vítání chlebem a solí

Text dotazu

Dobrý den, mám připravit pro naše klubové setkání krátké povídání o tom, jak vznikl slovanský zvyk vítat hosta chlebem a solí a taky co tímto vítáním hostovi sdělujeme. (význam chleba a soli při přivítání hosta) Děkuji předem za Vaši odpověď.

Odpověď

Dobrý den,  chlebem i solí vítali staří Slované své hosty. Chléb - každodenní nezbytná výživa, sůl - znamení čistoty a vzácnosti.  V přeneseném slova smyslu znamenaly "sůl a chléb = paměť a písmo".

Chléb jako základní potravina provází lidstvo od doby, kdy se z pouhého lovce a sběrače stal zemědělec. Lidstvo konzumovalo nejdříve potravu na bázi obilovin, jako byly placky nebo kaše. Později lidé zjistili, že těsto připravené z mouky, vody a soli lze ponechat přirozeně nakynout působením kvasinek ze vzduchu. Tím vznikalo pečivo lehké, vzdušné a s chutnou kůrkou.
Z obilních surovin se ale připravovalo i pivo, také náhodně vykvašené působením vzdušných kvasinek. Kombinace obou poznatků vedla lidi k použití pivní "usazeniny" pro cílené kypření těsta pro výrobu pečiva.
Z dochovaných nálezů ze starého Egypta je známo, že chléb byl společně s pivem a cibulí určitou formou platidla, které sloužilo jako odměna za vykonanou práci dělníků a otroků. Obliba chleba dokonce vedla sousední národy k posměšnému nazývání Egypťanů "chlebožrouty".
Z Egypta se výroba chleba rozšířila do celého antického světa. Řekové a Římané zlepšovali techniky jeho výroby a obměňovali typy používaných obilovin. Z Říma se přenesla příprava moučného těsta do Galie a Germánie a v době stěhování národů si znalosti pečení chleba přisvojili i Slované. O významu chleba v našich dějinách svědčí i starý slovanský zvyk, podle něhož vítáme hosta chlebem i solí.

Chléb jako dar přírody a těžké lidské práce se v každé domácnosti těšil velké úctě. Byl to znak pohostinnosti a srdečnosti. Odmítnutí se považovalo za urážku,stejnou, jako by hostu chleb nebyl nenabídnut. Tento krásný zvyk Slovanů se zachoval dodnes. Největší úcta, která je každodennímu chlebu věnována, zaznívá ze slovanských přísloví a pořekadel: Chleba se nikdy nepřejíš. Lepší doma krajíc chleba, než-li v cizině kráva celá. Dobrý ako kus chleba. Lepší je kus chleba na cestě, než-li pero za kloboukem. Keď je človek lačný, aj ovsenný chlieb je smačný.
Chléb má symbolický obsah o Velikonocích i Vánocích - v podobě vánočky.
 
Uvádíme Vám i internetové odkazy s informacemi o těchto dvou symbolech slovanské pohostinnosti :

http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/remesla/jidlo/
http://sossluzeb.cz/vice/pam_velmor_n.html
http://www.ireceptar.cz/detail-clanku/chleb-je-bozi-dar.html
http://www.coop.cz/magazin/2_2002/sul_nad_zlato.html

Doporučená literatura:

Beranová , Magdalena : Slované, Nakladatelství Libri, Praha : 2000

Jidlo a pití v pravěku a středověku, Praha : Academia 2005 starověku

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

16.01.2008 18:29

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu