-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
podle různých pověstí (i od národů jenž se nesetkaly) dříve zvířata mluvila
a jednala jako lidé (a i s lidmi) - viz například bajky a podobně. Poté byla
válka ptáků s neokřídlenými zvířaty. Našel jsem na to narážky i v eropských
dějinách "válka orla se lvem".
Kvůli oné velké válce byla zvířatům vzata řeč a netopýři jenž dokázali
dodržet neutralitu byli jako "zrádci" odsouzeni k životu ve tmě. Velmi
zajímavě v tom příběhu pokračuje kniha "Stříbrokřídlý" a její dvě
pokračování od Kenneth Oppel - viz
http://www.daemon.cz/recenze/detail/450/stribrokridly.
Bohužel se mi zatím nepodařilo ohledně oné války vypátrat nic víc
konkrétního (hledáním jsme se zatím dostal jen "zpět" na evropské dějiny).
Jelikož ona válka je bezpochyby podstatným psychologickým příměrem
(podobenstvím) a podobně jako bajky (a poučné příběhy) obsahuje přínosná
poučení, dovoluji si zatím alespoň touto cestou poprosit o pomoc. Mohl by
prosím někdo poradit kde (jak) hledat či dodat (odkaz na) odpovídající
zdroj(e)?
Dobrý den,
zápas mezi orlem a býkem nebo orlem a lvem, v němž vždy vítězí orel, je symbolem triumfem ducha nebo intelektu nad tělesností. Lev i orel, respektive orlice patří mezi heraldická znamení, označení válka orla se lvem se tak mohlo vztahovat na konflikt rodů, které tato erbovní zvířata používaly nebo zemí, jimž vládly. Na počátku 17.století se např. objevilo proroctví o příchodu půlnočního lva (lva severu), které bylo připisováno Paracelsovi, ve skutečnosti však šlo nejspíše o chiliastický výklad vizí ze 4. knihy Ezdrášovy. Toto pseudoparacelsiánské proroctví hovořilo o třech pokladech ukrytých v zemi. První z nich bude objeven brzy po skončení vlády Rudolfa II., kdy povstane půlnoční lev (lev severu), po dlouhém a krvavém boji porazí orla (habsburská dynastie) a ovládne celou Evropu, a také část Asie a Afriky. Teprve po jeho vítězství nastane všeobecný mír. S půlnočním lvem (lvem severu) byli ztotožňováni nejprve Fridrich Falcký a po jeho porážce švédský král Gustav Adolf, prezentující se také jako lev severu. Česká královská volba v roce 1619 navíc symboliku lva obohatila také o národní aspekt. Lva neseného švédským Herkulem tak mohlo dobové publikum chápat i jako návrat českého krále Fridricha Falckého, jemuž po příchodu z exilu pomůže Gustav Adolf dokončit původní misi a zároveň dosadí jeho restauraci ve Falci. S touto propagandistickou kampaní souvisí např. rytina "Schwedische Rettung der Christlichen Kirchen" (http://www.inst.at/trans/17Nr/4-5/4-5_donecker.htm).
V období třicetileté války se objevovaly letáky, které používaly zvířecí symboliku. Z let 1621-1622 je letákový jednolist "Deß Adlers und Löwen Kampff" k českému stavovskému povstání, na kterém se orel symbolizující Ferdinanda II. a český lev snaží vystoupit na vrchol sloupu s ověnčenou korunou (http://www.austria-lexikon.at/af/Wissenssammlungen/Essays/Geschichte/Propag
anda_in_den_Wappen_), leták "Keyserliche Schlacht und Victoria in Böhmen" z roku 1621 zobrazuje různá heraldická zvířata představující jednotlivé účastníky české a falcké války. Císařský orel a ježek - Spinola bojují s českým a falckým lvem za pomoci medvěda, který zosobňuje Maxmiliána Bavorského. Obdobně mohl být motiv orla a lva vnímán za rakousko-uherské monarchie.
Bajku "Netopýr", případně "Zavržený obojetník", které tematicky odpovídají Vámi uvedenému příběhu, naleznete např. v knize Svět ezopských bajek v částech "Prozaické parafráze nedochovaných Phaedrových bajek", respektive "Obnovený Ezop", u bajky Netopýr je připojeno i morální poučení plynoucí z této bajky. Bajku "Zvířata a ptáci" si můžete přečíst i knize Bajky. V angličtině je bajka uvedena např. v knize "Fables Of Aesop And other Eminent Mythologists" (bajka č. 40), obdobný motiv se ale objevuje i v dalších bajkách, např. bajky č. 187 nebo 290. Zajímavá by pro Vás mohla být také kniha "Ethics in Aesop´s fables", která je částečně volně dostupná.
* Svět ezopských bajek. Praha : Svoboda, 1976. s. 347-348, 495-496.
* Ezop. Bajky. Přebásnil Jiří Kolář. Praha : Naše vojsko, 1957. s. 95.
* L´ESTRANGE, Roger ; Aesop. Fables Of Aesop And other Eminent Mythologists
: with morals and reflections. 7th ed. London : D. Brown [etc.], 1724. 550 s. Kniha je volně dostupná na http://books.google.cz/books?id=4UE-AAAAcAAJ.
* ZAFIROPOULOS, Christos A. Ethics in Aesop's fables : the Augustana collection. Leiden ; Boston : Brill, 2001. 202 s. ISBN: 9004118675 ; 9789004118676. Částečně volně dostupná na
http://books.google.cz/books?id=-blOQAp553IC.
Aisópos (Ezop) žijící v 6.stol.př.nl.l. svoje prozaické bajky, z nichž mnohé možná znal ze svých cest po Orientu, vyprávěl a dlouho kolovaly ústně.
Teprve ve 3.stol.př.n.l. je upravil Démétrios Falérský. Později byly všechny řecké bajky připisovány Aisópovi. Ve starověku (asi ve 2. století) převedl řecký bajkář Babrios Aisópovy prozaické bajky do cholijambických veršů. Pod jménem římského bajkáře Phaedra (kolem 15.př.n.l.-kolem 50.n.l.) se dochoval
134 veršovaných bajek, "fabulae Aesopiae". Bajku, v níž byla zvířatům kvůli válce mezi ptáky a čtyřnožci odebrána řeč, jsme nenalezli. Bajka je spolu s mýtem jedním z nejstarších žánrů slovesného umění, za nositele děje byla v bajce volena zvířata. Ta byla dobře známa nejširším lidovým vrstvám i lidové fantazii od dob prvobytného animismu a totemismu, kdy si lidé zvykli přenášet na ně typické lidské vlastnosti. Zvířata jsou v bajkách jiná, než jak je známe ze zoologie, přitom jim však bývají připisovány ustálené povahové vlastnosti (např. liška bývá lstivá, vlk zákeřnický a násilný).
Řadu bajek včetně Ezopových naleznete na http://www.fabelnundanderes.at/fabelverzeichnis.htm.
Válka ptáků se čtyřnožci je pod číslem AT 222 uvedena také v katalogu pohádkových typů, který počátkem 20.století vytvořil Antti Aarne a rozšířil a dopracoval Stith Thompson (http://oaks.nvg.org/folktale-types.html). K typu 222 patří např. pohádka bratří Grimmů Der Zaunkönig und der Bär (http://de.wikisource.org/wiki/Der_Zaunk%C3%B6nig_und_der_B%C3%A4r).
Interaktivní mapu výskytu pohádkových typů naleznete na http://starling.rinet.ru/kozmin/tales/index.php, do vyhledávání stačí pouze zadat číslo 222. Motiv války ptáky se čtyřnožci se objevuje i v českých pohádkách, souvisí snad s starobabylonským mýtem o Etanovi. Více informací naleznete v knihách Karla Horálka. Stith Thompson také sestavil index motivů v lidové literatuře (http://www.ruthenia.ru/folklore/thompson/index.htm), v němž se objevují jak válka ptáků se čtyřnožci (B261), tak netopýr jako účastník této války (B261.1)
* HORÁLEK, Karel. Studie ze srovnávací folkloristiky. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1966. s. 75-91.
* HORÁLEK, Karel. Folklór a světová literatura. Praha : Academia, 1979. s.
36-62.
Pokud by Vás více zajímal výklad pohádek, můžeme Vám doporučit např. knihu "Psychologický výklad pohádek", v níž je mimo jiné shrnuta historie výkladu pohádek a uvedena je i literatura, která se výkladem pohádek zabývá.
* FRANZ, Marie-Louise von. Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie. Vyd. 2. Praha : Portál, 2008. 182 s. ISBN 978-80-7367-489-2.
použitá literatura:
* COOPEROVÁ, J.C. Ilustrovaná encyklopedie tradičních symbolů. Praha : Mladá fronta, 1999. s. 130. ISBN 80-204-0761-8.
* MILLER, Jaroslav. Herkules v protestantské literární tradici a propagandě v kontextu třicetileté války. In Per saecula ad tempora nostra : sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka. Sv. 2. Praha :
Historický ústav Akademie věd České republiky, 2007. s. 588-592.
ISBN 978-80-7286-118-7 ; ISBN 978-80-7286-117-0.
* ŠRONĚK, Michal ; HAUSENBLASOVÁ, Jaroslava. Gloria et Miseria 1618-1648 :
Praha v době třicetileté války. [Praha] : Gallery, 1998. s. 19, 69.
ISBN 80-86010-08-2.
* Slovník řeckých spisovatelů. Praha : Leda, 2006. s. 70-71, 126. ISBN 80-7335-066-1.
* Slovník latinských spisovatelů. Praha : Leda, 2004. s.462-463. ISBN 80-7335-042-4.
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
03.02.2011 13:31