-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den. Mám vypracovaný svůj rodokmen, kde se mi objevuje od 17 stol. rod svobodníků Pecínoveských (psáno i Peclínovských) z Křtěnovic a Mutic u Mladé Vožice. Mám podezření, že patřili dříve mezi šlechtu. Ráda bych se od vás dozvěděla, zda měli nějakou a jakou souvislost s popraveným pánem Jindřichem Kozlem. Případně cokoli k nim. Nedaří se mi o nich něco dohledat. Na stránkách svobodníci cz. jsem toho moc nenašla. Mnohokráte děkuji za odpověď.
Dobrý den,
nalezli jsme několik informací k rodu Peclínovských.
Přídomek z Peclínovce byl "přídomek několika českých původně svobodnických rodin připomínaných od 1. poloviny 16. století, které měly kromě společného predikátu též stejné či podobné erbovní znamení - zlatou střelou prostřelenou obrněnou ruku držící kladivo. Dne 15.9.1557 přijali Jan Sladký a Adam Kozel z Peclínovce ke svému erbu Jana Bognera, Šimona Litického a Martina Cejpa. Dne 12.11.1612 byl k erbu - Kozlů z Peclínovce přijat Václav Nedvěd, primátor města Mělníka. Do této skupiny patří také Peclínovští, Klokočovští, Maceškové a Sušičtí z Peclínovce." U popisku je uvedena informace, že se jedná o domácí rod novoštítný nebo původem patricijský, jenž získal svůj erb do roku 1620. Tato skupina spadá do předbělohorských rodů vladyckého stavu. (M. MYSLIVEČEK, Velký erbovník, díl 2, s. 94).
První svazek Velkého erbovníku ještě dodává stručnou informaci k rodu Kozlů z Peclínovce: Český erbovní rod společného znaku s Peclínovskými, Cejpy, Nedvědy a dalšími z Peclínovce. Roku 1557 byl rodu potvrzen erb. Jindřich, senátor Nového města pražského, byl pro účast ve stavovském povstání sťat roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. V tomto prvním svazku je také vyobrazen erb daného rodu (M. MYSLIVEČEK, díl 1, s. 331).
Pak jsme také nalezli stručnou informaci k Peclinovským z Peclínovce: „Peclinovský z Peclinovce“ – Jan Peclinovský byl v roce 1600 povýšen do šlechtického stavu s predikátem „z Peclinovce“. V polovině 18. století žili z tohoto rodu bratři Adam a Anton a další dva bratři Jan a Václav.
Lit.: Schimon-Král s. 187. Alp.Verz.boeh.Ad. 1748. Var.: Petzlinowsky von Petzlinowa, z Peclinova.
Vysvětlení zkratek: Alp.Verz.boeh.Ad. = Alphabetische Verzeichniss des höheren böhmischen Adels. Prag 1729-1797. (Součást: Wirtschafts- und Kanzley- Kalender Auf das Jahr Zu Ehren S. Adalberti...). (P. MAŠEK, Šlechtické rody v čechách, s. 64 a 520.)
Doporučujeme ještě probádat periodikum Tábor. Tábor: A. J. Landfras, 1864-1935. ISSN 1805-2320 (později s podnázvem: Nezávislý list politický, národohospodářský a živnostenský pro Táborsko a jižní Čechy), v němž je několikrát tento rod uveden a to přímo z oblasti Křtěnovic anebo je zmiňováno město Mladá Vožice. Nezmiňuje jen jména, ale také stručné informace jako nabytí nějakého majetku, vdavky apod.
Příbuznost s panem Jindřichem Kozlem z Peclínovce tam tedy určitě je, ale jak moc blízká, to netušíme. Vaši předci a předci pana Jindřicha budou mít společného nějakého svého dalšího prapředka. Můžete ještě požádat archivy, aby Vám pomohli zjistit více k panu Jindřichovi a jeho rodině. Dobrým zdrojem je určitě Archiv hlavního města Prahy viz http://www.ahmp.cz/. Archiv obsahuje zdroje k pražským měšťanům včetně konfiskací po roce 1618, kde jsou Jindřich Kozel a jeho rodina zmíněni (např. T. V. BÍLEK, Dějiny konfiskací, s. 300-301). Možná budou mít prameny i k jeho předkům.
Pak ještě zkuste Národní archiv https://www.nacr.cz/. Zmiňujete, že jste hledala na stránkách svobodníci.cz - je dost možné, že k soupisům svobodníků byste musela přímo do badatelny NA a podívat se do fyzických spisů.
Dále je dobré se zaměřit na SOkA archiv v Táboře, pod který spadají Mladé Vožice a jmenované vesnice. Tam by mohly být uloženy další informace k Vašemu rodu. Odkaz na archiv viz: https://www.ceskearchivy.cz/statni-okresni-archivy/tabor/soka-tabor-uvod/72-statni-okresni-archiv-tabor
MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník: encyklopedie rodů a erbů v zemích Koruny české. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2005-2006. sv. I-II. ISBN 80-7238-520-8.
MÜLLER, Václav. Svobodníci: pokus o monografii ze sociálních dějin čes. 15. a 16. století. Praha: Řivnáč, 1905.
MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Praha: Argo, 2010. sv. 2. ISBN 978-80-257-0027-31.
Tábor. Tábor: A. J. Landfras, 1864-1935. ISSN 1805-2320.
BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. V kommissí u Františka Řivnáče, 1882.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
04.10.2023 15:30