-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vážení, chtěla bych se vás zeptat na význam slova - frinda - možná s ypsilonem. Matka byla švadlena a používala toto slovo, že chtěla vyjádřit ženě, že je tzv. hezká žena, které to sluší. Je to pravda? Děkuji předem za vaši odpověď.
Dobrý den,
bohužel, jsme přesné vysvětlení významu slova frynda nenalezli. V internetovém slovníku Ústavu pro jazyk český tento termín byl uveden, nicméně bez jakéhokoliv vysvětlení. Z použití slova ve zmíněném slovníku se domníváme, že se jedná spíše o hanlivý výraz, který znamená fiflena až lehčí děva, případně v prvním případě ústa. Zmíněný odkaz na slovník přikládáme: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?heslo=frynda&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&ps_heslo=%C5%99et%C4%9Bzov%C3%A9+obchody&ps_startfrom=0&ps_numcards=0&numcchange=no¬_initial=1
Podobné výrazy:
* Frnda: vulgárně děvče, frnditi = fintit se slož. dokon. nafrndat se
Zdroj: Trávníček, František. Slovník jazyka českého. 4. vyd., ve Slovan. nakl. 1. přeprac. a dopln. vyd. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. 15, 1801, [1] s.
* Frnda, frndička = scortum KA, vulvaPh, Bh [fiflena, koketa S, Kl]. (sr. něm. Fern - prvnička = po porvé se pářící samice lesní zvěře). - A což její frnda chlupatá! Byla blond a jako ze zlata Ph. - Pojď drátaři, odrátuj mně frndu kol dokola (zlomek písně) - Hleďme na tu frndu, jak se strojí! To je život, nic nedělat, mrdat a mít se dobře! - Ta frnda přišla celá vyfrnděnáM (169, 194), II 92, 144.
Zdroj: Obrátil, Karel Jaroslav. Velký slovník sprostých slov. V opr. podobě vyd. 1. Praha: Lege artis, 1999. 314 s. Libri redivivi; sv. 8. ISBN 80-238-4444-X.
* Frnda = vulg. 1. Ženské přirození. Von mi tam čuměl, jako by viděl frndu poprvé v životě. - Olina měla zase frndu celej tejden v permanenci, k nám na pokoj se chodila jen převlíknout a našminkovat. 2. Hanlivě dívka, žena. Nabalil si tam nějakou vesnickou frndu a mě pustil k vodě. V druhém případu typická synekdocha.
Zdroj: Hugo, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. 2., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, C2006. 460 s. ISBN 80-7345-098-4.
* Fryna, -y f. starořecká hetéra proslulá krásou Jiný [sochař] by Vás [kněžnu] snad pojal jako Frýnu, já jako Dianu. Hol. Krásná, svůdná žena vůbec. Jak vzrušující má [sportovkyně] hlavu a sladké rozhořelé oko Fryna ... Sez. Řím celý jedna opilá Fryna. Vrch.
Zdroj: Příruční slovník jazyka českého. V Praze: Státní nakladatelství, 1935-1957. 9 sv.
* Frcna (několik klepavých frcenby dovedlo zničit pověst člověka)
* Frcinka (ženština vulgárně = nějaká taková frcinka by si chtěla se mnou zahrávat), zastaralá zdrobnělina používaná v žertu, anebo pejorativně
Zdroj: Haller, Jiří a Šmilauer, Vladimír, ed. Český slovník věcný a synonymický. 2. [díl]. 1. vyd. Praha: SPN, 1974. 53, 595 s. Odborné slovníky.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
14.11.2013 11:26