Venezia - Benátky

Text dotazu

Ráda bych věděla proč se u nás používá název Benátky když ve světě se
používá Venezia.Děkuji

Odpověď

Dobrý den,
český název Benátky pro italské město Venezia vznikl nejspíše ze slovinského pojmenování pro toto město. Slovinsky se Benátkám říká Benetke. Více informací k etymologii slova Benátky by Vám mohli sdělit pracovníci Jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR:
http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna

Zdroj:
PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1, A-H. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1954

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

04.07.2008 09:02

Roman Peterka píše:
Sobota 09.02.2019 02:52
Je obecně známo, že Benátky vybudoval národ Venedovů, který přišel z východu. Dnes už se ví, že se tento národ identifikuje se starými Slovany, kteří byli nositeli slovanského runového písma, runice, venedské či venetské písmo, vendické runy apod. (viz. např. wikipedia), ze kterého vzešla kyrilice. Tedy pokud slovo Venecia transkriptujeme do kyrilice, dostaneme Bенеция. Jsem přesvědčen, že tudy vede cesta k pochopení názvu Benátek v českém jazyce, neboť v době, kdy tento název vznikl na území dnešních Čech, osídlovali jej staří Slované, jejichž písemnost byla právě v kyrilici, resp. runici ...
PSK - admin píše:
Pátek 15.02.2019 08:35
Dobrý den,

Benátky, které jsou češtině známé jako vžitá domácí podoba italského místního jména Venetia (dnes Venezia), města odedávna mezi Čechy proslulého jako prostředník obchodních a kulturních styků Čech s oblastí Středomoří, nabylo v češtině záhy obecného významu „mokré, bažinaté místo při vodě". 1)
Italské Venezia bylo do češtiny přejato prostřednictvím slovinského Benetke. Jižní Slované zkomolili název do podoby Mleči tím, že skupinu –vn- změnili na –mn- a pro obtížnou výslovnost ji dál upravili v –ml- a úpravou zakončení se jméno stalo pomnožným, takže druhý pád od Mleči zní Mletaka. A ve starší době se městu říkalo u jižních Slovanů Zlaté Jablko s hláskovými úpravami v jednotlivých jazycích. 2)
Tento význam se brzy toponymizoval a dal vzniknout řadě míst a jmen, která leží v Čechách. Jm. Benátky se však (i na Moravě) vyskytuje jako „název mokřin, mokřinatých luk před bývalými městskými hradbami”, popř. jako pojmenování těch částí sídelní lokality, které leží kolem potoka, řeky, městské stoky ap. (např. v Olomouci, Jimramově aj.). Srov. též Beroun (= ital. Verona), Brandýs (= ital. Brindisi). Benecko, horská osada v Krkonoších, sv. od Jilemnice. 3)

Použité zdroje: 1),3) LUTTERER, Ivan a ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004. 317 s. ISBN 80-7311-025-3.
KROUTVOR, Josef. Benátky: město kanálů, paláců, umění, kurtizán, karnevalů a koček. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Pulchra, 2013. 115 s. Eseje; sv. 16. ISBN 978-80-87377-55-0.
2) Internetový zdroj: http://www.halonoviny.cz/articles/view/220562
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu