-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den , potřeboval bych zjistit nějaké informace o vývoji bytové výstavby v Praze zhruba od roku 1900 , nebo popřípadě , kde bych se k těmto informacím dostal. Kdy se stavěly cihlové domy a kdy panelové a jaké typy konstrukcí byly použity.
Dobrý den,
základní informace o dané problematice můžete získat například v těhto níže uvedených internetových odkazech. Pro více informací bychom Vás rádi odkázali na katastrální úřad Prahy, na statistický úřad, na fakultu architektury a na Archiv hlavního města Prahy.
Územně analytické podklady hl. m. Prahy - vývoj sídelní struktury a využívání území:
Zadavatel:Útvar rozvoje hl.m. PrahyZpracovatel:Ing. arch. Tomáš HavrdaIng. arch. Karel Kučabřezen 2008
--------------------------------------------------------------------------------
Page 2
Obsah:1.Zadání a cíle úkolu2.Obecný popis a charakteristika zvoleného přístupu2.1.Úvodem2.2.Východiska2.3.Zvolená metoda zpracování3.Popis a charakteristika témat3.1.Předindustriální osídleníMetodické poznámkyIntravilánStáří osídleníSilnice3.2.Přehled vývoje osídleníMetodické poznámkyOsídlení do r. 1850Historická města pražskáOsídlení z let 1850 - 1950Osídlení z let 1950 - 1990Osídlení po roce 19904.Obecné shrnutí a analýza4.1.Expanze4.2.Kontinuita osídlení4.3.Harmonie osídlení4.4.Parazitování na starším osídlení4.5.Osídlení ve volné krajině4.6.Zneužívání krajiny5.Závěrečná doporučení na ochranu uváděných hodnot5.1.Prohloubení analýzy5.2.Vymezit ukončenou urbanistickou strukturu5.3.Vymezit hodnotné urbanistické celky se zvláštním režimem5.4.Vymezit hrubé závady krajinného rázu a stanovit nápravná opatření6.Použité podklady a literatura6.1.Mapové podklady6.2.Historické mapy a podklady6.3.Základní literatura
--------------------------------------------------------------------------------
Page 3
1.Zadání a cíle úkoluV rámci zpracování územně analytických podkladů hl. m. Prahy bylozdáno zpracování jevu č. 20 – vývoj sídelní struktury a využívání území. Zadánívydal ÚRM v lednu 2008 a v něm definoval úkol takto:Cílem úkolu je vypracovat samostatně jeden z jevů územně analytickýchpodkladů (ÚAP) potřebných pro vymezení oblastí a míst krajinného rázu (jev č.17 a č. 18). Jev bude sloužit jako podklad pro zhotovitele „Oblastí a místkrajinného rázu“ a jejich charakteristiky. Úkolem je též konzultačně podpořit aspolupracovat se zhotoviteli tohoto úkolu (Löw & spol.).Jev bude specifikován z hlediska metodiky vymezení a stručně popsán.Uvedeno bude zdůvodnění jeho vzniku a vztahu k jevům č. 17, 18.Zpracování bude obsahovat bodové vyznačení středověkého osídlenívně hradeb grafickými značkami. Schéma obrysu sídel a bodově usedlostí vněhradeb k roku 1840 a hlavní cestní síť před rokem 1840. Obrys hlavních atypických matric zástavby vně hradeb s členěním struktury podle URM, nazákladě digitálně zpracovaného současného stavu města. Časové zařazení –do roku 1840, 1950, 1990, po 1990. V rámci možností bude doplněno zařazenído roku 1905.2.Obecný popis a charakteristika zvoleného přístupu2.1.ÚvodemPůvodní koncepce úkolu byla taková, že se graficky zpracuje rozsahosídlení celého území hl.m. Prahy v několika vybraných historických vrstvách.Jako signifikantní byl uvažován stav předindustiální rokem roku 1850, konec 19.století, vznik Velké Prahy 1922, polovina 20. století, revoluční zlom 1990 adnešní stav. Nejstarší osídlení by bylo vyznačeno schematicky spolu shistorickými cestami. Porovnáním vrstev a vyhodnocením, co se z jednotlivýchobdobí zachovalo a co bylo překryto, by vznikl jednak časový model vývoje,jednak model transformace v lokalitách s více vrstvami.Tato koncepce se bohužel ukázala nereálná. Výchozím limitem bylkritický nedostatek času a omezené finanční prostředky. Formulace a přípravaúkolu začala koncem listopadu 2007, obsah a zadání bylo definováno v lednu2008 a smlouva byla podepsána 11.2.2008. To vše s konečným termínem31.3.2008.Obsah a způsob zpracování úkolu musel být koncipován tak, aby nastraně jedné nebyl deformován odborný obsah a věrohodnost, na straně druhéaby bylo možné vyhodnotit celé správní území hl. m. Prahy o rozloze 500 km2.Z toho vyplývá, že zpracovaný materiál je základní orientací v danéproblematice. Vychází z dostupných podkladů a poznatků a v žádném případěneaspiruje na podrobné vyhodnocení historického vývoje osídlení na území hl.m. Prahy. Přitom jsme se pokusili vytvořit přehled vývoje osídlení, který jegraficky zpracován pro celé dnešní správní území Prahy vůbec poprvé.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 4
2.2.VýchodiskaJedním z aspektů krajinného rázu je vývoj krajiny a osídlení. Dnešníhodnoty v pozitivním i negativním smyslu jsou výsledkem přetváření kulturníkrajiny od počátku osídlení do současnosti. Poznání a pochopení vývoje jenutné pro hodnocení krajinného rázu. Naším úkolem bylo připravit podklady protato hodnocení.Zároveň Útvar rozvoje hl. m. Prahy rozhodl, že poznatky o vývoji osídlenía využití území budou zpracovány a vydány jako samostatný jev č. 20 územněanalytických podkladů.Cílem úkolu byla analýza městské a příměstské krajiny, nikolivhistorických měst pražských. Proto se vývojem města v hradbách zvlášťnezabýváme. Koneckonců pro historická města pražská existuje mnohofundovaných prací a dokumentů, včetně grafického vyjádření vývoje osídlení(např. Vilém Lorenc – Nové Město Pražské, SNTL 1973, Karel Kuča - Města aměstečka, nakladatelství Libri 2002).2.3.Zvolená metoda zpracováníDokumentace nakonec byla rozdělena na dvě části – předindustriálníosídlení (zpracoval Karel Kuča) a přehled vývoje osídlení (zpracoval TomášHavrda).Předindustriální osídlení je zpracováno samostatně proto, že je z valnéčásti setřeno či překryto novějším a jeho rozsah by jinak nebyl zřetelný.Přehled vývoje osídlení naopak člení dnešní zástavbu na jednotlivéfragmenty podle období vzniku. Podrobnosti vnitřní struktury jsou uvedeny dále.Také technika zpracování byla přizpůsobena časovým a finančnímmožnostem. Základem je reprodukovatelný rastrový obraz, následnětransformovaný do vektorové podoby.Daným možnostem muselo být přizpůsobeno také měřítko podkladů.Původně uvažované grafické zpracování stabilního katastru (120 vnějšíchkatastrálních území, cca 500 mapových listů) a map měřítka 1:5000 (cca 100mapových listů) nebylo zvládnutelné. Proto jako základní podklady byly požitymapy II. vojenského mapování 1840, mapy III. vojenského mapování z roku1927, topografické mapy 1 : 25 000 z roku 1956 a mapa 1:25 000 z roku 1992.Pro počátek 20. století jsme takový podklad neměli k dispozici.Základním měřítkem je mapový podklad 1:25 000.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 5
3.Popis a charakteristika témat3.1.Předindustriální osídleníMetodické poznámkyPodkladem pro práci byly umístěné (v systému S-JTSK) listy II.vojenského mapování, které zachycuje v zásadě stav podle map stabilníhokatastru (kolem roku 1840), doplněný později o některé liniové prvky (novésilnice, železnice). V komplikovaných místech bylo přihlédnuto k podrobnémuzachycení polohopisu přímo na indikačních skicách stabilního katastru.IntravilánV samostatné vrstvě jsou pomocí „polygonů“ zachyceny obvodyintravilánů všech sídel. Intravilánem se rozumí souvislá zastavěná plochavčetně přilehlých zahrad. Mimoto jsou bodově doplněny všechny jednotlivěstojící usedlosti a další objekty. Jednotlivé sídelní útvary jsou identifikoványsvými jmény.Stáří osídleníV samostatné vrstvě jsou jednotlivé sídelní útvary rozlišeny podle svéhostáří, přičemž se vycházelo buď z první listinné zmínky (souhrnně zpracovánoArchivem hl. m. Prahy), nebo z dochovaných hmotných dokladů (kostel). Jsourozlišovány 3 časové vrstvy:a)raný středověk, před vrcholnou kolonizací, cca do roku 1250 (vesnice +hradiště)b)středověk, cca 1250 – 1526c)novověk, cca od 1526.Graficky jsou odlišena sídla existující a zaniklá, resp. převrstvená mladšísídelní strukturou. Výčet hradišť byl zpracován podle encyklopedie V. Čtverákaa kol.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003Silnicea)Dálkové cesty podle Müllerovy mapy Čech. Jejich trasy jsourekonstruovány podle původní mapy z roku 1720 (výčet sídel, jimižkomunikace prochází) s tím, že trasa je zakreslena do komunikacíexistujících kolem roku 1840.b)Jiné významné předindustriální komunikace. Jde o všechny cestyexistující kolem roku 1840, které spojovaly jednotlivé sídelní útvary.c)Císařské silnice. Zakreslen stav na II. vojenském mapování. V tétokategorii jsou všechny silnice nově postavené cca od konce 18. století avedené obvykle v odlišných trasách oproti starší situaci.Případný souběh „Müllerových“ a císařských silnic je vyznačen střídavoubarevností dané komunikace.Zpracoval ing. arch. Karel Kuča, březen 20008
--------------------------------------------------------------------------------
Page 6
3.2.Přehled vývoje osídleníMetodické poznámkyDnešní osídlení je členěno podle dochovaného stavu na období vznikupřed rokem 1850, 1950, 1990 a po roce 1990. Dále je území členěno podlezákladní struktury osídlení.Podkladem byly mapy II. vojenského mapování a vymezení intravilánupodle K. Kuči, vybrané části z Císařských otisků stabilního katastru, III.vojenské mapování z roku 1927, mapy Prahy 1 : 5 000 z roku 1951,topografické mapy 1 : 25 000 z roku 1956, mapa Prahy z roku 1992 v měřítku 1: 25 000, ortofotomapy z let 1938, 1953, 1975 a ortofotomapa současná (stavpodzim 2007).Grafické znázornění vzniklo zákresem do mapy současného stavu 1 : 25000 a jeho následné digitalizace. Zákresy sledují obě základní charakteristiky,tj. období vzniku a typ struktury. Podrobnost zákresu odpovídá měřítku 1 : 25000.Na rozdíl od předchozí části, předindustriálního osídlení, nesledujepřehled vývoje celé intravilány, zahrady a parcelaci, ale především skutečnýrozsah zástavby v daném období. Je to zejména proto, že časem dochází kpřevrstvení původní starší zástavby, k podstatným dostavbám a přestavbámuvnitř intravilánu, ke změně parcelace a cestní sítě.Osídlení do r. 1850V této vrstvě je vyznačen stav dochované zástavby podle stabilníhokatastru. U dochovaných vesnic někdy existují původní středověká jádra, ale vrámci této práce je nelze specifikovat. Také nerozlišujeme drobné mladšídostavby, nebo stavební úpravy, pokud zásadně neporušují původnípůdorysnou a parcelační konfiguraci. Takové stavební úpravy jsou časté.Někdy se vyskytují úplné novodobé přestavby na základě původníparcelace nebo historických půdorysů. Z hlediska vývoje zastavěného území byse daly řadit mezi původní osídlení. Pokud ovšem přestavba jen napodobujepůdorysné tvary a je ve skutečností novotvarem, řadíme je do vrstvy podle dobyvzniku (někdy se to ovšem bez podrobné dokumentace dá jen odhadnout).Historická města pražskáOsídlení v hradbách řadíme do obdobné původní zástavby, ačkoli odroku 1850 prošlo bouřlivým stavebním vývojem. Kromě asanace Židovskéhoměsta prošlo přestavbou většina budov Nového a mnoho budov Starého Města.Výška zástavby se několikrát zvětšila, stejně jako hustota zástavby. Zůstala alevětšina uliční sítě a půdorysné osnovy. V této práci město v hradbáchnerozebíráme a řadíme je na roveň předindustriálního osídlení - až na malévýjimky, jako je nová výstavby v hradebním pásu a na Albertově, neboMasarykovo nádraží.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 7
Osídlení z let 1850 - 1950Z výše uvedených technologických důvodů nebylo možno grafickyzpracovat vrstvu z konce 19., nebo počátku 20. století. U pražských předměstí,jejichž rozvoj vrcholil ve 20. letech minulého století, by byla taková analýzaužitečná a instruktivní.Kolem roku 1900 roste město těsně za hradbami a mírně rostou některéperiferní obce. Příměstská krajina je protkána železniční sítí, ale ještě sizachovává venkovský charakter i nedaleko za hradbami.Mapa z roku 1927 už ukazuje obraz úplně jiný. Kolem regulované Vltavystojí nové čtvrti Holešovice, Libeň, Letná, Smíchov. Je víceméně dokončenávýstavba Vinohrad, Žižkova, Nuslí, Vršovic, Košíř, Radlic. Je založena arozestavěná osnova Dejvic a Bubenče, Vysočan, Břevnova.Neuvěřitelným tempem vznikají vilové čtvrti. Jednak rostou jako expanzekolem staršího osídlení, jako např. v Podolí, Braníku, Hodkovičkách,Modřanech, Krči, Strašnicích, Malešicích, Košířích, Jinonicích a jinde. Zakládajíse také zcela nová zahradní města - Spořilov, Ořechovka, Hřebenka. Do II.světové války byly založeny prakticky všechny pražské vilové čtvrti.Příměstská krajina se mění ze zemědělské na zemědělsko -průmyslovou. Kolem železnice téměř u každého nádraží vzniká průmyslvětšího či menšího rozsahu, např. v Jinonicích, Modřanech, Braníku, Hostivaři,Uhříněvsi, Čakovicích, Radotíně. Roste zástavba i v mnoha obcích dosudtypicky zemědělských - např. Horních Počernicích.Osídlení z let 1950 - 1990Po II.světové válce se ještě krátkou dobu dostavují kompaktní městskéčtvrti - Vršovice, Břevnov, Vysočany, ale záhy začíná éra výstavby sídlišť apanelové, tzv. hromadné bytové výstavby. Sídliště je možno rozdělit do několikatypů a generací. První generací byly menší sídliště na zelené louce na okrajitehdejšího osídlení, jako např. Petřiny, Chmelnice. Následovala celá řada stáleještě menších sídlišť 60. let víceméně po obvodu tehdy kompaktnězastavěného města, jako např. Pankrác, Krč, Novodvorská, Zahradní Město,Spořilov, Malešice, Jarov, Hloubětín, Červený Vrch.Další generací jsou už nové velké soubory vnějšího prstence osídlení naseveru, počínaje ještě menším Prosekem, na který navazují Kobylisy, Ďáblice,menší Čimice a obří Bohnice. Vnější osídlení pokračovalo sídlištěm Řepy,Jižním a nakonec Jihozápadním Městem. Kromě těchto rozměrem grandiózníchprojektů a menšího sídliště Barrandov, které vycházely z tehdejší urbanistickékoncepce rozvoje města, se stavěla řada dalších sídlišť jako dostavba volnéhoúzemí na okraji vilových čtvrtí - Modřany, Kamýk, Lhotka, Dědina, Petrovice aHorní Měcholupy apod. Na volných plochách vznikla také nahodile situovanásídliště, jako např. Černý Most a Košík.Protože se jiná než panelová technologie nestavěla, pronikala tato formataké přímo do městské a venkovské zástavby a do vilových čtvrtí - např. veStarých Vršovicích, Strašnicích, Horních Počernicích, Čimicích, Komořanech amnoha dalších. Tak jako téměř všechna česká města i venkov, je i Prahaprošpikovaná mnoha panelovými domy.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 8
Po celé toto období byla úplně zanedbaná péče o starší domy, takže secelé čtvrti začaly rozpadat. Kromě pověstné asanace Žižkova a starýchVysočan podlehly destrukci také mnohá historická jádra vesnic a měst - vRadotíně, Modřanech, Letňanech, Břevnově. Historická zástavba takéustupovala dopravním stavbám - tak např. zanikly Holešovice.Výstavba rodinných domů byla převážně individuální soukromouiniciativou na volných pozemcích ve starších vilových čtvrtích, nebo na jejichokraji. V menší míře byly založeny i nové soubory rodinných domů, převážněřadových - např. na Babě, v Bohnicích, Hájích, Na Groši apod.Značnou rozlohu nového osídlení zaujala průmyslová výstavba zejménav Malešicko - Hostivařské průmyslové oblasti, v Horních Počernicích, Uhříněvsi,nebo Běchovicích.Osídlení po roce 1990Rozvoj osídlení měl v posledních 20 letech několik fází. Rozsáhlá bylapochopitelně výstavba těch forem a druhů, které zde proti evropskýmstandardům chyběly - velké obchodní komplexy (Černý most, Letňany,Štěrboholy, Zličín, Chodov), kancelářské kapacity (Pankrác, Smíchov),skladová a logistická centra (např. Horní Počernice). Také se v pozměněnýchformách dostavovaly projekty z let osmdesátých (např. asanace Vysočan, nebobytové domy na Jižním Městě západ). Z bydlení se doháněly kapacity levnýchrodinných domků (např. Dolní Chabry, Ďáblice, Satalice, Uhříněves) a vilovézástavby (např. Křeslice, Hrnčíře). Vznikaly a vznikají nové obytné soubory,např. na Zahradním Městě, na Košíku, na Proseku. Dostavují se, přestavují avznikají nové výrobní závody v Hostivaři, Uhříněvsi, Horních Počernicích.Postavilo se nové letiště Ruzyně.Začala také přestavba brownfields na Smíchově, ve Vysočanech, Libni,Holešovicích, Modřanech.Kromě těchto velkých projektů vznikaly stovky menších, a to všechfunkčních typů a forem.4.Obecné shrnutí a analýzaCharakter a vývoj osídlení významně určuje charakter krajinného rázu. VPraze o to zřetelněji, že osídlení zaujímá polovinu rozlohy území. Vnásledujících bodech jsou shrnuty obecné znaky pražského osídlení.4.1.ExpanzePraha byla původně souměstím. Základ pražského osídlení v modernímpojetí města se samosprávou a městskými právy tvořila čtyři samostatná městaStaré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. Jejich spojením v roce1784 vzniklo statutární město Praha (v roce 1854 byl začleněn Josefov). Od tédoby se postupně připojovalo sousední osídlení, které se zpočátku rozvíjelo
--------------------------------------------------------------------------------
Page 9
