-
To se mi líbí
-
Doporučit
"Zabitý" je čas, který je ztracený, mrtvý, tomu rozumím. "Zabila" jsem čas zbytečnou činností, třeba hraním hry na mobilu.
"Zabila jsem čas vařením" přece ale neznamená, že je čas ztracený. Je využitý, strávený, já jsem ho strávila, využila - "pobyla" jsem v nějaké aktivitě, pobyla jsem si v tom čase (podobně, jako se na Moravě užívá "zabylo mi blbě").
Proto si myslím, že v tomto případě je správně "zabytý", protože jsem ho využila "pobýváním", "bytím" a že je to původní význam tohoto úsloví.
Jak to vzniklo a co je správně?
Dobrý den,
kdysi nám pan učitel češtiny vštěpoval myšlenku, že o některých věcech není radno hlouběji přemýšlet, musí se vzít prostě jako fakt. Tady je potřeba vzít jako fakt pravidla pravopisu, která uvádí např. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/, viz níže:
Zabít čas
S předponou za- se dnes pojí pouze sloveso bít. Zabít můžeme zvíře nebo i člověka, zabít znamená rovněž ‚zarazit, zatlouct‘: zabít kůl do země. Také v přeneseném vyjádření zabít čas, zabít dlouhou chvíli píšeme -í- (říkáme zabije čas, dlouhou chvíli).
Sloveso zabýt, které Slovník spisovné češtiny (SSČ) nezachycuje a Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) hodnotí jako zastaralé a knižní, znamená 1. zapomenout (nemohl mu té pohany zabýti), 2. na chvíli nastat (Franckovi zabylo zle), 3. (nářečně) zaměstnat, zaneprázdnit (však nás to tak nezabyde).
Ke slovesům být (‚existovat‘) i bít (‚tlouct‘) tvoříme řadu předponových sloves. Rozlišujeme např. dobýt (hrad, úspěch) × dobít (baterii, telefon, kredit, zvíře), nabýt (majetek, vědomosti) × nabít (zbraň, někomu), odbýt (práci, nápadníka) × odbít (poledne), pobýt (nějaký čas někde) × pobít (střechu plechem, nepřátele), přibýt (na váze) × přibít (hřebík), ubýt (na váze) × ubít (draka, čas), vybýt (= zbýt) × vybít (energii, zvěř), zbýt (‚zůstat‘) × zbít (psa).
Slovesa pozbýt a vydobýt píšeme jen s -ý-; slovesa obít, podbít, probít, přebít, přizabít, rozbít, sbít, vbít, zabít píšeme pouze s -í-.
SSČ
zabít dok.
1. připravit o život, usmrtit: zabít útočníka v sebeobraně; chtěla se zabít spáchat sebevraždu; zabil ho blesk 2. hovor. expr. zavinit předčasnou smrt: tou zprávou ji zabil; zabila ji zpráva o neštěstí; přen. zabil v ní lásku ubil; kritika dílo zabila zcela odsoudila 3. zatlouci
4: zabít kůl do země; — zabít bednu hřebíky ♦ pro jednou tě to nezabije - nic ti to neudělá; zabít čas - promarnit; zabít dlouhou chvíli - zahnat; zabít dvě mouchy jednou ranou - vyřídit dvě věci najednou; zabít se dok. přijít nešťastnou náhodou o život: zabít se při havárii; zabitý příd.: byl nalezen zabitý; zabité prase poražené ♦ leží jako zabitý nehnutě; spí jako zabitý tvrdě □ zabitý, -ého m: počet zabitých při leteckém neštěstí; zabíjet ned. (3. mn. -/ej/í): u Nováků zabíjejí mají zabijačku SSJČ zabitý příd. takový, kt. byl zabit n. se zabil: z. povstalec; našli ho v lese z-ého; ♦ spí jako z. tvrdě; leží jako z. nehnutě; — zpodst. zabitý, -ého m. zabitý člověk: mnoho raněných, z-ch; — v. též zabíti, z. se
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=zabit%C3%BD_1#bref1
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
21.02.2018 13:59