-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
v odborné literatuře jsem opakovaně narazil na informaci, že mezi raná díla českého básníka Jana Erazima Wocela náleží i romance "Krvočíše". Chtěl bych se zeptat, byla-li tato někdy publikována.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
podle všeho se domníváme, že romance „Krvočíše“ bohužel tiskem nevyšla. V několika novějších zdrojích je zmíněna Krvočíše a hra Hrafa, které se obě měly zachovat. Ve starší literatuře (z r. 1875) ale nalezneme pouze zmínku o zachování hra Harfa. Ostatní prvotiny ze studijních let byly, podle těchto informací, autorem spáleny. V roce 1907 Ottův slovník naučný zmiňuje báseň Krvočíše i hru Harfa a odtud je pravděpodobně informace dále přebírána. Pokoušeli jsme se báseň dohledat ve zdigitalizovaných zdrojích, ale bez úspěchu. Báseň není ani součástí různých výtahů nebo monografií o autorovi, ani původních vydání jiných her nebo básní.
Přikládáme úryvky z literatury a další zdroje.
„Při slavnosti, na konci školního roku 1821 odbývané, přednášel Vocel báseň svou Krvočíše, která se s pochvalou i vrchního ředitele gymnasií, velmistra Köhlera, jinak češtině nepřejícího, potkala. ….. Nicméně cítil Vocel předobře nedokonalost básnických plodů svých, zvláště pak vady jich jazykové, protož všecky skladby své ohni obětoval; jediná „Harfa" nepropadla osudu takovému, neboť ji otec Vocelův, aniž by syn o tom věděl, zaslal příteli Pospíšilovi, kterýžto ji co do jazyka profesorem Chmelou poopravenou v Králové Hradci r. 1824 vydal.“
Zdroj: MARTINÁK, František. Česká čítanka pro čtvrtou třídu škol středních. V Praze: I.L. Kober, 1875. s. 1731 174. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:abd183e0-0c28-11e8-8485-5ef3fc9ae867
„Nicméně cítil Vocel předobře nedokonalost básnických plodů svých, zvláště pak vady jich jazykové, protož všecky skladby své ohni obětoval; jediná Harfa nepropadla osudu takovému, neboť ji otec Vocelův, aniž by syn o tom věděl, zaslal příteli Pospíšilovi, kterýžto ji co do jazyka profesorem Chmelou poopravenou v Králové Hradci r. 1824 vydal.“
Zdroj: PŘECECHTĚL, Josef Rupert Maria. Českoslovanský Plutarch. [Česko]: Rup. Přecechtěl, 1872-1875. 2 sv. S. 171.
[slovníkové heslo Vocel] „….sám V. nepokládal jich než za prvé pokusy a záhy je spálil. Pouze dva zbytky dochovaly se: Krvočíše, vlastenecká romance oslavující Karla IV., původce čes. révy, kterou V. r. 1821 deklamoval o slavnosti na konci školního roku, a osudová truchlohra Harfa, přenášející motivy Mülinerovské a Houwaldovské do pravěku knížete Neklana, již otec bez vědomi synova poslal příteli Pospíšilovi, kterýž dav ji opravili co do jazyka prof. Chmelou, vytiskl ji v Hradci Král. r. 1825.“
Zdroj: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1907. s. 843. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6f882440-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c
„Pokusy o psaní básní bývaly oblíbenou zábavou studentů (zpravidla ovšem vážně míněnou) a Vocel jistě nebyl výjimkou; také jeho studentské verše však skončily v ohni, když neobstály před kritikou dospělého autora. Typickým výtvorem z té doby je Krvočíše - společenská deklamovánka, jakých vznikaly a beze škody pro literaturu zase zanikaly desítky. Gymnazista Vocel tu oslavoval víno a ovšem i Karla IV. jako otce českých vinic.“
Zdroj: SKLENÁŘ, Karel. Jan Erazim Vocel: zakladatel české archeologie. Praha: Melantrich, 1981. s. 49. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9c9d1e40-fb0f-11e2-9584-001018b5eb5c
„….Her bylo ovšem více, tištěna však byla jen jediná Harfa, ke které se ještě vrátíme, v roce 1825, ostatní svoji ranou tvorbu Vocel později spálil.“
