Větry

Text dotazu

Dobrý den, zajímal by mě důvod, proč společnost bere prdění za neslušné až nechutné, i když je to vlastně normální věc součástí našeho života, děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

kultura, ve které žijeme, nás učí všechny přirozené projevy těla jako je smrkání nebo kýchání, říhání či prdění, ve společnosti potlačovat a stydět se za ně. Pokud už k něčemu takového tu a tam dojde mezi lidmi, cítíme se velmi trapně. Ve společnosti a kultuře tedy prd představuje jev a prdění činnost, které pohoršují, jsou nepřístojné a nepatřičné. Zasahuje to do vztahů mezi lidmi, ovlivňuje jejich jednání. Hodnoty, které uznáváme, jsou dané kulturou, v níž žijeme. Pro většinu kultur tento jev je spíše tabu. Současná podoba středoevropské morálky se rozvíjela od počátku novověku; „osvobozená tělesnost“ ještě v době Rabelaise (1494 -1553) začala být považována za nežádoucí a byla postupně ze společenského života vylučována. Byla stanovována určitá pravidla chování ve společnosti, která jsou platná dodnes (nemlaskat, nešťourat se v nose, neplivat na zem, zakrývat si ústa rukou při zívání a další).

V lékařské terminologii flatus (z latinského flatus, tedy van, závan, vanutí, foukání, dutí, vánek nebo vítr) není nic jiného než přirozený odchod střevních plynů konečníkem. Plynů má jedinec v těle až 6 litrů. Do těla se dostanou spolykáním s potravou nebo se vytvoří chemickými procesy v těle. Závisí na konkrétním jedinci, denní době, objemu a  také na tom, co jíme a pijeme.

Čerpáno z: P.R.D . Velká kniha o prdu: základy flatulologie pro každého. Praha - Litomyšl: Paseka, 2009.

Knihu, ze které jsme čerpali, doporučujeme k prostudování. Problematiku totiž  tři autoři, překladatelé, editoři a bibliografové pod společným pseudonymem P.R.D rozebírají vyčerpávajícím způsobem (kniha formátu skoro A4 má přes 300 stran).

Obor

Lékařství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.10.2016 12:07