výraz v polštině szeptuchy, v ukrajinštině vidunky

Text dotazu

Dobrý den, prosím o vysvětlení výrazu v polštině szeptuchy, v ukrajinštině vidunky. Jedná se o dialektové výrazy nebo je to překlad slova bohyně? Děkuji a přeji pohodový den. Markéta Kukrechtová

Odpověď

Dobrý den,

 

slovem „szeptuchy“ či „szeptunky“ se označují lidové léčitelky, působící v Polsku v regionu Podlesí. Jedná se nejčastěji o osoby hlásící se k pravoslavné víře. Zdroj schopností szeptuch je připisován Bohu (v tom se szeptuchy liší od čarodějnic, jejichž nadpřirozené síly mají pocházet od satana). Dle lidové legendy Kristus naučil v chrámu lékaře tajemným léčitelským dovednostem a textům magických formulí užitečným k pomáhání lidem. Szeptuchy často zdůrazňují, že bez pomoci Boha a andělů by nebyli schopny konat svou činnost.

Samotné slovo „szeptucha“ je nářečním výrazem, který se nevyskytuje ve spisovné polštině. Zajímavé je, že ačkoliv se v Podlesí podobným typem léčitelství zabývají jak ženy, tak i muži, nejspíše neexistuje mužský protějšek pro tento výraz (slovem „szeptuchy“ v množném čísle se označují léčitele obou pohlaví; etnologové používají pro mužské léčitele slovo „szeptun“, které je taktéž nářeční, není ovšem v živé lidové mluvě příliš rozšířeno). Oba výrazy vznikly ze slovesa „szeptać“ („šeptat“ – srov. český „zašeptávač“). Ve spisovné polštině se podobným lidovým léčitelům řekne „uzdrowiciel“/ „uzdrowicielka“ nebo „znachor“/ „znachorka“. České slovo „bohyně“ se do polštiny překládá jako „bogini“.

 

Ukrajinské slovo „vidunka“ („відунка“) má původ ve staroslovanském kořenu „*vid“ (viz česká slova „vidět“, „vědět“ – kořen „*věd“ měl přitom dokonavý význam), asociuje tedy vidění nebo vědění (podobné je to v případě slova „vědma“). Přestože se nám přímo o slovu „vidunka“ nepodařilo dohledat přesnější informace, zdá se, že se jedná taktéž o nářeční výraz. Ve slovnících jsme jako spisovné našli pouze slovo „vidma“ („відьма“) – „vědma“. Slovo „bohyně“ se do ukrajinštiny překládá jako „bogynja“ („богиня“).

 

Použité zdroje

https://pl.wikipedia.org/wiki/Szeptun
 
Oliva, K. a kol.: Polsko-český slovník. Praha : Academia, 1999.
 
Kurimský, A. – Šišková, R. – Savický, N.: Ukrajinsko-český slovník. Praha : Academia, 1994.

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

08.07.2015 11:58

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu