Jaká je přesná definice otec/matka a otčím/macecha. A může se změnit otčím/macecha na otce/matku, po adopci dítěte? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
v dnešní době je snaha nepoužívat termíny macecha a otčím pro nevlastní rodiče, kvůli jejich pejorativnímu nádechu. Termíny byly běžně používány pro nevlastní rodiče dítěte. Dnes se objevuje použití termínu nevlastní rodič/nevlastní matka/nevlastní otec ev. třetí rodič.

Pozn.: Třetí rodič - jedná se o každého, kdo se stal rodičem bez vlastního přičinění. Kdo začal partnerský vztah s někým, kdo už má potomka z předchozího vztahu. Najednou se stáváte novým rodičem pro malou bytost, kterou jste před tím neměli možnost poznat a ke které vás nepojí pokrevní pouto. Zdroj: FILIPOVÁ, Zuzana. Třetí rodič. Psychologie dnes [online]. 7-8/2017 [cit. 2019-08-14]. Dostupné z: https://nakladatelstvi.portal.cz/[…]/treti-rodic

Po osvojení (adopci) je osvojitel zapsán v matrice jako rodič. Z hlediska práva se osvojitel stává rodičem se všemi právy a povinnostmi. V případě osvojení je biologické rodičovství nahrazeno právním.

*Více k termínu osvojení:
"Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci z hlediska práva dítě za vlastní a získávají plnou rodičovskou zodpovědnost. Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem vztah jako mezi rodičem a dítětem, rovněž tak vzniká vztah příbuzenský k ostatním členům rodiny osvojitele. Veškerá vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou osvojením zanikají. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. Osvojitelé jsou ze zákona zapsáni do matriky - knihy narození. Osvojitelé jsou ovšem povinni informovat osvojence o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodné, nejpozději však do zahájení školní docházky.
Dítě získává příjmení nových rodičů. Také vztahy mezi dítětem a příbuznými osvojitelů se stávají příbuzenskými dle zákona. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let.
O osvojení rozhoduje soud. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě po dobu nejméně šesti měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady. Tato podmínka je splněna, jestliže po tuto dobu o dítě na vlastní náklady pečoval pěstoun, poručník nebo jiná fyzická osoba, která se rozhodla dítě osvojit. V případě, kdy je třeba souhlasu rodičů k osvojení dítěte, se podmínka trvání šesti měsíců osobní péče před osvojením počítá vždy až po uplynutí tří měsíců ode dne udělení souhlasu k osvojení.
Osvojit lze v současnosti i zletilého, a to v případě, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podrobně osvojení zletilého upravuje ustanovení § 846 a následující občanského zákoníku."
Zdroj: http://www.adopce.com/adopce-osvojeni/zakladni-pojmy/

*Vysvětlení terminologie nevlastních příbuzných z antropologického pohledu [Skupnik 2010, s. 62].
"Dalším typem afinních příbuzných jsou tzv. nevlastní příbuzní. Jsou to příbuzní, kteří stojí v sociálních pozicích kognátů (kolaterálů nebo lineálů), ale nesdílejí s nimi společné předky (tj. jsou v pozicích obvykle zastávaných "biologickými" předky nebo potomky). Když například muž ovdoví a znovu se ožení, jeho nová manželka se stává nevlastní matkou (macechou) jeho dětem z předchozího svazku a on nevlastním otcem (otčímem) jejím dětem z předchozího svazku. Každá skupina potomků je tak nevlastními dětmi (pastorci, schovanci) nového manželského partnera svého rodiče."

*Právnická terminologie z Právnického slovníku [Hendrych 2009, s. 402]:
"Manžel rodiče dítěte, tzv. nevlastní rodič, -> otčím, -> macecha. Manžel rodiče dítěte se podílí na výchově dítěte druhého manžela za předpokladu, že s dítětem žije ve společné domácnosti (§ 33 ZOR). Nemá vůči dítěti druhého manžela vyživovací povinnost. Může nezrušitelně osvojit dítě druhého manžela, a to i po smrti rodiče dítěte."
Otázka právního určování rodičovství je vysvětlována např. v článku "K některým novinkám v právní úpravě určování a popírání rodičovství po 1. 1. 2014" [Šínová 2015]

Zdroje:
HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. V Praze: C.H. Beck, 2009. s. 402. ISBN 978-80-7400-059-1. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:6ed6b000-4753-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. s. 346. ISBN 978-80-7422-048-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:55e3b730-df89-11e7-adb0-005056825209

SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. s. 62. ISBN 978-80-7419-019-3. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:577ca980-478c-11e6-8746-005056825209

ŠÍNOVÁ, Renáta. K některým novinkám v právní úpravě určování a popírání rodičovství po 1. 1. 2014. Bulletin-advokacie [online]. 21. 1. 2015 [cit. 2019-08-14]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokac[…]-po-1.-1.-2014?browser=mobi