-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, jak se stalo, že po první světové válce začaly u nás děti tykat svým rodičům, a jak se to vyvíjelo na Slovensku a u našich sousedů v Rakousku či Polsku? A jak to, že na to rodiče v tak masivní míře přistoupili? A ještě by mě zajímalo, kdy se v Čechách začalo s tykáním mezi dospělými? Děkuji
Dobrý den,
zodpovědět všechny Vaše otázky z našich dostupných zdrojů není jednoduché. Domníváme se, že ani takové prameny nejsou. Informace k tématu z různých zdrojů (jak tištěných knižních, tak z internetu):
Tykání je starší způsob oslovení; první ojedinělé doklady vykání jako zdůraznění uctivého oslovení nacházíme v češtině zhruba v půli 15. století. Lidé si v minulosti tykali, ani latina vykání neznala, tykání bylo tedy jedině možné.
"To se změnilo na konci třetího století našeho letopočtu, za vlády římského císaře Diocletiana. Jeho říše byla tak obrovská, že na ni nestačil sám,... během let musela vzniknout dokonce vláda čtyř císařů, kteří měli území rozděleno na provincie...Všichni čtyři císaři chtěli působit jednotně, proto byli oslovováni jako celek množným číslem, a jednotliví panovníci používali tohoto tvaru, i když promlouvali sami. Začali tak ve skutečnosti sami sobě vykat.
Panovníci tak na rozdíl od zbytku světa už neříkali "já", ale "my", a to se líbilo i ostatním vladařům. Ti bohužel nepochopili, že vykání je ve skutečnosti pouze sdělování prohlášení jednoho člena Tetrarchie, který hovoří i za tři další, a začali sami sobě vykat také. Díky této chybě se rozmohlo vykání po celé Evropě a následně do zbytku světa. V panovnících a zejména v duchovních osobách (například papežové) vyvolávalo vykání pocit důležitosti, mezi běžnými lidmi se ale neuchytilo. Zlom přišel až ve chvíli, kdy se rozšířilo v křesťanství natolik, že s ním do styku přišel už zkrátka každý.
V Česku se podle Akademie věd vykání poprvé objevilo až v polovině 15. století. Postupně se vžilo jako oslovení zdůrazňující zdvořilost a úctu, a to i přesto, že základ křesťanství, tedy Bible, vykání nezná.
Čerpáno z: https://eurozpravy.cz/magazin/236964-jak-vzniklo-vykani-za-vsim-stoji-mala-chyba-ktera-ovlivnila-cely-svet
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/tykani-vykani-onikani
Kdysi tu ještě bylo onikání. Vyjadřovalo značný odstup, velký rozdíl ve společenském postavení. Onikání zaniklo, zůstalo jen tykání a vykání. Byly i snahy, aby i vykání zaniklo, argumentem byla rovnost postavení, spravedlnost před zákonem, původ... Ideál rovnosti ovšem neznamenal, že by každý měl ke každému stejný vztah (v dávných dobách pán otrokovi tykal a otrok jemu také). Jsme rádi, že vykání v češtině zůstalo. Vyjadřuje větší odstup, než když si lidé tykají...
...
V některých rodinách našich prarodičů se jednosměrně tykalo - vykalo: děti rodičům vykaly, rodiče dětem tykali. Byly i situace (období), kdy děti otci vykaly, ale matce tykaly. Kdy tykat a kdy vykat je popsáno v mnoha knihách o společenském chování; v povědomí lidí jde o známou věc, většinou moc problematických situací nebývá...
Zdroj: PLAŇAVA, Ivo. Průvodce mezilidskou komunikací: přístupy, dovednosti, poruchy. Praha: Grada, 2005, s. 114. ISBN 80-247-0858-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d7dde360-e4a5-11e8-9984-005056825209
V čase ponížení našeho národa i jazyka vzniklo také "vonikání" nebo "voňování". Když se pak vědomí národní u nás probudilo a šířilo, proti "voni" se zdvihl obecný odpor, vonikání se stalo směšným... Tak v rodinách našich šíří se tykání rodičům víc a více, ač ještě před nedávnými lety leckdes ani Vy nestačilo a děti musily rodičům pro větší poctivost vonikati. Než tykání už nikdy zcela nezvítězí... (1883).
Čerpáno z: JIRÁSEK, Alois. Rozmanitá prosa: skizzy a studie, 1. V Praze: J. Otto, 1917, s. 143. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:aed65210-d9dc-11e2-9439-005056825209
Odkazy na další zdroje k tématu:
https://www.ascestinaru.cz/
https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-kdy-vlastne-vzniklo-v-cestine-vykani/
vykání - Wikipedie
tykání - Wikipedie
Ze vzpomínek dříve narozených:
„Pamatuji si, že mi rodiče vyprávěli, že dříve museli tatínkovi a mamince vykat. Já sám jsem to už ale nezažil," zavzpomínal... s tím, že vykáním si lidé vzájemně vyjadřovali, že si sebe váží a že jsou rádi, že se opět vidí.
Děti podle něj dávaly rodičům najevo vděk za to, že se mohly narodit, že o ně rodiče pečují, starají se a dopřejí jim i důležité vzdělání.
„Dříve bylo také běžné, že vykal i učitel dětem. Dnes se s tím setkáváme jen výjimečně, a to až na vysoké škole. Na střední se tak děje málokde,"...
Zdroj: https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/jak-jsme-si-drive-vice-vykali.html
Vykání, často i onikání běžné za R-U, postupně zanikalo víc ve městech za 1. republiky. Ale nejvíc se tykání rozšířilo po 2. světové válce především vlivem nuceného tykání v zaměstnání. Záleželo na konkrétní sociální struktuře, vzdělání, zaměstnání, náboženství atd...Vztahy mezi dětmi a rodiči byly zcela jiné než jsou dnes.
I když děti rodičům tykají, měly by si uvědomit, že rodičům vděčí za mnohé i přesto, že žijí podle svého. Vše záleží na výchově, vzájemném respektu, úctě, slušnosti a schopnosti spolu komunikovat.... Sociolog Stanislav Holubec z Katedry sociologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy : „Vzor tykání rodičům se prosazuje zhruba od dvacátých let minulého století“.
Bylo to různé, třeba ve městě, nebo na vesnici. Někteří ještě dodnes rodičům vykají, ale je to spíše rarita.
Zdroj: https://www.odpovedi.cz/otazky/kdy-se-prestalo-rodicum-vykat
Čeština, na rozdíl například od angličtiny, disponuje dvěma typy jednání při promluvě v druhé osobě. Tykáme a vykáme. Na stejné lodi je s ní i němčina, italština nebo němčina. Jde o situaci, kdy mluvčí daného jazyka významově rozlišuje, s kým jedná. Způsob, který si vybíráme, do určité míry hierarchizuje, taky odosobňuje, staví nás do formální roviny – v případě vykání – či nás staví do jedné roviny, té osobnější – u aktu tykaní...
Zdroj: KAREŠOVÁ, Pavla. My si tykáme? https://nazorne.wordpress.com/2020/02/23/my-si-tykame/
Domníváme se sice, že vykání rodičům končilo definitivně s 1. republikou, i když asi ne najednou; postupně se od vykání ustupovalo, taky záleželo na regionu, jak bylo tzv. v kraji zvykem. Bohužel jsme ale odpověď na Vaše otázky v nám dostupných zdrojích nenašli.
Doporučujeme obrátit se na odborníky z Ústavu pro jazyk český AV ČR https://ujc.avcr.cz/, je možné, že se problematikou blíže zabývali.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
03.03.2023 10:59