jako samostatné obce, nebo města. Rozvoj tohoto vnějšího osídlení bylrozvojem Prahy stimulován, nebo dokonce podmíněn (předměstí). Jednalo sevždy o rozvoj celé aglomerace, a expanze města jako administrativního celku,který probíhal ve skocích, na rozvoj osídlení reagoval vlastně dodatečně.Expanze administrativních hranic probíhala takto:1883připojeno město Vyšehrad1884Holešovice - Bubny1901Libeň1922vznik Velké Prahy, připojeno 52 obcí a osad1960připojeno 12 obcí a osad1968připojeno 25 obcí a osad1974připojeno 36 obcí a osad.Poznámka: obce a osady byly různě administrativně členěny a spojovány, jejichvýčet je ve skutečnosti trochu složitější.Zajímavější je pohled na strukturu osídlení, které se k Praze připojovalo.Do roku 1974, kdy byla poslední administrativní expanze Prahy, se připojilo 18samostat-ných měst a městeček, která vznikla z obcí původního středověkéhoosídlení, nebo byla nově založena. Následující údaje vyjadřují rok povýšení naměsto, kurzívou městečko, v závorce rok připojení ku Praze.Vinohrady1879(1922)Žižkov1881(1922)Košíře1896(1922)Nusle1898(1922)Libeň1898(1901)Vysočany1902(1922)Vršovice1902(1922)Smíchov1903(1922)Karlín (obec 1817)1903(1922)Bubeneč1904(1922)Břevnov1907(1922)Uhříněves1913(1974)Řeporyje1921(1960, 1974)Čakovice1926(1968)Modřany1963(1968)Radotín1967(1974)Zbraslav1967(1974)Horní Počernice1969(1974)Výčet ukazuje dynamiku rozvoje kolem Prahy. Vznik Velké Prahy bylpočátkem koordinace vývoje osídlení, které stejně za hranicí města rostlo - jakukazuje výkres vývoje osídlení.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 10
Další expanzi vyvolávala potřeba poválečné hromadné výstavby v 60.letech. Poslední administrativní změna hranic v roce 1974 reagovala na tehdyplatný územní plán Prahy s předpokladem dlouhodobých rezerv.Expanze ale stále pokračuje, i když není administrativně podložena.Rozvoj osídlení těsně za hranicí Prahy je často intenzivnější a agresivnější, nežv Praze samotné (např. Jesenicko, Rudná, Horoměřice, Průhonice - Čestliceapod.). Rozvoj přes hranice města v široké aglomeraci si vynutil řešeníintegrované hromadné dopravy z Prahy až do Mělníka, Posázaví, kolemBerounky a do Berouna, na Dobříš, v Polabí do Lysé a Sadské, do ČeskéhoBrodu.4.2.Kontinuita osídleníObvykle je vnímaná jako přirozený a pozitivní vývoj. V Praze to platí propředměstí bezprostředně přilehlá k historickému jádru - Smíchov, Karlín,Vinohrady. Ostatní předměstí se rozvíjela kolem vlastních krystalizačních jader.Ještě kolem počátku 20. století byla Libeň, ale i Žižkov a samozřejměHolešovice či Vršovice, Nusle, nebo Břevnov od Prahy oddělené volnýmiplochami a teprve vlastním růstem s ní splynuly.Podobný vývoj se opakoval v dalších vlnách rozvoje celé sídelnísoustavy, která by se dala přirovnat k soustavě planetární. Rostoucí jádroaglomerace mělo stále větší gravitaci, ta podněcovala růst dalších satelitů, abyse pak s jádrem spojily. Tak vzniklo kontinuální vnitřní město, zahrnujícílevobřežní Ralice, Košíře, Břevnov, Bubeneč a později Dejvice, Letnou,Holešovice, na prvém břehu Libeň, později Vysočany, Karlín, Žižkov,Vinohrady, Vršovice, Nusle až po Vyšehrad.Všechna tato předměstí se s centrem propojovala prvotními radiálnímivazbami historických cest po osách Karlín - Libeň - Vysočany, Vinohrady -Vršovice, Vyšehrad - Nusle, nebo Vinohrady - Nusle, Hradčany - Břevnov,Smíchov - Košíře a Smíchov - Radlice, Nové Město - Žižkov, Malá Strana -Bubeneč a Dejvice. Teprve druhotné byly vazby tangenciální (pokud nebylynevyhnutelné, jako např. na Letné). Tak postupně srostly Vinohrady a Žižkov.Současně s vyplňováním prvního prstence, kterému dnes říkámekompaktní vnitřní město, se na radiálách rozvíjely v druhém plánu vzdálenějšíobce a nové osídlení - Podolí, Pankrác, Strašnice, Jarov, Kobylisy, Motol. Nahlavních cestách nebo na železnici to by ještě vzdálenější Malešice, Hostivař,Uhříněves, Braník, Modřany, Zbraslav, Jinonice, Čakovice, Horní Počernice.Vzájemné sbližování ovšem přerušila II. světová válka.Kromě tohoto víceméně městského osídlení vznikaly nové kolonierodinných domů a vilové čtvrti. Tam už vazba na hlavní komunikace nebylanezbytná a proto se jednak nabalují na starší zástavbu, jednak jsou napříznivých lokalitách zakládány zcela nové čtvrtě (již citované známé vilovéčtvrti Ořechovka, Spořilov, nebo Hřebenka, později Hanspaulka, ZahradníMěsto a mnoho dalších). Častým jádrem vilových čtvrtí byly četné usedlosti nasvazích v okolí Prahy, jak je zřejmé z převzatých místních jmen. Vilovázástavba využívala svažité pozemky, které pro městskou zástavbu nebylyvhodné - typickým příkladem jsou Košíře, Podolí a mnoho dalších.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 11
Vilová zástavba do II. světové války druhotně vyplnila osídlení dokontinuální podoby na řadě míst v Praze. Na levém břehu území od Radlic poStrahov, od Břevnova po Šárecké údolí. Na pravém břehu svahy nad Vltavouod Modřan až po Vyšehrad. Rozsáhlé vilové čtvrti ovšem zároveň vyrůstalydaleko za hranicemi tehdejší Prahy v Horních Počernicích, Klánovicích,Zbraslavi, Radotíně, Slivenci, Suchdole a jinde.Zejména pro venkovské osídlení platí do II. světové války ještě jedencharakteristický rys - kontinuita původní zástavby, její užívání a respektování.Všechna venkovská historická jádra byla i při dynamickém rozvoji zachována,nanejvýš bylo změněno využití, proběhla dostavba nebo stavební úpravy, alehistorický kontext a paměť zůstala zachována. Rozvoj např. v Uhříněvsi, neboHostivaři přinesl zásadní proměnu a rozvoj, ale historická podstata osídlení seuchovala. Ve vnitřní Praze byl samozřejmě tlak na historické soubory větší, ale itam se historická jádra, byť pohlcena novou výstavbou, většinou zachovala(Vršovice, Holešovice, Libeň, Vysočany). V Karlíně byla starší zástavba donového zastavovacího plánu integrovaná.Po II. světové válce byl tento vývoj přerušen. Sice ještě pokračovalaindividuální vilová výstavba v založených vilových čtvrtích a první sídlištěnavazovala na starší osídlení, ale to brzy skončilo. Velké projekty potřebovalyvelké lokality a tak se výstavba přesunula na okraj města. V osídlení zůstávalymenší nevyužité plochy, kde často dlouhodobě přežívala provizoria. Kromě tohose plánovala výstavba, na kterou nikdy nedošlo. Obvykle se jednalo o tercierníči kvarterní funkce. Typickým příkladem je nerealizované společenské centrumsídliště Malešice z let 1961 - 66 (rekord ale asi drží nedokončené Vítěznénáměstí v Dejvicích). Často se taková místa dodatečně zastavovala tehdynenasytnou bytovou výstavbou, která nahrazovala chátrající bytový fondvnitřního města. Typickým příkladem je sídliště Košík na místě původněplánovaného komplexu zdravotnictví a sociálních služeb pro Jižní Město.Po roce 1990 se mnohá prázdná místa zaplnila a snaha o využití volnýchploch pokračuje. To je nesporně pozitivní vývoj. Problém jen bývá v tom, že narozdíl od předválečných tradic kontinuity a respektování forem, dnešní dostavbavelmi často kontinuitu osídlení hrubě porušuje. Harmonie krajinného rázu se taki při dobrých technologických možnostech stavebnictví často nedostavuje - viznásledující kapitola.4.3.Harmonie osídleníHarmonii krajiny a osídlení lze dosáhnout dvěma způsoby. Tradičníhodnoty pražské předindustiální krajiny vznikaly po dlouhá staletí. Postupnýpomalý vývoj a kultivovaná péče o krajinu je způsob první. Druhý způsob můžebýt rychlejší při dobré koncepci a jejím důsledném naplňování.Ještě v počátcích industrializace můžeme hovořit o pražské harmonickékrajině - máme na to dost obrazových důkazů. Gründerské období jistě o krajinupříliš nepečovalo - také o tom je řada obrazových dokladů. Z poklidu se staldramatický až překotný stavební ruch. Na to reaguje správa měst postupnýmvydáváním regulačních plánů. Každé město mělo dříve či později své regulačníplány rozvoje. Někdy na poslední chvíli, v průběhu výstavby, někdy se zájmy
--------------------------------------------------------------------------------
Page 12
