-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, potřebovala bych znát nějakou obecně platnou definici slova věda. Předem děkuji za odpověď.
K Vašemu dotazu uvádíme:
V r. 1907 je v Ottově slovníku naučném (Praha : J. Otto, s. 487-488) následující definice:
"Věda jest soubor poznatků stejnorodých, spořádaných mezi sebou zásadou dostatečného důvodu. Základem vědy jsou tedy jednotlivé poznatky (t.j. myšlenky, pojmy pravdivé), ty pořádáme podle stejnorodosti látky a pak podle příčinného spojení jednotlivých zjevů mezi sebou. Pouhá mnohost jednotlivých, byť i zaručeně pravdivých poznatků, ale nesrovnaných a nesouvislých, jest ve svém souboru bezcenná, poněvadž není proniknuta s o u s t a v n ý m pochopením a jest přítěží lidskému duchu ...." Vědění jest poznání z příčin, věda výrazem příčinné souvislosti čili vytknutím zákona. "
(Autorem hesla byl univ. prof. Josef Zubatý.)
V r. 2003 uvádí Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích (Praha :
Ottovo nakladatelství, s. 574) tuto definici:
" nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Na rozdíl od běžného poznávání jde ve v. o systematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě abstraktního myšlení a teor. činnosti.
Od novověku byla založena na představě zákonitého (a matematizovatelného) chování skutečnosti, kt. se odhaluje hypotézou, zobecňuje v teorii a ověřuje opakovatelným experimentem. ..."
Durozoi, Gérard ; Roussel, André. Filozofický slovník. Přel. z fran. Praha :
EWA Edition, 1994 (s. 313-316) definuje vědu takto:
"Každé propracované a obecné rozumové poznání, vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu, se nazývá věda. Stojí v protikladu především vůči bezprostřednímu názoru či poznatku. ... Předmětem vědy je tedy odhalování a formulování zákonů, jimiž se řídí jevy, a pak sestavování teorií z těchto zákonů.
V jednotném čísle ("jedna určitá věda") označuje věda soubor poznatků vztahujících se ke konkrétní definované oblasti (fyzika, biologie apod.).
Mluvíme-li naproti tomu o vědě v obecném smyslu, máme na mysli soubor pozitivních věd vůbec."
Brugger, Walter. Filosofický slovník. Přel. z něm. Praha : Naše vojsko, 1990, s. 471-473 vymezuje pojem takto:
"Zatímco slovo vědění označuje jisté poznání, v užším smyslu zdůvodněné poznání a v protikladu k víře poznání založené na vl. zkušenosti a úsudku, neznamená věda ojedinělé poznání, ale buď soubor lidského vědění dané doby, nebo souhrn poznatků, jež se vztahují na stejnou předmětnou oblast a jež se navzájem nacházejí ve zdůvodněném kontextu. ... Věda nepožaduje jistotu a zdůvodnění všech jednotlivých vět, ale může obsahovat i hypotézy a dosud definitivně nezajištěné teorie. ... Požadavek věcnosti (objektivity) je ... pro vědu podstatný, protože ... musí nutně usilovat o pravdu ... "
Definice, přehled dějin vědy, dělení vědy atd. je také na na stránkách otevřené encyklopedie Wikipedie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bda
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
26.02.2008 18:38