-
To se mi líbí
-
Doporučit
Je podloženo v písemných záznamech, že Václav III. měl levobočka? Pokud ano, měl by teoreticky nárok na trůn? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
jednoznačnou informaci o levobočkovi Václava III. se nám nepodařilo z dostupných zdrojů potvrdit. Případný levoboček by ale nárok na trůn neměl. Právo na nástupnictví bylo vyhrazeno (tzv. primogenitura) manželskému, prvorozenému synu panovníka.
Potenciálním levobočkem Václava III. mohla být Alžběta, dcera krále Václava, u níž však není zcela jisté, zda byla dcerou Václava II. či Václava III. Podle práce Postavení levobočků Přemyslovské dynastie se však novější literatura "kloní spíše k otcovství Václava III." (Dušková, 2018; Kalhous, Kopal, Moravcová, 2009). Kniha Svět české středověké církve (Hledíková, 2010) uvádí následující informace:
Doložení jiného, dosud ne příliš známého přemyslovského levobočka zhruba téže doby (1. pol. 14. stol.) je možná o to zajímavější, že tu jde o ženu, jejíž možnosti veřejného uplatnění, a tím i dochování zpráv o ní vždy daleko zaostávaly za těmi, jimž se těšili muži. Veřejné uplatnění žen bylo omezeno prakticky jen na dva okruhy: na manželství s významnou osobou, vedle níž by se ženy dokázaly uplatnit natolik, že by si jich všimli současní kronikáři, a na církevní dráhu. Pro nemanželské dcery králů přicházela v úvahu ta druhá cesta, a ta také byla zvolena pro Alžbětu-Elišku, dceru krále Václava.
(...)
Snad nejdůležitějším údajem pro zjištení její totožnosti je to, že se narodila jako dcera krále Václava, který byl tehdy svobodný, a neznámé svobodné matky. Tento stav jejího otce - svobodný - pomůže určit, o kterého Václava šlo, zda o Václava II. nebo již Václava III. Václav II. byl svobodný do roku 1287, kdy se jeho manželkou stala Guta Habsburská; Alžbětě jako případné dceři Václava II. by tedy muselo být v době vydání listiny již 45 let. Před svým druhým sňatkem s Eliškou Rejškou už Václav II. nebyl svobodný, ale byl vdovcem. Tuto terminologii papežské listiny důsledně rozlišovaly; proto také nepřichází v úvahu eventualita, že by se Alžběta narodila Václavu II. mezi léty 1287/1288-1303, kdy byl Václav II. ženatý (a Alžbětě by bylo v době vydání listiny 35-45 let). Byla-li Alžběta dcerou Václava III., musela se narodit rovněž před jeho sňatkem s Violou Těšínskou, tedy před rokem 1305. V tomto případě jí bylo v době vydání listiny nejvýše 27 let, a to je vzhledem ke všemu dalšímu mnohem pravděpodobnější než to, že by dispens získala až v poměrně vysokém věku 45 let. Václavu III. bylo v době narození dítěte necelých patnáct let. Jeho dcera dostala jméno po své tetě, po otcově sestře, aby se zdůraznila sounáležitost dítěte s královským rodem. (s.248)
ČECHURA, Jaroslav, Milan HLAVAČKA a Jiří MIKULEC. Děti a levobočci českých králů. Praha: Akropolis, 2000. ISBN 80-85770-95-4. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:a5364310-41f1-11e7-ad33-5ef3fc9ae867
DUŠKOVÁ, Petra. Postavení levobočků Přemyslovské dynastie ve společnosti. Brno: Historický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2018.
Dostupné z https://is.muni.cz/th/aywr0[…]dynastie_ve_spolecnosti.pdf
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Svět české středověké církve. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0186-7. https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:6a0f4400-6059-11e6-b155-001018b5eb5c
MARÁZ, Karel. Václav III: (1289-1306) : poslední Přemyslovec na českém trůně. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-25-8. Dostupné z: https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:ef956234-ebfe-4514-bb66-64dfcc581181
KALHOUS, David; KOPAL, Petr; MORAVCOVÁ, Irena: Přemyslovská dynastie:Soupis členů původního českého panovnického rodu, in:Přemyslovci. Budování českého státu, eds. Sommer Petr, Třeštík Dušan, Žemlička Josef, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009, str. 573.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Primogenitura
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Knihovna Akademie věd České republiky
23.03.2021 18:14