-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, mám dotaz ohledně rozdílu vysokoškolských knihoven a knihoven veřejných. Jak/čím se knihovny od sebe liší? Jak/čím se odlišují jejich fondy a jak je lze specifikovat? Je nějaký rozdíl mezi knihovnou univerzitní, katederní, fakultní a akademickou? Jsou nějaká konkrétní specifika týkající se jen vysokoškolských knihoven?
Děkuji
Dobrý den,
pokusili jsme se stručně shrnout odpovědi na otázky, které Vás zajímají. Pro získání podrobnějších informací bychom doporučili hledat v katalogu Knihovny knihovnické literatury NK ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/kkl), články často obsahují také odkazy na plné texty.
Veřejné knihovny jsou veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují široké veřejnosti, nejsou omezeny na konkrétní skupinu uživatelů. Kromě poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné všem zájemcům. Mezi veřejné knihovny patří např. knihovny krajské, městské, obecní, národní nebo specializované, které jsou zaměřené na určitý obor lidského poznání (např. lékařství, technické obory, pedagogiku atd.).
Vysokoškolské knihovny jsou knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací. Systém knihoven jedné vysoké školy se většinou skládá z knihoven jednotlivých fakult a ústřední knihovny, která garantuje dostupnost a rozvoj nabízených služeb v rámci školy. Služby jsou poskytovány vyučujícím, ostatním zaměstnancům školy a studentům. Většina vysokoškolských knihoven poskytuje služby i zájemcům z řad veřejnosti v souladu se svým knihovním řádem.
Veřejné a vysokoškolské knihovny se odlišují zejména tím, že mají odlišné zřizovatele, jsou financované z jiných rozpočtů, působí v jiné komunitě a jiná je i skladba uživatelů. Některé poskytované služby jsou velmi podobné, např. výpůjční služby (včetně meziknihovních služeb), zpřístupňování elektronických informačních zdrojů, poskytování studijních míst a internetu, reprografické služby apod. Na rozdíl od veřejných knihoven se vysokoškolské knihovny velmi angažují v oblasti informační podpory vědy, evidenci výsledků vědecké činnosti. Veřejné knihovny naopak zase poskytují služby například dětským čtenářům.
Knihovní fondy veřejných knihoven jsou univerzální (kromě specializovaných knihoven, jejichž fond je oborově zaměřen), tzn. nejsou oborově vyhraněné, obsahují beletrii i naučnou literaturu. Někdy může být jejich součástí i speciální fond vztahující se k určitému místu nebo regionu. Jsou určeny pro všechny věkové kategorie včetně dětí.
Fondy vysokoškolských knihoven tematicky odpovídají základní profilaci fakult a ústavů vysokých škol. Nabízejí odbornou literaturu, učebnice a skripta pokrývající obory vyučované na daných vysokých školách. Slouží zejména pro podporu výuky, výzkumu a vzdělávání. Kromě informací zvenčí vysokoškolské knihovny zpracovávají a zpřístupňují i dokumenty vzniklé na půdě vysoké školy (nejčastěji se jedná o vysokoškolské kvalifikační práce, výukové materiály, publikační činnost pracovníků aj.), a to v prostředí digitálních repozitářů buď v rámci otevřeného přístupu (open access), nebo omezeného pouze pro studenty a pedagogy dané vysoké školy.
Univerzitní a akademické knihovny slouží pro potřeby studentů a pedagogů celé univerzity nebo vysoké školy. Fakultní knihovny poskytují služby studentům a pedagogům konkrétních fakult, podobně katederní knihovny slouží potřebám jednotlivých kateder fakulty.
Fakultním a katederním (případně také dílčím či ústavním) knihovnám většinou poskytuje metodickou podporu ústřední knihovna nebo středisko vědeckých informací, eviduje a zpracovává pro ně nově získané dokumenty (katalogizuje), zajišťuje centrální akvizici elektronických informačních zdrojů, vede je při revizích fondu, provádí odpisy dokumentů, zajištťje meziknihovní služby apod.
Ve srovnání s klasickými veřejnými knihovnami mají služby vysokoškolských knihoven určitá specifika, některá z nich jsme již zmínili výše. Zřizovatelem vysokoškolských knihoven je mateřská univerzita, která činnost knihovny financuje. Vysoká škola a její knihovna jsou úzce propojené organismy, vysokoškolská knihovna nemůže existovat samostatně. Činnost univerzitní knihovny má dva pilíře - podporu studia a podporu vědecké činnosti. Knihovna vytváří podporu pro rozvíjení informační gramotnosti studentů a spolupracuje na utváření jejich klíčových kompetencí pro studium, pro budoucí profesi a celoživotní učení. Vědeckým a pedagogickým pracovníkům poskytuje informační zázemí pro jejich bádání. V prvé řadě univerzitní knihovna své služby poskytuje studentům a vědeckým pracovníkům své univerzity, všechny jsou také otevřeny pro absolventy a širokou veřejnost.
Služby vysokoškolských knihoven jsou odlišné zejména v poskytování informačního vzdělávání, v kladení důrazu na informační gramotnost uživatelů. Kromě výuky práce s informačním zdroji, která je běžná i ve veřejných knihovnách, je informační vzdělávání zaměřeno například i na psaní odborného textu nebo zásady citování odborné literatury, citační styly apod. Na některých vysokých školách přímo vyučující zvou knihovníky do své výuky, aby udělali studentům přednášku o informačních zdrojích vhodných k danému tématu.
Další službou, ne zcela běžnou ve veřejných knihovnách, je podpora publikační činnosti. Jedná se o poradenství v oblasti volby vhodného časopisu pro publikování výsledků výzkumu (právě třeba s důrazem na otázky otevřeného přístupu), komplexní rešerše k určitému odbornému tématu, dodávání plných textů požadovaných publikací, podpora práce s informacemi (např. v podobě citačních manažerů). Poté také sledování citačního ohlasu dané publikace, poradenství v oblasti vědeckých identifikátorů a propagace v rámci vědeckých sociálních sítí.
* Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy - https://aleph.nkp.cz/cze/ktd
* Knihovny.cz: portál o českých knihovnách - http://archiv.knihovny.cz/[…]/system-knihoven-v-cr
* PROCHÁSKOVÁ, Iva a ŠIMKOVÁ, Lenka. Asociace knihoven vysokých škol již přes šest let zastupuje společné zájmy vysokoškolských knihoven. Čtenář, 2009, 61(1), s. 7-11. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://svkkl.cz/ctenar/archiv/2009.
* FOBEROVÁ, Libuše. Rozhovor s PhDr. Hanou Landovou, PhD.. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2017, 31(2) [cit. 2020-05-13]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/[…]/rozhovor-s-phdr-hanou-landovou-phd.
* LANDOVÁ, Hana. Veřejné a vysokoškolské knihovny v symbióze, aneb, život po univerzitě (i před ní). Knihovny současnosti 2017 [online]. Praha: Sdružení knihoven ČR, 2017. s. 333-339 [cit. 2020-05-13]. ISBN 978-80-86249-83-4. Dostupné z: http://sdruk.mlp.cz/[…]/sbornik_knihovny_soucasnosti_2017_final.pdf.
* SVOBODOVÁ, Věra. Knihovna je srdcem Mendelovy univerzity v Brně. Duha: Informace o knihách a knihovnách z Moravy [online]. 2018, 32(3) [cit. 2020-05-13]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/[…]/knihovna-je-srdcem-mendelovy-univerzity-v-brne
* RÖSSLEROVÁ, Klára. Knihovna Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: současný stav a výhled do budoucna. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2014, 66(1), s. 11-13. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://svkkl.cz/ctenar/archiv/2014.
* PERLOVÁ, Vladimíra. Knihovnické a informační služby na Mendelově univerzitě v Brně. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online], 2013, 27(1) [cit. 2020-05-13]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/k[…]endelove-univerzite-v-brne.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
11.05.2020 12:18