Velikonoce

Text dotazu

Dobrý den,
zajímalo by mě, jak křesťané slaví Velikonoce, co konkrétně si v jednotlivé dny (od Zeleného čtvrtku po neděli) připomínají a jak probíhají obřady v kostele. Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

velikonoce či pascha, z lat. Pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. פֶּסַח‎ pesach přechod) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v období, které bylo blízké významnému židovskému svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.
U pohanských Slovanů a Germánů to byla původně jarní slavnost, konaná k oslavě procitnutí přírody ze zimního spánku.
 

Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií Neděle Vzkříšení (která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty) a trvají padesát dní (tzv. velikonoční doba) až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého. První týden Velikonoc se nazývá Velikonoční oktáv. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce.

Sazometná středa
Středa před Božím hodem velikonočním patří liturgicky ještě k postní době. V lidovém prostředí se jí říkávalo škaredá, sazometní či smetná, protože se toho dne vymetaly komíny. Škaredá prý pochází od toho, že se Jidáš škaredil na Krista.

Zelený čtvrtek (Památka Večeře Páně)
Dobu mezi čtyřtýdenním postem a Božím hodem velikonočním označuje liturgie jako "velikonoční třídění". Ve starokřešťanském pojetí se od 2.století k němu počítal Velký pátek, Bílá sobota a Neděle zmrtvýchvstání jako jednota smrti a vzkříšení. Ve středověku pod tlakem mystikou prodchnuté zbožnosti zvítězila myšlenka zdůraznit jako samostatný  celek umučení Páně, u něhož byla vydělena velikonoční neděle a jako náhradní den přidán Zelený čtvrtek. Teprve po druhém vatikánském koncilu bylo obnoveno starokřesťanské pojetí. Velikonoční třídění začíná večerní mší na Zelený čtvrtek a končí nešporami o Něděli Zmrtvýchvstání.

Název Zelený čtvrtek je doložen v Německu již ve 12. století, odvozen je snad od zeleného mešního roucha, které se toho dne užívalo.
Toho dne se měla jíst zelená strava (špenát, různé druhy zelí), aby byl člověk celý rok zdráv.
Kostelní zvony zní toho dne při mši naposledy, pak umlknou až do Bílé soboty "odlétají do Říma".

Při mši na Zelený čtvrtek umýval biskup a řeholní představení nohy 12 starcům nebo řeholním bratřím, po obřadu je pohostili a obdarovali.Tento liturgický úkon je symbolicky spojen s Poslední večeří Páně, kdy tak Kristus stejně učinil svým učedníkům-apoštolům.

Velký pátek (Památka umučení Páně)
V katolické liturgii je dnem hlubokého smutku, nekoná se mše a bohoslužba je složena jen ze čtení textů a zpěvu.
Důležitou součástí pobožnosti je odhalení a uctění svatého kříže.

Bílá sobota
V různých křesťanských církvích získala během staletí odlišnou tvářnost a mnohé z obřadů přešly do všeobecného povědomí, např. svěcení ohně, resp. světla. Obřad byl spojený s žehnáním světla, při němž se zpívaly žalmy.
V českénm prostředí se na Bílou sobotu světil oheň před vchodem kostela, os kterého se zapálil paškál (velikonoční svíce) a jím se světlo přeneslo do kostela.

Vzkříšení
je původem slavnost mimoliturgická, oblíbená v celé střední Evropě. Z "Božího hrobu" v kostele se vyzvedla monstrance s "Největší svátostí" a také Kristova socha nebo obraz, které se v průvodu nesly obcí.

Boží hod velikonoční
V rámci svátku se provádělo okázalé svěcení velikonočních pokrmů-beránka, mazance, ale také vajec, chleba a vína.Toto svěcení mělo kromě symbolického významu i praktický podtext. PO období dlouhého půstu se světily pokrmy, které měly tělo na návrat k běžné stravě pozvolna připravovat.

Pondělí velikonoční
Z hlediska zvyků českého lidu bylo nejvýznamnějším dnem velikonočního cyklu pondělí velikonoční, i když se k němu žádné významné liturgické úkony neváží.
Toho dne se odbývala pomlázka a velikonoční hodování. Pomlázka je zřejmě velice starého původu, stejně jako zdobení vajíček - kraslic. Původně šlo zřejmě o magický obřad, jehož se účastnili dospělí, teprve časem se posunul do polohy zábavy,

zdroj :
Vondruška,V.: Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice : Dona, 1991.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce

Pro podrobnější informace Vám z fondu Národní knihovny Vám doporučujeme např. :

Vavřinová, V.: Malá encyklopedie velikonoc, Praha Libri 2006 Velikonoční cesta : exercicie k obnově života. Peter-Hans Kolvenbach. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1996.
Společné prosby věřících : doba postní, svatý týden, doba velikonoční.Vladimír Mrázek. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 2008.

Obor

vse

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.03.2010 09:53

Anonym píše:
Čtvrtek 08.09.2022 02:12
Stručná a otázce odpovídající odpověď by mohla být asi taková:

1) Zelený čtvrtek - při mši se připomíná Poslední večeře Páně, mše má tyto základní odlišnosti:
- po kázání probíhá obřad mytí nohou (vlastně jakoby namísto vyznání víry, které se vynechává)
- po "modlitbě po přijímání" se eucharistie přenáší na předem připravené místo, kde ji kněz uloží
- po Gloria varhany utichnou (zpívá se už jen a capella), mše pak končí za úplného ticha (bez požehnání a propuštění)

2) Velký pátek - neslaví se mše, jde o tzv. Velkopáteční obřady, které připomínají ukřižování Ježíše Krista a mají tyto části:
a) bohoslužba slova, která začíná prostrací kněze, evangelium se čte v podobě pašijí podle Jana
b) uctívání kříže (nejprve průvod s křížem a poté vlastní uctívání kříže věřícími, kteří postupně přicházejí ke kříži a pokleknou před ním)
c) přijímání (na začátku kněz přinese eucharistii z místa, kam byla včera uložena, a na konci ji odnese zpět)
- zpívá se bez doprovodu varhan, obřady začínají a končí za úplného ticha

3) vigilie slavnosti Zmrtvýchvstání Páně - velikonoční vigilie (na Bílou sobotu večer - po setmění); mše, při které připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista, má tyto části:
- slavnost velikonoční svíce
- bohoslužba slova (sedm čtení, mezi kterými se vždy zpívá stanovený žalm, přičemž některá čtení se mohou vynechat, po těchto čteních následuje Gloria, předepsaná epištola z listu Římanům, Aleluja, žalm, evangelium a kázání)
- křestní bohoslužba (obnova křestního vyznání, před kterou případně může být křest a biřmování katechumenů nebo svěcení křestní vody)
- bohoslužba oběti (v obvyklé podobě)

4) mše v den slavnosti Zmrtvýchvstání Páně (o velikonoční neděli) - probíhá obvyklým způsobem
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu