-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chystám se na talentové zkoušky na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně - obor muzikálové herectví.
Zkouška má celkem tři části - hereckou, pěveckou a pohybovou část.
Co se týče herecké části, máme si dle požadavků připravit dva rozdílné monology nebo jakýkoliv jiný dramatický text herecky zpracovaný, a jednu báseň. Všechny texty musí být v českém jazyce.
Bylo mi řečeno, že by se monology měly vybírat podle typu uchazeče - např. mladá dívka by neměla mít monolog starého muže atd. Proto se na Vás prosím o pomoc, zda by jste mi mohli doporučit 2 rozdílné monology, které by se ke mě mohly hodit - jsem holka 22 let, vyšší, štíhlé postavy. Mělo by se jednat spíše o komediální a romantické monology, o lásce, něco ze života atd. Co se týče básně, tak žánrově něco podobného, jako u monologu. Budu ráda za každý Váš návrh, prošla jsem už celkem dost literárních děl, ale nějak si neumím vybrat.
Předem děkuji za Vaší pomoc :) a těším se na Vaší brzkou odpověď. Děkuji.
Dobrý den,
Obáváme se, že výběr literární tvorby k talentovým zkouškám by měl převážně záležet na Vašich preferencích, protože to vypovídá o Vás a i to rozhoduje o přijetí.
Slovo monolog pochází z řeckého monologos, což znamená promluva jediné osoby. Monolog se od dialogu liší absencí slovní výměny a podstatou délkou tirády, která se vyděluje z konfliktního a dialogického kontextu. Kontext se od začátku do konce monologu nemění a změny v sémantické orientaci (charakteristické pro dialog) jsou omezeny na minimum.
Vzhledem k tomu, že je monolog pociťován jako nedramatický, bývá často zavrhován či využíván jen sporadicky, v nezbytných případech. Vytýká se mu nejen statičnost, či dokonce nudnost, ale i nepravděpodobnost; člověk by o samotě neměl mluvit nahlas, proto lze každé předvedení postavy, která svěřuje své pocity sama sobě, snadno zesměšnit jako nerealistické a nepravděpodobné. Realistické nebo naturalistické divadlo proto monolog připouští jen tehdy, je-li podmíněn výjimečnou situací (sen, náměsíčnost, opilost, lyrický výlev). V ostatních případech monolog odhaluje umělost divadla a hereckých konvencí. Mezi realistické světové dramatiky patří A.N. Ostrovskij, H. Ibsen, N.V. Gogol, z českého prostředí pocházejí L. Stroupežnický, G. Preissová, A. a V. Mrštíkovi. Mimo realistické a naturalistické divadlo užívají monolog, např. W. Shakespeare, A. Strindberg, A. de Musset, M. Maeterlinck.
Bohužel, monologů, které pronášejí mladé dívky, není mnoho. Není v naší moci projít všechna díla literatury, abychom všechny vypsali.
Můžeme Vám ale nabídnout klasické monology od Shakespeara, kde je pronášejí mladé dívky a mohou vyhovovat Vašemu zadání.
Monolog Heleny, nešťastně zamilované ženy ze hry Sen noci svatojánské:
Někdo má štěstí, druhý smolař je.
Podle všech hezká jsem jak Hermie.
Pro Demetria jsem však ošklivá,
očima jiných on se nedívá.
Jak ona jemu omámila zrak,
hledím zas já na něj jak na zázrak.
Nevábnou všednost láska promění
ve vábivé předměty zbožnění.
Ne v očích, ale v srdci láska vzniká,
a proto má slepého pomocníka.
Že neřídí se rozumem, ten kluk
si sem tam lítá, všechno je mu fuk.
Amor je dítě, co si rádo hraje,
a proto láska vždycky potrhlá je.
A protože nic neví o světě,
lže, vymýšlí si, všecko poplete.
Než Demetrius potkal Hermii,
mně sliboval, co teď slibuje jí.
A tak ho rozehřál ten nový cit,
že ke mně ochladl a ji chce mít.
Prozradím mu, že utekli ti dva.
Už teď vím přesně, jak se zachová.
Vyrazí za ní. Sotva budu ráda,
když jeho vděk mi přinese má zrada.
