-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímala by mě historie vnitrobloků. Odkdy se začali stavět, jaké bylo pro ně určení atd.
Všeobecně a i konkrétně vnitrobloky v Hradci Králové mezi ulicemi Střelecká, třída Karla IV., Tylovo nábřeží, Gočárova třída.
Popřípadě jaká publikace se tomu věnovala. Děkuji
Dobrý den,
vnitroblok je dvůr obestaveny ze všech stran domem, například uprostřed činžovního domu, ven ze dvora se dá vyjit podloubím nebo přes dům...A tak ho známe ze starých filmů - doplněný prvky sídlištní vybavenosti jako sušáky na prádlo a klepadla na koberce.
Obytný vnitroblok je prostor obklopený úplně nebo částečně obytnou zástavbou a využívaný především jejími obyvateli. Jeho poslání vnějšího obytného prostoru se v současnosti pomalu vytrácí s nečinností a nezájmem správců a potenciálních uživatelů. Nejdůležitějším prvkem vybavení obytného vnitrobloku by měla být zeleň.
Zeleň je soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko krajinářskými metodami..
(ČSN 83 9001).
Bohužel se nám ale nepodařilo najít historii vzniku a vývoje vnitrobloků, odkdy se tento výraz používal apod. Co se týká města Hradce Králové, je možné, že vznik vnitrobloků nebo alespoň rozvoj souvisí s velkým stavebním boomem za starostování F. Ulricha. Zkuste oslovit městské muzeum http://www.muzeumhk.cz/charakteristika-muzea.html , archiv http://vychodoceskearchivy.cz/hradeckralove/ nebo knihovny http://www.knihovnahk.cz/, http://www.svkhk.cz/Uvodni-stranka.aspx . Pro zajímavost doporučujeme práci o vnitroblocích, viz http://pamatky.praha.eu/public/65/e1/93/1013429_140342_Metodika_pro_realizaci_novostaveb_a_pristaveb_ve_vnitroblocich.pdf
Původní poslání vnitrobloku jako venkovního obytného prostoru se mnohde vytrácela a až v posledních letech se dostává zase do popředí. Někde ale bohužel stále zůstávají rozlehlé vybetonované vnitrobloky plnící převážně funkci veřejného parkoviště.
"Pražské dvory. Nebo lépe vnitrobloky. Zvláštní prostory. Kdo ví, k čemu vznikly původně, možná v nich měly být zahrady, ovšem velmi rychle majitelé domů zjistili, že i vnitroblok může vynášet, když se do něj vestaví dílny, sklady, malé provozovny...postupně se zástavba vnitrobloků zahušťovala, poslední kousky zeleně mizely, město samo sebe dusilo. Někdy v sedmdesátých letech se začalo s velkou kampaní na oživení vnitrobloků...(Nové vnitrobloky ovšem nevznikají, jen tu a tam přísně soukromé, uzavřené). Ve vnitroblocích na Starém Městě kdysi dávno bývaly zahrádky, často i bylinkářské..."
Čerpáno z knihy: SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Obrázky s pražské architektury. Praha: Existencialia, 2000.
"Zástavba v uzavřených blocích je charakteristickým zastavovacím systémem evropských měst od antiky téměř do poloviny našeho století. I když se v různých dobách mění výška zástavby, velikost bloků i funkční využití uzavřeného vnitrobloku, zůstává shodné základní urbanistické členění prostoru na veřejný (rušný, živý, ale také reprezentativní) a soukromý (intimní, klidný a většinou skromnější), výstavbou domu ohraničený vnitřní dvůr. Také jeho funkce se v průběhu historického vývoje měnila. Z původního, převážně hospodářského využití ve smíšené středověké zástavbě (dílny, stáje, sklady a později i menší manufaktury) se v průběhu 19. století v blocích s převahou obytné funkce vyčlenil nový fenomén - "obytný" vnitroblok s dvorky a dvory. Významný český architekt a teoretik Pavel Janák, představitel architektonické moderny, říká: "Od roku 1900 se prosazuje vždy více princip stavění jen při ulici a zachování volného "dvora", zahrady se pravidlem nezřizují. Prázdný dvůr v nejnovější podobě je otázkou užitečnosti, doba nedovede se ještě rozhodnout, aby jej proměnila v zeleň." (Janák 1933)"...
Čerpáno z: ŠUBR, Jaroslav a kol. Zeleň obytných vnitrobloků. Průhonice: O.P. Sempra Praha, 1988.
Historie vnitrobloku v Brně:
Vnitroblok leží přibližně dva kilometry od historického centra, v městské části Žabovřesky.
Nejstarší minulost tohoto místa je smutná a dodnes ji připomíná pomník v sousedních sadech Národního odboje. Za první světové války se zde nacházela vojenská nemocnice sestávající z dřevěných baráků, které byly roku 1940 přeměněny na koncentrační tábor Pod kaštany.
Po II. světové válce, kdy byla prodloužena Leninova třída (dnešní Kounicova ulice), začaly vznikat nové plány zastavění. Realizován byl zastavovací plán sídliště Leninova od akademického architekta Viléma Kuby a Ing. arch. Vítězslava Unzeitiga. Autoři navázali na významnou meziválečnou řádkovou dispozici1) návrhem pootevřeného obestavěného bloku.
Výstavba proběhla v letech 1956-1960. Ve své době se jednalo o vůbec první ucelený urbanistický prostor s příslušným obchodním a společenským zázemím u nás.
Rozličné obchody umístěné ve spodních patrech obytných domů při ulici Kounicova disponovaly vnější orientací vstupů. Domovní vchody však směřovaly výhradně do vnitrobloku, kde vznikla také menší budova jeslí...
Další zdroje:
PENCÁK, Marcel. Hradecký architekt Vladimír Fultner ve spleti české moderny. Brno: Barrister + Principal, 2013.
MARHOLD, Karel a kol. Obnova sídel. Praha: ČVUT, 1992.
KUBIČEK, Alois, WIRTH, Zdeněk. Hradec králové město českých královen město Ulrichovo. Hradec Králové: Spořitelna královéhradecká, 1939.
POTůČEK, Jakub. Kotěra: po stopách moderny. Hradec králové: Muzeum východních Čech, 2013.
Královéhradecko historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní oblastní archiv v Zámrsku..., 2010.
ZIKMUND, Jiří a kol. Fotoalbum města Hradec Králové 1918 - 1945. Hradec Králové: Garamon, 2002.
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
04.11.2014 13:28