-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda to bylo lepší když byla povinná vojenská služba nebo když není ?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za zajímavý dotaz!
Základní vojenská služba a její pro a proti jsou často diskutovaným tématem a lze na něj pohlížet z několika perspektiv.
Hlavní funkcí povinné (neboli základní) vojenské služby je funkce bezpečnostní – vojáci absolvují výcvik ke způsobilosti a schopnosti bránit či bojovat za stát v případě nutnosti.
Nutno podotknout, že tzv. branná povinnost všech občanů a občanek ČR nikdy nezanikla, dokonce ani v roce 2004, kdy byla základní vojenská služba zrušena. V praxi to znamená, že v případě vnějšího ohrožení země by po 72 dnech od vyhlášení krizové situace mohly být spuštěny odvody.
Mimo to v současnosti Česká armáda čítá asi 18 800 aktivních vojáků a 1200 rezervistů. Dále se může jedinec dobrovolně přihlásit na dobrovolný armádní výcvik a v případě potřeby tak rovněž na bázi dobrovolnosti bojovat.
Hlavním argument, který je PRO povinnou vojenskou službu je to, že v případě nenadálého ohrožení státu bude stát pohotový a obranyschopný – jelikož bude mít neustále k dispozici vycvičené vojáky a vojačky. Pokud by byl stát napaden, nebo by bylo například třeba pomoci bránit jiný stát, je možné, že členů armády by nebyl dostatek. V takovém případě by se muselo přistoupit k náboru řad civilního obyvatelstva a těm by chyběl vojenský výcvik.
V době míru se však zdá profesionální armáda jako postačující řešení. Nepochybně také z finančních důvodů – jelikož stát v době základní vojenské služby svým členům hradí stravu, ubytování, výcvik, plat a navíc přichází o pracovní sílu potenciálně ekonomicky aktivních jedinců.
ČESKO. Armáda, branné zákony, civilní služba: armáda, branný zákon, základní služba, náhradní služba, zálohy, vojáci z povolání: podle stavu k 1.6.2003. Ostrava: Sagit, 2003. 160 s. ÚZ: úplné znění; č. 379. ISBN 80-7208-366-X.
http://www.penize.cz/zamestnani/307754-ocima-expertu-schopen-odveden-zpatky-k-povinne-vojne#rating307754_35
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/povinna-vojna-jeden-z-mytu-roku/r~1b5612f886b211e49bec0025900fea04/
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/obnoveni-povinne-vojny-zbytecne-a-drahe-mysli-si-poslanci/r~99587724c7ec11e4b8ba0025900fea04/
Často také lze narazit na argument, že vojenská služba, udělala „z kluků chlapy“ - utužila jejich sílu jak po fyzické, tak po psychické stránce. Na vojně se totiž dospívající chlapci museli vyrovnávat s odloučením od domova, tvrdým režimem, fyzickým výcvikem a samozřejmě s neodmyslitelnou šikanou z řad starších „mazáků“.
Vojenská služba byla mnohými považována za jakýsi přechodový rituál z dospívání do dospělosti. Funkce tzv. přechodových rituálů je slavnostní uvedené z jednoho společenského postavení do dalšího, obvykle kvalitativně vyššího. Mnohé primitivní kultury, své dospívající chlapce v rámci rituálu tetují, dají jim za úkol ulovit zvíře, či nějaký čas přežít sám v divočině. Socioložka Jiřina Šiklová uvádí, že "Vojna se stala v mužské společnosti jakýmsi znakem separace od rodičů,".
Od roku 2004, kdy byla v ČR vojenská služba zrušena, tedy vlastně podobný rituál, který by podstupovali všichni chlapci, chybí.
http://www.lidovky.cz/kdyz-byla-vojna-jako-kojna-dc0-/nazory.aspx?c=A060410_130957_ln_nazory_vvr
Perspektiva genderových studií oproti tomu zase pokládá otázku, zda je soubor ideálních „mužských“ vlastností, které po našich chlapcích a mužích očekáváme a požadujeme, a který se utužuje právě na vojně, správně nastaven.
Prostřednictvím socializace (proces, v rámci něhož si lidé předávají a normy) se již od dětství učíme, jak vypadá a chová se „správný“ muž a „správná“ žena. Přitom z řad výzkumů máme potvrzeno, že to, jak pojímáme svá pohlaví, je do velké míry naučené kulturou.
S muži máme v naší kultuře spojené například vlastnosti a činnosti jako bojovnost, odvahu, sílu, samostatnost a schopnost finančně zabezpečit rodinu. Na druhou stranu jsou zde i vlastnosti, které máme naopak spojené s ženami a pokud jimi oplývá muž, je považován za „zženštilého“ a jeho chování za nevhodné. Mezi tyto vlastnosti patří například citlivost, skromnost a péče o druhé (o děti).
RENZETTI, Claire M. a CURRAN, Daniel J. Ženy, muži a společnost. Překlad Lukáš Gjurič. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2003. 642 s. ISBN 80-246-0525-2.
Vyvstává tedy otázka, zda je vlastně toto svým způsobem striktní rozdělení rolí pro obě strany výhodné. Tvrdá „maskulinní ideologie“ na vojně, muže bezpochyby vystavuje stresu, tlaku a vzájemně je utvrzuje o tom, že projevovat emoce a chovat se tak „zženštile“, je něco nepřípustného, což může být ve výsledku pro muže spíše negativní.
Je tedy očividné, že na Vaši otázku neexistuje jediná správná a špatná odpověď, zůstává to vždy otázkou názoru. Doufáme, že jsme Vám problematiku alespoň trochu přiblížili a že si na věc uděláte svůj vlastní (správný) názor.
Můžete nahlédnout i do knih a článků, z kterých jsme čerpali, či si například vypůjčit jednu z mnoha biografických knih, kterou doporučujeme níže.
Doporučená literatura:
VANEK, Marcel. Blbnutí v zeleném. 1. vyd. Praha: Milahelp, 2008. 283 s. ISBN 978-80-903909-4-2.
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
12.10.2016 13:45
Je 19 a strašně moc mě to na tu vojnu lakalo
Furt se divam na interneru kde je to atd ale nemůžu to najít tak se vás ptám jestli to jde dobrovlně jít na tu vojnu
Muže pak sát vědet na můj emajl děkuji