-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den vážení,
na naší škole máme již dlouho zavedený název pro centrum školy, kde žákům poskytujeme prostředky pro získávání informací jak v digitální, tak v papírové podobě, časopisy, prostor pro výuku čtenářské gramotnosti atd. Zavedli jsme název Infocentrum. nyní jedna paní učitelka ČJ (asi po 6 letech používání tohoto názvu) vznesla námitku, že bychom měli všude používat celý dlouhý pravopisný název Informační centrum. Domníváme se, že je mnoho dalších výrazů přenesenýách do Čj, které se používají i přesto, že nejsou správně česky. Ráda bych znala Váš názor. Název je již dlouhodobě používán azažit žáky i veřejností i ostatními pedagogy. není to přílišný purismus?
Dobrý den,
domníváme se, že pokud se u vás ve škole název Infocentrum zažil, není důvod ho měnit. Slovo Infocentrum vzniklo spojením dvou slov - informační centrum - a je běžně používáno. Ostatně i slovo informační, informovat,... a slovo centrum bylo zařazeno do Akademického slovníku cizích slov. Praha: Academia, 1998. a centrum střed, středisko, ústředí, těžiště, jádro věci a info- první část složených slov s významem objasnění, vysvětlení, poučení, sdělení,... patří k nejběžněji užívaných cizích slov (Cizí slova v češtině. Význam nejběžněji užívaných cizích slov. Praha: nakladatelství BMSS-Start, 2000.) Zda je používání „spisovné“, musí ale posoudit povolanější. Doporučujeme obrátit se na pracovníky Ústavu pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/.
Nová pojmenování, nová slova, nové výroky, slova s novými významy apod. souhrnně nazýváme jazykovědným termínem neologizmus. Infocentrum bylo zařazeno do slovníku neologizmů a má v češtině již zakotvené místo.
Infocentrum - informační místo; jako firemní název psáno též InfoCentrum
Čerpáno z: MARTINCOVÁ, Olga. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Praha: Academia, 1998.
Zajímavý je příspěvek Vladimíra Mejstříka v periodiku Naše řeč, z kterého uvádíme:
Výraz centrum patří v češtině k základnímu lexiku. Přejat kdysi z latiny tvoří onu součást mezinárodní slovní zásoby, která je známa i v jiných jazycích (např. v němčině das Zentrum, v angličtině a francouzštině centre, v americké angličtině center, ve španělštině centro, v ruštině центр atp.). V novodobé češtině byl zachycen už v Jungmannově Česko-německém slovníku (1. díl, 1835) ve svém základním významu, totiž jako – doslovně citováno – ‘prostřední teklík okršlku i všeliké věci, střed, prostřed, prostředek’, tedy ‘prostřední bod, střed okrsku (oblasti, území), prostředek různých předmětů’... u Jungmanna převzato z díla Komenského... Výkladové slovníky češtiny nové doby pak nejen naznačují široké uplatnění tohoto výrazu, ale zachycují i jeho významovou diferenciaci.... Slovo centrum je časté i ve významu ‘místo, kde se výrazně soustřeďuje nějaká stránka lidské činnosti, činnost vůbec, středisko něčeho’...
Výraz centrum se dnes ve svém významu ‘středisko (služeb)’ objevuje jako druhý, koncový člen určovacích složených slov. Jednak jde o pojmenování odborných zařízení, zejména lékařských a zdravotnických (např. kardiocentrum,...), jednak zařízení obchodních, např. velkých prodejen (autocentrum,...) nebo zařízení poskytujících i jiné služby (audiocentrum, copycentrum, byznyscentrum; infocentrum,...).
Vznik podobných slov souvisí s novými pojmenovacími potřebami, ovlivňovanými často i cizími vzory (zejména některými západními jazyky). Úzus ověřený časem ovšem ukáže, kolik z těchto prostředků, které jsou nyní tak v oblibě, bude jako skutečně potřebných.
Čerpáno z: Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 2, Slovo centrum v současné slovní zásobě
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
26.06.2014 15:00