-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, zajímá mě, ve kterých knihách či encyklopediích jsou zmínky o užívání, učincích, dávkování a způsobu podání blínu černého. Za pomoc předem děkuji.
Dobrý den,
děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny.
Odpověď na Váš dotaz jsme vyhledávali pomocí fulltextového vyhledávání v digitální knihovně (https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny/kramerius-verze-5). Po zadání vyhledávácí fráze „blín černý“ (pomocí uvozovek systém vyhledává celé slovní spojení) bylo nalezených mnoho výsledků, z toho více než 100 titulů je dostupných veřejně bez nutnosti přihlášení a můžete si je volně prohlížet. Jde ale o starší tituly z konce 19. a začátku 20. století.
Níže přikládáme výběr citací z novějších zdrojů, které pokládáme za nejrelevantnější. Dohledaných zdrojů, které zmiňují blín černý, je ale mnohem víc.
I na základě níže citovaných informací ale určitě doporučujeme konzultovat případné užívání s lékárníkem nebo s lékařem. Není v odborné kompetenci služby Ptejte se knihovny poskytovat zdravotnické poradenství a naše odpověď může mít čistě informativní charakter.
*Blín černý (Hyoscyamus niger L.)
LN: Belian, Bělena, Blán, Blekot, Biem, Blén, Blen, Biím, Blín, Blina, Černý mák, Čertova zelina, Kapří květ, Svinské zelí, Šahy, Žbánečky.
Zdroj: TREFNÝ, Jiří. Léčivá moc rostlin v lidových názvech z Čech, Moravy a Slezska: abecední slovníkové uspořádání. Olomouc: Poznání, 2009, s. 13. ISBN 978-80-86606-86-6.
*Blín černý
Hyoscyamus niger
Lilkovité, Solanaceae.
Popis: blín má řepovitý kořen a vzpřímený, až nahoru otištěný stonek; dorůstá výšky asi 40-80 cm,
zřídka dosahuje velikosti přes 1 m. Listy jsou většinou přízemní, řapíkaté, šedozelené, vejčité až protáhlé a vykrajovaně zubaté a stejně jako stonek lepkavě huňatě chlupaté. Blín kvete od června až do pozdního podzimu. Špinavě žluté květy mají zvonkovitý pěticípý kalich a nálevkovitou korunu s pěti laloky, protkanou fialovými žilkami a na bázi většinou purpurově zbarvenou. Květy tvoří jednostranné, hustě na stonku přisedlé květenství. V jednom plodu - dvoupouzdré džbánečkovité tobolce - je až 200 semen. Celá rostlina šíří nepříjemný pach.
Výskyt: roste řídce od Středomoří až do střední Evropy na okrajích cest a silnic, na svazích a na úhorech a haldách odpadů.
Jed: ve všech částech rostliny, ale zejména v kořenech, jsou obsaženy alkaloidy hyoscyamin, atropin
a také skopolamin. Otravy jsou vzácné; většinou záměnou kořenů.
Zdroj: ALTMANN, Horst. Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové. V Praze: Knižní klub, 2004, s. 69. ISBN 80-242-1156-4.
*Využití ve farmacii a medicíně
Sporadicky používanou drogou jsou sušené listy sbírané v době květu a semena. Projevují se parasympatolytickým, spazmolytickým a antiastmatickým účinkem. Evropské autority vidí jako vhodnou indikaci trávicí potíže a křeče GIT. Vzhledem k jinému vzájemnému zastoupení alkaloidů je účinek nižší než u rulíku, přesto je nutné varovat před samoléčením touto drogou. Komplexní extrakt z listů působil inhibičně na kardiovaskulární systém.
Hyoscyamus niger, blín černý
Kumarinolignany izolované ze semen prokazují protizánětlivý, analgetický a antipyretický účinek.
Izolovaný alkaloid (-)-hyoscyamin je účinnou látkou v hromadně vyráběných léčivých přípravcích.
Toxicita a interakce blínu jsou srovnatelné s rulíkem, nicméně vyšší obsah skopolaminu prohlubuje
účinek na CNS. Při nižších dávkách se otrava projevuje spavostí, při vyšších excitací, nepokojem,
halucinacemi, deliriem a mániemi.
Zdroj: JAHODÁŘ, Luděk. Léčivé rostliny v současné medicíně: (co Mattioli ještě nevěděl). Praha: Havlíček Brain Team, 2010, s. 19. ISBN 978-80-87109-22-9.
*Sběr a úprava. List a nať se sbírá v době květu (přibližně od června do srpna). Suší se rychle ve stínu. Při umělém sušení je přípustná teplota 40°. Droga má omamný pach a poněkud ostrou chuť. Semena se sbírají krátce před úplným dozráním. Vrchní rostlinná nať se seřízne, nechá dozrát, vymlátí a vyčistí. Droga snadno vlhne a plesniví. Při sběru a zacházení s drogou je nutno zachovat největší opatrnost, poněvadž je prudce jedovatá. U nás se blín nevykupuje. Od roku 1940 se skopolamin
a hyoscyamin většinou vyrábí z listů australských stromů Duboisia myoporoides. Obsahují až 4 % skopolaminu.
Účinné látky a působení. Obě drogy obsahují hlavně alkaloidy (list až 0,6 %, semeno 0,5 %), zastoupené hyoscyaminem, resp. atropinem a skopolaminem. Jsou to celkem tytéž látky jako u rulíku a působí stejně jako rulíkové. Dráždí ústřední nervstvo, zvláště mozek, omezují sekreci žláz slinných,
bronchiálních, žaludečních a potních, rozšiřují zornice.
Užití. Jako antiastmatikum, spazmolytikum a parasympatikolytikum. Pro velkou jedovatost může drogy nebo látky z nich připravené předepsat jen lékař a mohou se užívat jen pod stálým lékařským dozorem. Osvědčují se jako účinné prostředky proti bronchiálnímu astmatu (v cigaretách), při zvýšené sekreci žaludečních šťáv, při vředové chorobě žaludku, při různých křečových stavech a nervových chorobách. Blínový olej se dosud používá jako prostředek tišící bolest při neuralgických
a revmatických potížích (masáže). Otravy blínem mají podobný ráz jako otravy rulíkem.
Zdroj: KORBELÁŘ, Jaroslav, Zdeněk ENDRIS a Jindřich KREJČA. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1985, s. 94.
*Výskyt: roztroušeně na okrajích cest a na rumištích.
Popis: Dvouletá, až 80 cm vysoká bylina s přímou žlaznatě chlupatou lodyhou, podlouhle vejčitými,
chobotnatě vykrajovanými listy a s jednostranným listnatým květenstvím (vijanem) pětičetných květů, se špinavě žlutou, fialově žilkovanou korunou. Plod je dvoupouzdrá tobolka. Rostlina odporně páchne.
Doba květu: červen - září.
Jedovaté části: všechny části rostliny, zvi. kořeny a semena. Listy jsou jedovaté v množství přes 0,5 g.
Cca 15 semen je smrtelná dávka pro děti.
Hlavní účinné látky: alkaloidy atropin, hyoscyamin, skopolamin aj.
Jedovatost: +++, A
Příznaky otravy: Hyoscyamin působí parasympatikolyticky, působí rozrušení, křeče, halucinace, silnou žízeň, zvracení, rozšíření zornic, omámení, poruchy polykání a řeči, posléze bezvědomí a poruchy
dechu. Konkrétní příklad - 9ti lety chlapec jevil po požití neznámého množství kromě průjmu halucinace, bradykardii, pak tachykardii, vysychání sliznic, mydriasis. Příznaky ustaly po 4 dnech.
Zdroj: HRSTKOVÁ, Hana a Jiří ŠEBÁNEK. Významné jedovaté rostliny v našem okolí. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002, s. 118. ISBN 80-7013-353-8.
Lékařství
--
Národní knihovna ČR
14.08.2023 08:00