střetávaly, ale výstavba se jimi řídila. Pro novou výstavbu bylo koneckoncůtřeba vytýčit alespoň novou uliční síť. Nejstarší zastavovací plán Karlína je zroku 1816, což byla tehdy ještě výjimečná záležitost. Probíhající živelnouvýstavbu usměrnilo zemské gubernium a tak vzniklo od založení Nového Městanejstarší koncepčně založené město za hradbami Prahy. Další rozsáhlejšívýstavba podle zastavovacího plánu proběhla až v roce 1865 na Žižkově, vroce 1870 byl zpracován zastavovací plán Vinohrad atd. atd.Do poloviny 20. stol. byly založeny všechny kompaktní městské části avšechny vilové čtvrti. Zastavovací a regulační plány měly různou kvalitu, odvynikajících kompozic, jako je opakovaný příklad Ořechovky nebo Spořilova, poběžnou utilitární parcelaci mnohých. Jedno měly všechny společné - harmoniistruktury. Zastavovací schemata se měnila, stejně jako typy zástavby, ale vždyna principu harmonie celku. Určitě tomu přispíval Pražský stavební řád z roku1886. Zastavovací a regulační plány respektovaly starší zástavbu a snažily se jido nových struktur zakomponovat.Po roce 1948 se změnily nejen politické a hospodářské podmínky, aletaké majetkové poměry. Zásadní důsledky vidíme dodnes. Nerespektovánímajetku vedlo k lehkomyslnému zacházení s pozemky, k nerespektovánípředchozích urbanistických koncepcí. Technologická impotence stavebnictvídovršila rozklad mnoha sídelních celků. Nejhorší dopady byly na založené anedokončené vilové čtvrtě. Velká sídliště prorůstají nebo dokonce obklopujírodinné domky, uliční osnova je poničena, harmonické měřítko zničeno.Nejvýraznější dopady vidíme např. v pásu sídlišť Krč - Lhotka - Modřany, vHorních Počernicích, exemplárním příkladem destrukce historické vsi jsouHorní Měcholupy nebo Letňany, ale výčet dalších by byl hodně dlouhý.Poslední vývoj osídlení po roce 1990 v tomto směru mnoho pozitivníhonepřinesl. Změnily se pouze pohnutky. Tlak na intenzitu zástavby a využitípozemků vede velmi často k podobné bezohlednosti k charakteru krajiny aosídlení a bohužel i k destrukci kulturních a historických hodnot. Za příkladmůžeme uvést až neuvěřitelně absurdní přestavbu památkové zóny Pitkovice.Velmi častým jevem je výstavba bytových domů ve vilové zástavbě. Zakládánínových větších souborů se omezuje spíš na parazitování na předchozímosídlení. Příklady nových harmonických koncepcí se teprve zvolna rodí - veVysočanech (s výjimkou Sazka arény), na Smíchově (dosavadní výstavbabohužel bez invence).4.4.Parazitování na starším osídleníDo jisté míry to vývoj osídlení provázelo vždycky. Jakmile byl založensídelní celek, byla snaha těžit z jeho investic - cest, vybavení, inženýrských sítí.Tak vznikala, kromě Karlína, i první pražská předměstí. Pak ale nastala érazakládání nových čtvrtí a tento problém existoval jen u živelného růstuvenkovských a předměstských obcí, kde většinou nepředstavoval pro hodnotuosídlení a krajinný ráz větší zátěž.Horší situace nastala v období nedostatku stavebních parcel pro menšíbytové soubory zejména v 70. a 80. letech. Při známé neschopnosti individuálníarchitektury se typové bytové domy i neforemné domy nebytové stavěly na
--------------------------------------------------------------------------------
Page 13
všech možných místech, bez ohledu na jakékoli koncepční, prostorové ahistorické souvislosti. Tak byly např. zničeny staré Strašnice. V mnoha obcíchjsou parazitní sídliště - např. Rohožník v Újezdě nad Lesy.Také v této problematice bohužel v posledních letech zásadní obratnenastal. Skoro se dá mluvit o prohlubujícím se problému. Na okrajích osídleníse přilepují stavební soubory bez vlastní koncepce, často s agresivní strukturou- jako třeba tzv. Nové Zahradní Město. Také tady by seznam příkladů byldlouhý.4.5.Osídlení ve volné krajiněHistoricky je to významný pražský fenomén. Pražské usedlosti, přesnějiřečeno usedlosti na území současného území Prahy, jsou známé ze všechnávrší a údolí, snad s výjimkou Petřína a Letné. Po mnohých zbylo jen místníjméno, jako třeba na Vinohradech, mnoho jich splynulo s vilovými čtvrtěmi, jakotřeba v Košířích či na Hanspaulce. Některé si zachovaly svojí proslulost, jakotřeba Cibulka, nebo výjimečnou dominantní polohu, jako třeba Sklenářka. Vždybyly spíš ozdobou krajiny, uprostřed vinic, nebo zahrad.Ve 20. století přišlo do volné krajiny období rekreačních chat a zahrádek,což se Praze nevyhnulo. Tento fenomén má několik typů. Jedním jerozparcelování původních venkovských sadů a zahrad. Je častý na rovinnémterénu, např. v Suchdole, kolem Dubče apod. Další typ jsou chaty v přírodnímprostředí, většinou na okraji lesa, v údolích a na svazích, např. kolem Lipenců.Z počátku, tedy již za 1. republiky, byly chaty skromné a nebylo jichmnoho. Postupně se staly standardem, přibývaly a zvětšovaly se. Chatové izahrádkové osady se institucionalizovaly, zaváděla se elektřina a vodovod.Dnes je na území Prahy takových lokalit spousta. Ve výkresu vývoje osídleníjsou vyznačeny ty nejzásadnější.Zdálo se, že se tento vývoj po roce 1990 změní, ale nestalo se. Naopakse chaty zvelebují a zvětšují a nezřídka jsou vybaveny, někdy i užívány ktrvalému bydlení. Jsou lokality, které se pomalu mění na vilové čtvrti - což jevývoj alarmující. Kromě nežádoucího prorůstání zástavby do volné krajiny s tímsouvisí dopravní zatížení, otázky likvidace odpadních vod a odpadů, možnékontaminace půd a podzemních vod, způsob a důsledky vytápění. S ohledemna cenu pozemků ve městě se můžeme obávat jen zhoršování situace.4.6.Zneužívání krajinyBohužel stále přetrvává a dokonce se množí devastace krajiny jednaktrvalými stavbami, jednak provizorii. Často se objevují v krajině bez kontextuosídlení, bez proporcí a jakékoli koncepce - např. podél okruhu u Řeporyj, nebou Zličína.Na několika místech je také krajina zjizvená těžbou, což je také produktosídlení.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 14
5.Závěrečná doporučení na ochranu uváděných hodnot5.1.Prohloubení analýzyZpracovaný materiál je s ohledem na dané časové možnosti jenrámcovým přehledem dané problematiky. Proto doporučuji propracovatanalýzu vývoje osídlení na podkladě stabilního katastru a mapovýchměřítek 1:5000 k roku 1850, 1880, 1920, 1950, 1970, 1990 a 2008.Dále doporučuji promítnout do analýzy výchozí regulační a zastavovacíplány a vyhodnotit jejich realizaci.Jako třetí část doporučuji promítnout do analýzy datování vzniku velkýchucelených stavebních souborů.Čtvrtou část navrhuji věnovat stručnému shrnutí historického vývojejednotlivých měst a obcí na území hl.m. Prahy. Tím by se obraz vývojeosídlení zkompletoval.5.2.Vymezit ukončenou urbanistickou strukturuProblémem uchování krajinného rázu je u zástavby otázka uchování jejístruktury. Porušení urbanistické struktury se nezabrání jinak, než jikonzervovat a stanovit pravidla. Což neznamená zastavit stavební vývoj,ale podřídit ho charakteru lokality.5.3.Vymezit hodnotné urbanistické celky se zvláštním režimemPřísnější způsob uchování urbanistických hodnot s ohledem na jejichvýznam v krajinného rázu. Jedná se o krajinné dominanty, významnéhistorické soubory, mimořádné kompoziční celky apod. Stanovit pravidlapro další stavební vývoj.5.4.Vymezit hrubé závady krajinného rázu a stanovit nápravná opatřeníZávady je třeba pojmenovat a zadokumentovat. Nápravná opatřenímohou být různého typu, od odstranění, přes stavební úpravy a novýdesign, až po dokomponování, nebo krajinné a parkové úpravy.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 15
6.Použité podklady a literatura6.1.Mapové podklady6.1.1.mapový podklad URM JDMP DXF6.1.2.ortofotomapa URM6.1.3.mapový podklad URM BMZ6.2.Historické mapy a podklady6.2.1.I.vojenské mapování 1763 - 87, 1:28800 - archiv K.Kuča6.2.2.II.vojenské mapování 1806 - 69, 1:28800 - archiv K.Kuča6.2.3.Müllerova mapa Čech a Moravy 1720, 1:320000 - archiv K.Kuča6.2.4.Topografické sekce III. vojenského mapování 1927, 1:25000 -Ústřední archiv Zeměměřického úřadu v Praze6.2.5.Topografické mapy 1954, 1:25000 - Ústřední archivZeměměřického úřadu v Praze6.2.6.Státní mapa 1:5000 odvozená 1951, archiv T.Havrda6.2.7.Praha 1:25000 v r. 1992, Kartografie Praha a.s. pro ÚHA hl.m.Prahy, archiv T.Havrda6.2.8.Císařské otisky stabilního katastru 1824 - 43, 1:2880 - prohlíženíarchiválií na webu Ústředního archivu Zeměměřického úřadu vPraze6.2.9.Ortofotomapy 1938, 1953, 1975, 1999 a 2003 na webu Magistrátuhl.m. Prahy6.3.Základní literatura6.3.1.Kuča K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,V. díl, Nakladatelství Libri Praha 20026.3.2.Holec F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl IV.připojené obce a zanilé osady, Nakladatelství Lidové noviny 19966.3.3.Laštovková B.: Pražské usedlosti, Nakladatelství Libri Praha 20016.3.4.Lorenc V.: Nové Město pražské, SNTL Praha 19736.3.5.Čtverák V. a kol.: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha 2003Zadavatel:Útvar rozvoje hl.m. PrahyZpracovatel:Ing. arch. Tomáš HavrdaIng. arch. Karel Kučabřezen 2008
--------------------------------------------------------------------------------
Page 2
Obsah:1.Zadání a cíle úkolu2.Obecný popis a charakteristika zvoleného přístupu2.1.Úvodem2.2.Východiska2.3.Zvolená metoda zpracování3.Popis a charakteristika témat3.1.Předindustriální osídleníMetodické poznámkyIntravilánStáří osídleníSilnice3.2.Přehled vývoje osídleníMetodické poznámkyOsídlení do r. 1850Historická města pražskáOsídlení z let 1850 - 1950Osídlení z let 1950 - 1990Osídlení po roce 19904.Obecné shrnutí a analýza4.1.Expanze4.2.Kontinuita osídlení4.3.Harmonie osídlení4.4.Parazitování na starším osídlení4.5.Osídlení ve volné krajině4.6.Zneužívání krajiny5.Závěrečná doporučení na ochranu uváděných hodnot5.1.Prohloubení analýzy5.2.Vymezit ukončenou urbanistickou strukturu5.3.Vymezit hodnotné urbanistické celky se zvláštním režimem5.4.Vymezit hrubé závady krajinného rázu a stanovit nápravná opatření6.Použité podklady a literatura6.1.Mapové podklady6.2.Historické mapy a podklady6.3.Základní literatura
--------------------------------------------------------------------------------
Page 3
1.Zadání a cíle úkoluV rámci zpracování územně analytických podkladů hl. m. Prahy bylozdáno zpracování jevu č. 20 – vývoj sídelní struktury a využívání území. Zadánívydal ÚRM v lednu 2008 a v něm definoval úkol takto:Cílem úkolu je vypracovat samostatně jeden z jevů územně analytickýchpodkladů (ÚAP) potřebných pro vymezení oblastí a míst krajinného rázu (jev č.17 a č. 18). Jev bude sloužit jako podklad pro zhotovitele „Oblastí a místkrajinného rázu“ a jejich charakteristiky. Úkolem je též konzultačně podpořit aspolupracovat se zhotoviteli tohoto úkolu (Löw & spol.).Jev bude specifikován z hlediska metodiky vymezení a stručně popsán.Uvedeno bude zdůvodnění jeho vzniku a vztahu k jevům č. 17, 18.Zpracování bude obsahovat bodové vyznačení středověkého osídlenívně hradeb grafickými značkami. Schéma obrysu sídel a bodově usedlostí vněhradeb k roku 1840 a hlavní cestní síť před rokem 1840. Obrys hlavních atypických matric zástavby vně hradeb s členěním struktury podle URM, nazákladě digitálně zpracovaného současného stavu města. Časové zařazení –do roku 1840, 1950, 1990, po 1990. V rámci možností bude doplněno zařazenído roku 1905.2.Obecný popis a charakteristika zvoleného přístupu2.1.ÚvodemPůvodní koncepce úkolu byla taková, že se graficky zpracuje rozsahosídlení celého území hl.m. Prahy v několika vybraných historických vrstvách.Jako signifikantní byl uvažován stav předindustiální rokem roku 1850, konec 19.století, vznik Velké Prahy 1922, polovina 20. století, revoluční zlom 1990 adnešní stav. Nejstarší osídlení by bylo vyznačeno schematicky spolu shistorickými cestami. Porovnáním vrstev a vyhodnocením, co se z jednotlivýchobdobí zachovalo a co bylo překryto, by vznikl jednak časový model vývoje,jednak model transformace v lokalitách s více vrstvami.Tato koncepce se bohužel ukázala nereálná. Výchozím limitem bylkritický nedostatek času a omezené finanční prostředky. Formulace a přípravaúkolu začala koncem listopadu 2007, obsah a zadání bylo definováno v lednu2008 a smlouva byla podepsána 11.2.2008. To vše s konečným termínem31.3.2008.Obsah a způsob zpracování úkolu musel být koncipován tak, aby nastraně jedné nebyl deformován odborný obsah a věrohodnost, na straně druhéaby bylo možné vyhodnotit celé správní území hl. m. Prahy o rozloze 500 km2.Z toho vyplývá, že zpracovaný materiál je základní orientací v danéproblematice. Vychází z dostupných podkladů a poznatků a v žádném případěneaspiruje na podrobné vyhodnocení historického vývoje osídlení na území hl.m. Prahy. Přitom jsme se pokusili vytvořit přehled vývoje osídlení, který jegraficky zpracován pro celé dnešní správní území Prahy vůbec poprvé.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 4
2.2.VýchodiskaJedním z aspektů krajinného rázu je vývoj krajiny a osídlení. Dnešníhodnoty v pozitivním i negativním smyslu jsou výsledkem přetváření kulturníkrajiny od počátku osídlení do současnosti. Poznání a pochopení vývoje jenutné pro hodnocení krajinného rázu. Naším úkolem bylo připravit podklady protato hodnocení.Zároveň Útvar rozvoje hl. m. Prahy rozhodl, že poznatky o vývoji osídlenía využití území budou zpracovány a vydány jako samostatný jev č. 20 územněanalytických podkladů.Cílem úkolu byla analýza městské a příměstské krajiny, nikolivhistorických měst pražských. Proto se vývojem města v hradbách zvlášťnezabýváme. Koneckonců pro historická města pražská existuje mnohofundovaných prací a dokumentů, včetně grafického vyjádření vývoje osídlení(např. Vilém Lorenc – Nové Město Pražské, SNTL 1973, Karel Kuča - Města aměstečka, nakladatelství Libri 2002).2.3.Zvolená metoda zpracováníDokumentace nakonec byla rozdělena na dvě části – předindustriálníosídlení (zpracoval Karel Kuča) a přehled vývoje osídlení (zpracoval TomášHavrda).Předindustriální osídlení je zpracováno samostatně proto, že je z valnéčásti setřeno či překryto novějším a jeho rozsah by jinak nebyl zřetelný.Přehled vývoje osídlení naopak člení dnešní zástavbu na jednotlivéfragmenty podle období vzniku. Podrobnosti vnitřní struktury jsou uvedeny dále.Také technika zpracování byla přizpůsobena časovým a finančnímmožnostem. Základem je reprodukovatelný rastrový obraz, následnětransformovaný do vektorové podoby.Daným možnostem muselo být přizpůsobeno také měřítko podkladů.Původně uvažované grafické zpracování stabilního katastru (120 vnějšíchkatastrálních území, cca 500 mapových listů) a map měřítka 1:5000 (cca 100mapových listů) nebylo zvládnutelné. Proto jako základní podklady byly požitymapy II. vojenského mapování 1840, mapy III. vojenského mapování z roku1927, topografické mapy 1 : 25 000 z roku 1956 a mapa 1:25 000 z roku 1992.Pro počátek 20. století jsme takový podklad neměli k dispozici.Základním měřítkem je mapový podklad 1:25 000.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 5
3.Popis a charakteristika témat3.1.Předindustriální osídleníMetodické poznámkyPodkladem pro práci byly umístěné (v systému S-JTSK) listy II.vojenského mapování, které zachycuje v zásadě stav podle map stabilníhokatastru (kolem roku 1840), doplněný později o některé liniové prvky (novésilnice, železnice). V komplikovaných místech bylo přihlédnuto k podrobnémuzachycení polohopisu přímo na indikačních skicách stabilního katastru.IntravilánV samostatné vrstvě jsou pomocí „polygonů“ zachyceny obvodyintravilánů všech sídel. Intravilánem se rozumí souvislá zastavěná plochavčetně přilehlých zahrad. Mimoto jsou bodově doplněny všechny jednotlivěstojící usedlosti a další objekty. Jednotlivé sídelní útvary jsou identifikoványsvými jmény.Stáří osídleníV samostatné vrstvě jsou jednotlivé sídelní útvary rozlišeny podle svéhostáří, přičemž se vycházelo buď z první listinné zmínky (souhrnně zpracovánoArchivem hl. m. Prahy), nebo z dochovaných hmotných dokladů (kostel). Jsourozlišovány 3 časové vrstvy:a)raný středověk, před vrcholnou kolonizací, cca do roku 1250 (vesnice +hradiště)b)středověk, cca 1250 – 1526c)novověk, cca od 1526.Graficky jsou odlišena sídla existující a zaniklá, resp. převrstvená mladšísídelní strukturou. Výčet hradišť byl zpracován podle encyklopedie V. Čtverákaa kol.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003Silnicea)Dálkové cesty podle Müllerovy mapy Čech. Jejich trasy jsourekonstruovány podle původní mapy z roku 1720 (výčet sídel, jimižkomunikace prochází) s tím, že trasa je zakreslena do komunikacíexistujících kolem roku 1840.b)Jiné významné předindustriální komunikace. Jde o všechny cestyexistující kolem roku 1840, které spojovaly jednotlivé sídelní útvary.c)Císařské silnice. Zakreslen stav na II. vojenském mapování. V tétokategorii jsou všechny silnice nově postavené cca od konce 18. století avedené obvykle v odlišných trasách oproti starší situaci.Případný souběh „Müllerových“ a císařských silnic je vyznačen střídavoubarevností dané komunikace.Zpracoval ing. arch. Karel Kuča, březen 20008
--------------------------------------------------------------------------------
Page 6
3.2.Přehled vývoje osídleníMetodické poznámkyDnešní osídlení je členěno podle dochovaného stavu na období vznikupřed rokem 1850, 1950, 1990 a po roce 1990. Dále je území členěno podlezákladní struktury osídlení.Podkladem byly mapy II. vojenského mapování a vymezení intravilánupodle K. Kuči, vybrané části z Císařských otisků stabilního katastru, III.vojenské mapování z roku 1927, mapy Prahy 1 : 5 000 z roku 1951,topografické mapy 1 : 25 000 z roku 1956, mapa Prahy z roku 1992 v měřítku 1: 25 000, ortofotomapy z let 1938, 1953, 1975 a ortofotomapa současná (stavpodzim 2007).Grafické znázornění vzniklo zákresem do mapy současného stavu 1 : 25000 a jeho následné digitalizace. Zákresy sledují obě základní charakteristiky,tj. období vzniku a typ struktury. Podrobnost zákresu odpovídá měřítku 1 : 25000.Na rozdíl od předchozí části, předindustriálního osídlení, nesledujepřehled vývoje celé intravilány, zahrady a parcelaci, ale především skutečnýrozsah zástavby v daném období. Je to zejména proto, že časem dochází kpřevrstvení původní starší zástavby, k podstatným dostavbám a přestavbámuvnitř intravilánu, ke změně parcelace a cestní sítě.Osídlení do r. 1850V této vrstvě je vyznačen stav dochované zástavby podle stabilníhokatastru. U dochovaných vesnic někdy existují původní středověká jádra, ale vrámci této práce je nelze specifikovat. Také nerozlišujeme drobné mladšídostavby, nebo stavební úpravy, pokud zásadně neporušují původnípůdorysnou a parcelační konfiguraci. Takové stavební úpravy jsou časté.Někdy se vyskytují úplné novodobé přestavby na základě původníparcelace nebo historických půdorysů. Z hlediska vývoje zastavěného území byse daly řadit mezi původní osídlení. Pokud ovšem přestavba jen napodobujepůdorysné tvary a je ve skutečností novotvarem, řadíme je do vrstvy podle dobyvzniku (někdy se to ovšem bez podrobné dokumentace dá jen odhadnout).Historická města pražskáOsídlení v hradbách řadíme do obdobné původní zástavby, ačkoli odroku 1850 prošlo bouřlivým stavebním vývojem. Kromě asanace Židovskéhoměsta prošlo přestavbou většina budov Nového a mnoho budov Starého Města.Výška zástavby se několikrát zvětšila, stejně jako hustota zástavby. Zůstala alevětšina uliční sítě a půdorysné osnovy. V této práci město v hradbáchnerozebíráme a řadíme je na roveň předindustriálního osídlení - až na malévýjimky, jako je nová výstavby v hradebním pásu a na Albertově, neboMasarykovo nádraží.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 7
Osídlení z let 1850 - 1950Z výše uvedených technologických důvodů nebylo možno grafickyzpracovat vrstvu z konce 19., nebo počátku 20. století. U pražských předměstí,jejichž rozvoj vrcholil ve 20. letech minulého století, by byla taková analýzaužitečná a instruktivní.Kolem roku 1900 roste město těsně za hradbami a mírně rostou některéperiferní obce. Příměstská krajina je protkána železniční sítí, ale ještě sizachovává venkovský charakter i nedaleko za hradbami.Mapa z roku 1927 už ukazuje obraz úplně jiný. Kolem regulované Vltavystojí nové čtvrti Holešovice, Libeň, Letná, Smíchov. Je víceméně dokončenávýstavba Vinohrad, Žižkova, Nuslí, Vršovic, Košíř, Radlic. Je založena arozestavěná osnova Dejvic a Bubenče, Vysočan, Břevnova.Neuvěřitelným tempem vznikají vilové čtvrti. Jednak rostou jako expanzekolem staršího osídlení, jako např. v Podolí, Braníku, Hodkovičkách,Modřanech, Krči, Strašnicích, Malešicích, Košířích, Jinonicích a jinde. Zakládajíse také zcela nová zahradní města - Spořilov, Ořechovka, Hřebenka. Do II.světové války byly založeny prakticky všechny pražské vilové čtvrti.Příměstská krajina se mění ze zemědělské na zemědělsko -průmyslovou. Kolem železnice téměř u každého nádraží vzniká průmyslvětšího či menšího rozsahu, např. v Jinonicích, Modřanech, Braníku, Hostivaři,Uhříněvsi, Čakovicích, Radotíně. Roste zástavba i v mnoha obcích dosudtypicky zemědělských - např. Horních Počernicích.Osídlení z let 1950 - 1990Po II.světové válce se ještě krátkou dobu dostavují kompaktní městskéčtvrti - Vršovice, Břevnov, Vysočany, ale záhy začíná éra výstavby sídlišť apanelové, tzv. hromadné bytové výstavby. Sídliště je možno rozdělit do několikatypů a generací. První generací byly menší sídliště na zelené louce na okrajitehdejšího osídlení, jako např. Petřiny, Chmelnice. Následovala celá řada stáleještě menších sídlišť 60. let víceméně po obvodu tehdy kompaktnězastavěného města, jako např. Pankrác, Krč, Novodvorská, Zahradní Město,Spořilov, Malešice, Jarov, Hloubětín, Červený Vrch.Další generací jsou už nové velké soubory vnějšího prstence osídlení naseveru, počínaje ještě menším Prosekem, na který navazují Kobylisy, Ďáblice,menší Čimice a obří Bohnice. Vnější osídlení pokračovalo sídlištěm Řepy,Jižním a nakonec Jihozápadním Městem. Kromě těchto rozměrem grandiózníchprojektů a menšího sídliště Barrandov, které vycházely z tehdejší urbanistickékoncepce rozvoje města, se stavěla řada dalších sídlišť jako dostavba volnéhoúzemí na okraji vilových čtvrtí - Modřany, Kamýk, Lhotka, Dědina, Petrovice aHorní Měcholupy apod. Na volných plochách vznikla také nahodile situovanásídliště, jako např. Černý Most a Košík.Protože se jiná než panelová technologie nestavěla, pronikala tato formataké přímo do městské a venkovské zástavby a do vilových čtvrtí - např. veStarých Vršovicích, Strašnicích, Horních Počernicích, Čimicích, Komořanech amnoha dalších. Tak jako téměř všechna česká města i venkov, je i Prahaprošpikovaná mnoha panelovými domy.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 8
Po celé toto období byla úplně zanedbaná péče o starší domy, takže secelé čtvrti začaly rozpadat. Kromě pověstné asanace Žižkova a starýchVysočan podlehly destrukci také mnohá historická jádra vesnic a měst - vRadotíně, Modřanech, Letňanech, Břevnově. Historická zástavba takéustupovala dopravním stavbám - tak např. zanikly Holešovice.Výstavba rodinných domů byla převážně individuální soukromouiniciativou na volných pozemcích ve starších vilových čtvrtích, nebo na jejichokraji. V menší míře byly založeny i nové soubory rodinných domů, převážněřadových - např. na Babě, v Bohnicích, Hájích, Na Groši apod.Značnou rozlohu nového osídlení zaujala průmyslová výstavba zejménav Malešicko - Hostivařské průmyslové oblasti, v Horních Počernicích, Uhříněvsi,nebo Běchovicích.Osídlení po roce 1990Rozvoj osídlení měl v posledních 20 letech několik fází. Rozsáhlá bylapochopitelně výstavba těch forem a druhů, které zde proti evropskýmstandardům chyběly - velké obchodní komplexy (Černý most, Letňany,Štěrboholy, Zličín, Chodov), kancelářské kapacity (Pankrác, Smíchov),skladová a logistická centra (např. Horní Počernice). Také se v pozměněnýchformách dostavovaly projekty z let osmdesátých (např. asanace Vysočan, nebobytové domy na Jižním Městě západ). Z bydlení se doháněly kapacity levnýchrodinných domků (např. Dolní Chabry, Ďáblice, Satalice, Uhříněves) a vilovézástavby (např. Křeslice, Hrnčíře). Vznikaly a vznikají nové obytné soubory,např. na Zahradním Městě, na Košíku, na Proseku. Dostavují se, přestavují avznikají nové výrobní závody v Hostivaři, Uhříněvsi, Horních Počernicích.Postavilo se nové letiště Ruzyně.Začala také přestavba brownfields na Smíchově, ve Vysočanech, Libni,Holešovicích, Modřanech.Kromě těchto velkých projektů vznikaly stovky menších, a to všechfunkčních typů a forem.4.Obecné shrnutí a analýzaCharakter a vývoj osídlení významně určuje charakter krajinného rázu. VPraze o to zřetelněji, že osídlení zaujímá polovinu rozlohy území. Vnásledujících bodech jsou shrnuty obecné znaky pražského osídlení.4.1.ExpanzePraha byla původně souměstím. Základ pražského osídlení v modernímpojetí města se samosprávou a městskými právy tvořila čtyři samostatná městaStaré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. Jejich spojením v roce1784 vzniklo statutární město Praha (v roce 1854 byl začleněn Josefov). Od tédoby se postupně připojovalo sousední osídlení, které se zpočátku rozvíjelo
--------------------------------------------------------------------------------
Page 9
jako samostatné obce, nebo města. Rozvoj tohoto vnějšího osídlení bylrozvojem Prahy stimulován, nebo dokonce podmíněn (předměstí). Jednalo sevždy o rozvoj celé aglomerace, a expanze města jako administrativního celku,který probíhal ve skocích, na rozvoj osídlení reagoval vlastně dodatečně.Expanze administrativních hranic probíhala takto:1883připojeno město Vyšehrad1884Holešovice - Bubny1901Libeň1922vznik Velké Prahy, připojeno 52 obcí a osad1960připojeno 12 obcí a osad1968připojeno 25 obcí a osad1974připojeno 36 obcí a osad.Poznámka: obce a osady byly různě administrativně členěny a spojovány, jejichvýčet je ve skutečnosti trochu složitější.Zajímavější je pohled na strukturu osídlení, které se k Praze připojovalo.Do roku 1974, kdy byla poslední administrativní expanze Prahy, se připojilo 18samostat-ných měst a městeček, která vznikla z obcí původního středověkéhoosídlení, nebo byla nově založena. Následující údaje vyjadřují rok povýšení naměsto, kurzívou městečko, v závorce rok připojení ku Praze.Vinohrady1879(1922)Žižkov1881(1922)Košíře1896(1922)Nusle1898(1922)Libeň1898(1901)Vysočany1902(1922)Vršovice1902(1922)Smíchov1903(1922)Karlín (obec 1817)1903(1922)Bubeneč1904(1922)Břevnov1907(1922)Uhříněves1913(1974)Řeporyje1921(1960, 1974)Čakovice1926(1968)Modřany1963(1968)Radotín1967(1974)Zbraslav1967(1974)Horní Počernice1969(1974)Výčet ukazuje dynamiku rozvoje kolem Prahy. Vznik Velké Prahy bylpočátkem koordinace vývoje osídlení, které stejně za hranicí města rostlo - jakukazuje výkres vývoje osídlení.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 10
Další expanzi vyvolávala potřeba poválečné hromadné výstavby v 60.letech. Poslední administrativní změna hranic v roce 1974 reagovala na tehdyplatný územní plán Prahy s předpokladem dlouhodobých rezerv.Expanze ale stále pokračuje, i když není administrativně podložena.Rozvoj osídlení těsně za hranicí Prahy je často intenzivnější a agresivnější, nežv Praze samotné (např. Jesenicko, Rudná, Horoměřice, Průhonice - Čestliceapod.). Rozvoj přes hranice města v široké aglomeraci si vynutil řešeníintegrované hromadné dopravy z Prahy až do Mělníka, Posázaví, kolemBerounky a do Berouna, na Dobříš, v Polabí do Lysé a Sadské, do ČeskéhoBrodu.4.2.Kontinuita osídleníObvykle je vnímaná jako přirozený a pozitivní vývoj. V Praze to platí propředměstí bezprostředně přilehlá k historickému jádru - Smíchov, Karlín,Vinohrady. Ostatní předměstí se rozvíjela kolem vlastních krystalizačních jader.Ještě kolem počátku 20. století byla Libeň, ale i Žižkov a samozřejměHolešovice či Vršovice, Nusle, nebo Břevnov od Prahy oddělené volnýmiplochami a teprve vlastním růstem s ní splynuly.Podobný vývoj se opakoval v dalších vlnách rozvoje celé sídelnísoustavy, která by se dala přirovnat k soustavě planetární. Rostoucí jádroaglomerace mělo stále větší gravitaci, ta podněcovala růst dalších satelitů, abyse pak s jádrem spojily. Tak vzniklo kontinuální vnitřní město, zahrnujícílevobřežní Ralice, Košíře, Břevnov, Bubeneč a později Dejvice, Letnou,Holešovice, na prvém břehu Libeň, později Vysočany, Karlín, Žižkov,Vinohrady, Vršovice, Nusle až po Vyšehrad.Všechna tato předměstí se s centrem propojovala prvotními radiálnímivazbami historických cest po osách Karlín - Libeň - Vysočany, Vinohrady -Vršovice, Vyšehrad - Nusle, nebo Vinohrady - Nusle, Hradčany - Břevnov,Smíchov - Košíře a Smíchov - Radlice, Nové Město - Žižkov, Malá Strana -Bubeneč a Dejvice. Teprve druhotné byly vazby tangenciální (pokud nebylynevyhnutelné, jako např. na Letné). Tak postupně srostly Vinohrady a Žižkov.Současně s vyplňováním prvního prstence, kterému dnes říkámekompaktní vnitřní město, se na radiálách rozvíjely v druhém plánu vzdálenějšíobce a nové osídlení - Podolí, Pankrác, Strašnice, Jarov, Kobylisy, Motol. Nahlavních cestách nebo na železnici to by ještě vzdálenější Malešice, Hostivař,Uhříněves, Braník, Modřany, Zbraslav, Jinonice, Čakovice, Horní Počernice.Vzájemné sbližování ovšem přerušila II. světová válka.Kromě tohoto víceméně městského osídlení vznikaly nové kolonierodinných domů a vilové čtvrti. Tam už vazba na hlavní komunikace nebylanezbytná a proto se jednak nabalují na starší zástavbu, jednak jsou napříznivých lokalitách zakládány zcela nové čtvrtě (již citované známé vilovéčtvrti Ořechovka, Spořilov, nebo Hřebenka, později Hanspaulka, ZahradníMěsto a mnoho dalších). Častým jádrem vilových čtvrtí byly četné usedlosti nasvazích v okolí Prahy, jak je zřejmé z převzatých místních jmen. Vilovázástavba využívala svažité pozemky, které pro městskou zástavbu nebylyvhodné - typickým příkladem jsou Košíře, Podolí a mnoho dalších.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 11
Vilová zástavba do II. světové války druhotně vyplnila osídlení dokontinuální podoby na řadě míst v Praze. Na levém břehu území od Radlic poStrahov, od Břevnova po Šárecké údolí. Na pravém břehu svahy nad Vltavouod Modřan až po Vyšehrad. Rozsáhlé vilové čtvrti ovšem zároveň vyrůstalydaleko za hranicemi tehdejší Prahy v Horních Počernicích, Klánovicích,Zbraslavi, Radotíně, Slivenci, Suchdole a jinde.Zejména pro venkovské osídlení platí do II. světové války ještě jedencharakteristický rys - kontinuita původní zástavby, její užívání a respektování.Všechna venkovská historická jádra byla i při dynamickém rozvoji zachována,nanejvýš bylo změněno využití, proběhla dostavba nebo stavební úpravy, alehistorický kontext a paměť zůstala zachována. Rozvoj např. v Uhříněvsi, neboHostivaři přinesl zásadní proměnu a rozvoj, ale historická podstata osídlení seuchovala. Ve vnitřní Praze byl samozřejmě tlak na historické soubory větší, ale itam se historická jádra, byť pohlcena novou výstavbou, většinou zachovala(Vršovice, Holešovice, Libeň, Vysočany). V Karlíně byla starší zástavba donového zastavovacího plánu integrovaná.Po II. světové válce byl tento vývoj přerušen. Sice ještě pokračovalaindividuální vilová výstavba v založených vilových čtvrtích a první sídlištěnavazovala na starší osídlení, ale to brzy skončilo. Velké projekty potřebovalyvelké lokality a tak se výstavba přesunula na okraj města. V osídlení zůstávalymenší nevyužité plochy, kde často dlouhodobě přežívala provizoria. Kromě tohose plánovala výstavba, na kterou nikdy nedošlo. Obvykle se jednalo o tercierníči kvarterní funkce. Typickým příkladem je nerealizované společenské centrumsídliště Malešice z let 1961 - 66 (rekord ale asi drží nedokončené Vítěznénáměstí v Dejvicích). Často se taková místa dodatečně zastavovala tehdynenasytnou bytovou výstavbou, která nahrazovala chátrající bytový fondvnitřního města. Typickým příkladem je sídliště Košík na místě původněplánovaného komplexu zdravotnictví a sociálních služeb pro Jižní Město.Po roce 1990 se mnohá prázdná místa zaplnila a snaha o využití volnýchploch pokračuje. To je nesporně pozitivní vývoj. Problém jen bývá v tom, že narozdíl od předválečných tradic kontinuity a respektování forem, dnešní dostavbavelmi často kontinuitu osídlení hrubě porušuje. Harmonie krajinného rázu se taki při dobrých technologických možnostech stavebnictví často nedostavuje - viznásledující kapitola.4.3.Harmonie osídleníHarmonii krajiny a osídlení lze dosáhnout dvěma způsoby. Tradičníhodnoty pražské předindustiální krajiny vznikaly po dlouhá staletí. Postupnýpomalý vývoj a kultivovaná péče o krajinu je způsob první. Druhý způsob můžebýt rychlejší při dobré koncepci a jejím důsledném naplňování.Ještě v počátcích industrializace můžeme hovořit o pražské harmonickékrajině - máme na to dost obrazových důkazů. Gründerské období jistě o krajinupříliš nepečovalo - také o tom je řada obrazových dokladů. Z poklidu se staldramatický až překotný stavební ruch. Na to reaguje správa měst postupnýmvydáváním regulačních plánů. Každé město mělo dříve či později své regulačníplány rozvoje. Někdy na poslední chvíli, v průběhu výstavby, někdy se zájmy
--------------------------------------------------------------------------------
Page 12
