-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vysídleni Čechů a Moravaků a Slezanů po záři 1938.
Dobrý den,
první návrhy řešení problému vzájemných vztahů vyhnáním druhé národnosti přednesl již krátce po 1. světové válce sudetoněmecký nacionalistický politik Rudolf Lodgmann von Auen.
V roce 1920 vyšel v samostatné publikaci plán na vystěhování Čechů, kterou vydal jistý pan Arthur Weitbiick (pravděpodobně pod krycím jménem) v nakladatelství T. Weichera v Lipsku.
Kniha se jmenovala "Die tschechoslowakische Frage" (Československá otázka) a pojednávala o možnostech vystěhování Čechů z Čech na území západně od Rýna a Čechů z Moravy do východního Pruska.
Vyhnání Čechů ze Sudet se ale uskutečnilo až v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky, v hranicích, jež stanovila Německá Říše. Vyhnány byly desetitisíce Čechů, českých a německých Židů a německých antifašistů.
Z různých zdrojů se toto číslo pohybuje někde mezi 150-250 tisíci osobami, přičemž je nutno mít na zřeteli skutečnost, že nucený odchod Čechů do vnitrozemí nebyl jen nárazovou záležitostí v říjnu 1938, ale odehrával se i v pozdějším období.
Protektorát Čechy a Morava byl vytvořen výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939, a to na území českých zemí, zbylém po vynuceném odstoupení Sudet Německu 29. září 1938 a části Těšínska odstoupeného Polsku 30. září 1938 v důsledku Mnichovské dohody. Německé okupační úřady vytvořením názvu Protektorát Čechy a Morava pominuly skutečnost, že kromě zbytku Čech a Moravy byla součástí protektorátu i malá část Slezska (území po pravém břehu Ostravice na Frýdecku a Ostravsku), kde se nacházela i nejvyšší hora protektorátu (Lysá hora v Beskydech).
Plány na vysídlení českého obyvatelstva se začaly realizovat již v roce 1940, kdy bylo na poradě německých zemských radů stanoveno vytvoření tzv. německého zemského mostu, při kterém mělo být poněmčeno území od Litoměřic ku Praze. Dále bylo schváleno vytvoření německého koridoru, který povede přes Prahu, Brno a Olomouc až k Ostravě. Na jižní Moravě měly být osídleny oblasti jižně od Brna, které měly být propojeny s rakouskými župami. Český národ měl být postupně rozdělován do malých izolovaných celků a asimilován německým živlem. V praxi byla tato politika zahájena jako rozšiřování vojenských cvičišť v oblasti Milovic, Brd a na Drahanské vrchovině. Násilné vysídlení v oblasti Vyškovska, Boskovicka a Blanenska začalo roku 1941. Bylo při něm vystěhováno 33 obcí a své domovy nuceno opustit přes 18 tisíc obyvatel. Od roku 1942 probíhala největší vysídlovací akce na území Čech, při které bylo v několika etapách vysídleno na 65 obcí s více jak 30 000 obyvateli z oblasti Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska.
Zdroje :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kone%C4%8Dn%C3%A9_%C5%99e%C5%A1en%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9_ot%C3%A1zky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhn%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Cech%C5%AF_ze_Sudet_v_roce_1938
http://cs.wikipedia.org/wiki/Protektor%C3%A1t_%C4%8Cechy_a_Morava
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%BD_spor_o_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko#1938
Doporučená literatura z báze NKC, http://www.nkp.cz, záložka Katalogy a databáze :
-[Č.záznamu: 000737961]
Mnichovská dohoda 1938 / Bořivoj Čelovský ; [z německého originálu ... přeložil Pavel Stránský]. -- Vyd. 1.. -- V Šenově u Ostravy : Tilia, 1999. -- 470 s.
-[Č.záznamu: 001005918]
Mnichov 1938 : hra o Československo / Jan Filípek. -- Praha : Eduard Grégr, c2001. -- 172 s.,
-[Č.záznamu: 000397734]
Mnichov 1938 a severní Morava / Text zprac. Oldřich Svozil. -- Šumperk : Vlastivědný ústav, 1978. -- 24, [1] s.
-[Č.záznamu: 000477381]
Mnichov a Břeclavsko / [Autoři:] Antonín Ševčík a Metoděj Zemek. -- Břeclav : Okr. vlastivědné muzeum, 1963. -- 35, [1] s.
-[Č.záznamu: 000176360]
Mnichovská tragedie / František Polák. -- New York : vl.nákl., 1966. -- 231 s.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
07.06.2013 08:36