výslovnost slova blatouch a Bystrouška

Text dotazu

Pravidelně slyším vyslovovat slova blatouch a Bystrouška s hláskou ou zcela souvisle, ale domnívám se, že by se měla vyslovovat jako s dvěma oddělenými hláskami o a u jako třeba samouk, protože liška je přece bystrouchá a blatouch se tak jmenuje proto, že roste na blatech a listy mají tvar jako ucho. Mám pravdu, nebo si jen vymýšlím nesmysly?

Odpověď

 

Dobrý den,

napsat, že si vymýšlíte nesmysly, bychom si nedovolili. Nejsme si ale jisti, zda dokážeme vystihnout i nejjemnější nuance ve výslovnosti u slov, která uvádíte.

Je sice pravda, že liška má bystré uši a mohli bychom si myslet, že tvar lístků blatouchu vypadá jako ucho, roste hojně na Blatech plných mokřadů, ale nevíme, jestli to má na výslovnost vliv.

V každém případě je to dotaz zajímavý. Domníváme se však, že spíš patří odborníkům v Ústavu pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/ , my si přeci jen na kompetentní odpověď netroufáme.

I když... nedalo nám to, pátrali jsme, např.:

v češtině je původní jen jedna dvojhláska – ou (např. ve slově louka); další dvě dvojhlásky au, eu jsou prý cizího původu.

Internetová příručka českého jazyka říká:

Interfix, nazývaný někdy také jako spojovací/kompoziční morf(ém)/samohláska/vokál nebo jako konekt(ém), je morf(ém) s čistě konstrukční (delimitačně-spojující) funkcí, který při slovotvorném postupu skládání slouží ke spojení předního a zadního členu složeniny do nového slova. V češtině je interfix realizován nejčastěji morfem -o- (srov. hlad-o-mor-0, vod-o-vod-0, hol-o-byt-0, hor-o-lez-ec-0, cukr-o-var-y, mrak-o-drap-0 atp.).

http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=135&id=778

Článek Hybridně složená slova jako elektromotor, autodoprava Miloše Helcla v periodiku Naše řeč se také zabývá složenými slovy:

„Tvoření slov spojením dvou základů, které se nejen významově, nýbrž i formálně sepnou v jeden celek, je v různých jazycích více nebo méně častý prostředek, kterým se rozhojňuje slovní zásoba….

O slovanských jazycích se tvrdívalo, že se složeným slovům vyhýbají a dávají před nimi přednost slovům odvozeným nebo souslovím. Vycházelo se přitom na př. ze srovnání něm. Dampfschiff a čes. parník, něm. Windmühle a čes. větrný mlýn, zapomínalo se však na to, že tu běží jen o některé typy skládání, ne o skládání samo. To je naopak od nejranějších dob ve všech slovanských jazycích, a tedy i v češtině, dosti časté, a proto se „neprávem tvrdívá, že složeniny vůbec nejsou v duchu českého jazyka“, jak správně ukazuje Fr. Trávníček v Mluvnici spisovné češtiny http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4266#_ftn2 . Stačí tu poukázat na veliké množství slovanských jmen osobních jako Vladimír, Jaroslav, Ludmila i starých místních jmen jako Hrdlořezy, Všetaty, Žernoseky, Koloděje, abychom si tuto základní pravdu uvědomili a ověřili….“.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?vol=36#h1, s. 34-43

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4266

Zkoušíme-li vyslovit blatouch tak, jak Vy navrhujete, nějak nám to nejde a není to lepší ani s Bystrouškou. (Možná špatný zvyk). Doporučujeme tedy odborníky z Ústavu pro jazyk český AV ČR, kteří Vám jistě problematiku osvětlí.

 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

10.06.2019 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu