-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, mám připravit pro naše klubové setkání krátké povídání o tom, jak vznikl slovanský zvyk vítat hosta chlebem a solí a taky co tímto vítáním hostovi sdělujeme. (význam chleba a soli při přivítání hosta) Děkuji předem za Vaši odpověď.
Dobrý den, chlebem i solí vítali staří Slované své hosty. Chléb - každodenní nezbytná výživa, sůl - znamení čistoty a vzácnosti. V přeneseném slova smyslu znamenaly "sůl a chléb = paměť a písmo".
Chléb jako základní potravina provází lidstvo od doby, kdy se z pouhého lovce a sběrače stal zemědělec. Lidstvo konzumovalo nejdříve potravu na bázi obilovin, jako byly placky nebo kaše. Později lidé zjistili, že těsto připravené z mouky, vody a soli lze ponechat přirozeně nakynout působením kvasinek ze vzduchu. Tím vznikalo pečivo lehké, vzdušné a s chutnou kůrkou.
Z obilních surovin se ale připravovalo i pivo, také náhodně vykvašené působením vzdušných kvasinek. Kombinace obou poznatků vedla lidi k použití pivní "usazeniny" pro cílené kypření těsta pro výrobu pečiva.
Z dochovaných nálezů ze starého Egypta je známo, že chléb byl společně s pivem a cibulí určitou formou platidla, které sloužilo jako odměna za vykonanou práci dělníků a otroků. Obliba chleba dokonce vedla sousední národy k posměšnému nazývání Egypťanů "chlebožrouty".
Z Egypta se výroba chleba rozšířila do celého antického světa. Řekové a Římané zlepšovali techniky jeho výroby a obměňovali typy používaných obilovin. Z Říma se přenesla příprava moučného těsta do Galie a Germánie a v době stěhování národů si znalosti pečení chleba přisvojili i Slované. O významu chleba v našich dějinách svědčí i starý slovanský zvyk, podle něhož vítáme hosta chlebem i solí.
Chléb jako dar přírody a těžké lidské práce se v každé domácnosti těšil velké úctě. Byl to znak pohostinnosti a srdečnosti. Odmítnutí se považovalo za urážku,stejnou, jako by hostu chleb nebyl nenabídnut. Tento krásný zvyk Slovanů se zachoval dodnes. Největší úcta, která je každodennímu chlebu věnována, zaznívá ze slovanských přísloví a pořekadel: Chleba se nikdy nepřejíš. Lepší doma krajíc chleba, než-li v cizině kráva celá. Dobrý ako kus chleba. Lepší je kus chleba na cestě, než-li pero za kloboukem. Keď je človek lačný, aj ovsenný chlieb je smačný.
Chléb má symbolický obsah o Velikonocích i Vánocích - v podobě vánočky.
Uvádíme Vám i internetové odkazy s informacemi o těchto dvou symbolech slovanské pohostinnosti :
http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/remesla/jidlo/
http://sossluzeb.cz/vice/pam_velmor_n.html
http://www.ireceptar.cz/detail-clanku/chleb-je-bozi-dar.html
http://www.coop.cz/magazin/2_2002/sul_nad_zlato.html
Doporučená literatura:
Beranová , Magdalena : Slované, Nakladatelství Libri, Praha : 2000
Jidlo a pití v pravěku a středověku, Praha : Academia 2005 starověku
Antropologie, etnografie
--
16.01.2008 18:29