-
To se mi líbí
-
Doporučit
1. Jdete-li z Bechyně Čechovou ulicí přesně na sever a pokračujete-li asi 1 km Švestkovou alejí, narážíte na zbytky staré štětové cesty.
2. Nyní velice zarostlá, do terénu hluboce zaříznutá úvozová stezka vede z Bechyně západním směrem. Místy je snad i10 m široká a
a ohraničená kamennou zíďkou. Překračuje říčku Smutnou.
Kdysi Bechynní vedla historická Linecká stezka, využívaná v různých dobách. Zajímá mne, z jaké doby pocházejí jmenované zbytky.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
mohlo by se jednat o pozůstatek stezky milevské, která spojovala stezku lineckou a vitorazskou, viz informace níže.
„Rataje nad Smutnou; kovárna stará při stezce z Milevska do Bechyně 15. Starobylá kaple při této stezce 16. Rozsáhlé pohanské hroby a starožitnosti 46. Zdroj: HRAŠE, Jan Karel. Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. 2. vyd. Nové město nad Metují: J.K. Hraše, 1885. 183 s.
Milevsko leží stranou velkých tepen komunikačních. Za starých dob neprocházela městem ani krajem žádná z hlavních stezek zemských, toliko pobočná stezka, která spojovala stezku lineckou se stezkou vitorazskou. Stezka linecká vedla z Prahy přes Zbraslav, Dobříš, Příbram, Písek a Krumlov do Lince. Ze stezky gmundské, která vedla z Prahy přes Benešov, Tábor do Strkova, dále do Jindř. Hradce a Gmundu, odbočovala ve Strkově stezka vitorazská, která vedla dále k jihu přes Soběslav, Veselí, Č. Budějovice, Trhové Svíny a Vitoraz (Weitrach, hrad v Dol. Rakousích) do Rakous. Tyto dvě stezky byly spojeny stezkou milevskou, která odbočovala ze stezky linecká v Mirovicích, vedla k Vltavě do míst, kde později vznikl hrad Orlík, dále pak přes Kostelec n. Vlt. do Milevska, pak údolím potoka do Sepekova, к Hánovu, do Srlína a Bechyně, odtud pak přes Lužnici do Soběslavě ke stezce vitorazské. Místní stezky vedly z Milevska do Chyšek, Sedlce a Prčice, jiná přes Sepekov do Hodušína a Tábora, další přes Zbelítov na Vartu a Zvíkov, jiná přes Bránice do Bernartic a přes Osek a Květov k Červené n. Vlt. Stopy takové starobylé stezky můžeme dosud viděti pod vrchem Vinicemi u vodopádu, severně od kláštera, kde ve skále jsou dosud znatelně vyježděné koleje stezky. Zdroj: KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Reprint pův. vyd. z r. 1940. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury, 2003. 224 s. Milevská vlastivědná knižnice; sv. 3.
Dále přikládáme odkaz na staré mapy, kde můžete vidět, které cesty se uchovaly ve Vámi zníněné lokalitě v průběhu staletí:
• https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html? – nejedná se o odkaz trvalý, musíte zavřít informativní tabulku a na mapě najít město Bechyně. Potom si můžete prohlížet různě staré mapy.
Pokud máte o téma hlubší zájem, zkontaktujte: SOkA Tábor (https://www.ceskearchivy.cz/statni-okresni-archivy/tabor/soka-tabor-kontakty) nebo SOA Třeboň (https://www.ceskearchivy.cz/archivni-oddeleni/soa-trebon/soa-tb-kontakty).
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
08.07.2019 07:30