-
To se mi líbí
-
Doporučit
Chtěla bych vědět na jakém principu vlhkoměr funguje, kdo jej vynalezl, jaké jsou typy vlhkoměrů apod. Díky za odpověď.
Dobrý den, vlhkoměr (hygrometr) je přístroj k měření vlhkosti vzduchu, pracuje například na principu a) psychrometrickém (pomocí psychrometrů se zjišťuje tlak vodní páry), b) deformačním - pomocí vlasových nebo blánových vlhkoměrů se měří poměrná vlhkost vzduchu. Čidlem vlasových vlhkoměrů je jeden nebo několik speciálně upravených lidských vlasů, jejichž délka s rostoucí poměrnou vlhkostí v rozpětí 0-100% se zvětšuje asi o 2,5%, změny délky vlasů se indikují ručkou na stupnici. Čidlem blánových vlhkoměrů je tzv. zlatotepecká blána (tkáň slepého střeva hovězího dobytka napjatá v kruhovém rámečku) tvaru trychtýře, jehož střed se vytahuje při růstu poměrné vlhkosti vzduchu; posuvy středu se přenášejí mechanickými převody na stupnici dělenou na procenta poměrné vlhkosti. Dalším principem je c) absorpční - vlhkost vzduchu se zjišťuje na základě absorpce vodní páry hygroskopickou látkou; zjišťuje přírůstek hmotnosti látky (vlhkoměr absolutní) nebo změna objemu, popřípadě změna tlaku uzavřeného vzorku látky, přičemž se mění elektrická vodivost čidla v závislosti na změně vlhkosti vzduchu (vlhkoměr elektrický); d) kondenzační princip - vlhkoměr sloužící k určení rosného bodu (resp. teploty sublimace) stanovením teploty uměle ochlazovaného leštěného kovového povrchu v okamžiku, kdy se na něm objeví první kondenzát (resp. sublimát); přítomnost kondenzátu (resp. sublimátu) se někdy indikuje fotoelektricky.
První vlhkoměr sestrojil zřejmě již Leonardo da Vinci někdy po roce 1490.
Metodu absorpčního vlhkoměru popsal r. 1830 Brunner, první vlhkoměr kondenzační zkonstruoval anlický chemik J.F. Daniel v r. 1818, princip kondenzace par ze vzduchu však využívali již v 17. století florenští akademikové. Vlasový vlhkoměr sestrojil švýcarský fyzik H.B. de Sausurre (1783), teorii tohoto druhu vlhkoměru propracoval ruský meteorolog B. Sresnewski (1896).
Použité zdroje a zdroje, kde můžete nalézt podrobnější informace:
* Technický slovník naučný. T-Ž. Praha: Encyklopedický dům, 2005. Str. 341-342. ISBN 80-86044-26-2.
* RATURI, Felix R. Kronika techniky. Praha: Fortuna Print, 1993. Str. 96.
* Meteorologický slovník výkladový terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. Str. 366-7. ISBN 80-85368-45-5.
* Ottův slovník naučný. Díl 11, Hédypathie - Hýždě. V Praze: Nakladatelství J. Otto, 1888-1909. Str. 1020-1021.
* SOBÍŠEK, Bořivoj. Meteorologické přístroje a pozorovací metody. Praha : Hydrometeorologický ústav, 1970. 79, [1] s.
* http://www.quido.cz/objevy/vlhkomer.htm
Fyzika a příbuzné vědy
--
Národní knihovna ČR
09.04.2009 15:17