zajatecké tábory

Text dotazu

Dobrý den, zajímá mne rozmístění zajateckých
táborů pro německé zajatce po druhé světové válce kolem Nové Bystřice v
jižních Čechách. Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

z válečných událostí v jižních Čechách uvádíme známou leteckou bitvu 24. srpna 1944, k níž došlo mezi Číměří a Hospřízí, kdy hořící části letadel zapálily i tři domy v Číměři a jeden v Senotíně.V roce 1943 sem dorazili Němci z okolí Essenu, prchající před leteckými útoky, v listopadu 1944 sem přišlo také hodně běženců ze Sedmihradska a ze Slezska. Leteckých poplachů přibývalo, u Romavy byl např. z letadla zastřelen sedlák, vezoucí na povozu chrastí. Za 2.světové války bylo v tehdejším novobystřickém okrese hlášeno 1150 padlých a nezvěstných, přímo Nová Bystřice uvádí 65 padlých. 10.5.1945 bylo Novobystřicko obsazeno ruskými vojáky, němečtí váleční zajatci byli soustředěni v sovětském zajateckém táboře u Blata v bývalém táboře RAD (říšská pracovní služba-Reichsarbeitsdienst). V den narozenin prezidenta Beneše (28.5.1945) provedli čeští partyzáni na základě Benešových dekretů odsun německého obyvatelstva. Němečtí obyvatelé museli během hodiny až dvou opustit svůj domov a směli si s sebou vzít 30kg zavazadel na osobu vyjma jakýchkoli cenností. V Rakousku běženci pobývali asi rok, pak byli odsunuti dále do Německa, z nichž většina se usadila na jihozápadě země v Bádensku-Wurtenbersku.

Známý byl zajatecký tábor v Českém Rudolci, kde Němci zadržovali zajaté Francouze. V místní dominantě obce, jímž je dodnes zámek, měli Němci štáb, a tak vlastně vše bylo připraveno na přísun nových zajatců, tentokrát složený - z Němců a Maďarů, a samotný zámek byl připraven na nové osazenstvo, paradoxně složené ze sovětských vojáků. Od pamětníků víme, že zástupy zajatých vojáků byly nekonečné, a že a v největším obsazení zde bylo až 80 000 zajatců, kteří byli nahnáni do vagónů v Dačicích a ve Slavonicích. Dnes už nikdo neví přesné počty, ale odhad je, že tímto táborem prošlo až 250 000 zajatců.

Pro více informací doporučujeme následující internetové odkazy :

http://www.michalstehlik.cz/page.php?fp=region/jihocesky-kraj/cesky-rudolec-v-bourlivem-pulstoleti-1918---1960

http://www.zanikleobce.cz/index.php?menu=11&duv=hranice

http://www.detektory-kovu-jizni-cechy.cz/home/zajatecke-tabory-ruska-lezeni-a-ustupovky-na-jindrichohradecku-i-3

Pro další informace doporučujeme obrátit se ještě na knihovnu Vojenského historického ústavu: www.ptejteseknihovny.cz/zadani-dotazu#formulaceKNIHOVNAVHÚ  - referát speciálních fondů nebo http://www.vhu.cz/cs/stranka/knihovna---rhf /.

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

01.08.2011 08:01

Martin Fencl píše:
Úterý 29.10.2019 18:34
Dobrý den.
Měl bych dotaz ohledně onoho tábora RAD , zda je známé přesné místo tábora, či zda jsou někde k nahlédnutí nějaké materiály (knihy,internet,mapy) myslím tím nějaké bližší informace. Pokud možno i co se týká zajateckého tábora v Českém Rudolci.
Předem děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 31.10.2019 19:23
Dobrý den,

určitě by pro Vás mohla být přínosná bakalářská práce Tomáše Pancíře Nedestruktivní výzkum vojenských táborů z konce Druhé světové války v jižních Čechách východně od demarkační linie. Práce se zabývá mimo jiné táborem v Nové Bystřici a táborem v Českém Rudolci. O táboře RAD na Dobré Vodě na Českobudějovicku pojednává internetový článek pana Jana Ciglbauera http://severniceskobudejovicko.cz/[…]/.

K zajateckému táboru u Českého Rudolce se vztahuje níže uvedený rozhovor a článek:

Dále rozhovor s pamětníky tábora Dimitrijem a Jiřím Dvořákovými na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů: https://www.ustrcr.cz/[…]/.

Další poměrně obsáhlý článek, ale bez uvedených zdrojů: https://marfy72detektor.webnode.cz/[…]/.

O internačních táborech v Československu obecně pojednávají dvě knihy Tomáše Staňka:

STANĚK, Tomáš. Retribuční vězni v českých zemích: 1945-1955. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 2002. ISBN 80-86224-33-3.
STANĚK, Tomáš a Slezské zemské muzeum (Opava, Česko). Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996.
ISBN 80-902075-3-7.

Možná byste další informace mohl nalézt v knihovně Vojenského historického ústavu Praha.
Případně na stránce Ptejte se knihovny naleznete v dotazech týkajících se zajateckých táborů další doporučenou literaturu a instituce, na které se můžete obrátit: https://www.ptejteseknihovn[…]zajateck%C3%A9+t%C3%A1bory.
Jakub píše:
Neděle 22.05.2022 11:46
Dobrý den. Měl bych zájem o R.A.D tábor v Malém Hájku u Hory Svaté Kateřiny. Zda je možné přesné zmapování tábora. Předem moc děkuji za odpověď
PSK - admin píše:
Úterý 24.05.2022 18:18
Dobrý den,

přehled zajateckých a pracovních táborů na území Chomutova a některé podrobnosti o událostech v tomto kraji za druhé sv. války a zejm. v roce 1945 můžete nalézt v „Kronice města Chomutova“ Petra Raka z roku 2006. Dokument je přístupný skrze oficiální stránky města Chomutov v odkazu zde: https://www.chomutov-mesto.cz/[…]/kronika-mesta-chomutova-1945.pdf

Chomutovské Internační středisko podrobně pojednal Tomáš Valtr ve své diplomové práci na FF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. v roce 2012. Náhled základních údajů o kvalifikační práci a její anotaci naleznete na univerzitním portálu: https://arl.ujep.cz/[…]/, k prostudování je text k dispozici pouze na univerzitě (prezenčně).

Kapitola o válečném dění na Chomutovsku s drobnými zmínkami o táborech je k nalezení rovněž v bakalářské práci Petra Šulky obhájené v roce 2011 na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze (dostupná z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/51341; s. 17, 18).

Publikace, která by kompletně mapovala ústupové cesty německých vojsk z našeho území není k dispozici. Zmínku o ústupu, v němž figuruje Chomutov, jsme ale našli v (neobhájené) disertační práci Tomáše Jakla z roku 2019 (přes Chomutov ustupovala 20. tanková divize, s. 36). Práce je dostupná online: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/108376

Z údajů v publikaci Dějiny Chomutova z roku 1997 můžeme usuzovat, že německá vojska chtěla ustupovat podkrušnohorskými cestami – v dubnu 1945 jim tuto cestu komplikovalo těžké bombardování Chomutova a bdělé spojenecké letectvo. „Podle rozkazu německého vojenského ředitelství měl být Chomutov bráněn před postupujícími sovětskými vojáky jednotkami tzv. Volkssturmu – německé domobrany. Ty však byly vyslány 7. května 1945 k Jirkovu. Protože 4. května večer odešly z Chomutova poslední pravidelné německé vojenské jednotky, nebyl zde nikdo, kdo by město mohl bránit. Chomutova opustila také většina nacistických funkcionářů i celé městské zastupitelstvo v čele se starostou, kteří doufali, že se jim podaří uniknout nebo alespoň dorazit k Američanům.“ (s. 78-79)

Doplňující informace k ústupu německých vojsk Vám může poskytnout publikace Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Dokumenty z českých archivů z roku 2010 zaměřená na odsun německého obyvatelstva z pohraničí (a tedy i z Chomutovska). K dispozici jsou zde mj. přepisy úředních záznamů o šetřeních probíhajících na konci 40. let a v několika drobných zmínkách se dozvíte, přes jaká města na Chomutovsku odsun probíhal (s. 148-152).