střetávaly, ale výstavba se jimi řídila. Pro novou výstavbu bylo koneckoncůtřeba vytýčit alespoň novou uliční síť. Nejstarší zastavovací plán Karlína je zroku 1816, což byla tehdy ještě výjimečná záležitost. Probíhající živelnouvýstavbu usměrnilo zemské gubernium a tak vzniklo od založení Nového Městanejstarší koncepčně založené město za hradbami Prahy. Další rozsáhlejšívýstavba podle zastavovacího plánu proběhla až v roce 1865 na Žižkově, vroce 1870 byl zpracován zastavovací plán Vinohrad atd. atd.Do poloviny 20. stol. byly založeny všechny kompaktní městské části avšechny vilové čtvrti. Zastavovací a regulační plány měly různou kvalitu, odvynikajících kompozic, jako je opakovaný příklad Ořechovky nebo Spořilova, poběžnou utilitární parcelaci mnohých. Jedno měly všechny společné - harmoniistruktury. Zastavovací schemata se měnila, stejně jako typy zástavby, ale vždyna principu harmonie celku. Určitě tomu přispíval Pražský stavební řád z roku1886. Zastavovací a regulační plány respektovaly starší zástavbu a snažily se jido nových struktur zakomponovat.Po roce 1948 se změnily nejen politické a hospodářské podmínky, aletaké majetkové poměry. Zásadní důsledky vidíme dodnes. Nerespektovánímajetku vedlo k lehkomyslnému zacházení s pozemky, k nerespektovánípředchozích urbanistických koncepcí. Technologická impotence stavebnictvídovršila rozklad mnoha sídelních celků. Nejhorší dopady byly na založené anedokončené vilové čtvrtě. Velká sídliště prorůstají nebo dokonce obklopujírodinné domky, uliční osnova je poničena, harmonické měřítko zničeno.Nejvýraznější dopady vidíme např. v pásu sídlišť Krč - Lhotka - Modřany, vHorních Počernicích, exemplárním příkladem destrukce historické vsi jsouHorní Měcholupy nebo Letňany, ale výčet dalších by byl hodně dlouhý.Poslední vývoj osídlení po roce 1990 v tomto směru mnoho pozitivníhonepřinesl. Změnily se pouze pohnutky. Tlak na intenzitu zástavby a využitípozemků vede velmi často k podobné bezohlednosti k charakteru krajiny aosídlení a bohužel i k destrukci kulturních a historických hodnot. Za příkladmůžeme uvést až neuvěřitelně absurdní přestavbu památkové zóny Pitkovice.Velmi častým jevem je výstavba bytových domů ve vilové zástavbě. Zakládánínových větších souborů se omezuje spíš na parazitování na předchozímosídlení. Příklady nových harmonických koncepcí se teprve zvolna rodí - veVysočanech (s výjimkou Sazka arény), na Smíchově (dosavadní výstavbabohužel bez invence).4.4.Parazitování na starším osídleníDo jisté míry to vývoj osídlení provázelo vždycky. Jakmile byl založensídelní celek, byla snaha těžit z jeho investic - cest, vybavení, inženýrských sítí.Tak vznikala, kromě Karlína, i první pražská předměstí. Pak ale nastala érazakládání nových čtvrtí a tento problém existoval jen u živelného růstuvenkovských a předměstských obcí, kde většinou nepředstavoval pro hodnotuosídlení a krajinný ráz větší zátěž.Horší situace nastala v období nedostatku stavebních parcel pro menšíbytové soubory zejména v 70. a 80. letech. Při známé neschopnosti individuálníarchitektury se typové bytové domy i neforemné domy nebytové stavěly na
--------------------------------------------------------------------------------
Page 13
všech možných místech, bez ohledu na jakékoli koncepční, prostorové ahistorické souvislosti. Tak byly např. zničeny staré Strašnice. V mnoha obcíchjsou parazitní sídliště - např. Rohožník v Újezdě nad Lesy.Také v této problematice bohužel v posledních letech zásadní obratnenastal. Skoro se dá mluvit o prohlubujícím se problému. Na okrajích osídleníse přilepují stavební soubory bez vlastní koncepce, často s agresivní strukturou- jako třeba tzv. Nové Zahradní Město. Také tady by seznam příkladů byldlouhý.4.5.Osídlení ve volné krajiněHistoricky je to významný pražský fenomén. Pražské usedlosti, přesnějiřečeno usedlosti na území současného území Prahy, jsou známé ze všechnávrší a údolí, snad s výjimkou Petřína a Letné. Po mnohých zbylo jen místníjméno, jako třeba na Vinohradech, mnoho jich splynulo s vilovými čtvrtěmi, jakotřeba v Košířích či na Hanspaulce. Některé si zachovaly svojí proslulost, jakotřeba Cibulka, nebo výjimečnou dominantní polohu, jako třeba Sklenářka. Vždybyly spíš ozdobou krajiny, uprostřed vinic, nebo zahrad.Ve 20. století přišlo do volné krajiny období rekreačních chat a zahrádek,což se Praze nevyhnulo. Tento fenomén má několik typů. Jedním jerozparcelování původních venkovských sadů a zahrad. Je častý na rovinnémterénu, např. v Suchdole, kolem Dubče apod. Další typ jsou chaty v přírodnímprostředí, většinou na okraji lesa, v údolích a na svazích, např. kolem Lipenců.Z počátku, tedy již za 1. republiky, byly chaty skromné a nebylo jichmnoho. Postupně se staly standardem, přibývaly a zvětšovaly se. Chatové izahrádkové osady se institucionalizovaly, zaváděla se elektřina a vodovod.Dnes je na území Prahy takových lokalit spousta. Ve výkresu vývoje osídleníjsou vyznačeny ty nejzásadnější.Zdálo se, že se tento vývoj po roce 1990 změní, ale nestalo se. Naopakse chaty zvelebují a zvětšují a nezřídka jsou vybaveny, někdy i užívány ktrvalému bydlení. Jsou lokality, které se pomalu mění na vilové čtvrti - což jevývoj alarmující. Kromě nežádoucího prorůstání zástavby do volné krajiny s tímsouvisí dopravní zatížení, otázky likvidace odpadních vod a odpadů, možnékontaminace půd a podzemních vod, způsob a důsledky vytápění. S ohledemna cenu pozemků ve městě se můžeme obávat jen zhoršování situace.4.6.Zneužívání krajinyBohužel stále přetrvává a dokonce se množí devastace krajiny jednaktrvalými stavbami, jednak provizorii. Často se objevují v krajině bez kontextuosídlení, bez proporcí a jakékoli koncepce - např. podél okruhu u Řeporyj, nebou Zličína.Na několika místech je také krajina zjizvená těžbou, což je také produktosídlení.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 14
5.Závěrečná doporučení na ochranu uváděných hodnot5.1.Prohloubení analýzyZpracovaný materiál je s ohledem na dané časové možnosti jenrámcovým přehledem dané problematiky. Proto doporučuji propracovatanalýzu vývoje osídlení na podkladě stabilního katastru a mapovýchměřítek 1:5000 k roku 1850, 1880, 1920, 1950, 1970, 1990 a 2008.Dále doporučuji promítnout do analýzy výchozí regulační a zastavovacíplány a vyhodnotit jejich realizaci.Jako třetí část doporučuji promítnout do analýzy datování vzniku velkýchucelených stavebních souborů.Čtvrtou část navrhuji věnovat stručnému shrnutí historického vývojejednotlivých měst a obcí na území hl.m. Prahy. Tím by se obraz vývojeosídlení zkompletoval.5.2.Vymezit ukončenou urbanistickou strukturuProblémem uchování krajinného rázu je u zástavby otázka uchování jejístruktury. Porušení urbanistické struktury se nezabrání jinak, než jikonzervovat a stanovit pravidla. Což neznamená zastavit stavební vývoj,ale podřídit ho charakteru lokality.5.3.Vymezit hodnotné urbanistické celky se zvláštním režimemPřísnější způsob uchování urbanistických hodnot s ohledem na jejichvýznam v krajinného rázu. Jedná se o krajinné dominanty, významnéhistorické soubory, mimořádné kompoziční celky apod. Stanovit pravidlapro další stavební vývoj.5.4.Vymezit hrubé závady krajinného rázu a stanovit nápravná opatřeníZávady je třeba pojmenovat a zadokumentovat. Nápravná opatřenímohou být různého typu, od odstranění, přes stavební úpravy a novýdesign, až po dokomponování, nebo krajinné a parkové úpravy.
--------------------------------------------------------------------------------
Page 15
6.Použité podklady a literatura6.1.Mapové podklady6.1.1.mapový podklad URM JDMP DXF6.1.2.ortofotomapa URM6.1.3.mapový podklad URM BMZ6.2.Historické mapy a podklady6.2.1.I.vojenské mapování 1763 - 87, 1:28800 - archiv K.Kuča6.2.2.II.vojenské mapování 1806 - 69, 1:28800 - archiv K.Kuča6.2.3.Müllerova mapa Čech a Moravy 1720, 1:320000 - archiv K.Kuča6.2.4.Topografické sekce III. vojenského mapování 1927, 1:25000 -Ústřední archiv Zeměměřického úřadu v Praze6.2.5.Topografické mapy 1954, 1:25000 - Ústřední archivZeměměřického úřadu v Praze6.2.6.Státní mapa 1:5000 odvozená 1951, archiv T.Havrda6.2.7.Praha 1:25000 v r. 1992, Kartografie Praha a.s. pro ÚHA hl.m.Prahy, archiv T.Havrda6.2.8.Císařské otisky stabilního katastru 1824 - 43, 1:2880 - prohlíženíarchiválií na webu Ústředního archivu Zeměměřického úřadu vPraze6.2.9.Ortofotomapy 1938, 1953, 1975, 1999 a 2003 na webu Magistrátuhl.m. Prahy6.3.Základní literatura6.3.1.Kuča K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,V. díl, Nakladatelství Libri Praha 20026.3.2.Holec F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl IV.připojené obce a zanilé osady, Nakladatelství Lidové noviny 19966.3.3.Laštovková B.: Pražské usedlosti, Nakladatelství Libri Praha 20016.3.4.Lorenc V.: Nové Město pražské, SNTL Praha 19736.3.5.Čtverák V. a kol.: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha 2003http://www.urm.cz/uploads/assets/soubory/data/UAP/UAP_book/kapitoly/a020_vyvojsidelnistruktury.pdf.
Historie panelové výstavby:
http://www.polir.cz/info/panelova-vystavba/panelove-domy/
Stáří bytového fondu:
http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/0D0045C264/$File/text_cast_V.pdf
Archiv hlavního města Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
tel. ústředna: 236 001 111
Český statistický úřad
Na padesátém 81
100 82 Praha 10
tel.: 274 051 111 (ústředna)
E-mail: infoservis@czso.cz
Katastrální úřad pro hlavní město Prahu
Pod sídlištěm 9/1800
18214 Praha 8
Tel: 284041111
Fax: 284042022
e-mail: ku.proprahu@cuzk.cz
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta architektury
Thákurova 7
Praha 6 - Dejvice
166 34
Ústředna:
Telefon: +420 22435 1111
Umění, architektura, muzeologie
--
14.07.2009 08:19