Zdroj: SKLENÁŘ, Karel. Jan Erazim Vocel: zakladatel české archeologie. Praha: Melantrich, 1981. s. 31. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9a0e8420-fb0f-11e2-9584-001018b5eb5c
„Vocel Jan Erazim, * 23. 8. 1803 Kutná Hora 116. 9.1871 Praha, český básník, archeolog, kulturní historik a národní buditel Kutná Hora, …. Jako čtrnáctiletý přichází do Prahy na piaristické gymnázium. Už v této době vznikají jeho literární prvotiny, z nichž se dochovaly pouze dvě práce (Krvočíše, oslavná romance na Karla IV., a dále truchlohra Harfa).“
Zdroj: JÍLEK, Viktor, Filozofická fakulta a Středisko distančního vzdělávání. Dějiny české žurnalistiky od svého počátku do r. 1945. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. s. 54. ISBN 80-244-0576-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23a761b0-f1ba-11e3-a012-005056825209
„Všimneme-li si nejprve básnické tvorby Jana Erazima Vocela, můžeme pozorovat od počátku jeho projevů v oboru umění slovesného neustálý pokrok ve vzrůstu schopností tvůrčích. V době studií gymnasijních píše básně, hlavně příležitostné, a skládá kusy dramatické; z pokusů těch zachovala se pouze romance »Krvočíše« (1821, z doby Karla IV.) a drama »Harfa« (1824), napodobující módní tehdy osudová dramata německá, jaká pěstovali Honwald, Milliner a j. Jsou to věci vesměs bezvýznamné a jen se stanoviska literárně-historického zajímavé.“
Zdroj: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.09.1921, 16(217). s. 3. ISSN 1805-0905. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d26dece0-c4df-11e7-b059-5ef3fc9ae867
Další zdroje:
VOCEL, Jan Erazim. Spisy Jana Erazima Vocela. Sv. 1, Meč a kalich. V Praze: I.L. Kober, 1874. 236 s., [1] l. obr. příl. Národní bibliotéka; díl 29.
VOCEL, Jan Erazim. Spisy Jana Erazima Vocela. Sv. 2, Přemyslovci. 3. vyd. V Praze: I.L. Kober, 1879. 12, 221 s. Národní bibliotéka; díl 56.
VOCEL, Jan Erazim et al. Čeští belletristé: výbor prací nejlepších autorů českých. Svazek I. V Praze: I.L. Kober, [mezi 1900 a 1910]. ca 600 s.
VOCEL, Jan Erazim. Harfa: truchlohra w čtweru gednánj. Hradec Králowé nad Labem a Orlicj: Jan Host. Pospjssil, 1825. 104 s.
VOCEL, Jan Erazim. Harfa: Hra o čtyřech jednáních. V Praze: A. Storch syn, [1933]. 30 - [I] s. Hry dobrých autorů pro divadla loutková a dětská; Čís. 10.
VOCEL, Jan Erazim. Hlatipisec: historická nowela. W Praze: Jar. Pospíšil, 1846. 112 s.
VOCEL, Jan Erazim. Meč a kalich. W Praze: W knihtiskárně a skladu Jar. Pospíšila, 1843. 223 s., [1] l. obr. příl.
VOCEL, Jan Erazim. O zwelebení středních škol. Praha: Synové Bohumila Haase, 1849. 24 s.
NIEDERLE, Lubor, NOVÁK, Arne a BIRNBAUM, Vojtěch. Jan Erazím Vocel. Praha: Společnost přátel starožitností čes., 1922. 49 s. (NKF)
BIRNBAUM, Vojtěch. Jan Erazím Vocel, zakladatel našich dějin umění. Praha: Václav Petr, 1942. 31 s. Svazky úvah a studií; č. 76.
ŠMÍDEK, Karel. Jan Erazim Vocel co básník. Osvěta 5, 1875, díl I., č. 3, 4, 5, 6, s. 196-207, 286-293, 357-373, 430-443.
Básně, deklamace a písně z rozličných básníků národních pro dospělejší vlasteneckou mládež. V Praze: Tisk a sklad Kat. Jeřábkové, 1861. s. [4]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a1445020-3fc7-11e7-b3c8-005056825209 (3 básně E. Vocela – Vyhnanci. Čestná země. Spytihněv Spravedlivý)
POSPÍCHALOVÁ, Helena. Archeolog, historik umění anebo básník?. Kutnohorský deník, 2005, 13(156), s. 5. ISSN 1212-5830.
KREMLA, Josef. Spolkový život a osobnosti Kutné Hory 19. století: Jan Erazim Wocel. Díl III. Obzory Kutnohorska, 2013, 24(24), s. 7.
ŠŤASTNÝ, Radko. Vocel - Havlíček - Tyl. Krásné město, 2006, 2, s. 19-20.
Informace o vydaných dokumentech
--
Národní knihovna ČR
09.08.2021 19:49