-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
ráda bych věděla, jak vzniklo označení "vyměňovací" pošta. Děkuji
Dobrý den,
v nám dostupných zdrojích jsme nalezli pouze vysvětlení pojmu "vyměňovací pošta".
"Pošty vyměňovací, tj. pošty pověřené výpravou zásilek do ciziny (výstupní pošty) a přejímáním zásilek z ciziny (vstupní pošty)" Zdroj: SÝKOROVÁ, Marcela. Poštovní provoz I: učební text pro střední odborná učiliště. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1989. s. 23. ISBN 80-7030-036-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f1945cc0-ac1d-11e6-abce-005056825209
S daným pojmem jsme se setkali již v říšských zákonících 19. století. Dotaz, proč přesně byla tato služba pojmenována "vyměňovací", jsme vznesli ještě na Poštovní muzeum. S případnou odpovědí od kolegů z dané instituce bychom se Vám ještě ozvali.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
18.01.2021 22:30
níže posíláme odpověď od kolegů z Poštovního muzea.
Vyměňovací poštovní úřad (Auswechslungspostamt) je poštovní služebna
pověřená výpravou závěrů (zásilek) do ciziny a jejich přejímáním z ciziny
(výměnou závěrů). V ČR plní tuto úlohu např. pošta Praha 120, která se
zabývá výměnou poštovních zásilek s cizinou, celním projednáváním apod. Z
uvedených důvodů úzce spolupracuje s celní správou.
Kdy byl tento typ poštovní služebny zaveden, se mi však nepodařilo zjistit,
jistě to ale bylo ještě za rakouské nebo rakousko-uherské (po roce 1867)
monarchie, pravděpodobně tedy ve 2. pol. 19. století, kdy obecně strmě
narůstal počet odeslaných i přijímaných zásilek, a to jak ve vnitrostátním,
tak i přeshraničním poštovním styku. Již dávno předtím výměna poštovních
zásilek s cizinou samozřejmě fungovala, i když specializovaný poštovní úřad
s tímto účelem neexistoval. Existovali však pohraniční poštovní stanice
(Grenzpoststationen) a později poštovní úřady (Grenzpostämter), které se
nacházely v blízkosti státních hranic a které bývaly úzce propojeny (v raném
novověku nezřídka i personálně) s celními úřady. Právě ty se touto agendou
zabývaly a důkladně prověřovaly kdo a co ze země vyváží nebo naopak dováží.
Kromě nich se touto agendou mohly před rokem 1848 zabývat i vrchní (hlavní)
zemské poštovní úřady, které měly svá sídla v hlavních zemských městech
rakouské monarchie. Poštovní styk byl ale až do počátku 19. století poměrně
malý a omezoval se především na privilegované skupiny obyvatelstva, lidi
bohaté a samozřejmě gramotné. Z tohoto důvodu takový specializovaný úřad
nebyl potřeba a podávání a přijímaná zásilek do a z ciziny vyřizovaly běžné
poštovní služebny (úřady).