Informace o táboru RAD v Malém Háji u Hory Svaté Kateřiny se nám dohledat nepodařilo. V této oblasti (nedaleko Kadaně) ale fungoval RAD tábor v zaniklé obci Přísečnice (Pressnitz), dnes se na místě obce nachází vodní nádrž.

Zdroje a literatura:
ARBURG, Adrian von a STANĚK, Tomáš. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů, Díl II., svazek 3: Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. s. 148-152. ISBN 978-80-86057-67-5.
INTEROVÁ, Zdeňka. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad, 1997. 115 s. ISBN 80-238-1756-6.
JAKL, Tomáš. Vytěsněná apokalypsa – česká reflexe ústupu německé skupiny armád střed. Praha, 2019. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav českých dějin.
ŠULKA, Petr. Chomutov 1945-48. Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav hospodářských a sociálních dějin.
https://www.chomutov-mesto.[…]ych-valek-a-prvni-republiky
https://www.chomutov-mesto.cz/[…]/kronika-mesta-chomutova-1945.pdf
Malý Háj (Kleinhan): http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1449051
Obec Přísečnice: http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&detail=37157
Jakub píše:
Sobota 18.06.2022 08:41
Dobrý den, mám dotaz. V jedné knize jsen se dozvěděl, že v okolí Kaznějova a Rybnice(Plzeň-Sever) byl zřízen velký sovětský tábor. V knize nikde není přesná poloha tábora tak se ptám, zda je někde nějaká dobová fotka či tak. Děkuji za odpověď Jakub
PSK - admin píše:
Úterý 21.06.2022 16:46
Bohužel se nám nepodařilo dohledat jakékoliv zmínky o zajateckých táborech ve spojení s obcemi Kaznějov nebo Rybnice. K důkladnému ověření doporučujeme projít bibliografii Vámi zmiňované knihy, která tuto informaci uvádí, a pokusit se toto tvrzení dohledat ve zdrojích, ze kterých čerpá.

K dalšímu pátrání může být nápomocný například seznam literatury uvedený v dokumentu Archiv obce Kaznějov 1838-1945 (1951), který je volně dostupný na stránkách https://kaznejov.webnode.cz/z-historie/

Tématům zajateckých táborů v okrese Plzně-sever se věnuje nespočet bakalářských a diplomových prací:

https://otik.zcu.cz/bitstre[…]20ze%20Zapadnich%20Cech.pdf (tábor Stod)

https://dspace5.zcu.cz/[…]/Malecha%20Petr.pdf (tábor Třemošná)

Další práce najdete například v databázi theses.cz .

V knize Tábory utrpení a smrti je uveden seznam zajateckých táborů, které v okolí Plzně fungovaly ještě před rokem 1945. Tyto tábory byly později často adaptovány osvobozeneckými vojsky na internační tábory pro německé obyvatelstvo.

Plzeň (oblastní velitelství II)
1. Horšov, 20 osob, 1941, Belgičané 1
2. Semošice, 20 osob, 1942, Francouzi
3. Horšovský Týn, město, 20 osob, 1942, 1 mrtvý, Poláci
4. Horšovský Týn, klášter, 40 osob, 1941, Francouzi
5. Poběžovice, 40 osob, 1941, Francouzi
6. Poběžovice, 100 osob, 1942, Rusové
7. Poběžovice, 60 osob, 1942, Poláci
8. Hvožďany, 30 osob, 1941, Francouzi
9. Nový Kramolín, 40 osob, 1941, Francouzi
10. Otov, 40 osob, 1941, Francouzi
11. Hostouň, 30 osob, 1942, Rusové
12. Karlova Huť, 40 osob, 1942, Rusové
13. Bělá nad Radbuzou, 20 osob, 1941, Francouzi
14. Bělá nad Radbuzou, 40 osob, 1942, 1 mrtvý, Rusové
15. Stříbro, 200 osob, 1943, Francouzi a Poláci
16. Stod, v hostinci, 100 osob, 1940, Francouzi a Rusové
17. Stod, cihelny, 40—80 osob, 1940, Rusové a Francouzi
18. Stod, hotel Praha, 50 osob, 1940, Francouzi
19. Holýšov, pracovní tábor, 1200—1500 osob, 1939, Češi, Němci, Francouzi a Holanďané, civilní dělníci
20. Holýšov, 1300 osob, 1939, údajně německá děvčata
21. Holýšov, 600 osob, 1940, 20 mrtvých, Italové
22. Holýšov, 600 osob, 1942, asi 5 mrtvých, Francouzi
23. Holýšov, 70 osob, 1943, asi 5 mrtvých, Rusové
24. Holýšov, 300—400 osob, 1943, asi 12 mrtvých, francouzští civilní dělníci
25. Holýšov, koncentrační tábor, 400—600 osob, 1943, velká úmrtnost, ruské, polské a francouzské ženy
26. Holýšov, koncentrační tábor, 200—300 osob, 1943, velká úmrtnost, muži, později židovky

Ač z námi nalezených zdrojů vyplývá, že velká většina zajateckých táborů v této oblasti ležela na americké straně, jelikož hlavní směr prchajících vojsk i obyvatelstva byl směrem na západ (tedy pryč od postupující sovětské armády), Kaznějov ležel na demarkační linii – jak uvádí K 20. výročí osvobození okresu Plzeň-Sever, ležela linie mezi Kaznějovem a Třemošnou, přičemž samotný Kaznějov byl osvobozen sovětskou armádou 11.5.1945 – a je proto možné, že pokud se zde tábor vyskytoval, mohl náležet pod sovětskou správu.

Seznam použité a doporučené literatury:
* K 20. výročí osvobození okresu Plzeň-sever. 1. vyd. Plzeň: Západočes. nakl., 1965. 121, [2] s.
* HLUŠIČKOVÁ, Růžena, MALÁ, Irena a KUBÁTOVÁ, Ludmila. Tábory utrpení a smrti. Praha: Svoboda, 1969. s. 438. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:fbd12b9b-4b5c-40db-b130-3f70f99b5a74
* STANĚK, Tomáš a Slezský ústav. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. s. 106. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:af0aa480-832f-11e5-bf6c-005056825209
* BUKAČOVÁ, Irena, FÁK, Jiří a Horní Bělá (Česko). Paměť krajiny V: Soupis drobných památek Dolnobělska a Hornobřízska. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 2009. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:bc4b0a00-baa6-11e5-b5dc-005056827e51
* KOLDINSKÝ, Antonín et al. Kaznějov: 850 let. Horní Bříza: Granát, 1995. 19 s. ISBN 80-900716-7-8.
Jakub píše:
Úterý 06.06.2023 21:31
Dobrý den, dočetl jsem se, že v Plasích- Plzně Sever, se nacházel v roce 1941 tábor pro německou mládež. Byl bych rád pokud byste mi o něm dali nějakou informaci či zmínku kde se přesněji nacházel. Informace vyplývá z archviu města Plasy. Poprosím abyste mi vaši odpověď zaslali mailem a nezveřejnovali veřejně, děkuji mockrát.
PSK - admin píše:
Středa 07.06.2023 13:46
Dobrý den, odpověď jsme Vám odeslali na e-mail. S pozdravem služba PSK
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu