-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den. V r.1866 byl můj praděd revírníkem u hrabětě Larische.Ráda bych věděla jaké musel mít vzdělání a na jaké škole mohl v té době získat.Narodil se ve Stračově u Hr.Králové, v r.1837,ale u´hraběte působil na velkostatku Nový Světlov u Uh.Hradiště.Zajímá mě ,kdy se poprvé u nás vyskytlo příjmení Nesvadba. Moc děkuji
Dobrý den,
omlouváme se za opožděnou odpověď. Bohužel vyhledat nějaké informace k tomuto tématu nebylo příliš snadné. Přesto alespoň podle mála informací, které se nám podařilo vyhledat předpokládáme, že vzhledem k tomu, že v 19. století dochází k demokratizaci přístupu ke vzdělání a začíná se rozvíjet školství odborné, museli mít revírníci již v této době odborné vzdělání a to pravděpodobně na revírnických školách (či možná lesnických, zemědělských, rolnických školách...). Např. již v roce 1838 byla schválena učební osnova soukromé školy revírnické v Křivoklátě majitelem křivoklátského panství, knížetem Karlem Egonem II. V roce 1833 existovala také rolnická škola v Písku a v roce 1855 byl při této rolnické škole zřízen první lesnický běh, který absolvovalo 12 žáků. V roce 1888-1889 pak byla tato škola přeorganizována na dvouletou revírnickou školu. Na této škole také studoval např. významný český lesník Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, který žil v letech 1860 - 1925.
Období 19. století je obdobím, kdy ve školství vzniká mnoho reforem a tudíž předpokládáme, že se měnily i požadavky na vzdělání. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádný ucelený materiál zabývající se tématem vzniku jednotlivých oborových škol v 19. stol. a jejich fungováním. Jsou to vždy jen kusé informace, které nejdou příliš do hloubky.
Ottův slovník naučný, který vyšel ale až v roce 1900, definuje slovo revírník, lesník, jako člověka, který se zabývá lesnickými výkony a je ustanoven pro lesní službu a také k tomu má potřebné vědomosti. (I z tohoto popisu můžeme tedy usuzovat, že bylo třeba, již v 19. století, mít vzdělání odpovídající této profesy.) Dále se v Ottově slovníku naučném píše, že v menších lesích sloužil lesní nebo polesný, který měl podle potřeby odborně vzdělaného pomocníka (tzv. příručního či strážného lesníka). Pro ochranu lesa a pro dohled nad pracemi jsou tzv. hajní. Ve větších lesích, které byly rozděleny na jednotlivé revíry, byl hlavním řídícím nadlesní, ten pak řídil právě jednotlivé revírníky neboli lesní.
Kdy se poprvé objevilo jméno Nesvadba Vám bohužel také nemůžeme říci, protože k takovémuto vyhledávání nejsou prameny, v kterých bychom mohli vyhledávat. Musela byste se spíše podívat do nějakého archivu a zkusit vyhledávat v jednotlivých matrikách, což by bylo poměrně hodně náročné.
Příjmení u nás se začala ustanovovat mezi 14. a 18. stoletím. Dříve se u nás objevují pouze tzv. přízviska, jimiž se odlišovali lidé stejného jména v obci či jiném kolektivu. Nejprve se příjmení objevují u šlechty, pak u měšťanů a nakonec i u svobodných sedláků a to kvůli přesné evidenci osob. U nás byla uzákoněna dědičnost a neměnnost příjmení až v roce 1780. Tehdy dostali svá příjmení i bezzemci a čeleď. Příjmení Nesvadba vzniklo ze staročeského označení člověka, který sexuálně nežil.
Zdroje
* Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století : Sborník příspěvků z 24. Ročníku sympozia k problematice 19. století. 1. vyd. Praha : ÚČL AV ČR, 2004. ISBN 80-85778-43-2.
* MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. 2., upr.vyd. Praha : Agentura Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8 (váz.))
* CACH, Josef. Otázky výchovy a vzdělání a počátcích českého dělnického hnutí : Příspěvek k dějinám výchovy, školství a pedagogiky v českých zemích v druhé polovině XIX . století. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické makladatelství, 1958.
* Ottův slovník naučný : Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. 15. díl. (Krajčij-Ligustrum). Praha : J. Otto, 1900.
* https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Evangelista_Chadt-%C5%A0ev%C4%9Bt%C3%ADnsk%C3%BD
Projité zdroje:
* Úloha školy v historickém vzdělávání středoevropské společnosti : Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Brně 30. říjma 1996. Brno : 1997. ISBN 80-7204-059-6.
* Universum : všeobecná encyklopedie. 5. díl / Ko-Ma. 1.vyd. Praha : Odeon, 2000. ISBN 80-207-1067-1. (5 díl.) ISBN 80-207-1060-4. (soubor)
* Universum : všeobecná encyklopedie. 8. díl / R-So. 1.vyd. Praha : Odeon, 2001. ISBN 80-207-1070-3. (8 díl.) ISBN 80-207-1060-4. (soubor)
* Masarykův slovník naučný : lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. VI. díl. R-S. Praha : Československý kompas, 1932.
Výchova a vzdělávání
--
Národní knihovna ČR
15.03.2012 12:21