Ta muka alespoň tím vykoupím,
že budu smět je následovat s ním.
Dramatický monolog Kateřiny ze hry Zkrocení zlé ženy:
Přestaň se mračit, zlobně krčit čelo
a vrhat nenávistné pohledy
po tom, kdo je tvůj pán, tvůj král, tvůj vládce.
Hněv spaluje tvou krásu jak mráz květy, tvou pověst rozmetá, jako když vichr očeše poupě, ničím netěší.
Zlá žena je jak studna zkalená,
blátivá, nevábná, zbavená krásy,
a nikdo žíznivý či unavený
k ní nepoklekne svlažit zprahlá ústa.
Tvůj muž tě chrání, drží při životě,
on je tvá hlava, tvoje dobrá vláda,
stará se o tebe, své tělo ničí
tíživou prací na moři či zemi,
bdí v noci při bouřích a mrzne ve dne,
zatímco ty jsi doma v bezpečí,
a nechce za to od tebe nic víc
než trochu lásky, krásy, poslušnosti.
Až příliš málo na tak velký dluh.
Čím poddaný je povinován králi,
takovou povinnost má k muži žena,
a když je drzá, zpupná, hádavá,
mrzutá, zlá a muže neposlouchá,
co jiného je nežli rozvratník,
rebel a bezostyšný vlastizrádce?
Stydím se za ženy, které tak hloupě
jdou válčit tam, kde mají žebrat o mír,
poroučet chtějí, vládnout, rozkazovat,
když mají sloužit, milovat a mlčet.
Proč naše těla jsou tak slabá, křehká,
neschopná na bedra vzít tíhu světa
než proto, aby vnější podoba
ladila s křehkým, láskyplným nitrem!
Tak dost, vy neschopné a drzé larvy,
i já jsem byla jak vy namyšlená,
srdnatá, rozhodnutá nedat se,
vracet zub za zub, oko za oko,
teď ale vidím, že náš meč je pírko
a naše síla jenom pouhé zdání,
tím slabší, čím víc spoléháme na ni.
Pryč tedy s naší planou odvahou
a poklekněme muži u nohou.
Já s pokorou odhodím svoji zbraň,
šlap po mně, chceš-li. Tady je má dlaň.
Komický monolog Hekaté ze hry Macbeth:
A nemám důvod zlobit se,
když vy, troufalé babice,
líčíte na Macbetha past,
jež smrtelně ho musí zmást,
a mně, vašich čar vládkyni,
se o tom nikdo nezmíní,
mně, která jsem ve jménu zla
už tolik lidí převezla?
A co hůř, vaším nástrojem
je zlosyn, který myslí jen
na vlastní prospěch, ne na vás.
A s ním vy chcete ztrácet čas?
Napravte to. Až zavolám,
sejdem se u pekelných bran,
hned nazítří, až si náš host
přijde dát hádat budoucnost.
Vy všechny čáry vemte si,
ať ho to hodně vyděsí.
Už musím letět. Dnešní noc
mám toho zvládnout ještě moc,
než kohout odkokrhá den,
musím na schůzku s měsícem
a z jeho rohu načerpat
z par vypálený destilát,
k němuž když čárymáry dám,
takové duchy vyvolám,
že z jejich síly bude paf
a nebude už nikdy zdráv.
Ztratí strach, rozum, styl i takt,
s osudem začne bojovat,
a jak ten, kdo si příliš věří,
on dožije se stáří stěží.
Hudba a píseň za scénou: "Vrať se k nám, vrať se k nám!"
Už volá mě můj skřítek, musím za ním.
Na mráčku čeká, už mě asi shání.
Z ostatních Shakespearovskcýh monologů si můžete vybrat zde: http://www.josek-shakespeare.com/monology-a-citaty/
Z poezie Vám můžeme nabídnout díla jako např. Manon Lescaut od V. Nezvala, Démona od M. J. Lermontova,
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Překlad Daniela Jobertová. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003. 493 s. ISBN 80-7008-157-0.
http://www.josek-shakespeare.com/monology-a-citaty/
Divadlo, film, tanec
--
Národní knihovna ČR
22.11.2016 19:01