publikace/1268-kulturni-a-kreativni-prumysly-plzne
- https://www.idu.cz/cs/o-nas/veda-a-vyzkum/vedeckovyzkumne-projekty/704-mapovani-kulturnich-a-kreativnich-prumyslu-v-cr
- https://www.idu.cz/cs/publikace/739-mapovani-kulturnich-a-kreativnich-prumyslu-v-cr-ii-svazek
- https://www.idu.cz/cs/publikace/737-vyzkum-a-vyvoj-v-kulturnich-a-kreativnich-odvetvich
- https://www.idu.cz/cs/publikace/797-kulturni-a-kreativni-prumysly-v-nemecku
- https://www.idu.cz/cs/publikace/795-kulturni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranych-zemich-evropske-unie-vymezeni-ekonomicky-prinos-strategicka-podpora
- https://www.idu.cz/cs/publikace/793-podpora-internacionalizace-a-exportu-kulturnich-a-kreativnich-prumyslu-v-cr

Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

16.03.2020 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu