Dobrý den,chtěla bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí Rudíkov (Vysočina) děkuji.

Dobrý den,

nepodařilo se nám zjistit, že by obec Rudíkov byla zmiňována v souvislosti s ústupovými cestami německé armády na konci druhé světové války. Potvrzuje to i (patrně zápis z obecní kroniky), který je uveden na webu obce.

Oblast Vysočiny se však stala v závěru druhé světové války strategickým prostorem, který fašisté považovali za vhodný pro obranu proti postupující Rudé armádě. Přes Vysočinu ustupovalo velké množství německých jednotek ze směrů od Ostravy přes Olomouc a Brna dál na západ. Jednotky wehrmachtu, SS a další vojenské a polovojenské síly spolu s nacizovaným německým obyvatelstvem (zejména na Jihlavsku) tvořily přes postupující demoralizaci vojenskou sílu, která svým počtem, vojenskou technikou a zkušenostmi převažovala nad místními revolučními silami.

Vojska 2. ukrajinského frontu přešla dne 7. května 1945 do všeobecného útoku na frontě od Brna. Podařilo se jim rozdrtit první pásmo nepřátelské obrany a přešli k pronásledování fašistických vojsk ve směru na Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlavu, Znojmo a Dačice.
Přímo přes nedaleké Velké Meziříčí vedla ústupová cesta německých vojsk. Němci 6. května 1945 obsadili radnici, uvěznili a vyšetřovali členy nově vznikajícího národního výboru. Následujícího dne Němci popravili ve Velkém Meziříčí na 60 lidí a dalších 40 jich zemřelo při náletu. Vysočinu v těchto dnech bombardovala sovětská letadla.

V blízkém okolí obce Rudíkov, například v Budišově, zůstalo na konci války nejméně šest německých tanků. Od odpoledne 8. května 1945 a celou noc projížděly obcí kolony německého vojska směrem na Velké Meziříčí. Tanky vyhazovaly kouřové bomby a střílely zápalnými střelami. Pokud došel benzín, zanechali vojáci tanky na místě.
 
Pokud byste potřebovala další informace, je možné pátrat v zápisech obecní kroniky, uložené na obecním úřadě, u obecního kronikáře nebo v okresním archivu. Dále Muzeum Vysočiny Třebíč vydává sborník Naším krajem, kde najdete mnoho článků týkající se regionální historie. Velké množství literatury a článků pak nabízí publikace ČERVENÝ, Ondřej. Osvobození Žďárska. Brno: Sypták, 2014. 540 s. ISBN 978-80-260-7444-1.

Zdroje:
Vlach, Jiří. 65 let od ukončení II. světové války. Dobronínský zpravodaj. Dvouměsíčník obecního úřadu Dobronín, č. 2, 2010, s. 3-7.
Více zde: http://www.rudikov.cz/historie-obce/
70 let od konce války v rámci vysílání ČT Události v regionech - Brno, 07. 5. 2015 Naším krajem: vlastivědné čtení o jihozápadní Moravě. V Třebíči: Muzeum Vysočiny, 14/2015. ISSN 978-80-86894-35-5

Dobrý den chtěl bych vás poprosit o podrobnou ústupovku z okolí Strakonic Vimperk a Strážný nebo v okolí Vimperka na Šumavě. Kdyby bylo možné i nějaké zmapování na mapě. Děkuji vám moc za váš čas.

Dobrý den,

děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. Zde uvádíme odkazy na články z volného internetu, které se zabývají událostmi konce druhé světové války v okolí Strakonic a Vimperku:
-Strakonice: https://www.estrakonice.cz/[…]/
-Vimperk (Prachaticko): https://prachaticky.denik.c[…]a-prachaticku-20210507.html

Určitě doporučujeme prostudovat následující knižní tituly věnující se historii regionu. První titul obsahuje kapitolu z období druhé světové války, druhý titul by měl obsahovat i mapy. U každého titulu se nachází odkaz na jeho záznam v Souborném katalogu ČR, kde naleznete také seznam knihoven, které mají knížku k dispozici:
-Strakonice: vlastivědný sborník. 1, Kapitoly z historie. Vyd. 1. Strakonice: Město Strakonice, 2002. 276 s., 48 s. obr. příl. ISBN 80-238-7889-1.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]01434434&local_base=SKC
-BALCAR, Bohuslav. Vimperk a okolí: osvobození 1945. 1. vydání. Domažlice: Resonance, 2016. 50 stran. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-88220-00-8.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07304230&local_base=SKC

Zde uvádíme studentské závěrečné práce dostupné online, které by Vás mohli zajímat i jako inspirace pro další relevantní zdroje:
-SMETÁKOVÁ, Andrea. Odsun německé menšiny z Prachaticka po druhé světové válce [online]. Plzeň, 2017 [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://otik.zcu.cz/bitstre[…]ruhe%20svetove%20valce.pdf. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická.
-KÖLBL, František. Odsun Němců na Prachaticku (ve vzpomínkách pamětníků) [online]. České Budějovice, 2015 [cit. 2023-05-02]. Dostupné z: https://theses.cz/id/3nm7qi/. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta.
-DALÍKOVÁ, Jana. Vimperk v letech 1938 - 1945. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Skopek, Robert. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/157263

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující tituly:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí města Dobříš, nebo Příbrami ? Děkuji

Dobrý den,

informace o situaci na Příbramsku jsme našli na stránkách amatérských badatelů, kteří s detektory pátrají po místech vojenské historie.
Shrnujeme stručně základní informace:
Od dubna 1945 proudily kolony německých civilistů - uprchlíků včetně maskovaných zběhů SS po silnici Praha- Písek -Strakonice. Značná část uprchlíků se usadila v Milíně u Příbrami přes protesty tehdejšího starosty.
V květnu proběhnul nad obcí opakovaný nálet spojeneckých hloubkových letadel, což odnesli nejen němečtí uprchlíci, ale i domácí obyvatelstvo, byly četné materiální škody, včetně zničeného kostela.
Současně v prostoru Slivice - Milín - Čimelice se usadila hitlerovská vojska, konkrétně armáda gen. Schornera, která se odmítala vzdát zbraní a počínala si v rozporu s německým kapitulačním aktem.
Tato armáda se zde stáhla před sovětskými vojsky ve snaze proniknout přes nedalekou demarkační linii do americké zóny. Současně však terorizovala místní civilní obyvatelstvo, což vyvolalo protiakci partyzánské skupiny Smrt fašismu s přispěním revoluční grady.
Partyzání zahájili útok od osad Brod, Jeruzálém a Háje, přičemž měli pramalou šanci čelit početné přesile německých vojsk. Situaci nakonec vyřešil odpolední zásah Rudé armády, která zahájila útok palbou z děl a kaťuší z pozic Svatá hora, Háj, Brod a Radětice. Následoval útok pozemních vojsk.
Boje u Milína skončily 12.5.1945 zhruba ve 3:00 ráno, kdy ustala palba a německá armáda kapitulovala.

Zdroj: http://www.detektorweb.cz/i[…]&i=88&mm=1&vd=1

Další zdroje:
https://pribramsky.denik.cz[…]na-pribramsku-20150505.html
https://www.milin.cz/zivot-v-obci/historie/2-svetova-valka/
http://www.ceskypoutnik.cz/[…]dni-bitvy-ii_-svetove-valky

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí obce Katusice U Mladé Boleslavi . dekuju za odpoved

Dobrý den,
vzpomínky na konec 2. světové války uveřejnil Katusický zpravodaj v roce 2015 (a 2014) - viz odkazy níže.

Dle těchto informací Němci ustupovali po silnicích kolem Katusic. K žádnému většímu incidentu v obci s ustupujícím vojskem zde ovšem, jak se zdá, nedošlo.

* http://obec-katusice.cz/[…]/File.ashx?id_org=6453&id_dokumenty=2080
* http://www.obec-katusice.cz/[…]/p1=1298

O násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.

O konci války v Mladé Boleslavi a okolí hovoří v knihy:
* FILIP, Jiří. Květnové dny v Mladé Boleslavi: [1945. Mladá Boleslav: Československá obec legionářská - Jednota Mladá Boleslav, 2010. 24 s. ISBN 978-80-260-3895-5.
* FILIP, Jiří et al. Mladoboleslavsko v boji za svobodu 1938-1945: [domácí a zahraniční odboj za 2. světové války: katalog výstavy pořádané Jednotou Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, Muzeem Mladoboleslavska a Rotou Nazdar: 15. března - 2. června 2013 Muzeum Mladoboleslavska - Boleslavský hrad. Vyd. 1. V Mladé Boleslavi: Jednota Československé obce legionářské, 2013. 82 s. ISBN 978-80-87919-00-2.

Nahlédnout můžete do kroniky Katusic (pokud byla vedena a dochovala se).

Dobrý den,
Take se připojím k dotazům na ustupove cesty. Zajímalo by mě okolí Mnichova Hradiště, Jivina a Hruby Lesnov a dále okolí zaniklých obci v Ralsku jako je Jabloneček,Olsina..

Dekuji s pozdravem M.

Dobrý den,

kniha přímo o ústupových cestách a pohybu německých vojsk na konci 2. světové války dosud nebyla vydána. Takto podrobně tedy není možné uvedené informace uvést. O ústupových cestách kolem Vámi uvedených obcí se nám bohužel v dostupné literatuře nepodařilo nalézt žádnou zmínku.

Můžete zkusit kroniky daných obcí či následující knihy o násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.

Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit též na odborníky ve Vojenském historickém ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/

Další literatura:
* HONS, Osvald. Zaniklé obce kolem Ralska. 1. vyd. Ralsko: Město Ralsko, 2014. 511 s. ISBN 978-80-260-6779-5.
* MATOUŠEK, Petr, ed. Obce živé i zaniklé: bývalý vojenský prostor Ralsko. 2., rozš. vyd. [Kuřivody]: Mikroregion Podralsko, [2009]. 33 s. ISBN 978-80-254-6716-9.

Zdravím, též si dovolím dotaz, nějaká ústupovka v okolí Soběslavi? Popřípadě kterým směrem? Děkuji

Dobrý den,

v okolí Soběslavi jsou zdokumentované střety s ustupujícími jednotkami v okolí Lhoty (Dynín). V obci Dynín byla ubytována jednotka Wafffen-SS, patrně z Písku. Dne 6. května 1945 se jednotka snažila ustoupit směrem k Lomnici nad Lužnicí. Další postup plánovali směrem k rakouské hranici, během ústupu řešili střety s povstalci.

K velkému krveprolití došlo v městečku Bernartice. Dne 7. května 1945 po obsazení Písku americkými jednotkami ustupovaly přes Bernartice, městečko, které bylo situováno na hlavní silnici Tábor – Písek, německé ústupové kolony. 8. května, kdy bylo známo rozhodnutí, že U. S. Army nepřekročí Vltavu, přijeli do Bernartic povstalci z Písku, kteří ještě téhož dne odjeli bojovat do Milevska a Bechyně. Dne 8. května po 18. hodině projížděla obcí ústupová kolona Waffen-SS, která obsadila náměstí a zahájila boj s povstalci. Boj trval až do setmění, zavražděno, anebo v boji padlo 34 osob. Rudá armáda dorazila do Bernartic až 10. května kolem 11. hodiny a její vozidla se mísila s vozidly stále projíždějících ústupových kolon.

Nedaleko Soběslavi v Plané nad Lužnicí byl 10. května 1945 zřízen pracovně výchovný tábor pro muže z Protektorátu Čechy a Morava, kteří porušovali pracovní morálku. Jednalo se celkem o 500 vězňů, kteří opravovali silnice, pracovali v kamenolomech, vápenkách , lesích a továrně v Soběslavi. Táborem prošlo 2000 – 2500 vězňů, zemřelo jich během pobytu 20. Vězně hlídali protektorátní četníci a čeští úředníci. Tento tábor byl zrušen 15. března 1945. V polovině dubna 1945 zde bylo ubytováno asi 300 žen a dětí ze zrušeného tábora ve Svatobořicích. Rudá armáda tábor osvobodila dne 10. května 1945.

Zdroj:
• PADEVĚT, Jiří. Za dráty: tábory v období 1938-1945 na území dnešní České republiky. Vydání první. Praha: Academia, 2018. 470 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2807-5.
• PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

Další informace v badatelně Vojenského historického archivu, viz http://www.vuapraha.cz/archiv-historicky

S pozdravem služba PSK

Dobrý den, také se přidám, konkrétně by mě zajímaly trasy v okolí Přísečnice, Vejprt, Kovářské a Měděnce. Dělo se tam na konci války něco, co by pro mě mohlo být užitečné ? Děkuji

Dobrý den,
Vejprty a okolí leží v Krušných horách, tedy v bývalém území Sudet, blízko při hranicích. Konec války v těchto oblastech je spjat především s akcemi na železnici, která vedla z Vejprt do Německa. Informace, že by se ovšem jednalo o některou z hlavních ústupových tras německých vojáků do Německa, není v nám dostupné literatuře uvedena.
"Ve dnech 8. a 9 . května 1945 osvobozovala Rudá armáda Chomutovsko, Kadaňsko a Vejprtsko. V prvních dnech po osvobození neexistovalo spojení Vejprtska s Chomutovem nebo Kadaní. První kontakt pohraničního území s vnitrozemím zajistili pluk revolučních gard Albatros a obrněný vlak Smíchov praporu Železo.
V prvních měsících po skončení války byla situace v pohraničí značně složitá. Byly tu ještě zbytky nacistické armády, skupiny banderovců a obyvatelstvo ještě pod vlivem nacistické ideologie."
(...)
"Vojenský oddíl Železo, který 13. května přispěl k zajišťování tratí v severních Čechách, byla původně ilegální zpravodajská organizace, složená v červenci 1943 z příslušníků pražské policie. (...) V naší oblasti se zapojili do ochrany tratě Chomutov - Vejprty, obsadili železniční stanici Domina v počtu 13 mužů, Křimov s 12 muži, Měděnec a kovářskou po 13 mužích. Dne 21. května přijel do Vejprt obrněný vlak oddílu Železo, který byl vyslán ČNR na průzkum pohraničí."

"Z června až července 1945 existuje dost zpráv o násilnostech, vraždách a popravách v pohraničních oblastech a o záškodnických akcích, sabotážích, přestřelkách, nálezech zbraní a vojenského materiálu."
Jednalo se tedy bezpochyby o dobu velmi nejistou. Vedle záškodnických akcí je tato doba spojena i s perzekucemi vůči německému obyvatelstvu.
(citace z knihy Historie Vejprt, s. 64 - 67)

Podrobnější informace můžete nalézt v publikacích:
* BINTEROVÁ, Zdeňka. Historie Vejprt. Chomutov: Tiskárna Akord, 2007. 191 s. ISBN 978-80-239-9870-2.
* KADLEC, Josef. Staré Vejprty ve fotografii = Alten Weipert in Fotografie. Chomutov: Tiskárna Akord, 2007. 111 s. ISBN 978-80-239-9871-9.
 * KADLEC, Jan. Krušnohorská železniční trať Chomutov-Vejprty. Vydání první. Chomutov: Tiskárna Akord Chomutov, s.r.o., 2016. 155 stran. ISBN 978-80-88075-06-6.
* STANĚK, Tomáš. Perzekuce 1945: perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu - srpnu 1945. Vyd. 1. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. 231 s. ISBN 80-85241-99-4.

Dobrý den, jsem z Domažlic. Rád chodím ven s detektorem a mám zájem o nálezy z ww2. Chtěl bych se zeptat kde byly v okolí Domažlic ústupovky. A zda existuje něco co by mapovalo celkově postup armád na území ČSR? Zkoušel jsem už vše ale nikde nic. Nejvíce by mě zajímali asi ty ústupovky německé nacistické armády.

Děkuji

Dobrý den,

ucelenou publikaci mapující ústup německé armády jsme zatím neobjevili. Informace často přinášejí různé místní sborníky či publikace vydané k výročí osvobození apod.

Kolegové v rámci pátrání v předchozích dotazech zjistili, že ústupové trasy německé armády počátkem května 1945 vedly přímo skrz Janovice nad Úhlavou a Nýrsko ve směru dále do Bavorska. Německé jednotky, dislokované v okolí Janovic, dokonce vzhledem k jejich poloze za demarkační linií po dohodě bez boje kapitulovaly. Oblast Janovic a další tahy na Bavorsko tak byly jedněmi z hlavních tras, směřujících k americkému zajetí.

Dále z Vaší oblasti můžeme doporučit knihu Domažlice: osvobození 1945, která velmi dopodrobna popisuje pohyb amerických vojsk při osvobození. Kolem Domažlic jsou popsány slabé boje v Horšovském Týnu. Publikace obsahuje "After Action Reports" s přesným postupem amerických vojsk. Podobné informace jsou též obsaženy v publikaci Klatovy a okolí.

Ve článku Vzpomínka na konec války v Domažlicích jsou vyjmenovány vesnice, přes které němečtí vojáci utíkali.
Na webu jsme našli též různé diskuze o válečných artefaktech i ústupových cestách, možná by něco mohlo být přínosné.
Např. zde: https://www.valka.cz/Valky-diskuse-c500002
https://www.valka.cz/Divize[…]cht-v-Ceskoslovensku-t86551

O bojích na Domažlicku též:
https://www.fronta.cz/dotaz/domazlicko-konec-valky-1945

Příspěvek na webu stopyvalky.cz "Po stopách 2. světové války na Domažlicku" obsahuje popis zážitkového výletu po stopách amerických vojáků. Zde: http://www.stopyvalky.cz/file/us_2.pdf


Použité zdroje

BALCAR, Bohuslav. Domažlice: osvobození 1945. 2. vydání. Domažlice: Resonace, 2015. 62 stran. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-906062-4-1.

BALCAR, Bohuslav. Klatovy a okolí: osvobození 1945. Domažlice: Resonace, 2014. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-905193-1-2.

JIRÁK, Jan. Osvobození Klatovska: 1945-1995. Klatovy : Okresní muzeum, 1995. [42] s.

O nálezu protitankové střely poblíž obce Česká Kubice informoval článek: Hledač pokladů našel v lese protitankovou střelu. Aktuálně.cz [online]. 14. 4. 2011 [cit. 2019-07-08]. Dostupný z: https://zpravy.aktualne.cz/[…]/

ŠKARDA, František. Vzpomínky na konec války v Domažlicích. Deník.cz [online]. 10. 5. 2015 [cit. 2019-07-08]. Dostupný z: https://domazlicky.denik.cz[…]v-domazlicich-20150508.html

Dobrý den, měl bych prosbu, jestli by šlo zjistit, kudy vedli ústupové cesty kolem Jindřichova Hradce až k Nové Bystřici. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,

bohužel žádná ucelená publikace věnující se ústupovým cestám německých vojsk není k dispozici. Pokusili jsme se Vám najít různé zdroje, které obsahují informace o tomto tématu. Většinou se jedná o publikace nebo články mapující poslední dny války v jednotlivých městech a vsích v okolí Jindřichova Hradce.

*KOVAŘÍK, David. Vysídlení Němců z okresu Jindřichův Hradec 1945 - 1948: studie David Kovařík. In: Slavonice-Zlabings [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné z: http://www.slavonice-zlabin[…]2fe9db4930a0d8819da02b9.pdf

*PANCÍŘ, Tomáš. Nedestruktivní výzkum vojenských táborů z konce druhé světové války v jižních Čechách východně od demarkační linie. České Budějovice, 2017. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Vedoucí práce Jan John. Dostupné z: https://wstag.jcu.cz/StagPo[…]G224723&soubidno=147291
str. 16 a 17 - poslední válečné dny kolem města Nová Bystřice.

*PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945. České Budějovice: M. Pecha, 2004. ISBN 80-239-3727-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9147dad0-3756-11e7-8881-5ef3fc9ae867
Podle informací v této publikaci (s. 220) měla postupovat po trase Znojmo, Nová Bystřice, Jindřichův Hradec 9. gardová armáda generálplukovníka V. V. Glagoljeva k Týnu nad Vltavou. Což by znemožňovalo tuto ústupovou cestu využít německými vojáky.
Zatímco většina "národních hostů" byla již v prvních dnech po skončení války transportována do Rakouska, pro zajaté německé vojáky byl připraven rozsáhlý zajatecký tábor, ležící nedaleko Nové Bystřice na katastrálním území obcí Albeř, Hůrky a Žišpachy (Staněk 1996, s. 39).

* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209
K pohybu německého obyvatelstva ve zdejším okrese došlo ještě před koncem války a příchodem Rudé armády, kdy z oblasti odešla, společně s ustupující německou armádou, řada aktivních nacistů a říšských úředníků, aby se vyhnuli potrestání. Cesta většiny nacistických prominentů vedla do amerického okupačního pásma, někteří Němci raději volili dobrovolný odchod ze světa.
Podle dobových údajů uteklo před příchodem Rudé armády jenom z Nové Bystřice 400 Němců. Někteří nacističtí prominenti byli na útěku zadrženi a vráceni na československé území. Z místních prominentů to byli bývalí vládní komisaři Jindřichova Hradce Anton Bohm a Johann Grausam, kteří byli později odsouzeni lidovým soudem k trestu smrti.

*STEHLÍK, Michal. Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918-1988. In: Dačice.info [online]. 13. 1. 2004 [cit. 2019-08-08]. Dostupné z: http://www.dacice.info/index.php?page=3p73p0p0p0p0p0p0p0.

*http://recice-obec.wz.cz/KonecValky.html - konec války v Řečici
*https://www.mnich.cz/pamatnik - konec války v obci Mnich

Zdravím Můj dotaz na Trutnovsku byli někde ustupovky?

Dobrý den,

budete se muset obrátit přímo na Vojenský historický archiv. Zdá se, že toto téma není zpracováno. Nahlíželi jsme so fondu, který máme v knihovně k dispozici včetně naší digitální knihovny. Digitální knihovna Vojenského historického ústavu, odkaz: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/, po chvilce prohlížení nahlásila chybu a nebylo možno všechny vyhledané záznamy projít. V databázi Historického ústavu AV ČR jsme nenašli relevantní dokumenty, odkaz: https://biblio.hiu.cas.cz/s[…]rutnov+1945#!?pageNumber=11 .

Nejvíce informací najdete na internetu:
• https://krkonossky.denik.cz[…]storicke-akce-20180507.html
• https://krkonossky.denik.cz[…]9-kvetna-1945-20120508.html
• https://www.valka.cz/Divize[…]cht-v-Ceskoslovensku-t86551 - na tomto diskusním fóru se píše, že informace o ústupu se najdou v tomto časopise: HPM. Historie a plastikové modelářství: měsíčník pro zájemce o letectví, pozemní bojovou techniku a válečné loďstvo. Praha: HaPM, 1990-2009. ISSN 1210-1427.
• https://obalky.kosmas.cz/[…]/Us-mise-velichovky-1945_Ukazka.pdf - dokument PAŘÍZEK, Libor. US Mise Velichovky 1945: američtí vojáci ve Velichovkách 8. května 1945. Vyd. 2. Praha: Centrum české historie, ©2015. 65 s. ISBN 978-80-905923-3-9. – titul bohužel nemáme v našem fondu
• http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=6162.30

Kontaktujte Vojenský historický ústav: http://www.vhu.cz/[…]/

Dobrý den, již pár dní se marně snažím dohledat nějáké údaje o tom zda byli na území čsr nějáké zajatecké tábory pro němce. (Zřizované spojenci). Zatím vím jen o Českém Rudolci ale víc se ke mě nedostalo. Nejradši bych byl kdyby existoval nějáký poblíž Plzně či na Chodsku. Doufám že mi poradíte.

Děkuji Lažanský

Dobrý den,
odpověď jsme Vám zaslali na Vaši e-mailovu adresu.
PSK

Dobrý den

Odpovídám na váš dotaz . O jednom zajateckém táboře mi vyprávěl pradeda . Byl prý u Konstantinových lázní, na konci obce směrem na Planou u marianských lázní. Víc nevím ale za pokus to stojí...

Dobrý den,
zajímalo by mě, podobně jako kolegy přede mnou, jestli jse něco dělo (ústupové trasy a pod.) na konci 2. světové války v okolí Vysokého Mýta nebo Litomyšle?

Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali e-mailem.
PSK

Dobrý den též by mě zajímalo zda se tam něco dělo a popřípadě někde v okolí Olomouce???děkuji mnohokrat

Dobrý den,

jelikož jsou v současné době knihovny uzavřeny, můžeme Vám nabídnout zejména webové stránky, které se zabývají ústupovými cestami a koncem války na Olomoucku:

* https://www.idnes.cz/olomou[…]9_063637_olomouc-zpravy_mip
* http://cisarska-pevnost.cz/olomouc-v-ohni-valky/
* https://olomoucky.denik.cz/[…]ory-pro-nemce-20150507.html
* https://www.geocaching.com/[…]489b-495c-9577-a7fd6811b5cd
* http://www.jankopa.cz/wob/DH_001.html
* http://www.hejcin.cz/brandenburg.html

Z tištěných publikací a článků můžete získat informace v těchto zdrojích:

* PŘÍVAL, V., ed. Kraj, jímž táhla válka: Děje, události a dokumenty z let 1939-1945. III. opravené vydání. V Olomouci: Jiří Vyjídák, 1947. 277-[V] s. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/339604/pdf. Digitalizováno (dostupné pouze z počítačů NK ČR nebo po přihlášení v rámci rozhraní NDK –DNNT): http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:70c72d30-4945-11e4-8113-005056827e52

* Dějiny Olomouce. 1. vyd. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2009. 2 sv. (629, 533 s.). ISBN 978-80-244-2370-8. Digitalizováno (dostupné pouze z počítačů NK ČR): http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:73fc2df0-0ad4-11e6-a8fe-5ef3fc9bb22f

* VÁLKA, Zbyněk. Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. V Olomouci: Votobia, 2001. 155 s., viii s. obr. příl. ISBN 80-7198-517-1.

* FIALA, Jiří et al. Olomouc ve víru válek: (od počátků do zrušení olomoucké pevnosti). [Olomouc: Danal, 2009]. 144 s. ISBN 978-80-85973-83-9.

* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/127549/pdf.

Články:

* Nacisté Olomouc urputně bránili. Mladá fronta Dnes, 2005, 16(107). Střední Morava Dnes, s. C/3. ISSN 1210-1168.

* POLÁČEK, Michal. Němci bránili Olomouc úporně. I proto zde zahynulo hodně civilistů. Mladá fronta Dnes, 20150509-20150510, 26(107). Olomoucký Dnes [příloha], s. B/3. ISSN 1210-1168.

* ŠTĚPÁN, Jan. Německé pancéřové vlaky na počátku května 1945 v širším okolí Olomouce. Olomoucký archivní sborník, 2015, 13, s. 149-166. ISSN 1214-4711. ISBN 978-80-87632-27-7.

* Období války a osvobozovací boje v okolních obcích z kronik. Štěpánov 2015 sborník, 2015, 2015, s. 30-40. ISBN 978-80-87844-01-4.

* KOUDELA, Miroslav. Osvobození Štěpánova ve světle obecních kronik a jiných dobových záznamů. Olomoucký archivní sborník, 2005, 3, s. 114-125. ISSN 1214-4711. ISBN 80-86388-33-6.

* BARTOŠ, Josef. Pevnost Olomouc v roce 1945: poslední dramata války. Právo. Olomoucký kraj, 2005, 15(100), s. 15. ISSN 1211-2119.

* PSOTA, František. Vzpomínka na osvobozovací boje v Olomouci před padesáti lety. Vlastivědný věstník moravský, 1995, 47(2), s. 168-171. ISSN 0323-2581. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovn[…]345-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867.

* BARTOŠ, Josef. Osvobození přicházelo od Brna: poslední dramata války. Právo. Olomoucký kraj. [Praha], 2005, 15(106), 13. ISSN 1211-2119.

* Poslední dny války: region se nadechoval svobody, ustupující nacisté vraždili nevinné obyvatele: 70 let od osvobození. Olomoucký deník, 2015, 106, s. 6-7. ISSN 1801-9781.

Dobrý den. Také by mně to zajímalo. Byl bych rád kdyby jste se taky obrátil na můj e-mail s odpovědí. A kdyby jste mi našel informace co se dělo v Pardubickém kraji na konci války tak bych vám byl vděčný. Díky za případné info

Dobrý den,

co se týče okolností konce vojny v českých zemích obecně, doporučujeme Vám prohlédnout si zejména práce historika Jiřího Padevěta:
PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
Zaměřené na regionální historii tohoto období jsou následující studentské závěrečné práce, dostupné online, zde https://is.muni.cz/th/g0rzd[…]_za_druhe_svetove_valky.pdf a zde https://is.muni.cz/th/kgej0/Bakalarska_prace.pdf, a také vědecká studia zde https://www.vcm.cz/documents/256/nemecek_vcsh-29.pdf. Ty Vám mohou posloužit i jako zdroj dalších publikací a pramenů k danému tématu. Doporučujeme také knížku: https://www.svetmistopisu.c[…]fasisticky-odboj-d2566.htm.
Připojujeme i odkazy na vzpomínky místních pamětníku:
https://www.pametnaroda.cz/[…]zpominala-anna-stichauerova
http://www.kraj.kppardubick[…]ke_vzpominky_na_konec_valky

Dobrý den,
mohl bych poprosit o zaslání odpovědi na otázku tazatele?
Mockrát Vám děkuji.

Dobrý den, zajímalo by mě co konkrétně a kde přibližně se stalo za druhé světové války ve Vyšším Brodě? Chodím tam hledat s detektorem kovu a zajímalo by mě na kterých místech se dělo něco zajímavého. Např. hromadné vyhazování předmětů nebo nějaké menší boje. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

bohužel žádná ucelená publikace věnující se ústupovým cestám německých vojsk není k dispozici. Pokusili jsme se Vám najít různé zdroje, které obsahují informace o tomto tématu v oblasti Vyššího Brodu, ev. jižních Čech. Doporučujeme Vám prostudovat si též informace týkající se legislativních omezení spojených s detektory kovů: Např.: http://pokladypodnami.cz/[…]/
Zdroje k tématu:
* FAZEKAŠ, František. Okénko do historie 07/2017. In: Vyšší Brod [online]. 14. 7. 2017 [cit. 2019-10-8]. Dostupný z: http://www.mestovyssibrod.cz/[…]/okenko-do-historie-07-2017_156.html
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
* PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře: americká armáda v Čechách v roce 1945. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1995. 185 s. ISBN 80-85270-47-1.
* PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945. České Budějovice: M. Pecha, 2004. ISBN 80-239-3727-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9147dad0-3756-11e7-8881-5ef3fc9ae867
* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209
Zdroj zajímavé literatury ke konci 2. sv. války v jižních Čechách:
*ŠTUDLAR, Pavel. Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima pramenů, literatury a pamětníků). České Budějovice, 2009. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Historický ústav FF. Vedoucí diplomové práce Jiří Dvořák. Dostupná také z: https://theses.cz/[…]/downloadPraceContent_adipIdno_10485
Informace o hledání pomocí detektorů kovů:
*VONDROVSKÝ, Václav. Linecká stezka: obchodní stezka mezi jižními Čechami a Podunajím. Lhenice: Občanské sdružení "Rozkvět zahrady jižních Čech, 2014. Dostupné také z: http://www.lineckastezka.cz[…]ekniha_web_spravnaverze.pdf

Dobrý den.Kde se nacházeli ustupové cesty na Vysočině?konkrétně okolí Havlíčkova Brodu.Děkuji moc

Dobrý den,

na téma ústupové cesty na Vysočině Vám doporučujeme si přečíst sborník Přímým pohledem, který citujeme níže. Ústupu německých vojsk se věnuje strana 49 – 54 a o konci Druhé světové války se dočtete i v dalších statích sborníku:

KMONÍČEK, Josef, Miroslav FIALA a Karel HROMÁDKA. Přímým pohledem: Květen 1945 ve východočeských kronikách : [sborník]. Hradec Králové: Kruh, 1985. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a2b37e70-a2a6-11e3-b833-005056827e52

„Přes všechny podobné výzvy hroutil se pod údery Rudé armády odpor fašistů na střední Moravě. Dne 5. května 1945 bylo nuceno fašistické velení přistoupit к provedení tzv. operace „Květina“. Měl to být plánovitý, po etapách prováděný ústup z Moravy do západních Čech a do Bavorska. Ovšem i tento poslední fašistický plán totálně ztroskotal, jelikož mezitím sovětská vojska za- hájila mohutné obchvatné údery od severu a jihu к Praze s cílem obklíčit a zničit poslední nepřátelské uskupení a dokončit tak osvobození národů Československa. Na příkladu osudů tankové divize „Brandenburg“ vidíme, jak zdrcující byla porážka všech fašistických vojsk v Československu v květnu 1945. Útvary této divize se pokoušely ve dnech 8,—10. května 1945 uniknout (proti podmínkám všeobecné a bezpodmínečné kapitulace) od Olomouce přes Havlíčkův Brod a Tábor na Šumavu. Ústup, jemuž předcházelo ničení těžkých zbraní a pálení přebytečného materiálu, změnil se však krátce po zahájení v panický útěk. Jak uvádějí autoři, byl tento útěk znemožňován českými partyzány, kteří zřizovali na cestách zátarasy a v řadě osad se snažili německé jednotky odzbrojit. — Při tom však ani dnes autoři dějin tankového sboru „Grossdeutschland“, kteří v květnových dnech r. 1945 v bezvýchodných situacích bledli ze strachu před českými povstalci, neopomněli zdůraznit ty případy, kdy se jim ještě podařilo převahou svých zbraní znemožnit akce protifašistických bojovníků. Ovšem ani tak se nepodařilo jednotkám divize „Brandenburg“ uniknout z Československa. Její jádro bylo zničeno sovětským letectvem a salvami kaťuší 9. května 1945 u Havlíčkova Brodu, když se „brandenburáci“ marně pokoušeli uniknout mimo toto město, které bylo již osvobozeno sovětskými vojsky. Ani malým skupinám, které měly po katastrofě u Havlíčkova Brodu prchat na vlastní pěst na západ, se nepodařilo probít se přes sovětskou obkličovací frontu a byly pozajímány sovětskými vojsky za široké spolu- práce českého obyvatelstva. Historie jednoho z mnoha svazků hitlerovské armády, tankového sboru „Grossdeutschland“, je poučná především v tom, že nemůže popřít к jak hanebným koncům dospěl zpupný německý militarismus, který měl dobýt pro německé monopoly celý svět. Tato historie je však poučná i z jiných důvodů.“ Zdroj: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1962, 1962(4). s. 581. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:687eddf0-19b4-11e4-90aa-005056825209

Dále existuje dokument: KOUBSKÝ, Miloslav: Osvobození Havlíčkobrodska Sovětskou armádou. Havlíčkův Brod : OV KSČ, ONV, 1967. 133 s., 40 fot. příl., 2 mapy.

Zajímavé odkazy najdete i v Digitální knihovně Vojenského historického ústavu: https://kramerius.army.cz/search/

Dobry den, zajimalo by me, jestli mate informace o ustupovych cestach nemecke armady za druhe svetove valky v Karlovarskem kraji, na Chebsku, nebo Ašsku. Moc by mi to to pomohlo v dohledani pozustatku.

Dekuji

Dobrý den,
velmi podrobně se boji na Chebsku (především ve městě Chebu) zabývá publikace:
MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.
Pojednává dobu od zabrání Sudet v r. 1938, život ve válečných letech v Chebu, nálety z let 1944 a 1945, osvobozování Chebu 97. pěší divizí 3. americké armády i nařízení Konráda Henleina ARLZ z dubna 1945. Obsazování Chebu jako takového je zde popsáno velmi podrobně, stejně jako osudy zajatých německých vojáků v zajateckých táborech. Dále pak pojednává o obnově města, odsunu Němců z Chebu i následném odhalení pomníků americkým vojákům v roce 1946. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií.
Kniha je dostupná v řadě českých knihoven. Namátkou NK ČR, Městská knihovna v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, Městská knihovna Cheb.
Níže Vám přinášíme vybrané publikace k tématu.

Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit též na odborníky ve Vojenském historickém ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/.

Publikace a články k tématu:

Archeologové objevil na Chebsku zbytky po explozi německého vlaku s municí. ČT24 [online]. 8. 10. 2014 [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://ct24.ceskatelevize.[…]zi-nemeckeho-vlaku-s-munici

BARTOŠEK, Karel; PICHLÍK, Karel. Američané v západních Čechách v roce 1945. Svazek 38. Praha: Mladá fronta, 1953. 219 [27] s. obr. příl. s. (Otázky dneška).

BOHÁČ, Jaromír a SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko: zničené obce a osady okresu Cheb po roce 1945 = Das verschwundene Egerland: die nach 1945 zerstörten Ortschaften des Landkreises Eger. 3. vyd. Cheb: Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Cheb, 2009. 203 s. ISBN 978-80-85018-68-4.

HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít; KOKOŠKA, Stanislav; PILÁT, Vladimír; HOFMAN, Petr. Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Praha: Paseka, 2009. 709 s.

ITERSKÁ, Kateřina. Cheb 1322-1972. V Chebu: Městský národní výbor, 1972.

Jak vypadal Cheb v roce 1945? Prohlédněte si dosud nezveřejněné záběry. iDNES [online]. 15. 5. 2011. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/zpravy[…]512_1583686_vary-zpravy_mav

(Film Válečné události Cheb 1945 je dostupný v Chebském infocentru nebo na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=zRa9MWBs8M0)

JAKL, Tomáš, Vojenský historický ústav a Vojenský ústřední archiv. Boj za svobodu 1938-1945: obrazová kronika. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. ISBN 80-7278-309-2. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uu[…]-bc3a-005056827e51&full

MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.

PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995. 185 s.

PRZECZEK, Petr. Cílem útoků byla roku 1945 v Karlovarském kraji železnice. iDNES [online]. 11. 4. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/karlov[…]0407_2153354_vary-zpravy_ba

ROUČKA, Zdeněk. --a přinesli nám svobodu: --and along came freedom. 1. vyd. Plzeň: ZR & T, 2005. [180] s. ISBN 80-239-4702-8.

ROUČKA, Zdeněk. Američané a západní Čechy 1945: unikátní fotografie = Americans in West Bohemia 1945: exclusive pictures. Vyd. 1. Plzeň: ZR&T, 2000. [146] s. ISBN 80-238-5081-4.

ŘEHKA, Josef. Poznámky k osvobození Chebska americkou armádou v roce 1945. Cheb: ČSPB, 1990. 36 s. [kniha je dostupná ve fondu AV ČR - historický ústav a v Městské knihovně Cheb].

ŠAJTAR, Jaroslav. Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa. Reflex [online]. 6. 5. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.reflex.cz/clane[…]ozovani-ceskoslovenska.html


Další odkazy k osvobození 1945 na Chebsku:

https://www.cheb.cz/[…]/d-936356
http://www.klubpratel.estranky.cz/[…]/osvobozeni-1945.html
https://www.valka.cz/1212-Chebsko
https://www.hamelika.cz/?cz[…]a-marianskych-lazni-1945,99
https://www.hamelika.cz/?cz[…]ristroju-po-kvetnu-1945,378
https://www.rozhlas.cz/bitv[…]-zapadnich-cechach--1476633

O Chebském letišti:

MATĚJÍČEK, Luděk. Chebská křídla: příběh historicky prvního letiště v českých zemích a nacistické letecké továrny. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2006. 307 s. ISBN 80-86808-27-0.

Obecně o násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:

PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.

Dobrý den, mohl bych prosím poprosit o informace ohledně ústupových cest německých vojáků v Karlovarském kraji - přesněji okolo Horní Blatné a Potůčků? Velice děkuji za odpověď. S pozdravem Petr

Dobrý den,
Otázku ústupových cest na Karlovarsku a Chebsku jsme před nedávnem zodpovídali. Níže (nebo zde: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty) vám můžeme nabídnout soupis vyhledané literatury pro tuto oblast.

Pro Váš konkrétní dotaz ještě doplňujeme dohledané dokumenty o Horní Blatné a Potůčkách:
*Krušnohorský luft. 2015, roč. 4, č. 5 (květen 2015). Dostupný také z: http://www.krusnohorskyluft.cz/stahnout-vydani?id=42
*http://www.fofifo.wz.cz/nemecka_armada1945.htm
*http://kvmuz.cz/typ/soudobe[…]-iii-dil-konec-války


Velmi podrobně se boji na Chebsku (především ve městě Chebu) zabývá publikace:
MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.
Pojednává dobu od zabrání Sudet v r. 1938, život ve válečných letech v Chebu, nálety z let 1944 a 1945, osvobozování Chebu 97. pěší divizí 3. americké armády i nařízení Konráda Henleina ARLZ z dubna 1945. Obsazování Chebu jako takového je zde popsáno velmi podrobně, stejně jako osudy zajatých německých vojáků v zajateckých táborech. Dále pak pojednává o obnově města, odsunu Němců z Chebu i následném odhalení pomníků americkým vojákům v roce 1946. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií.
Kniha je dostupná v řadě českých knihoven. Namátkou NK ČR, Městská knihovna v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Plzni, Městská knihovna Cheb.
Níže Vám přinášíme vybrané publikace k tématu.

Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit též na odborníky ve Vojenském historickém ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/.

Publikace a články k tématu:

Archeologové objevil na Chebsku zbytky po explozi německého vlaku s municí. ČT24 [online]. 8. 10. 2014 [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://ct24.ceskatelevize.[.]zi-nemeckeho-vlaku-s-munici

BARTOŠEK, Karel; PICHLÍK, Karel. Američané v západních Čechách v roce 1945. Svazek 38. Praha: Mladá fronta, 1953. 219 [27] s. obr. příl. s. (Otázky dneška).

BOHÁČ, Jaromír a SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko: zničené obce a osady okresu Cheb po roce 1945 = Das verschwundene Egerland: die nach 1945 zerstörten Ortschaften des Landkreises Eger. 3. vyd. Cheb: Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Cheb, 2009. 203 s. ISBN 978-80-85018-68-4.

HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít; KOKOŠKA, Stanislav; PILÁT, Vladimír; HOFMAN, Petr. Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Praha: Paseka, 2009. 709 s.

ITERSKÁ, Kateřina. Cheb 1322-1972. V Chebu: Městský národní výbor, 1972.

Jak vypadal Cheb v roce 1945? Prohlédněte si dosud nezveřejněné záběry. iDNES [online]. 15. 5. 2011. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/zpravy[.]512_1583686_vary-zpravy_mav

(Film Válečné události Cheb 1945 je dostupný v Chebském infocentru nebo na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=zRa9MWBs8M0)

JAKL, Tomáš, Vojenský historický ústav a Vojenský ústřední archiv. Boj za svobodu 1938-1945: obrazová kronika. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. ISBN 80-7278-309-2. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uu[.]-bc3a-005056827e51&full

MLSOVÁ CHMELÍKOVÁ, Jitka. Osvobození = Liberation: Cheb 1945. Cheb: Krajské muzeum Cheb ve spolupráci se Spolkem přátel starého Chebu a ČR - SOA v Plzni - Státní okresní archiv Cheb, 2005. 134 s. ISBN 80-85018-52-7.

PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995. 185 s.

PRZECZEK, Petr. Cílem útoků byla roku 1945 v Karlovarském kraji železnice. iDNES [online]. 11. 4. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.idnes.cz/karlov[.]0407_2153354_vary-zpravy_ba

ROUČKA, Zdeněk. --a přinesli nám svobodu: --and along came freedom. 1. vyd. Plzeň: ZR & T, 2005. [180] s. ISBN 80-239-4702-8.

ROUČKA, Zdeněk. Američané a západní Čechy 1945: unikátní fotografie = Americans in West Bohemia 1945: exclusive pictures. Vyd. 1. Plzeň: ZR&T, 2000. [146] s. ISBN 80-238-5081-4.

ŘEHKA, Josef. Poznámky k osvobození Chebska americkou armádou v roce 1945. Cheb: ČSPB, 1990. 36 s. [kniha je dostupná ve fondu AV ČR - historický ústav a v Městské knihovně Cheb].

ŠAJTAR, Jaroslav. Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa. Reflex [online]. 6. 5. 2015. [cit. 22. 3. 2019]. Dostupný z: https://www.reflex.cz/clane[.]ozovani-ceskoslovenska.html


Další odkazy k osvobození 1945 na Chebsku:

https://www.cheb.cz/[.]/d-936356
http://www.klubpratel.estranky.cz/[.]/osvobozeni-1945.html
https://www.valka.cz/1212-Chebsko
https://www.hamelika.cz/?cz[.]a-marianskych-lazni-1945,99
https://www.hamelika.cz/?cz[.]ristroju-po-kvetnu-1945,378
https://www.rozhlas.cz/bitv[.]-zapadnich-cechach--1476633

O Chebském letišti:

MATĚJÍČEK, Luděk. Chebská křídla: příběh historicky prvního letiště v českých zemích a nacistické letecké továrny. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2006. 307 s. ISBN 80-86808-27-0.

Obecně o násilnostech během ústupu německých armád pojednávají např. knihy:

PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.

Dobrý den, chci se zeptat, sice trochu od tématu, ale i tak. Jde zjistit kde v okolí Jihlavy a potažmo na Jihlavsku se nacházeli německé zákopy a pozice za druhé války? A jestli ano tak kde se tyto zákopy a pozice nacházeli. Děkuji za odpovědi.

Dobrý den,

bohužel se nám nepovedlo dohledat žádné záznamy o německých zákopech na Jihlavsku. Je dosti možné, že se tam žádné nenacházely.

Co se týče otázky německých pozic, zde můžeme nabídnout alespoň něco souvisejícího s tématem.

V roce 1940 byl ve Výskytné u Jihlavy otevřen první ženský pracovní tábor RAD v Protektorátu Čech a Moravy.
Existoval tábor Hitlerjugend nacházející se v okolí Vysoké u Jihlavy.
8.5. 1945 došlo ke střetnutí mezi německými a sovětskými tanky. Střetnutí se odehrálo v lokalitě hlavního hřbitova.
V tzv. tajemném Hrádku nacházejícího se dnes v Březinových sadech v roce 1943 vznikla prestižní škola Adolfa Hitlera.

Pokud byste se chtěl zkusit dozvědět více, obraťte se na Vojenský historický ústav http://www.vhu.cz/

Čerpáno z:
VYBÍHAL, Jiří. Jihlava pod hákovým křížem. 3., upr. vyd. Jihlava: Nová tiskárna Pelhřimov, 2009. 343 s. ISBN 978-80-254-7971-1.

Případně můžete nahlédnout do knih Jiřího Vybíhala:
VYBÍHAL, Jiří. Jihlavsko ve stínu říšské orlice. První vydání. Jihlava: Jiří Vybíhal, 2012. 143 stran. ISBN 978-80-260-9917-8.
VYBÍHAL, Jiří. Protektorátní Jihlava. První vydání. Jihlava: Jiří Vybíhal, 2016. 155 stran. ISBN 978-80-270-2315-8.

Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli neustupovala Německa armáda někde v okolí Krnova
Děkuji

Dobrý den,


První zmínka o Krnovu pochází ze 13. století, přesněji z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000.
Ve 30. letech 20. století se německé obyvatelstvo, které zde převažovalo, aktivně přihlásilo k německé třetí říši.
Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 bylo české obyvatelstvo odsunuto a Sudety byly předány Velkoněmecké říši. Krnov ocitl v pásmu, které mělo připadnout k Německu. 6. 10. 1938 tak do Krnova vstoupil wehrmacht. Za druhé sv. války zde byly v provozu tábory pro válečné zajatce (např. Adolfovice, Jeseník, Lipová) a pobočky koncentračních táborů (např. Světlá Hora). Na konci války došlo v Jeseníkách k těžkým bojům mezi ustupujícími německými jednotkami a částí 4. Ukrajinského frontu. Jesenicko bylo 5. a 6. května 1945 osvobozeno.
Před válkou žilo v tehdejším krnovském okrese přes dvaašedesát tisíc Němců a pouze dva a půl tisíce Čechů. Jen ve městě Krnov žilo pětadvacet tisíc Němců a asi patnáct set Čechů.

Hornoslezský Krnov byl považován za jedno z nejvýznamnějších měst Sudet. Za války ze 32 tisíc obyvatel byla tehdy drtivá většina Němců. Město osobně navštívil a přespal v něm Adolf Hitler.
V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou (osvobozeno 6. května 1945) a po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti. Na jejich místo postupně přicházelo české obyvatelstvo, k němuž se časem přimísilo i menší množství Slováků a Řeků,kteří prchali před občanskou válkou (většina z nich však v osmdesátých letech minulého století odešla zpět do své středomořské vlasti).

Podle některých českých historiků 6. května 1945 v Krnově bojovaly sovětské prapory pod velením majorů Štěrbakova, Grigorjeva, Sotnikova, Synikova a Begatireva proti německé obraně tvořené 68. pěší divizí a praporem 17. obrněné divize.
Podle německých historiků je to omyl, protože německé jednotky se stáhly z Krnova bez boje už 5. května 1945.
Skutečná bitva na dohled od Krnova odehrála v noci na 29. března 1945, kdy zbytky německé 18. dobrovolnické divize odrazily sovětský tankový útok na Krnov. Potom celý duben 1945 ležela fronta kilometr od Krnova, ale z těžkých zbraní se nestřílelo a ve městě byl klid.

„Každoročně se připomíná, že Krnov osvobodili Rusové, ale ti v Krnově první nebyli. První jsme tu viděli Angličany a Američany v letadlech, Rusy až mnohem později při pozemních operacích.
Vzhledem k tomu, že Krnov bývalo německé město, je velmi těžké najít pamětníka, jenž může podat osobní svědectví o událostech roku 1945 v češtině".
Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz[…]alky-v-krnove-20190513.html


použité a doporučené zdroje :
https://www.krnov.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krnov
publikace : Krnov -město mezi dvěma řekami (Blucha, V.) a Češi a Němci 1939-1946 (J.Brugel)
https://hlidacipes.org/[…]/
https://cs.wikipedia.org/[…]/%C3%9Astup


  Pro detaily doporučujeme se ještě obrátit na následující instituce :
Knihovna vojenského historického ústavu - http://www.vhu.cz/knihovna/

Vojenský historický archiv (VHA) - specializovaný archiv Ministerstva obrany České republiky,
http://www.vuapraha.cz/archiv-historicky
http://www.badatelna.eu/[…]/Vojensky_historicky_archiv
muzeum Krnov
http://mikskrnov.cz/muzeum/program-muzeum
městský úřad Krnov
https://www.krnov.cz/mestsky-urad-krnov/os-10
Městská knihovna Krnov
https://www.knihkrnov.cz/[…]/

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat kudy vedla ustupovka okolo Znojma? Něco jsem zjistil o zakopane jednotce u Šumné a Olbramkostela ale jen letmo. Předem děkuji za odpověď

Dobrý den,

omlouváme se za opožděnou odpověď. Literatury o konci 2. světové války je mnoho, ale přímo Olbramkostel a Šumnou jsme v literatuře nenalezli. Co se této oblasti týče, nejpřesnější jsou informace z publikace Osvobození jižní Moravy v roce 1945, z níž citujeme: „ 25. gardový střelecký sbor 7. gardové armády, podporovaný tanky 27. tankové brigády, začal se zbytky 2. rumunského královského pluku 7. května útočit přes Hrušovany nad Jevišovkou, Božice, Suchohrdly u Znojma až na Znojmo. Po jižním břehu řeky Dyje začala již 6. května postupovat ve stejném směru 9. gardová armáda, odvolaná z Rakouska na podporu 2. ukrajinského frontu. Postupovala směrem na jih od Znojma, Slavonice, Novou Bystřici, Týn nad Vltavou až Plzeň. Dne 7. května přešla čs. hranici a obsadila Hrádek až Jaroslavice a 8. května pronikla do Vrbovce, kde osvobodila pracovní tábor s Ukrajinci a Poláky. U Chvalkovic přetla silnici na Hatě a začala obkličovat Znojmo od jihu. Před nastupujícím 25. gardovým střeleckým sborem 7. gardové armády se německé jednotky daly na útěk. Velitel sboru generálporučík F. A. Ostašenko proto vytvořil rychlé skupiny s obrněnými vozy a automobily s pěchotou na pronásledování nepřítele, které postupovaly na Znojmo od severu.

Během okupace se Znojmo stalo baštou nacistů na jihozápadní Moravě. Z města bylo vyhnáno na 5000 Čechů, i přes pronásledování jich tam ale ještě mnoho zůstalo. Za velkého nadšení místních Němců navštívil město 26. října 1938 sám vůdce. Veškerý místní průmysl se orientoval na válečnou výrobu, vyráběly se zde např. keramická kormidla do trysek na V-2. První sovětské bombardování postihlo Znojmo 9. dubna 1945 a druhé v noci z 10. na 11. dubna. Jejich cílem bylo znemožnit přísun posil od Vídně, která byla dobyta 13. dubna. S tím souvisela i záměrná činnost partyzánů, kterým se podařilo na trati Jihlava – Znojmo zničit u Malého Branova železniční most s vojenským transportem. Zahynulo na 65 německých vojáků, 125 jich bylo zraněno a doprava na tomto úseku trati byla přerušena na 14 dní. V noci z 19. na 20. dubna postihl město největší nálet s letouny North American B-25 Mitchell z 15. gardové bombardovací divize , která byla od 18. dubna pod vedením 5. letecké armády. Nálet měl zabránit pohybu německých sil tentokrát opačným směrem – jejich postupu z Rakouska na Moravu. Byla bombardována kasárna v bývalém klášteře na Louce a nádraží s přilehlými objekty.. To bylo úplně zničeno, vypáleno, v kolejišti bylo zasaženo mnoho lokomotiva železničních vozů. Před nádražím byly zničeny tanky a samohybná děla maďarské jednotky. Plný zásah zde dostal tzv. Splittergraben, nouzový úkryt před bombardováním, ve kterém zahynulo 17 osob. Továrna Dittmar-Urbach, která prováděla zbrojní výrobu , byla zasažena 30 bombami a koželužna dostala 14 zásahů. Další silný nálet postihl město 26. dubna. Bylo bombardováno návrší s pivovarem a historickou rotundou, na které byla umístěna protiletadlová děla. Také budova muzea dostala 2 zásahy a poničeny byly další budovy. Zranění vojáci a civilisté byli odváženi k ošetření do Moravských Budějovic. Asi 40 mrtvých se nedalo vůbec identifikovat a byli pohřbeni v hromadném hrobě. Dne 7. května po páté hodině odpoledne začali okupanti vyklízet město. Byl ustanoven revoluční výbor a již k večeru se čeští dobrovolníci začali scházet u Žižkovských kasáren, kde byli vyzbrojováni zbraněmi získanými od ustupujících Němců. Vojáci rakouské národnosti, hlavně vídeňští Češi, dodali do kasáren náboje a ruční granáty. Rakouští vojáci rovněž zabránili zničení železničních mostů směrem do Rakouska. Nacistický starosta Dittrich slíbil na výzvu RNV předání města již 7. května, úředně ho ale předal až druhý den ráno. Ve městě se začaly objevovat po 6 let skrývaná čs. prapory a vlajky, Němci začali pro změnu vyvěšovat vlajky bílé. Fanatičtí mladíci z Hitlerjugend je strhávali a přitom docházelo k incidentům. Při jednom z nich byl zavražděn člen RNV pan Pražák. K další surové vraždě došlo v Příměticích ,kde ustupující příslušníci SS zastřelili 3 české dvacetileté mladíky, jejichž těla hodili pod tanky.

7. gardová armáda postupovala na Znojmo od severovýchodu a 9 gardová armáda od jihovýchodu. Dne 8. května se průzkum 105. gardové střelecké divize (9. gardové armády) objevil na Loucké ulici. Ve tři hodiny odpoledne pronikla kolona 7. gardové armády do Přímětic a u osady Kasárna přetla státní silnici Znojmo – Jihlava. Před čtvrtou hodinou odpoledne pronikl čelný průzkum 27. gardové tankové brigády s 2. tankovým plukem rumunské královské armády do města. Při osvobozování Znojma zahynulo 31 sovětských vojáků. Během bojů v Rakousku , u Mušova a Pasohlávek bylo ve Znojmě pohřbeno 97 německých vojáků a v Dobšicích dalších 276.

V útěku německých jednotek na západ bránila Vranovská přehrada, kde bylo málo cest, a tak zde došlo k nahromadění vojska. U obce Lesná dokonce Němci přešli do protiútoku s podporou tanků a zahynulo při tom 5 sovětských vojáků.“
Citovaný zdroj: SCHILDBERGER, Vlastimil. Osvobození jižní Moravy v roce 1945. Vydání 1. [Vyškov]: Ruské kulturně-osvětové sdružení na Moravě, 2016. 232 stran. ISBN 978-80-87859-02-5.

Další dokumenty, v nichž najdete informace o postupu vojsk přes jižní Moravu, byť méně podrobně:
• HRDLIČKA, Rudolf. Rudá armáda osvobozuje Moravu: kronika posledního válečného jara. Vydání I. Brno: Mír, 1948. 217 s., [32] s. obr. příl.
• ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. 1. vydání. Brno: Blok, 1975. 335 stran, 116 nečíslovaných stran obrazových příloh.

Články z Biografie českých zemí a z databáze Ústavu pro soudobé dějiny:
• NEHYBA, David. [Soužití Čechů a Němců na Znojemsku 1938-1945]. Jižní Morava. 2007, 43(46), 289-290.
• ZELENÝ, Karel. Vyhnání z Moravy a Slezska. In: Vyhnání a život Čechů v pohraničí 1938-1945: Vzpomínky 2. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, s. 123-161.
• Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Soužití Čechů a Němců na Znojemsku. 1938-1945. [Uspoř.]: Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Znojmo : Klub občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, 2006. 143 s.

Digitální knihovna Ministerstva obrany:
• https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:ae0250a6-571b-11e7-9383-005056b73ae5 – hledejte na stránce olbramkostel – našli jsme tento relevantní výsledek. V digitální knihovně jsou dostupná vojenská periodika, pokud budete mít zájem můžete si je projít. Snažili jsme se hledat pod hesly Olbramkostel a Šumná, ale vyhledávání má své mouchy, a některé záznamy nejsou relevantní
• https://kramerius.army.cz/s[…]ator=&physicalLocation=

Digitální knihovna Vojenského historického ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/

S Vaším dotazem se obraťte na odborníky z Vojenského historického ústavu.

Děkuji mnohokrát za váš čas

Zdravím, chtěl bych se zeptat zda v Jeseníku nebo okolí Jeseníku zde došlo k nějakým bojům mezi Němci a sověty. Díky

Dobrý den,

hledáním v různých zdrojích (katalozích knihoven, článkových databázích, digitálních knihovnách atd.) jsme nalezli několik publikací, článků a příspěvků ve sbornících, které by Vám k tomuto tématu mohly poskytnout podrobnější informace.

Z elektronického katalogu Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc) pocházejí záznamy následujících dokumentů:

* PROCHÁZKA, Petr. Příběhy z pohraničí. 1. vyd. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. 151 s. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-254-0531-4.
* KNOPP, Tomáš. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945-1948. 1. vyd. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. 342 s., [16] s. barev. obr. příl. Cesta ke kořenům. ISBN 80-239-3590-9.
* BRADA, Konstantin. Jak osvobozovala Rudá armáda Jesenicko. In: Jesenicko: Z kraje pod Pradědem: Vlastivědný sborník. 1. vyd. Jeseník: Osv. dům, 1961. S. 116-121.
* RYCHLÝ, Milan. Letecké boje nad Javornickem. In: Jesenicko : vlastivědný sborník / Jeseník : Vlastivědné muzeum Jesenicka Sv. 16, (2015), s. 40-42.
* BARTOŠ, Josef. Jesenicko v rámci tzv. východních Sudet v letech 1938-1945. In: Severní Morava: vlastivědný sborník. Šumperk: Vlastivědný ústav, 1999(77). s. 15-24. ISSN 0488-5090. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:620a3d60-8c87-11e5-b433-5ef3fc9bb22f (v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR)

V článkové databázi ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (https://aleph.nkp.cz/cze/anl) a v regionální článkové databázi Vědecké knihovny v Olomouci (https://aleph.vkol.cz/[…]/?func=find-b-0&local_base=svk01_clan) jsou k dispozici tyto články:

* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200512), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200511), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200510), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200508), s. [7].
* HÁNYŠ, Rostislav. Nadšení obyvatel Jeseníku z Hitlera střídal děs ke konci války: 70 let od konce nejhorší války v dějinách. Mladá fronta Dnes, 20150509-20150510, 26(107). Olomoucký Dnes [příloha], s. B/2. ISSN 1210-1168.

V tištěné Bibliografii okresu Jeseník (DOHNALOVÁ, Emilie a MUSILOVÁ, Eva. Bibliografie okresu Jeseník. Vyd 1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. 282 s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; 41. ISBN 80-7053-230-0) jsme nalezli následující články:

* BRADA, K.: Jak to bylo v pětačtyřicátém. (K výročí osvobození Jeseníku.) Jesenický rozhled, 30.5.1963, s. 2, 4.
* KAĎOURKOVÁ, J.: O osvobození Jeseníku [R. 1945.] Jesenický kulturní zpravodaj, 1960, květen, s. 7-8; 1972, květen, s. 2-3.
* VAĎURA, F.: Jeseník ve dnech osvobození. [R. 1945.] Jesenický rozhled, 28.5.1965, s. 4.
* ZUBER, R.: Osvobození Jeseníku Sovětskou armádou, Vlastivědné zajímavosti, 1980 (172) 4 s.
* ZORN, E.: Vzpomínky na květen 1945 v Jeseníku. Kulturní zpravodaj Jeseník, 1980, květen, s. 12-14.
* ZUBER, R.: Rok 1945 na Jesenicku. Severní Morava, sv. 12, 1965, s. 14 - 20.
* ZEMAN, V.: К osvobození Jeseníku. Severní Morava, sv. 29, 1975, s. 47 - 49.

Určité informace je možné získat také z internetu, např.:

* https://www.idnes.cz/olomou[…]_2161267_olomouc-zpravy_stk
* http://www.jeseniky.net/ind[…]11&sluz=92&pol=2766
* https://www.navstivtejeseniky.cz/[…]/stoleti-svetovych-valek
* https://olomouc.rozhlas.cz/[…]o-jesenickymi-lagry-6380691

Existuje také archivní fond Archiv města Jeseník (1568-1945), který mj. obsahuje i kroniku města - městská kronika se zápisy z let 1932 - 1942 s retrospektivními souvislými údaji od r. 1914 (inv. č. 612, kniha č. 688) a strojopis kroniky města Jeseníku 1943 - 1944, autor Josef Dvořák (viz balík č. 3 u kronik). Pokud Vás tato tematika vážněji zajímá, pak by kroniky města mohly být užitečným zdrojem informací. Archivní fond je částečně přístupný k prohlížení, je uložený ve Státním okresním archivu Jeseník (http://www.archives.cz/web/soka/jesenik/o_archivu/). Podrobnější informace k fondu je možné nalézt v aplikaci Archivní fondy a sbírky v České republice - https://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/Default.aspx.

Dobrý den,

zajímalo by mě, zda-li a kudy vedly ústupové cesty na jižní Moravě. Konkrétně od Lanžhota/Břeclavi po Brno. Děkuji mnohokrát.

Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli je zdokumentované poprípade zmapovana bitva během 2 svetove valky na brandysku na rovinach okr. Kladno

Dobrý den,
válečné události v oblasti obce Brandýsek můžete nalézt popsané v knize "Brandýsek 1938 - 1945"
* BLAHNÍK, František. Brandýsek: 1938-1945. V Brandýsku: Místní národní výbor, [1946]. 47 s. https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00500520&local_base=NKC

Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli byla nějaká větší ustupova cesta nemecke armády během 2 svetove valky v Ústí nad Labem. Dekuji

Dobrý den,
Ústí nad Labem bylo městem, v němž květen 1945 probíhal poměrně dramaticky. Německá armáda přes Ústí nad Labem ustupovala, jak se zdá, všemi možnými komunikacemi, které nebyly zataraseny již nefunkčními vozy:
"V panice z Rusů jednotky německé armády a SS prchaly přes město, na vozech, na autech i třeba na bicyklech. Docházelo k dopravním nehodám, poškozená a na místě zanechaná a opuštěná vozidla německé armády ucpala cesty. nad nimi vlály v oknech německých bytů bílé prapory. Část německých vojáků odhodila zbraně. Také výjezdové cesty z města byly ucpány opuštěnými vozidly. Němci, armáda ani civilisté už neměli benzin. (...) Dne 8. 5. 1945 se k Ústí přiblížila kolona jednotek SS a wehrmachtu, která začala střílet po domech s bílými vlajkami a po osvobozených vězních."
zdroj: ( VLK, Václav, 2015, s. 115, 118)

Pro více informací o událostech ke konci 2. světové války Vám doporučujeme prostudovat následující publikace:
* HAVEL, Jan. Kronika tří dnů a dvou nocí: poslední události druhé světové války na Ústecku. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, 2015. 28 stran. ISBN 978-80-7055-208-7.
* VLK, Václav. Krvavé dozvuky války: konec druhé světové války na českém území. V Praze: Cosmopolis, 2015. 249 stran, 20 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-247-5593-9.
* ROČEK, František. Bombardéry a extrémisté: krutá a absurdní historie náletů na Ústí nad Labem v dubnu 1945. V Ústí nad Labem: AOS, 2009. s. [5]. ISBN 978-80-86063-69-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:cc6317e0-6005-11e9-a9b4-5ef3fc9bb22f (z počítačů Národní knihovny ČR)

Dobrý den,
zajímalo by mě jestli lze někde dohledat nějaký výčet, nebo seznam německých lágrů a táborů na našem uzemí . Případně míst kde došlo k větším bojům, nebo odzbrojení a zatýkání ustupujících německých jednotek ve větším měřítku . Předem díky za odpověď klidně na mail.

Dobrý den, odpověď jsme Vám zaslali e-mailem. S pozdravem PSK

Zdravím byl bych moc rad také za odpověď na e-mail. A ještě popřípadě zda by nebyly nějaké zdroje v okolí Zlínska detailněji okolí Luhacovic a blízkých obcí(Kaňovice,Biskupice,Doubravy) byl bych moc rad za odpověď. Díky

Dobrý den, zajímala by mě stejná věc, můžete prosím přeposlat na email i mě.
Děkuji.

Dobrý den, byla by možnost poslat odpověď na e-mail i mně prosím ? Hodily by se mi navíc nějaké informace týkající se jižních Čech pro bakalářskou práci. Předem děkuji za odpověď.

K otázce konce války a zajateckých nebo koncentračních táborů v Jižních Čechách jsme Vám vybrali následující zdroje:

*BALCAR, Bohuslav. Domažlice: osvobození 1945. 2. vydání. Domažlice: Resonace, 2015. 62 stran. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-906062-4-1.

*BALCAR, Bohuslav. Klatovy a okolí: osvobození 1945. Domažlice: Resonace, 2014. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-905193-1-2.

*JIRÁK, Jan. Osvobození Klatovska: 1945-1995. Klatovy : Okresní muzeum, 1995. [42] s.

*O nálezu protitankové střely poblíž obce Česká Kubice informoval článek: Hledač pokladů našel v lese protitankovou střelu. Aktuálně.cz [online]. 14. 4. 2011 [cit. 2019-07-08]. Dostupný z: https://zpravy.aktualne.cz/[…]/

*ŠKARDA, František. Vzpomínky na konec války v Domažlicích. Deník.cz [online]. 10. 5. 2015 [cit. 2019-07-08]. Dostupný z: https://domazlicky.denik.cz[…]v-domazlicich-20150508.html

*KOVAŘÍK, David. Vysídlení Němců z okresu Jindřichův Hradec 1945 - 1948: studie David Kovařík. In: Slavonice-Zlabings [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné z: http://www.slavonice-zlabin[…]2fe9db4930a0d8819da02b9.pdf

*PANCÍŘ, Tomáš. Nedestruktivní výzkum vojenských táborů z konce druhé světové války v jižních Čechách východně od demarkační linie. České Budějovice, 2017. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Archeologický ústav, Vedoucí práce Jan John. Dostupné z: https://wstag.jcu.cz/StagPo[…]G224723&soubidno=147291
str. 16 a 17 - poslední válečné dny kolem města Nová Bystřice.

*PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945. České Budějovice: M. Pecha, 2004. ISBN 80-239-3727-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9147dad0-3756-11e7-8881-5ef3fc9ae867

*STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209

*STANĚK, Tomáš. Retribuční vězni v českých zemích: 1945-1955. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 2002. ISBN 80-86224-33-3.

*PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/127549/pdf.

Články:
*https://www.blesk.cz/clanek[…]i-umirali-v-52-lagrech.html
*https://www.idnes.cz/pardub[…]222231_pardubice-zpravy_jah
*https://www.rexter.cz/rubri[…]-z-dob-holocaustu_1090.html
*https://www.irozhlas.cz/zpr[…]ka-republika_1705081438_jaj
*O táboře RAD na Dobré Vodě na Českobudějovicku pojednává internetový článek pana Jana Ciglbauera http://severniceskobudejovicko.cz/[…]/.
*Poměrně obsáhlý článek, ale bez uvedených zdrojů: https://marfy72detektor.webnode.cz/[…]/.
*O bojích na Domažlicku též: https://www.fronta.cz/dotaz/domazlicko-konec-valky-1945
*Příspěvek na webu stopyvalky.cz "Po stopách 2. světové války na Domažlicku" obsahuje popis zážitkového výletu po stopách amerických vojáků. Zde: http://www.stopyvalky.cz/file/us_2.pdf

Možná byste další informace mohl nalézt v knihovně Vojenského historického ústavu Praha.

Dobrý den,
zajímalo by mě jestli lze někde dohledat nějaký výčet, nebo seznam německých lágrů a táborů na našem uzemí . Případně míst kde došlo k větším bojům, nebo odzbrojení a zatýkání ustupujících německých jednotek ve větším měřítku . Předem díky za odpověď klidně na mail.

Dobrý den,

odpověď jsme Vám zaslali na e-mailovou adresu.
Služba PSK

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,které jednotky německé armády,ustupovaly ve směru,Svitavy,Polička,Hlinsko,Zdírec nad Doubravou.Děkuji za případnou odpověd,do emailu.

Dobrý den chtěl bych se zeptat kudy ustupovala Německa armáda směrem ze Znojma Citonice Vranov nad Dyjí a Stálky a ještě bych měl otázku zda okolí Znojma se nenacházeli lágry pro spojenecký či německý vojáky děkuji za odpověď klidně do emailu

Dobrý den,

odpověď jsme Vám zaslali na e-mailovou adresu.
Služba PSK

Dobrý den, mohu poprosit o zaslání odpovědi na stejnou otázku? Děkuji

Dobrý den,

Bohužel se nám nepodařilo dohledat přesné informace o pohybu německých vojsk v oblasti, na kterou se ptáte. Z informací o blízkém okolí pro Vás vybíráme:

„7. gardová armáda postupovala na Znojmo od severovýchodu a 9 gardová armáda od jihovýchodu. Dne 8. května se průzkum 105. gardové střelecké divize (9. gardové armády) objevil na Loucké ulici. Ve tři hodiny odpoledne pronikla kolona 7. gardové armády do Přímětic a u osady Kasárna přetla státní silnici Znojmo – Jihlava. Před čtvrtou hodinou odpoledne pronikl čelný průzkum 27. gardové tankové brigády s 2. tankovým plukem rumunské královské armády do města. Při osvobozování Znojma zahynulo 31 sovětských vojáků. Během bojů v Rakousku, u Mušova a Pasohlávek bylo ve Znojmě pohřbeno 97 německých vojáků a v Dobšicích dalších 276.

V útěku německých jednotek na západ bránila Vranovská přehrada, kde bylo málo cest, a tak zde došlo k nahromadění vojska. U obce Lesná dokonce Němci přešli do protiútoku s podporou tanků a zahynulo při tom 5 sovětských vojáků.“
Zdroj: SCHILDBERGER, Vlastimil. Osvobození jižní Moravy v roce 1945. Vydání 1. [Vyškov]: Ruské kulturně-osvětové sdružení na Moravě, 2016. 232 stran. ISBN 978-80-87859-02-5.
 


„Přes všechny podobné výzvy hroutil se pod údery Rudé armády odpor fašistů na střední Moravě. Dne 5. května 1945 bylo nuceno fašistické velení přistoupit к provedení tzv. operace „Květina“. Měl to být plánovitý, po etapách prováděný ústup z Moravy do západních Čech a do Bavorska. Ovšem i tento poslední fašistický plán totálně ztroskotal, jelikož mezitím sovětská vojska za- hájila mohutné obchvatné údery od severu a jihu к Praze s cílem obklíčit a zničit poslední nepřátelské uskupení a dokončit tak osvobození národů Československa. Na příkladu osudů tankové divize „Brandenburg“ vidíme, jak zdrcující byla porážka všech fašistických vojsk v Československu v květnu 1945. Útvary této divize se pokoušely ve dnech 8,—10. května 1945 uniknout (proti podmínkám všeobecné a bezpodmínečné kapitulace) od Olomouce přes Havlíčkův Brod a Tábor na Šumavu. Ústup, jemuž předcházelo ničení těžkých zbraní a pálení přebytečného materiálu, změnil se však krátce po zahájení v panický útěk. Jak uvádějí autoři, byl tento útěk znemožňován českými partyzány, kteří zřizovali na cestách zátarasy a v řadě osad se snažili německé jednotky odzbrojit. — Při tom však ani dnes autoři dějin tankového sboru „Grossdeutschland“, kteří v květnových dnech r. 1945 v bezvýchodných situacích bledli ze strachu před českými povstalci, neopomněli zdůraznit ty případy, kdy se jim ještě podařilo převahou svých zbraní znemožnit akce protifašistických bojovníků. Ovšem ani tak se nepodařilo jednotkám divize „Brandenburg“ uniknout z Československa. Její jádro bylo zničeno sovětským letectvem a salvami kaťuší 9. května 1945 u Havlíčkova Brodu, když se „brandenburáci“ marně pokoušeli uniknout mimo toto město, které bylo již osvobozeno sovětskými vojsky. Ani malým skupinám, které měly po katastrofě u Havlíčkova Brodu prchat na vlastní pěst na západ, se nepodařilo probít se přes sovětskou obkličovací frontu a byly pozajímány sovětskými vojsky za široké spolu- práce českého obyvatelstva. Historie jednoho z mnoha svazků hitlerovské armády, tankového sboru „Grossdeutschland“, je poučná především v tom, že nemůže popřít к jak hanebným koncům dospěl zpupný německý militarismus, který měl dobýt pro německé monopoly celý svět. Tato historie je však poučná i z jiných důvodů.“
Zdroj: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1962, 1962(4). s. 581. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:687eddf0-19b4-11e4-90aa-005056825209


„Vojska 2. ukrajinského frontu přešla dne 7. května 1945 do všeobecného útoku na frontě od Brna. Podařilo se jim rozdrtit první pásmo nepřátelské obrany a přešli k pronásledování fašistických vojsk ve směru na Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlavu, Znojmo a Dačice.
Přímo přes nedaleké Velké Meziříčí vedla ústupová cesta německých vojsk. Němci 6. května 1945 obsadili radnici, uvěznili a vyšetřovali členy nově vznikajícího národního výboru. Následujícího dne Němci popravili ve Velkém Meziříčí na 60 lidí a dalších 40 jich zemřelo při náletu. Vysočinu v těchto dnech bombardovala sovětská letadla.“
Zdroje:
Vlach, Jiří. 65 let od ukončení II. světové války. Dobronínský zpravodaj. Dvouměsíčník obecního úřadu Dobronín, č. 2, 2010, s. 3-7.
Více zde: http://www.rudikov.cz/historie-obce/
70 let od konce války v rámci vysílání ČT Události v regionech - Brno, 07. 5. 2015 Naším krajem: vlastivědné čtení o jihozápadní Moravě. V Třebíči: Muzeum Vysočiny, 14/2015. ISSN 978-80-86894-35-5


„Citonice za 2. světové války:
Velice pohnutý osud měly Citonice za druhé světové války. V říjnu roku 1938 začali Němci zabírat naše pohraniční oblasti, dne 13. října přijeli i do Citonic, aby tehdejšímu starostovi Josefu Trimmelovi a posléze i všem občanům oznámili, že se Citonice stávají součástí Třetí říše. Přitom Citonice byly obcí ryze českou s českým obyvatelstvem, Němci zde v té době žili pouze dva. Příchodem Němců nastaly pro Citonice zcela jiné poměry. Musely být odstraněny české nápisy, do školy přišel německý učitel, starosta byl sesazen a úřadovalo se pouze německy. Nicméně obyvatelé Citonic se nevzdávali a v čele s citonickým rodákem, poslancem za agrární stranu, Františkem Molíkem, usilovali o propuštění Citonic ze záboru. To se jim skutečně podařilo a ve čtvrtek 24. listopadu roku 1938 se Citonice opět staly součástí tehdejšího Československa. Ke konci války sídlil ve škole německý lazaret. Citonice neušly ani bombardování, stalo se tak k samému závěru války sovětskými bombardéry. Při tomto náletu zahynul malý chlapec.
Autorka Hana Molíková, březen 2007“
Zdroj: https://www.obeccitonice.cz/obec-7/

O sovětských náletech i ústupu z jižní Moravy hovoří článek na webu payne.cz, ale neobsahuje zdroje, ze kterých čerpal.

„Velitel německého 503. tankového oddílu kapitán Ernst-Nordewin von Körber zapsal do vojenského deníku: „...Dne 30. dubna jsme v prostoru Nová Ves až Vlasatice odrazili několik ruských útoků a zničili deset sovětských tanků. Sami jsme však ztratili dva Královské tygry i s jejich veliteli – seržantem Knispelem a seržantem Skodou. Oba padli. Večer jsem byl pozván na velitelství sboru do Suchohrdel, kde jsem byl vyznamenán Rytířským křížem. Dílny opravily poškozenou techniku, takže oddíl měl dvanáct bojeschopných tanků. Ráno 7. května začal nevídaný útok. Královští tygři odstřelily ještě šestnáct tanků a dvanáct samohybných děl a pak se daly na ústup směrem na Moravské Budějovice. Během ústupu přes Miroslav naše samohybná protiletadlová děla sestřelila jeden ruský letoun. V ústupu jsme pokračovali na České Budějovice... Demarkační linii jsme dosáhli s posledními dvěma Královskými tygry. Američané nás ale odmítli přijmout a předali nás Rusům...“
Zdroj: https://www.payne.cz/3xS43787/naletrudy.htm



Další dokumenty, v nichž najdete informace o postupu vojsk přes jižní Moravu, byť méně podrobně:
• HRDLIČKA, Rudolf. Rudá armáda osvobozuje Moravu: kronika posledního válečného jara. Vydání I. Brno: Mír, 1948. 217 s., [32] s. obr. příl.
• ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. 1. vydání. Brno: Blok, 1975. 335 stran, 116 nečíslovaných stran obrazových příloh.
PLUHAŘ, Josef a BRŮŽA, Oskar. Abychom mohli žít v míru: sovětská armáda v bojích na jižní Moravě roku 1945. Brno: Blok, 1980.
FILIP, Vladimír. Schildberger, Vlastimil. Brno 1939 – 1945. Josef Filip. Brno. 2013. Svazek třetí.

Články z Biografie českých zemí a z databáze Ústavu pro soudobé dějiny:
• NEHYBA, David. [Soužití Čechů a Němců na Znojemsku 1938-1945]. Jižní Morava. 2007, 43(46), 289-290.
• ZELENÝ, Karel. Vyhnání z Moravy a Slezska. In: Vyhnání a život Čechů v pohraničí 1938-1945: Vzpomínky 2. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, s. 123-161.
• Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Soužití Čechů a Němců na Znojemsku. 1938-1945. [Uspoř.]: Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Znojmo : Klub občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, 2006. 143 s.

Digitální knihovna Ministerstva obrany:
• https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:ae0250a6-571b-11e7-9383-005056b73ae5 – hledejte na stránce olbramkostel – našli jsme tento relevantní výsledek. V digitální knihovně jsou dostupná vojenská periodika, pokud budete mít zájem můžete si je projít. Snažili jsme se hledat pod hesly Olbramkostel a Šumná, ale vyhledávání má své mouchy, a některé záznamy nejsou relevantní
• https://kramerius.army.cz/s[…]ator=&physicalLocation=

Digitální knihovna Vojenského historického ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/

Dobrý den, oblasti jižní Moravy jsme se již poměrně podrobně věnovali v odpovědi na jeden z komentářů v tomto dotazu PSK výše. Odpověď Vám přeposíláme i na Váš email. Služba PSK

Dobry den , bydlim v sudetech a hrozne me zajima historie okolo Vrbna pod Pradedem , Karlovic , Hermanovic apod...ustupovky , obchodni cesty....dekuji moc

Dobrý den,

hledáním v různých zdrojích (katalozích knihoven, článkových databázích, digitálních knihovnách atd.) jsme nalezli řadu publikací, článků a příspěvků ve sbornících, které by Vám k tématu historie (ústupových cest) v oblasti kolem Vrbna pod Praděde a Jesenicka mohly poskytnout podrobnější informace. Níže Vám přinášíme výběr:

Z elektronického katalogu Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc) pocházejí záznamy následujících dokumentů:

* PROCHÁZKA, Petr. Příběhy z pohraničí. 1. vyd. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. 151 s. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-254-0531-4.
* KNOPP, Tomáš. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945-1948. 1. vyd. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. 342 s., [16] s. barev. obr. příl. Cesta ke kořenům. ISBN 80-239-3590-9.
* BRADA, Konstantin. Jak osvobozovala Rudá armáda Jesenicko. In: Jesenicko: Z kraje pod Pradědem: Vlastivědný sborník. 1. vyd. Jeseník: Osv. dům, 1961. S. 116-121.
* RYCHLÝ, Milan. Letecké boje nad Javornickem. In: Jesenicko : vlastivědný sborník / Jeseník : Vlastivědné muzeum Jesenicka Sv. 16, (2015), s. 40-42.
* BARTOŠ, Josef. Jesenicko v rámci tzv. východních Sudet v letech 1938-1945. In: Severní Morava: vlastivědný sborník. Šumperk: Vlastivědný ústav, 1999(77). s. 15-24. ISSN 0488-5090. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:620a3d60-8c87-11e5-b433-5ef3fc9bb22f (v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR)
* HNUTÍ BRONTOSAURUS JESENÍKY. Zaniklé osady Jesenicka. [Jeseník]: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2011. 126 s. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-254-9905-4.
* VOJKOVSKÝ, Rostislav. Kvinburk: zbytky hradu severně od Vrbna pod Pradědem. 1. vyd. Hukvaldy-Dobrá: Putujme, 2013. 15 s. Putujme po hradech a zámcích; sv. 50. ISBN 978-80-87712-69-6.
* VOJKOVSKÝ, Rostislav. Vajsenštejn, Rabenštejn: zbytky dvou hrádků severozápadně od Vrbna pod Pradědem. 1. vyd. Hukvaldy-Dobrá: Putujme, 2013. 15 s. Putujme po hradech a zámcích; sv. 74. ISBN 978-80-87712-98-6.
* Mikroregion Vrbensko: Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Široká Niva. Vrbno pod Pradědem: Město Vrbno pod Pradědem ve spolupráci s Informačním centrem Vrbna pod Pradědem, 2006. 14 s. ISBN 80-254-6140-8.
* MICHALUS, Karel et al. Vrbno pod Pradědem: ohlédnutí za minulostí dávnou i zcela nedávnou. [Vrbno pod Pradědem]: Spolek Přátelé Vrbenska, 2011. 163 s. ISBN 978-80-260-6491-6.
* Historie okupovaného pohraničí 1938-1945. Radvanovský, Zdeněk, ed. a Kural, Václav, ed. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Albis international, 1998-2006. ISSN 1212-3439.
* VEČEŘOVÁ, Viera a VEČEŘA, Josef. Jesenické zlaté stezky. 2., dopl. vyd. Jeseník: Pinka, 2002. 125 s. ISBN 80-903141-0-4.

V článkové databázi ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (https://aleph.nkp.cz/cze/anl) a v regionální článkové databázi Vědecké knihovny v Olomouci (https://aleph.vkol.cz/[…]/?func=find-b-0&local_base=svk01_clan) jsou k dispozici tyto články:

* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200512), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200511), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200510), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200508), s. [7].
* HÁNYŠ, Rostislav. Nadšení obyvatel Jeseníku z Hitlera střídal děs ke konci války: 70 let od konce nejhorší války v dějinách. Mladá fronta Dnes, 20150509-20150510, 26(107). Olomoucký Dnes [příloha], s. B/2. ISSN 1210-1168.

V tištěné Bibliografii okresu Jeseník (DOHNALOVÁ, Emilie a MUSILOVÁ, Eva. Bibliografie okresu Jeseník. Vyd 1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. 282 s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; 41. ISBN 80-7053-230-0) jsme nalezli následující články:

* BRADA, K.: Jak to bylo v pětačtyřicátém. (K výročí osvobození Jeseníku.) Jesenický rozhled, 30.5.1963, s. 2, 4.
* KAĎOURKOVÁ, J.: O osvobození Jeseníku [R. 1945.] Jesenický kulturní zpravodaj, 1960, květen, s. 7-8; 1972, květen, s. 2-3.
* VAĎURA, F.: Jeseník ve dnech osvobození. [R. 1945.] Jesenický rozhled, 28.5.1965, s. 4.
* ZUBER, R.: Osvobození Jeseníku Sovětskou armádou, Vlastivědné zajímavosti, 1980 (172) 4 s.
* ZORN, E.: Vzpomínky na květen 1945 v Jeseníku. Kulturní zpravodaj Jeseník, 1980, květen, s. 12-14.
* ZUBER, R.: Rok 1945 na Jesenicku. Severní Morava, sv. 12, 1965, s. 14 - 20.
* ZEMAN, V.: К osvobození Jeseníku. Severní Morava, sv. 29, 1975, s. 47 - 49.

Určité informace je možné získat také z internetu, např.:

* https://www.idnes.cz/olomou[…]_2161267_olomouc-zpravy_stk
* http://www.jeseniky.net/ind[…]11&sluz=92&pol=2766
* https://www.navstivtejeseniky.cz/[…]/stoleti-svetovych-valek
* https://olomouc.rozhlas.cz/[…]o-jesenickymi-lagry-6380691
* https://www.vrbnopp.cz/[…]/historie.html
* https://www.jesenikyinfo.eu/[…]/
* https://jesenicko-1938.estr[…]o-povstani-v-roce-1938.html
* https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140075031


Existuje také archivní fond Archiv města Jeseník (1568-1945), který mj. obsahuje i kroniku města - městská kronika se zápisy z let 1932 - 1942 s retrospektivními souvislými údaji od r. 1914 (inv. č. 612, kniha č. 688) a strojopis kroniky města Jeseníku 1943 - 1944, autor Josef Dvořák (viz balík č. 3 u kronik). Pokud Vás tato tematika vážněji zajímá, pak by kroniky města mohly být užitečným zdrojem informací. Archivní fond je částečně přístupný k prohlížení, je uložený ve Státním okresním archivu Jeseník (http://www.archives.cz/web/soka/jesenik/o_archivu/). Podrobnější informace k fondu je možné nalézt v aplikaci Archivní fondy a sbírky v České republice - https://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/Default.aspx.

Dobrý den,
chtěl bych se dozvědet neco o pohybu německý a ruských vojsk na uzemí Kladna nebo Kamenných Žehrovic,či dokonce Doksech (okres. Kladno)
,zdali zde byly nejaké ústupovky,tábory nebo nějaké střety německých a ruských vojsk,a jestě kde byla nějaká nejbližší větší ústupová cesta v okresu Kladno

Dobrý den,

potřebné informace byste mohl najít v níže uvedených tištěných publikacích (viz online katalog NK ČR - https://aleph.nkp.cz/cze/nkc):

* VYKOUK, Jaroslav. Hnědý mrak nad Kladnem. Vyd. 1. Kladno: Halda, 2013. 277 s. ISBN 978-80-905223-4-3. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/78296/pdf.

* PĚNIČKA, Alois et al. Kladensko v boji za svobodu. 1., autoriz. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1953. 197 s., [24] s. obr. příl. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/346619/pdf. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:e8c3e440-b0ec-11e4-a7a2-005056827e51

* Průběh národní revoluce na Kladně: přehledná zpráva o průběhu státního převratu na Kladně a okolí od 5. do 9. května 1945 se zvláštním zřetelem na činnost okresního úřadu a čsl. branné moci: Otisk úředního hlášení. Kladno: J. Šnajdr, 1945. 52, [I] s.

* MACHAČKOVÁ, Jitka. Toulky historií obce Kamenné Žehrovice. Kamenné Žehrovice: Jitka Machačková, 2007. 77 s. ISBN 978-80-254-2292-2.

Dále jsme ještě nalezli články v článkové bibliografii ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (https://aleph.nkp.cz/cze/anl):

* HÁJEK, Roman. Cesta ke svobodě na Kladensku. Listy z Unhošťska, 2005, 38, s. 30-33.

A v databázi regionální literatury Středočeské vědecké knihovny v Kladně (https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/):

* KUCHYŇKA, Zdeněk. Němci v Kladně se chtěli vzdát jenom americké armádě. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes : Kladensko. 2005, 16(106). ISSN 1210-1168.
VYKOUK, Jaroslav st. a Jaroslav VYKOUK ml. Kladno na konci druhé světové války. Kladno. 2005, 6(7), [1].

* KÁDNEROVÁ, Jiřina a Eva NOVÁ. Odboj a osvobození ve Středočeském kraji 1938-1945: výběrová bibliografie publikací a článků. Kladno: Krajská knihovna, 1980. Bibliografie. Velká řada, sv. 76.

Poměrně hodně informací je dostupných také na internetu:

* Kronika obce Kamenné Žehrovice - https://www.kamennezehrovice.cz/[…]/kroniky#&gid=12325&pid=3

Soubor článků v Kladenském deníku - Konec druhé světové války na Kladensku:
* 1. díl: https://kladensky.denik.cz/[…]sku-prvni-dil-20150504.html
* 2. díl: https://kladensky.denik.cz/[…]sku-druhy-dil-20150505.html
* 3. díl: https://kladensky.denik.cz/[…]sku-treti-dil-20150506.html
* 4. díl: https://kladensky.denik.cz/[…]-druhy-ctvrty-20150507.html
* 5. díl: https://kladensky.denik.cz/[…]nsku-paty-dil-20150509.html
* 6. díl: https://kladensky.denik.cz/[…]sku-sesty-dil-20150510.html
* Poslední díl: https://kladensky.denik.cz/[…]-posledni-dil-20150512.html

* http://www.nasekladno.cz/[…]/
* http://www.kladnominule.cz/pribehy/konec-valky-v-kladne

Ústup německých vojsk je často zmiňován v souvislosti se Slaným, např.:

"Krátce před polednem dne 8. května 1945 počaly městem Slaným projížděti směrem od Kralup a Velvar na Karlovy Vary ustupující silné německé oddíly, což vyvrcholilo ve večerních hodinách. Tento zmatený ústup trval do 22.30 hod., kdy ke Slanému dorazily špičky ruských pancéřových sborů.
Tyto přední oddíly zůstaly státi na okraji města směrem od Loun a ihned zahájily palbu do ustupujících Němců. Při tomto ústupu nastal nepopsatelný zmatek a ustupující německá kolona na heslo "Russische Panzer" obracela auta a jela zpět směrem na Velvary. Některá rozjela se do postranních ulic a do polí. Z české strany bylo ihned zahájeno jejich stíhání, jehož se zúčastnili bývalí četníci a policie a ozbrojené obyvatelstvo."

Použitý zdroj:

Sborník archivních prací. Praha: Panorama, 1985(2). s. 391. ISSN 0036-5246. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:83d3c390-f920-11e3-97df-5ef3fc9bb22f

"Celý den 8. května od Mělníka a Velvar projížděly ustupující německé jednotky. Vrchol německého provozu nastal večer. Německé transporty původně směřovaly přes Slaný na západ. Když obdržely zprávy o postupu Rudé armády od hranic na Prahu, změnily směr na Unhošť a Beroun a dále prchaly k Plzni."

Použitý zdroj:

Armáda, Slaný a Slánsko ve 20. století (2009 : Slaný, Česko), Pavel BARTONÍČEK, Božena FRANKOVÁ a Blažena HRABÁNKOVÁ. Armáda, Slaný a Slánsko ve 20. století: sborník z historické konference : [7. listopadu 2009 v Městském centru Grand. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném ve spolupráci s Městským úřadem Slaný, 2009. s. 149. ISBN 978-80-904657-0-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:384cfd30-05d6-11e8-9854-5ef3fc9ae867

Dobrý den, zajímalo by mě, kudy vedly ústupové cesty v okolí Kutné Hory, jestli tam byly nějaké lágry.
Dál by mě zajímalo, jestli byly v okolí nějaké vojenské/policejní německé posádky, Děkuji.

Dobrý den,
bohužel žádná ucelená publikace věnující se ústupovým cestám německých vojsk není k dispozici. Pokusili jsme se Vám najít různé zdroje, které obsahují informace o tomto tématu. Většinou se jedná o publikace nebo články mapující poslední dny války v jednotlivých městech a vsích v okolí Kutné hory nebo všeobecnější knihy o konci války, ev. o lágrech v českých zemích.
Zdroje:
*https://kutnohorsky.denik.c[…]minaji-dodnes-20150522.html
*https://www.dobryinfo.cz/1427/pred-70-lety
*http://www.svoboda.info/[…]/
*https://kutnohorsky.denik.c[…]ozeni-caslavi-20190512.html
*http://www.zrucske-noviny.cz/[…]/28-4-dil-zruc-nad-sazavou-konec-valky

* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.
* PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře: americká armáda v Čechách v roce 1945. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1995. 185 s. ISBN 80-85270-47-1.
* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209
*ŠTROBLOVÁ, Helena a Blanka ALTOVÁ. Kutná Hora. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 567 s. ISBN 80-7106-186-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:7ef228d0-b66d-11e8-bc37-005056827e51

obrý den,
bohužel žádná ucelená publikace věnující se ústupovým cestám německých vojsk není k dispozici. Pokusili jsme se Vám najít různé zdroje, které obsahují informace o tomto tématu. Většinou se jedná o publikace nebo články mapující poslední dny války v jednotlivých městech a vsích v okolí Kutné hory nebo všeobecnější knihy o konci války, ev. o lágrech v českých zemích.
Zdroje:
*https://kutnohorsky.denik.c[…]minaji-dodnes-20150522.html
*https://www.dobryinfo.cz/1427/pred-70-lety
*http://www.svoboda.info/[…]/
*https://kutnohorsky.denik.c[…]ozeni-caslavi-20190512.html
*http://www.zrucske-noviny.cz/[…]/28-4-dil-zruc-nad-sazavou-konec-valky

* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2600-2.
* PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře: americká armáda v Čechách v roce 1945. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1995. 185 s. ISBN 80-85270-47-1.
* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a99a2020-832f-11e5-bf6c-005056825209
*ŠTROBLOVÁ, Helena a Blanka ALTOVÁ. Kutná Hora. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 567 s. ISBN 80-7106-186-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:7ef228d0-b66d-11e8-bc37-005056827e51

Dobry den, chtel bych se zeptat kudy ustupovala nemecka vojska na konci 2 svetove valky v okoli Stanovic okres Karlovy Vary . Dekuji

Dobrý den,

V digitální knihovně NK ČR nebyla zmínka o Stanovicích a ústupu, informace z tištěných dokumentů z našeho fondu přikládáme.

„U cesty na Nové Stanovice byly v létě nalezeny 3 hroby 6 obětí pochodu smrti. Je možné, že se jednalo o vězně z pochodu smrti, který vyšel koncem března z KT Flossenbürg a zpočátku v něm šlo asi 1000 vězňů.“ Zdroj: PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

„Po odvolání útoku s 11. tankovou divizí dostala 2. tanková divize 5. května rozkaz rozpustit divizní jednotky a vrátit se na říšské území. Na silnici Plzeň – Karlovy Vary byli příslušníci divize zajati Američany. 11. tanková divize bránila před Američany Všerubský průsmyk a 4. května zde kapitulovala před americkou 90. pěší divizí. Její 111. pluk tankových granátníků pod velením generála von Buttlara bojoval s Američany dále na východ, v Kunžvarském sedle. Mezi Volary a Vimperkem bránil před americkou 5. pěší divizípřechody přes horní tok Vltavy. Po 8. květnu kapituloval před americkou 26. pěší divizí, která zde 5. pěší divizi vystřídala.“ Zdroj: JAKL, Tomáš. Květnové vítězství: konec skupiny armád Střed. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2015. 175 stran. ISBN 978-80-204-3685-6.

Zkuste prostudovat obsah tohoto webu. Mohl byste například v medailonech najít řadu pozoruhodných detailů, odkaz: https://www.fronta.cz/sekce/dokumenty. Také se podívejte na bakalářskou práci Osvobození západních Čech americkou armádou a jeho prezentace komunistickým režimem 50. let od Milady Bízkové – v refereční literatuře najdete zajímavou literaturu.

V neposlední řadě kontaktujte Knihovnu Vojenského historického ústavu, odkaz: http://www.vhu.cz/knihovna/.

Bádat můžete v digitální knihově této instituce: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/

Dobrý den, tímto bych se chtěl zeptat na možné ústupové cesty Němců (popřípadě závěrečná střetnutí nebo německé pozice) v okolí Habrů. Převážně Tis, Kněž, Bačkov, Olešná, Skuhrov. Předem děkuji za odpověd

Dobrý den,
z knihy "Konec 2. světové války na Havlíčkobrodsku" citujeme pasáž, jak vypadal ústup německých armád v daném regionu obecně:

"Ústup Němců regionem mohl probíhat už 5. a 6. května, protože kolona vojáků bojující u Sobíňova s oddílem povstalců tudy jen projela a více se neukázala. Ustupující oddíly se pohybovaly především na hlavních komunikacích Jihlava - Golčův Jeníkov, Ždírec - Chotěboř a Ždírec - Německý Brod - Humpolec. Přesun probíhal také po železnici, ale kvůli aktivitě partyzánů vlaky jezdily buď pomalu, nebo nejezdily vůbec. Na různých nádražích se proto nacházely odstavené soupravy plné bezradných vojáků či přeplněné vojenským materiálem odváženým na východ. (...) Mnohem masivnější ústup německých armád nastal 8. května, protože byl dán povel k všeobecnému ústupu. (...) Vojáci začali využívat i méně významné komunikace. (...) 9. května se proud německých vojenských sil doslova rozlil do krajiny. Průjezd vojsk Skupiny armád Střed zažily i tak malé obce ležící mimo významnější cesty jako Kyjov či Kozlov. Vznikl naprostý chaos. Němci stáli v nekonečných frontách, neustále se objížděli nebo vraceli. Například přes Českou Bělou někteří projeli ve směru na Německý Brod, pak zpět na Ždírec a křižovali se s kolonami, od Přibyslavi na Kojetín. Zahazovali zbraně, ničili nepojízdná auta a vyvěšovali bílé vlajky. Kolem poledního náhle zmizeli do lesů a zůstaly po nich jen opuštěné stroje v příkopech silnic a koně na loukách."
zdroj: KAMP, Michal. Konec 2. světové války na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2017. s. 14.

Z Vámi uvedených obcí jsme v nám dostupných tištěných zdrojích a zdrojích volně dostupných na internetu nalezli pouze záznam zmínky z kroniky obce Skuhrov, kterou cituje bakalářské práce Daniela Maška:

"Rudá armáda dorazila do Skuhrova nečekaně, ale vzbudila u místních pocit radosti. Mezi Skuhrovem a Olešnou (sousední vesnice přes silnici) se strhla přestřelka mezi Němci a Rudou armádou. Zajatí němečtí vojáci byli odváděni do Havlíčkova Brodu do zajateckého tábora. Mrtví byli zakopáni na pastvině. "
Citováno z diplomové práce "Konec II. světové války na Havlíčkobrodsku" (Daniel Mašek), zde uvedený zdroj informací: SOkA Havlíčkův Brod, MNV Skuhrov, Pamětní kniha 1, 1932-1951. nestránkováno

Z okolí Habrů jsou zmíněny v knize "Habry: dějiny města" boje v okolí Miřátek:

"První tanky ruské armády přijely do habrů ve středu 9. května po 8. hod. ráno. (...) Tyto první se však v habrech dlouho nezdržely. Praha od časného rána ve zprávách rádia volala o pomoc. tanky odjely, ale brzo na to dojely další skupiny vojáků na velkých i malých autech. Toho dne došlo však také k silnější střelbě mezi silnicemi z habrů do Kamena a Miřátek, kdy do habrů přijížděla silnější motorizovaná německá jednotka. Ta byla brzy ruskými tanky a děly umlčena.. V tomto boji byl zastřelen občan Josef Tichý, organizační pracovník pojišťovny, který se sám se zbraní v ruce vypravil na silnici do Miřátek a více se nevrátil."
Zdroj: RŮŽIČKA, Karel a NOVÁK, Pavel. Habry: dějiny města 1101-2001. Habry: Město Habry, 2001. s. 126.

 A v knize Jiřího Padevěta "Krvavé finále" události v okolí obce Malčín:
"Malčín - 11. května byli za obcí zastřeleni ustupující německou jednotkou František Baloun a Antonín Vlček z čp. 27. Těla byla svlečena z civilních šatů a ponechána v lánu obilí. Přestože hned 12. května ve 12.00 vyhlásil starosta obce po obou mužích pátrání, jejich ostatky byly nalezeny místními občany až 15. května."
Zdroj: PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. s. 493.
V uvedené knize je dále popsán průběh událostí posledních dnů války v obcích: Krucemburk, Rankov, Slavětín a Věž.

Zcela určitě Vám k danému tématu doporučujeme prostudovat podrobněji knihu Michala Kampa:
* KAMP, Michal. Konec 2. světové války na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2017. 299 stran. Edice Vysočiny. ISBN 978-80-87302-33-0.

Užitečné by pro Vás mohly být i další zdroje k tématu:
* KOUBSKÝ, Miloslav. Osvobození Havlíčkobrodska Sovětskou armádou. Havlíčkův Brod: Okr. výbor KSČ, 1966. 133, [2] s.
* RŮŽIČKA, Karel a NOVÁK, Pavel. Habry: dějiny města 1101-2001. Habry: Město Habry, 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8.
* DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Vyd. 1. Praha: Panorama pro Městský úřad ve Světlé nad Sázavou, 1992. 155 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-7038-284-8.
* KVAŠ, Karel. Partyzánské hnutí na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Okresní muzeum, 1976. 55 nečíslovaných stran. Vzpomínky, kroniky, dokumenty.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

* http://www.zrucske-noviny.cz/[…]/28-4-dil-zruc-nad-sazavou-konec-valky
* MAŠEK, Daniel. Konec II. světové války na Havlíčkobrodsku (bakalářská práce): https://dk.upce.cz/bitstrea[…]?sequence=1&isAllowed=y

Důležitým informačním zdrojem by v daném bádání měly být též archivní zdroje dostupné v SOkA v Havlíčkově Brodě (některé kroniky, pamětní knihy jsou stále uloženy na obecních úřadech): http://havlickuv-brod.mza.cz/[…]/sestava_kronik_hb.pdf
Kontaktovat též můžete zkusit Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě: https://www.muzeumhb.cz/

Dobrý den, rád bych se zeptal na ústupové cesty Němců, nějaké menší boje a celkově o pobytu Německé armády v okolí Vyššího Brodu. Chodím s detektorem kovů a zajímalo by mě, kde se tak co mohlo dít a kde bych mohl najít něco po Německé armádě.

Předem moc děkuji,
Lažanský

Dobrý den,
konec války na Českokrumlovsku popisuje např. článek: https://ceskokrumlovsky.den[…]alka-skoncila-20120509.html
Zápis o ústupu Němců z oblast Vyššího Brodu můžete lézt též ve školní kronice Vyššího Brodu: https://digi.ceskearchivy.cz/90191/6
Některé vzpomínky na konec války byly otištěny též ve sborníku: Českokrumlovsko 1918-1968: sborník vzpomínek a článků. 1. vyd. Český Krumlov: ONV, 1968. 110, [3] s.

Další literaturu k tématu můžete nalézt též v odpovědi na obdobný dotaz, který jsme v rámci Ptejte se knihovny již odpovídali - viz komentáře k dotazu (Vyšší Brod): https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty

Obrátit se můžete zkusit též na Vyšebrodské sdružení historické, které se snaží mapovat historii Vyššího Brodu: http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/t_vysdhi.htm
Popřípadě můžete zkusit prostudovat další archivní dokumenty (kroniky obcí apod.) z okolí Vyššího Brodu, které by měly být uloženy ve Státním okresním archivu Český Krumlov či SOA Třeboň.

Dobrý den.Kde se nacházeli ustupové cesty ve Chřibské??Konkrétně okres Děčín?Děkuji moc

Dobrý den,

jelikož jsou v současné době knihovny uzavřeny, můžeme Vám nabídnout zejména webové stránky, které se zabývají ústupovými cestami a koncem války na Chřibsku a obecně v oblasti Šluknovského výběžku a Severních Čech.
Přímo k městečku Chřibská bohužel příliš mnoho podkladů k historii obce za válečných let není k dispozici. Asi nejpodrobněji se danou problematikou zabývá článek:

* https://www.lovecpokladu.cz[…]u-a-dobrodruhu-ii-cast-6158

* https://sever.rozhlas.cz/di[…]ch-obsazovani-sudet-8197893


Doporučená literatura:
BIMAN, Stanislav a CÍLEK, Roman. Poslední mrtví, první živí. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1989. 244 s., [24] s. obr. příl. Sever. ISBN 80-7047-002-X.

CÍLEK, Roman. Čas přelomu. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1985. 302 s. Sever.

DANNENBERG, Lars-Arne, ed. a DONATH, Matthias, ed. Böhmen ist mein Heimatland!: Deutsche und Tschechen in Nordböhmen 1918-1945 = Země česká, domov můj!: Němci a Češi v severních Čechách 1918-1945. Königsbrück: Via Regia, 2018. 104 stran.

MATĚJKA, Ondřej, ed. Tragická místa paměti: průvodce po historii jednoho regionu = Tragische Erinnerungsorte: ein Führer durch die Geschichte einer Region: 1938-1945. Praha: Pro Collegium Bohemicum, o.p.s., vydal Antikomplex, 2010. 451 s. ISBN 978-80-904421-1-5.

VESELÝ, Martin. Do krytu!: protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2008. 323, [23] s. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 7. ISBN 978-80-7414-000-6.

Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat kde se nacházely zajatecke tábory v jižních Čechách převážně okres České Budějovice. Děkuji.

Dobrý den,
konec války na Českokrumlovsku popisuje např. článek: https://ceskokrumlovsky.den[…]alka-skoncila-20120509.html

Další literaturu k oblasti Jižních Čech můžete nalézt též v odpovědi na obdobný dotaz, který jsme v rámci Ptejte se knihovny již odpovídali - viz komentáře k dotazu (Vyšší Brod): https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty

Dobrý den,
zajímalo by mě jestli lze někde dohledat nějaký výčet, nebo seznam německých lágrů a táborů na našem uzemí . Případně míst kde došlo k větším bojům, nebo odzbrojení a zatýkání ustupujících německých jednotek ve větším měřítku . Předem díky za odpověď klidně na mail.

Odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali emailem.

Dobrý den mohl bych také poprosit o email s odpovědí

Zdravím, poslali by jste mi také odpověď na email prosím?

Dobrý den,

kompletní přehled všech druhů táborů i s přiloženými mapkami naleznete např. v publikaci Tábory utrpení a smrti. Jednalo se o tábory koncentrační, židovské, internační, cikánské, trestné, kárné a výchovné, pracovní a zajatecké tábory.

HLUŠIČKOVÁ, Růžena, MALÁ, Irena a KUBÁTOVÁ, Ludmila. Tábory utrpení a smrti. Praha: Svoboda, 1969. 489 s. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:4cc1734e-1764-4853-8e78-bcd343de701b

Po roce 1945 vznikly na našem území tábory pro válečné zajatce, uprchlíky, nuceně vysídlené osoby, často byly využity objekty postavené během války jako koncentrační, internační a jiné tábory. Více o těchto táborech, včetně map, je obsaženo v publikaci Tábory v českých zemích 1945-1948.
STANĚK, Tomáš a Slezský ústav. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:aa0787f0-832f-11e5-bf6c-005056825209

V publikaci z roku 1965 se uvádí, že: „V celých českých zemích bylo podle dosavadní dokumentace celkem 50 koncentračních táborů, respektive jejich poboček, 40 věznic, 55 pracovních a internačních a 289 zajateckých táborů. Většina z nich byla mimo hranice „protektorátu“, v pohraničí. Jiný charakter měla represivní opatření fašistického režimu na Slovensku, kde jen kvantitativně převyšovala předválečné období a byla až do Slovenského národního povstání relativně „mírnější“ než např. v okupovaném Polsku anebo i v „protektorátu“. Od podzimu 1944 se však situace zcela změnila. Nejtíživěji dopadla fašistická perzekuce na Slovensku na židovské obyvatelstvo. O tom dává obraz už povaha věznic a internačních táborů. Na Slovensku bylo 8 vězení, 34 pracovní internační tábory (většinou pro židovské obyvatelstvo), 1 ghetto a 16 táborů zajateckých. Podle dosavadních odhadů prošlo nacistickými koncentračními tábory na 200 000 československých občanů, valnou část tvořili občané židovského původu, asi ze 2/3 z českých zemí.“
Zdroj: BAREŠ, Gustav. Odboj a revoluce 1938-1945: nástin dějin československého odboje. Praha: Naše vojsko, 1965. s. 213. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:42e2e218-424d-401d-86a9-57761fd157ed

Vyšla také řada publikací regionálních nebo o jednotlivých lágrech. Tyto si můžete dohledat např. v souborném katalogu ČR (http://skc.nkp.cz)

Přehledná mapa ústupových cest německých vojsk je k dispozici v publikaci Květen 1945 v českých zemích.

Zdroj: JAKL, Tomáš. Květen 1945 v českých zemích =: May 1945 in the Czech lands : pozemní operace vojsk Osy a Spojenců. Praha: Miroslav Bílý, 2004. S. 68. ISBN 80-86524-07-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:31f44c40-28d0-11e4-90aa-005056825209
nebo zde: http://www.vhu.cz/[…]/Kv%C4%9Btnov%C3%A9-povst%C3%A1n%C3%AD-1945.pdf

Obecné zdroje, které se věnují konci války v Československu naleznete pod odkazy na naše odpovědi ve službě Ptejte se knihovny k tématu ústupových cest.

Další volné zdroje k tématu táborů:
*https://www.blesk.cz/clanek[…]i-umirali-v-52-lagrech.html
*https://cesky.radio.cz/arch[…]u-z-objevenych-veci-8749666
*https://www.idnes.cz/pardub[…]222231_pardubice-zpravy_jah
*https://www.idnes.cz/brno/z[…]0528_2165792_brno-zpravy_vh

Dobrý den mohl bych také poprosit o odpověď na e-mail děkuji

S pozdravem Gubčo

Dobrý den, odpověď uvedenou v komentářích výše, jsme Vám přeposlali na uvedený email. S podzravem služba PSK

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat, zda-li je možné někde dohledat ústupové cesty německé armády, popřípadě boje v okolí Bruntálu?
Děkuji moc

Dobrý den,

v řádcích níže uvádíme stručnější shrnutí konce války v Bruntálu a jeho okolí.
Pokud byste chtěl více informací, můžete nahlédnout do knihy uvedené níže, ze kterých bylo čerpáno.

Okres Bruntál byl osvobozen v rámci vojenských operací, které proběhly na severu Moravy a Horním Slezsku.
Konkrétně se jednalo o boje v rámci Opavsko – ostravské operace.

Němci měli vybudovanou obranu na linii Hlubčice – Krnov – Těšín. Boje probíhaly v okolí Osoblah. Dne 17. března proběhl německý protiútok, toho dne obsadila sovětská armáda Hlubčice. Odpoledne 18. března odpoledne Němci evakuovali předpolí Osoblah.
Německá armáda se pokoušela zastavit postup sovětských vojsk přes vesnice východně od Osoblah.
Těžké boje probíhaly ve směru na Rudoltice a Město Albrechtice. O intenzitě bojů může svědčit, že Osoblahy byly během bojů z 90 procent zničeny. Podobný osud stihl obce Pelhřimovy a Sádka.
V prostoru Hlubčic proběhlo několik střetnutí tanků obou armád.

Fronta byla do 15. dubna ustálena na linii Krnov – Opava – Ostrava. O týden později byla osvobozena Opava a koncem měsíce Ostrava.

Od 1. května se sovětská armáda soustředila na levém břehu Opatovice u Krnova. Další čtyři dny obě dvě armády vyčkávaly. 5 května německá armáda z Krnova odešla a nechala ve městě pouze oddíl, který měl zničit strategické objekty. 6. května sovětská armáda pronikla do Krnova, ale její postup byl zpomalován boji v ulicích.

7. května byl po dvoudenním boji osvobozen Horní Benešov. Boje probíhaly v opevněných prostorech Nové Pláně a Karlovce.
Do Bruntálu vstoupila sovětská vojska 7. května, ale pak dokračovala dále směrem na Rýmařov.
Bruntál byl několikrát ostřelován. Nejprve dopoledne 6. května Němci, během toho došlo k zásahu mateřské školky v Sladovnické ulici, kde zemřelo několik dětí. Došlo také k zastřelení několika lidí hlídkami SS.
Odpoledne Bruntál ostřelovalo sovětské dělostřelectvo, následkem toho bylo zničeno několik obytných domů, bývalá továrna Hamburger a okresní nemocenská pojišťovna.
Německá armáda se následně přesunula do ústupových pozic, krytých tanky a obrněnými vozy u Milotic.
Sovětská armáda vstoupila do Bruntálu podruhé a naposledy téhož dne za podpory dělostřelectva.
Do konce dne 7. května byly kromě Bruntálu osvobozeny také Milotice, Dlouhá Stráň, Karlovec, východní část rýmařovského okresu a další místa.

Čerpáno z:

HORNIŠER, Igor. Sousedství na hranici: Bruntálsko v letech 1938-1946. Vydání první. [Bruntál]: Muzeum v Bruntále, 2015.. ISBN 978-80-87038-24-6. Str. 40 – 47.

S pozdravem služba PSK

Zdravím chtěl bych se zeptat zda byly ústupové trasy i na jihu Čech v okolí Budějovic. Děkuji

Dobrý den, podobný dotaz jsme již před časem zpracovávali, je uložen v Archivu Ptejte se knihovny, viz odkaz níže. Dotaz tehdy sice zněl - Písek a okolí, ale zdroje budou podobné.

https://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/ustupove-cesty-a-sberne-tabory

Služba PSK

Dobrý den chtěl jsem se zeptat okolí Lom u Mostu, Osek u Litvínova jestli jsou nějaké ústupovky nebo něco okolo německých vojsk děkuji za odpověď

Odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali emailem.

Dobrý den,
o tom, jak probíhal konec války v okolí Lomu u Mostu a Oseku u Litvínova se nám bohužel v nám dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádný podrobnější článek či obsáhlejší zmínku.
V tomto případě Vám doporučujeme obrátit se na Klub vojenské historie Osada z.s.: https://www.kvhosada.cz/ Je možné, že v rámci spolku budou mít členové k dispozici archivní materiály (např. kroniku obcí aj.), popřípadě další informace a materiály k dané problematice.
Popřípadě můžete zkusit kontaktovat též kolegy z Vojenského historického ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/

Použitá a doporučená literatura:
* KRAJNIK, Jan a kol. Pomníky na Litvínovsku: 2. světová válka. Vydání: 1. Litoměřice: Jan Krajnik, 2021. 138 stran. ISBN 978-80-270-9090-7.
* POKORNÁ, Libuše a kol. Litvínov v proměnách času. Litvínov: Dialog, 2003. 285 s. ISBN 80-85843-36-6.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

Dobrý den, chtel bych se zeptat na případné ústupové cesty německé armády v okolí Brna, Tišnova a okolí.
Děkuji za odpověď

Dobrý den,

vzhledem k tomu, že boje a přesuny obou armád, jak sovětské, tak i německé, které předcházely osvobození Brna, byly početné, uvedeme Vám velmi stručné nastínění pohybu obou armád.
Pokud byste chtěl podrobnější informace nahlédněte do níže uvedených knih.
V knize "Abychom mohli žít v míru" najdete podrobné informace o bojích a pohybu vojsk. A také v knize naleznete i podrobné mapky bojů v okolí Brna.

Velké boje, které předcházely osvobození Brna, se odehrávaly v okolí Ořechova, v blízkosti Dolních Kounic, Moravských Bránic a Ivančic.

Další místa, kde probíhaly boje, byly např. Svitavy, Horní Heršpice, Rajhrad, Modřice, Žebětín, Kamenný mlýn, Žabovřesky.

Čerpáno z:

PLUHAŘ, Josef a BRŮŽA, Oskar. Abychom mohli žít v míru: sovětská armáda v bojích na jižní Moravě roku 1945. Brno: Blok, 1980.
FILIP, Vladimír. Schildberger, Vlastimil. Brno 1939 – 1945. Josef Filip. Brno. 2013. Svazek třetí.

S pozdravem služba PSK

Dobrý den, tímto bych se chtěl zeptat na možné ústupové cesty Němců okolí Rokycan děkuji

Dobrý den,

literární prameny k tématu 'ústupové cesty' jsou v Archivu Ptejte se knihovny, viz níže
https://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/ustupove-cesty-a-sberne-tabory

Z jednoho z nich vybíráme:
Předsunuté odřady zřejmě však překročily Vltavu ještě 11. května. Následující den se svazky armády generála Sumilova přesunuly na západní břeh Vltavy, aby v prostoru mezi Berounem, Dobříší, Příbramí a Rokycany zajistily západočeský prostor před pokusy nepřátelských jednotek o únik na západ. Štáb generála Šumilova byl dislokován v Sedlčanech. Vnější frontu obklíčení kolem nacistických vojsk v západních Čechách, kterou vytvářela mj. na Příbramsku 7. gardová armáda, se fašisté pokoušeli marně prorazit. V prostoru mezi Milínem a Čimelicemi se již v předcházejících dnech nahromadilo větší množství nepřátelských jednotek...
Mezi veliteli nacistických vojsk jižně od Příbrami byl i velitel zbraní SS v Cechách a na Moravě generál von Piickler. Velení amerických vojsk na tomto úseku neprojevilo zájem o přijetí nepřátelských vojáků do zajetí. Zajatecké tábory na západě byly přeplněny, nehledě na to, že otevření cest na západ by mohlo vést к promísení amerických a sovětských vojsk, jemuž se velení obou stran snažilo předejít včasným stanovením operační čáry styku. Proto došlo už 10. května v Čimelicích ke schůzce představitelů sovětské a americké armády, na níž obě strany vyzvaly generála Pücklera, aby bezpodmínečně složil zbraně na dosažené čáře. Nacisté tento požadavek odmítli ...
...ve dnech 9. a 10. května letectvo 5. letecké armády - převážně průzkumný charakter. Byly zjištěny přesuny nepřátelských kolon u mnoha českých i rakouských měst (Jihlava, Svitavy, Hradec Králové, Čáslav, Telč, Tábor, Stockerau aj.)... V průběhu více než 41 letové hodiny shodili letci 2. ukrajinského frontu nad jihočeským územím 1 300 000 letáků, vyzývajících nepřátelské vojáky ke kapitulaci... Soustředěním vojsk 2. ukrajinského frontu v jihozápadních Cechách po 12. květnu a navázáním dotyku s jednotkami americké armády na linii probíhající od Spáleného Poříčí na Plzeňsku k Temešváru u Písku, Vodňanům, Netolicím, Českým Budějovicím, Velešínu, Kaplici, Všeměřicím, Hornímu Dvořišti a dále к rakouským městům Freistadtu, Prägartenu a Schwertbergu (východně od Lince) byla ukončena účast vojsk 2. ukrajinského frontu v pražské operaci... Desetitisíce nepřátelských vojáků skupiny armád „Mitte“ a „Ostmark“, které byly v průběhu operace zajaty, naznačují ohromný rozsah úspěchu vojsk generála Malinovského. V posledních dnech války dosáhl počet zajatců zajištěných 2. ukrajinským frontem více než 470 000 mužů. Také 3. ukrajinský front zajal kolem 140 tisíc nepřátelských vojáků. Z ohromného množství fašistických vojsk, která se pokoušela o únik na západ, unikla jen nepatrná část...

Zdroj: NESVADBA, František. Za svobodu Prahy: vyvrcholení osvobozeneckého poslání Sovětské armády v Československu v letech 1944-1945. Praha: Horizont, 1980. s. 224 - 227. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:76b63f20-6632-11e3-a484-001018b5eb5c

S pozdravem služba PSK

Dobrý den chtěl bych se zeptat zda by se nenašla zmínka o ustupování Němců přes Jeseníky (Staré město, Stříbrnice)pokud by byla mapa v kronice moc by to pomohlo.dekuji Robi

Dobrý den,
zdroje k tématu ústupových cest v této oblasti jsme již vyhledávali. Odpověď Vám přeposíláme. Navíc jsme ještě objevili další publikaci, která se tomuto území věnuje.
*BENDA, Jan. Vojsko, ozbrojená střetnutí a války v historii Šumperska. Šumperk: Klub vojenských důchodců při ÚVS, 2003. s. 71. ISBN 80-239-2951-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:9a8b17b48c04f633a55a1c660769dd47 (v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR)

Hledáním v různých zdrojích (katalozích knihoven, článkových databázích, digitálních knihovnách atd.) jsme nalezli několik publikací, článků a příspěvků ve sbornících, které by Vám k tomuto tématu mohly poskytnout podrobnější informace.

Z elektronického katalogu Národní knihovny ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc) pocházejí záznamy následujících dokumentů:

* PROCHÁZKA, Petr. Příběhy z pohraničí. 1. vyd. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007. 151 s. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-254-0531-4.
* KNOPP, Tomáš. Předkládám na vědomí: Jesenicko 1945-1948. 1. vyd. Jeseník: Základní článek Hnutí Brontosaurus Ještěr, 2004. 342 s., [16] s. barev. obr. příl. Cesta ke kořenům. ISBN 80-239-3590-9.
* BRADA, Konstantin. Jak osvobozovala Rudá armáda Jesenicko. In: Jesenicko: Z kraje pod Pradědem: Vlastivědný sborník. 1. vyd. Jeseník: Osv. dům, 1961. S. 116-121.
* RYCHLÝ, Milan. Letecké boje nad Javornickem. In: Jesenicko : vlastivědný sborník / Jeseník : Vlastivědné muzeum Jesenicka Sv. 16, (2015), s. 40-42.
* BARTOŠ, Josef. Jesenicko v rámci tzv. východních Sudet v letech 1938-1945. In: Severní Morava: vlastivědný sborník. Šumperk: Vlastivědný ústav, 1999(77). s. 15-24. ISSN 0488-5090. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:620a3d60-8c87-11e5-b433-5ef3fc9bb22f (v plném rozsahu pouze z počítačů Národní knihovny ČR)


V článkové databázi ANL - Články v českých časopisech, novinách a sbornících (https://aleph.nkp.cz/cze/anl) a v regionální článkové databázi Vědecké knihovny v Olomouci (https://aleph.vkol.cz/[…]/?func=find-b-0&local_base=svk01_clan) jsou k dispozici tyto články:

* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200512), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200511), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200510), s. [7].
* KNOPP, Tomáš. Okamžik zlomu, čas neklidu: Jesenicko 1945-1948. Speciál Jesenického týdeníku, 2005, 14 (200508), s. [7].
* HÁNYŠ, Rostislav. Nadšení obyvatel Jeseníku z Hitlera střídal děs ke konci války: 70 let od konce nejhorší války v dějinách. Mladá fronta Dnes, 20150509-20150510, 26(107). Olomoucký Dnes [příloha], s. B/2. ISSN 1210-1168.

V tištěné Bibliografii okresu Jeseník (DOHNALOVÁ, Emilie a MUSILOVÁ, Eva. Bibliografie okresu Jeseník. Vyd 1. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002. 282 s. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy; 41. ISBN 80-7053-230-0) jsme nalezli následující články:

* BRADA, K.: Jak to bylo v pětačtyřicátém. (K výročí osvobození Jeseníku.) Jesenický rozhled, 30.5.1963, s. 2, 4.
* KAĎOURKOVÁ, J.: O osvobození Jeseníku [R. 1945.] Jesenický kulturní zpravodaj, 1960, květen, s. 7-8; 1972, květen, s. 2-3.
* VAĎURA, F.: Jeseník ve dnech osvobození. [R. 1945.] Jesenický rozhled, 28.5.1965, s. 4.
* ZUBER, R.: Osvobození Jeseníku Sovětskou armádou, Vlastivědné zajímavosti, 1980 (172) 4 s.
* ZORN, E.: Vzpomínky na květen 1945 v Jeseníku. Kulturní zpravodaj Jeseník, 1980, květen, s. 12-14.
* ZUBER, R.: Rok 1945 na Jesenicku. Severní Morava, sv. 12, 1965, s. 14 - 20.
* ZEMAN, V.: К osvobození Jeseníku. Severní Morava, sv. 29, 1975, s. 47 - 49.

Určité informace je možné získat také z internetu, např.:

* https://www.idnes.cz/olomou[…]_2161267_olomouc-zpravy_stk
* http://www.jeseniky.net/ind[…]11&sluz=92&pol=2766
* https://olomouc.rozhlas.cz/[…]o-jesenickymi-lagry-6380691

Existuje také archivní fond Archiv města Jeseník (1568-1945), který mj. obsahuje i kroniku města - městská kronika se zápisy z let 1932 - 1942 s retrospektivními souvislými údaji od r. 1914 (inv. č. 612, kniha č. 688) a strojopis kroniky města Jeseníku 1943 - 1944, autor Josef Dvořák (viz balík č. 3 u kronik). Pokud Vás tato tematika vážněji zajímá, pak by kroniky města mohly být užitečným zdrojem informací. Archivní fond je částečně přístupný k prohlížení, je uložený ve Státním okresním archivu Jeseník (http://www.archives.cz/web/soka/jesenik/o_archivu/). Podrobnější informace k fondu je možné nalézt v aplikaci Archivní fondy a sbírky v České republice - https://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/Default.aspx.

Dobrý den prosim kde byly ustupovky na Volarsku? Děkuji

Dobrý den,
Válečná a poválečná situace ve Volarech je pěkně shrnuta v příspěvku na Wikipedii, který je doplněn o řadu titulů zdrojové literatury. Vybíráme pro Vás:
„Po podepsání mnichovské dohody byl v září 1938 pro zdejší Čechy vypraven evakuační vlak; Volary se staly součástí Třetí říše a 2. října 1938 byly obsazeny wehrmachtem.[28] Po vypuknutí druhé světové války byl v roce 1940 ve městě zřízen tábor válečných zajatců, kteří pracovali v továrnách, při těžbě dřeva, na stavbě komunikací atd.[2] Ve válce přišlo o život přes 200 Volaranů.[26] 5. května 1945 předal starosta Anton Praxl bez odporu Volary americké armádě, která zde setrvala do 2. prosince téhož roku.[2]
Den předtím, tj. 4. května 1945, do Volar dorazil jeden z pochodů smrti, který nacisté vedli z koncentračního tábora Helmbrechts až k Husinci u Prachatic.[3] Po příchodu amerických vojsk byly ve Volarech a okolí (Kvilda, Polka, Cudrovice, Bierbruck, Blanický mlýn) nalezeny a exhumovány zemřelé či zastřelené ženy. Další oběti přibyly ze skupiny, kterou nacistické stráže pochodu zanechaly ve Volarech a jež byla po osvobození umístěna ve vojenském lazaretu.[3] Celkem bylo na samostatném hřbitově pohřbeno 96 převážně židovských žen. Později zde byl umístěn pietní památník a hřbitov je zapsán na seznamu židovských památek.[4]
Konec války provázely velké zmatky a hromadný pohyb osob. Železnicí do Bavorska se stahovala německá vojska a okupační úředníci a přímo ve městě se hromadili civilní němečtí uprchlíci, zajatci a ranění. Jejich počty se měnily a přesnou evidenci nikdo nevedl. Za údaje slouží pouze odhady, provedené navíc retrospektivně. Zdroje blízké tehdejšímu starostovi uvádějí 3000 osob,[26] železniční zdroje (které ovšem zajímaly vozy a soupravy, nikoli osoby) naznačují 12 000 osob[29] a mj. popisují tříměsíční pobyt transportu uprchlíků z Maďarska kronika na nádraží v nedalekém Černém Kříži[30], kronika města uvádí dokonce 16 000 osob.[31]“
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volary
Použitá literatura autorem příspěvku na Wikipedii:
2) STARÝ, Václav. Volary městečko na Šumavě. Volary: MěstNV ve Volarech, 1971. 27 s. S. 6.
3) KREJSOVÁ, Jaroslava. Přes Volary přešla smrt – pochod smrti očima pamětníků. Volary: Krebul, 2008.
4) KOZÁK, Roman. Volary - vlídná tvář Šumavy. Volary: Město Volary, 2008. ISBN 978-80-254-2714-9.
26) KUBITSCHEK, Rudolf; SCHMIDT, Valentin; PRAXL, Paul. Volary a Volarští. 1. vyd. Volary: Město Volary, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-9083-0. S. 102–103.
27) ZÁRUBA, Vladimír; KOBLASA, Pavel. Šumava - místopisný slovník. České Budějovice: vlastní náklad, 2000.
28) KOZÁK, Roman. Zmizelé Čechy - Volarsko. Praha -Litomyšl: Paseka, 2006. ISBN 80-7185-748-3.
29) KOZÁK, Roman. Zmizelé Čechy. 1. vyd. Praha: Paseka, 2006. 72 s. ISBN 80-7185-748-3. S. 22.
30) Badatelna.eu | Národní archiv - Sbírka staničních kronik. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online.
31) DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.03.09. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné online.

Dále jsme se jižním Čechám věnovali již v odpovědích na podobné dotazy.
 „U cesty na Nové Stanovice byly v létě nalezeny 3 hroby 6 obětí pochodu smrti. Je možné, že se jednalo o vězně z pochodu smrti, který vyšel koncem března z KT Flossenbürg a zpočátku v něm šlo asi 1000 vězňů.“
Zdroj: PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

„Po odvolání útoku s 11. tankovou divizí dostala 2. tanková divize 5. května rozkaz rozpustit divizní jednotky a vrátit se na říšské území. Na silnici Plzeň – Karlovy Vary byli příslušníci divize zajati Američany. 11. tanková divize bránila před Američany Všerubský průsmyk a 4. května zde kapitulovala před americkou 90. pěší divizí. Její 111. pluk tankových granátníků pod velením generála von Buttlara bojoval s Američany dále na východ, v Kunžvarském sedle. Mezi Volary a Vimperkem bránil před americkou 5. pěší divizípřechody přes horní tok Vltavy. Po 8. květnu kapituloval před americkou 26. pěší divizí, která zde 5. pěší divizi vystřídala.“
Zdroj: JAKL, Tomáš. Květnové vítězství: konec skupiny armád Střed. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2015. 175 stran. ISBN 978-80-204-3685-6.
Další zdroje:
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
* PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře: americká armáda v Čechách v roce 1945. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1995. 185 s. ISBN 80-85270-47-1.
* PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939-1945. České Budějovice: M. Pecha, 2004. ISBN 80-239-3727-8.
* STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
Zdroj zajímavé literatury ke konci 2. sv. války v jižních Čechách:
*ŠTUDLAR, Pavel. Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima pramenů, literatury a pamětníků). České Budějovice, 2009. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Historický ústav FF. Vedoucí diplomové práce Jiří Dvořák.
Informace o hledání pomocí detektorů kovů:
*VONDROVSKÝ, Václav. Linecká stezka: obchodní stezka mezi jižními Čechami a Podunajím. Lhenice: Občanské sdružení "Rozkvět zahrady jižních Čech, 2014.

Zdravím
Chtěl bych vás poprosit , zda nevíte o nějakých ústupových cestách německé armády koncem 2 světové války v okolí Krkonoš ? Děkuji za odpověď

Dobrý den,

procházeli jsme vlastivědný sborník Krkonoše - Podkrkonoší: vlastivědný sborník. Havlíčkův Brod: Východočeské nakladatelství, 1964- . ISSN 0231-9934., ale žádné velké manévry armády Mitte jsme v této oblasti nezaznamenali. Ke střetnutí s krvavou dohrou došlo ve Vysokém nad Jizerou a v okolí Semil. Řadové obyvatelstvo nebylo vyzbrojeno, neboť K. H. Frank po Slovenském národním povstání nařídil české četnictvo jako nedůvěryhodné odzbrojit. Ve Vrchlabí a v Trutnově byly pracovní tábory. Obecně nacisté se zde spíše báli partyzánů, takže bylo zakázáno civilnímu obyvatelstvu pohybovat se v nadmořské výšce vyšší než 1000 m n. m. V období od 1. - 4. 5. 1945 v Podkrkonoší a v Krkonoších docházelo k řadě ozbrojených povstání, neboť v oblasti operovaly větší počty partyzánských skupin.

S blížícím se koncem války docházelo tedy k drobným ozbrojeným povstáním, citujeme: "К prvnímu skutečnému povstání došlo 1. května 1945 v Přerově. Svým charakterem bylo předobrazem většiny nepokojů, které v následujících dnech zachvátily takřka celé protektorátní území. Ráno 1. května se po městě rozšířila zpráva, že Německo kapitulovalo. Lidé na ni reagovali vyvěšováním československých praporů, odstraňováním německých nápisů a velkou manifestací na náměstí. Nedávno ustavený okresní národní výbor převzal správu města a začal vyjednávat s okresním hejtmanem Erwinem Krautem o předání státní správy. Současně začalo docházet к odzbrojování maďarských a německých vojáků. V odpoledních hodinách proto následoval zásah německých vojenských a policejních jednotek z Olomouce a Holešova, které povstání rychle potlačily. V průběhu bojů padlo 31 povstalců včetně několika bývalých sovětských zajatců a dalších 21 Čechů, označených za iniciátory povstání, bylo druhého dne popraveno na vojenské střelnici v bazích u Olomouce.3 Ani tyto zastrašující represe však již nedokázaly zvrátit vývoj dalších událostí. Hned 2. května vypukla železniční stávka v Nymburku, jejímž bez- prostředním podnětem se stala zpráva o smrti Adolfa Hitlera. Na Riegrově náměstí poté došlo к velkému srocení lidu, město ověnčily československé prapory a bylo vyhlášeno obnovení republiky. Z Nymburka se ještě odpo- ledne vlna vlasteneckého nadšení přelila do Poděbrad a Nového Bydžova. V podvečer se přidal i Jičín, kde se rozšířila zpráva, že anglická a americká vojska jsou již v Nymburku a Poděbradech, a proto všude visí prapory a na ulicích se tančí. Okupační moc ve všech třech případech již reagovala s krajní opatrností. Německé vojenské posádky zesílily strážní činnost a ve městech byl vyhlášen zákaz shromažďování. Pouze v Novém Bydžově, kde zasahovala německá jednotka z Josefova, bylo současně zajištěno několik rukojmí.4 Ve čtvrtek 3. května došlo к prvním spontánním akcím i v Rakovníku, ale pozornost okupačních úřadů se upínala především к situaci v severovýchod- ních Čechách. Události na Železnobrodsku, Semilsku a Novopacku se totiž neomezily jen na vyvěšování vlajek a proklamování Československé republiky, ale za přispění partyzánských oddílů a místních odbojových skupin rychle přerostly ve skutečné povstání. Vlastenci začali odzbrojovat menší německé jednotky a na několika místech se rozhořely první přestřelky. Už druhý den došla i do úřadu německého státního ministra К. H. Franka zpráva, že okresní hejtman v Semilech, vrchní komisař Josef Jesenský, se nechal sesadit „bandity“.5 Jednotkám skupiny armád „Mitte“ se sice 4. května podařilo povstání ve městech likvidovat, ale tento úspěch byl pouze dočasný. V Podkrkonoší operovaly silné partyzánské jednotky, které i nadále pokračovaly v činnosti a narušovaly německý týl. Dalším městem, do jehož osvobození se partyzáni významně zapojili, byl Vsetín." Zdroj: Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Praha: Paseka. s. 175. ISBN 978-80-7285-114-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:67d67e20-0aa5-11e5-b309-005056825209

K Vysokému nad Jizerou ustupovaly německé jednotky ze směru Sklenářice, Tříč a Hradsko, zdroj: PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

V květnu 1945 měl prozatimní hlavní stanoviště ve Velichovkách na Jaroměřsku gen. polní maršál Schoerner, který však v tichosti uprchl na západ, zdroj: ARBURG, Adrian von, ed. a STANĚK, Tomáš, ed. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 1, Duben - srpen/září 1945: "Divoký odsun" a počátky osídlování. 1. vyd. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2011. 957 s. ISBN 978-80-86057-67-5.
Další zdroje:
• https://www.idnes.cz/libere[…]_135735_liberec-zpravy_jape
• http://www.vuapraha.cz/
• https://digitalnistudovna.army.cz/ - dokumenty ve spojení Němci a Krkonoše jsme prošli bez rozumného výsledku, zkuste se ještě zaměřit na jednotlivá města
• http://www.soalitomerice.cz/soka-semily/
• https://www.portafontium.eu/cbguide/soalt-sm - digitalizované sbírky SOKA Semily
• https://is.muni.cz/th/vxzmk/Semilsko_1945_fzfqfjgh.pdf
• https://is.muni.cz/[…]/Povalecna_vymena_obyvatel_zapadnich_Krkonos.docx
• https://theses.cz/id/4d266x/DP_Vejnarov.pdf

Dobrý den, také bych se chtěla zeptat na ústupové cesty Němců na konci války, konktétně přes obec Petrovice u Sedlčan nebo její okolí (prý se v obci i bojovalo...?). Děkuji

Dobrý den,

konec války na Příbramsku byl poměrně dramatický. Nacistické jednotky operující v tomto prostoru se odmítli vzdát, i když už německá armáda podepsala kapitulaci, a navzdory přibližujícím se sovětským a americkým jednotkám vyvinuli ještě poslední vojenský odpor. Více o těchto dramatických dnech si můžete přečíst v následujících článcích:
http://www.objevbrdy.cz/vyr[…]podbrdi-tvrde-bojovalo.html
https://www.dotyk.cz/public[…]-se-stretly-tri-armady.html
https://www.irozhlas.cz/ved[…]osledni-bitva_2005110724_pj
https://pribramsky.denik.cz[…]na-pribramsku-20150505.html
 
Informace o ústupových cestách v tomto regionu naleznete také v odpovědích na starší podobné dotazy položené v rámci služby Ptejte se knihovny – odpovědi se nacházejí níže v komentářích zde: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty
 
Regionální historii tohoto období reflektují následující studentské závěrečné práce dostupné online. Mohou být pro Vás zdrojem zajímavých informací, ale také inspirací pro další relevantní zdroje k regionální historii:
KADLEC, Václav. Konec 2.světové války na Příbramsku. 2018. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/104122
PIŠTĚK, Lukáš. Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce. 2018. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/104095
 
Určitě Vám doporučujeme prostudovat také následující knížku, která obsahuje výpovědi různých představitelů okresu Sedlčany z tohoto období:
DOLEŽAL, Jakub. Střípky z mozaiky protektorátní společnosti: německá okupace a její konec v politickém okrese Sedlčany (1939-1945). Příbram: Státní oblastní archiv v Praze, Státní okresní archiv Příbram, 2010. ISBN 978-80-86869-09-4.
 
Ze všeobecného hlediska pro české země doporučujeme prohlédnout si zejména práce historika Jiřího Padevěta:
PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
 
Můžete také zkusit obrátit se s Vaším dotazem na místní kulturní a vědecké instituce – Městské muzeum Sedlčany: http://www.muzeum-sedlcany.cz/wp/?page_id=4 a Hornické muzeum Příbram: https://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/kontakty/.

Služba PSK

Dobrý den,chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády na Kladensku. Děkuji

Pro oblast Kladenska jsme již otázku ústupových cest zpracovávali viz výše. S pozdravem služba PSK.

Dobrý den, bylo by možné poslat na email všechny ústupové trasy a německé tábory (koncentrační, zajatecké, pracovní) okolo Chomutovska, Kadaňska(rozmezí 30-40km).Nikde nemůžu dohledat kde se co nacházelo jen malé R.A.D tábor u Malého Háje ale nikde se nepíše přesné místo. Byl bych rád za všechnu radu. Díky předem Jakub.

Dobrý den,

přehled zajateckých a pracovních táborů na území Chomutova a některé podrobnosti o událostech v tomto kraji za druhé sv. války a zejm. v roce 1945 můžete nalézt v „Kronice města Chomutova“ Petra Raka z roku 2006. Dokument je přístupný skrze oficiální stránky města Chomutov v odkazu zde: https://www.chomutov-mesto.cz/[…]/kronika-mesta-chomutova-1945.pdf

Chomutovské Internační středisko podrobně pojednal Tomáš Valtr ve své diplomové práci na FF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. v roce 2012. Náhled základních údajů o kvalifikační práci a její anotaci naleznete na univerzitním portálu: https://arl.ujep.cz/[…]/, k prostudování je text k dispozici pouze na univerzitě (prezenčně).

Kapitola o válečném dění na Chomutovsku s drobnými zmínkami o táborech je k nalezení rovněž v bakalářské práci Petra Šulky obhájené v roce 2011 na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze (dostupná z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/51341; s. 17, 18).

Publikace, která by kompletně mapovala ústupové cesty německých vojsk z našeho území není k dispozici. Zmínku o ústupu, v němž figuruje Chomutov, jsme ale našli v (neobhájené) disertační práci Tomáše Jakla z roku 2019 (přes Chomutov ustupovala 20. tanková divize, s. 36). Práce je dostupná online: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/108376

Z údajů v publikaci Dějiny Chomutova z roku 1997 můžeme usuzovat, že německá vojska chtěla ustupovat podkrušnohorskými cestami – v dubnu 1945 jim tuto cestu komplikovalo těžké bombardování Chomutova a bdělé spojenecké letectvo. „Podle rozkazu německého vojenského ředitelství měl být Chomutov bráněn před postupujícími sovětskými vojáky jednotkami tzv. Volkssturmu – německé domobrany. Ty však byly vyslány 7. května 1945 k Jirkovu. Protože 4. května večer odešly z Chomutova poslední pravidelné německé vojenské jednotky, nebyl zde nikdo, kdo by město mohl bránit. Chomutova opustila také většina nacistických funkcionářů i celé městské zastupitelstvo v čele se starostou, kteří doufali, že se jim podaří uniknout nebo alespoň dorazit k Američanům.“ (s. 78-79)

Doplňující informace k ústupu německých vojsk Vám může poskytnout publikace Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Dokumenty z českých archivů z roku 2010 zaměřená na odsun německého obyvatelstva z pohraničí (a tedy i z Chomutovska). K dispozici jsou zde mj. přepisy úředních záznamů o šetřeních probíhajících na konci 40. let a v několika drobných zmínkách se dozvíte, přes jaká města na Chomutovsku odsun probíhal (s. 148-152).

Informace o táboru RAD v Malém Háji u Hory Svaté Kateřiny se nám dohledat nepodařilo. V této oblasti (nedaleko Kadaně) ale fungoval RAD tábor v zaniklé obci Přísečnice (Pressnitz), dnes se na místě obce nachází vodní nádrž.

Zdroje a literatura:
ARBURG, Adrian von a STANĚK, Tomáš. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů, Díl II., svazek 3: Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2010. s. 148-152. ISBN 978-80-86057-67-5.
INTEROVÁ, Zdeňka. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad, 1997. 115 s. ISBN 80-238-1756-6.
JAKL, Tomáš. Vytěsněná apokalypsa – česká reflexe ústupu německé skupiny armád střed. Praha, 2019. Disertační práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav českých dějin.
ŠULKA, Petr. Chomutov 1945-48. Praha, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav hospodářských a sociálních dějin.
https://www.chomutov-mesto.[…]ych-valek-a-prvni-republiky
https://www.chomutov-mesto.cz/[…]/kronika-mesta-chomutova-1945.pdf
Malý Háj (Kleinhan): http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1449051
Obec Přísečnice: http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&detail=37157

Dobrý den, vedly nějaké ústupové trasy nebo byl nějaký konflikt v okolí města Nymburk?

pro získání podrobnějších informací k tomuto tématu by Vám mohly pomoci zejména publikace Michala Plavce:

* PLAVEC, Michal. Poslední rok války na Nymbursku. 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2005. 127 s., xxxii s. obr. příl. ISBN 80-7325-061-6.

* PLAVEC, Michal. Kapitoly z dějin královského města Nymburka: od dob nejstarších do roku 2009. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2010. 439 s. ISBN 978-80-86808-75-8. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/40243/pdf.

Rok 1945 v Nymburku popisují i tyto dokumenty:

* ŘEHOUNEK, Jan. Nymburk: královské město v červených hradbách. Nymburk: Kaplanka, 2012. S. 200 a dále. ISBN 978-80-87523-04-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:f7e94de0-8373-11e8-bb44-5ef3fc9ae867

* JAKL, Tomáš. Květen 1945 v českých zemích =: May 1945 in the Czech lands : pozemní operace vojsk Osy a Spojenců. Praha: Miroslav Bílý, 2004. S. 24-25. ISBN 80-86524-07-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:30006b80-28d0-11e4-90aa-005056825209

Publikace Tomáše Jakla obsahuje i mapu ústupu německých jednotek (s. 68), která je případně volně dostupná i v disertační práci stejného autora Vytěsněná apokalypsa (příloha č. 8 - https://dspace.cuni.cz/[…]/140075031.pdf?sequence=1&isAllowed=y)

Užitečná by pro Vás mohla být i níže uvedená bibliografie a internetové zdroje:

* CHMELAŘOVÁ, Jarmila et al. Odboj a osvobození v okrese Nymburk 1938-1945: výběrová bibliografie publikací a článků. Kladno: Krajská knihovna, 1980. 95-102 s.

* http://www.kveten1945nanymbursku.cz/index.php

* https://region.rozhlas.cz/j[…]mnel-historik-tomas-7238207

* http://www.obecmcely.cz/[…]/d-2112

Další informace by Vám mohli poskytnout ještě kolegové z Knihovny Vojenského historického ústavu (https://www.vhu.cz/knihovna/), Vlastivědné muzeum Nymburk je v současné době uzavřeno z důvodu rekonstrukce (https://www.polabskemuzeum.cz/mista/vlastivedne-muzeum).

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda v okolí Pardubic a Hradce byly nějaké německé provokace. Nebo v okolí Pardubic nějaké ústupové trasy nebo tábory. Zda byly někde v okolí nějaké německé ležení nebo tak něco.

Předem díky

Dobrý den,

I když se nám nepodařilo zjistit přesnou trasu ústupu německých jednotek z této oblasti (především kvůli chaotické nátuře konce války), o květnu 1945 v Pardubickém kraji pojednává několik publikací a článků, které stojí za to prozkoumat, a zajisté Vás blíže navedou k informacím, po kterých pátráte.

Na prvním místě jsou knihy Krvavé finále a Krvavé léto od Jiřího Padevět a Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a druhé světové války od Karly jaré a kol.:

*PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s.
*PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran.
*JARÁ, Karla a kol. Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a druhé světové války: (15.3.1939 - květen 1945). 1. vyd. V Pardubicích: Krajská knihovna, [2012].

Dále například sborník Přímým pohledem: Květen 1945 ve východočeských kronikách, kde jsou uvedena data z jednotlivých okresů:

*KMONÍČEK, Josef, FIALA, Miroslav a HROMÁDKA, Karel. Přímým pohledem: Květen 1945 ve východočeských kronikách : [sborník]. Hradec Králové: Kruh, 1985. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a2b37e70-a2a6-11e3-b833-005056827e52

Zajímavou událostí v regionu je Holické povstání, které hrálo významnou roli v blokování hlavní silnice na Prahu, kterou se hodlaly ubírat prchající okupační posádky. Blíže se o této události dočtete například v knize Květnové holické povstání od Jaromíra Pohla.

*POHL, Jaromír. Květnové holické povstání. [Holice]: Kulturní dům města Holic, 2020. 121 stran.

*https://cs.wikipedia.org/[…]/Holick%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD

Přikládáme i několik novinových článků, které se tématu věnují.

*https://hradec.rozhlas.cz/p[…]ovsem-5-kvetna-1945-8196480

*https://www.idnes.cz/pardub[…]234812_pardubice-zpravy_jah

*https://pardubicky.denik.cz[…]c-ruda-armada-20150510.html

*https://pardubicky.denik.cz[…]romazdiste-nemcu-20210.html

*https://www.idnes.cz/pardub[…]222231_pardubice-zpravy_jah

Dobrý den, rád bych se zeptal na ústupové cesty či nějaké stání z období 2. světové války v okolí Golčova Jeníkova (Havlíčkobrodsko). Předem mockrát děkuji za odpověď.

Dobrý den,

o průběhu konce 2. světové války v okolí Golčova Jeníkova hovoří kniha Golčův Jeníkov (2002). K ústupu německých armád přes město je zde uvedeno následující:

"Pamětní kniha města Golčova Jeníkova zaznamenává příjezd prvních ruských tanků ráno 9. května 1945. (...) Golčův Jeníkov však ležel v cestě i prchajícím Němcům. Hlídky se rozmístily na strategických pozicích, připraveny hájit město proti případným útokům. Již po deváté hodině jedna z nich hlásila, že se od Vilémova blíží kolona německých vozidel. Pamětní kniha města popisuje její střet s jeníkovskou hlídkou: „V čele bojové jednotky jel motocyklista, jenž na dané znamení zastavil, zvolal Hilfe a byl odzbrojen. Část jednotky pronikla k Valše, kde se s ní utkaly naše hlídky. Telefonicky uvědomily hlídku v Ráji - u Zastávky, velicí důstojník ruského tanku byl vyrozuměn, tank zaujal palebné postavení a první vozidlo od Jeníkova bylo přesným zásahem úplně rozmetáno.“ Příval německých oddílů však neustával. Pražský rozhlas hlásil, že Golčův Jeníkov je po Praze nejvíce ohroženým městem. Kolem třetí hodiny odpolední přijelo naštěstí šest aut ruské pěchoty následovaných obrněnou jednotkou. Došlo k bitvě. Skončila kolem šesté hodiny úplným poražením německých jednotek. Pamětní kniha města dodává, že „zvlášť odvážným osvědčil se býti velitel hasičského sboru Fr. Česenek.“ Posledním vypjatým dnem byl 10. květen. „Desátý květen prožívali jsme ve velikém napětí. V dálce pohybovala se opět kolona od Vilímova a přijížděla k městu. Hlásil se lékař mluvící česky a oznámil, že má mnoho raněných. Kolona přivedena na náměstí, ranění umístěni ve škole ve vojenské nemocnici zřízené lékárníkem Rybkou.“ Odpoledne se major SS dostavil na radnici, aby se dohodl s výborem na podmínkách kapitulace. Prý se však „choval zpupně, protahoval jednání, zřejmě čekal na stanovený čas pro pomoc. Znenadání vnikli z vedlejší místnosti do kanceláře jednací tři partyzáni: dva Rusové a jeden Čech, ozbrojeni samopalem a pistolemi. Vysvlékli majora z kožešinové blůzy a prohledali jej. V nohavici našli pistoli, ač tvrdil, že zbraně nemá. Major zajat, ale jeho průvodce unikl.“ (Citováno z Pamětní knihy města) Místo pomsty, které se Jeníkovští obávali, vytáhli Němci bílé prapory a opustili město. Konečně i v Golčově Jeníkově skončila 2. světová válka."

zdroj: ŠTĚDRÁ, Eva. Golčův Jeníkov. Golčův Jeníkov: Město Golčův Jeníkov, 2002. s. 28. ISBN 80-238-9603-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:ba9f2c40-52ff-11e5-a975-001018b5eb5c

Užitečné by pro Vás mohly být i další zdroje k tématu:
* KOUBSKÝ, Miloslav. Osvobození Havlíčkobrodska Sovětskou armádou. Havlíčkův Brod: Okr. výbor KSČ, 1966. 133, [2] s.
* RŮŽIČKA, Karel a NOVÁK, Pavel. Habry: dějiny města 1101-2001. Habry: Město Habry, 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8.
* DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Vyd. 1. Praha: Panorama pro Městský úřad ve Světlé nad Sázavou, 1992. 155 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-7038-284-8.
* KVAŠ, Karel. Partyzánské hnutí na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Okresní muzeum, 1976. 55 nečíslovaných stran. Vzpomínky, kroniky, dokumenty.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.
* MAŠEK, Daniel. Konec II. světové války na Havlíčkobrodsku (bakalářská práce): https://dk.upce.cz/bitstrea[…]?sequence=1&isAllowed=y
(další zdroje - viz: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty)

Důležitým informačním zdrojem by v daném bádání měly být též archivní zdroje dostupné v SOkA v Havlíčkově Brodě (některé kroniky, pamětní knihy jsou stále uloženy na obecních úřadech): http://havlickuv-brod.mza.cz/[…]/sestava_kronik_hb.pdf
Kontaktovat též můžete zkusit Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě: https://www.muzeumhb.cz/

Služba PSK

Zdravím chtěl bych se zeptat kudy vedly ústupové cesty německých vojsk na Vysočině konkrétně okolí Nového Města na Moravě a okolí děkuji pěkně

Dobrý den,
k ústupovým cestám v okolí Nového Města na Moravě jsme nalezli zmínku v monografii o městě:

„V noci z 8. na 9. května procházelo městem množství stahujících se německých vojáků. Ráno začala německá protiletadlová baterie přímo z města ostřelovat ruská letadla. Odpověď přišla vzápětí - na Nové Město se sneslo několik bomb. Obyvatelé se schovávali ve sklepích nebo v lese Ochoza, i tak na následky zranění pět lidí zemřelo a pumy poškodily mnoho domů a kostel sv. Kunhuty. Všude se povalovaly odhozené střelné zbraně, munice, střepy z rozbitých oken. Proud ustupujících okupantů ustal až v noci. Nad ránem do města vstoupil oddíl Rudé armády. Rusové se během dne střetli s procházejícími Němci, při přestřelce padl velitel četnické stanice František Hubáček. Následující den vjely do města motorizované oddíly ruské a rumunské armády a s nimi konečně přišlo osvobození.“

Zdroj: MARKOVÁ, Lucie. Nové Město na Moravě. Havlíčkův Brod: Elmar, 2009. s. 33. ISBN 978-80-904192-1-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:38980490-033b-11e7-8830-005056827e51

Literaturu k tématu obsahuje také bibliografie odboje a osvobození v Jihomoravském kraji, především na s. 355, 356.

Zdroj: KUBÍČEK, Jaromír. Odboj a osvobození v Jihomoravském kraji v letech 1938-1945: Bibliografie. Brno: Státní vědecká knihovna, 1980. 407 s. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:fa7c18e0-60fd-11e9-8cc0-5ef3fc9bb22f

Volně dostupné zdroje k tématu:

*Ždírec a Krucemburk: https://vysocina-news.cz/[…]/
*Havlíčkův Brod: https://vysocina-news.cz/[…]/

Ústupovým cestám na Vysočině jsme se již věnovali i v některých předchozích komentářích, kde můžete nalézt další literaturu.

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat na ústupové cesty německé armády v okolí Plzně, Rokycan. Dekuji

Dobrý den,

na podobný dotaz jsme již odpovídali, pokusili jsme se tedy pro Vás sumarizovat informace z minulých odpovědí.

Plzeň, Plzeňsko a západní Čechy obecně jsou nejčastěji zmiňovány s protifašistickým odbojem, povstáním v květnu 1945 a osvobozením Američany. Okolo Plzně také vedla demarkační linie (od Kraslic ke Karlovým Varům, potom na Plzeň okolo Rokycan směrem k Písku a dole se stáčela u Vyššího Brodu k rakouské hranici), která byla stanovena proto, aby nedocházelo k mísení vojsk Rusů a spojenců. Oddělovala tedy americkou a ruskou armádu.

Co se týče ústupu německé armády, stručné zmínky jsme nalezli v některých dokumentech, viz níže:

„Druhý den začali američtí vojáci pročišťovat okolní lesy od Němců. Zajaté německé vojáky pak Američané shromažďovali v místní sokolovně a poté je odváželi do Dobřan. Tato armáda odjížděla z Dolní Lukavice na přelomu srpna a září 1945.“
Zdroj: KLEPSOVÁ, Eva. Historie Dolní Lukavice do roku 1945. Dolní Lukavice: Obec Dolní Lukavice, 2009. s. 35. ISBN 978-80-254-5444-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:34872f30-20f1-11e5-855a-5ef3fc9ae867.

LEHNEROVÁ, Markéta. Osvobození Rokycan ve vzpomínkovém vyprávění. Plzeň, 2015. Diplomová práce. Západočeská univerzita. Filozofická fakulta. Dostupné také z: https://otik.uk.zcu.cz/[…]/Lehnerova_Diplomova%20prace.pdf - namátkou např. strany 21, 30, podívejte se ještě dále

„Předsunuté odřady zřejmě však překročily Vltavu ještě 11. května. Následující den se svazky armády generála Šumilova přesunuly na západní břeh Vltavy, aby v prostoru mezi Berounem, Dobříší, Příbramí a Rokycany zajistily západočeský prostor před pokusy nepřátelských jednotek o únik na západ. Štáb generála Šumilova byl dislokován v Sedlčanech. Vnější frontu obklíčení kolem nacistických vojsk v západních Čechách, kterou vytvářela mj. na Příbramsku 7. gardová armáda, se fašisté pokoušeli marně prorazit. V prostoru mezi Milínem a Čimelicemi se již v předcházejících dnech nahromadilo větší množství nepřátelských jednotek...
Mezi veliteli nacistických vojsk jižně od Příbrami byl i velitel zbraní SS v Cechách a na Moravě generál von Pückler. Velení amerických vojsk na tomto úseku neprojevilo zájem o přijetí nepřátelských vojáků do zajetí. Zajatecké tábory na západě byly přeplněny, nehledě na to, že otevření cest na západ by mohlo vést к promísení amerických a sovětských vojsk, jemuž se velení obou stran snažilo předejít včasným stanovením operační čáry styku. Proto došlo už 10. května v Čimelicích ke schůzce představitelů sovětské a americké armády, na níž obě strany vyzvaly generála Pücklera, aby bezpodmínečně složil zbraně na dosažené čáře. Nacisté tento požadavek odmítli...
...ve dnech 9. a 10. května letectvo 5. letecké armády - převážně průzkumný charakter. Byly zjištěny přesuny nepřátelských kolon u mnoha českých i rakouských měst (Jihlava, Svitavy, Hradec Králové, Čáslav, Telč, Tábor, Stockerau aj.)... V průběhu více než 41 letové hodiny shodili letci 2. ukrajinského frontu nad jihočeským územím 1 300 000 letáků, vyzývajících nepřátelské vojáky ke kapitulaci... Soustředěním vojsk 2. ukrajinského frontu v jihozápadních Cechách po 12. květnu a navázáním dotyku s jednotkami americké armády na linii probíhající od Spáleného Poříčí na Plzeňsku k Temešváru u Písku, Vodňanům, Netolicím, Českým Budějovicím, Velešínu, Kaplici, Všeměřicím, Hornímu Dvořišti a dále к rakouským městům Freistadtu, Prägartenu a Schwertbergu (východně od Lince) byla ukončena účast vojsk 2. ukrajinského frontu v pražské operaci... Desetitisíce nepřátelských vojáků skupiny armád „Mitte“ a „Ostmark“, které byly v průběhu operace zajaty, naznačují ohromný rozsah úspěchu vojsk generála Malinovského. V posledních dnech války dosáhl počet zajatců zajištěných 2. ukrajinským frontem více než 470 000 mužů. Také 3. ukrajinský front zajal kolem 140 tisíc nepřátelských vojáků. Z ohromného množství fašistických vojsk, která se pokoušela o únik na západ, unikla jen nepatrná část...“

Zdroj: NESVADBA, František. Za svobodu Prahy: vyvrcholení osvobozeneckého poslání Sovětské armády v Československu v letech 1944-1945. Praha: Horizont, 1980. s. 224 - 227. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:76b63f20-6632-11e3-a484-001018b5eb5c.

V Rokycanech byl také zadržen K.H. Frank:

„Pražská posádka proto večer 8. května kapitulovala do rukou povstalců, složila zbraně a z části pod povstaleckou eskortou odpochodovala k Američanům. Bojová skupina pluku SS Der Führer odešla také, zbraně složila až před demarkační čárou v Rokycanech. S ní odejel K. H. Frank, který byl po rozsáhlé pátrací akci českých četníků poznán a zajat v Rokycanech. Po krátkém pobytu v americkém zajetí byl vydán, jako bývalý československý občan a poslanec čs. předválečného parlamentu, československé justici.“
Zdroj: JAKL, Tomáš. Květen 1945 v českých zemích =: May 1945 in the Czech lands : pozemní operace vojsk Osy a Spojenců. Praha: Miroslav Bílý, 2004. s. 76. ISBN 80-86524-07-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:32513950-28d0-11e4-90aa-005056825209.
 
„V Rokycanech dopadli a zatkli čeští vlastenci válečného zločince, kata českého národa, tzv. říšského státního ministra K. H. Franka, jehož útěk z Prahy na západ byl předem připraven a dohodnut s americkými vojenskými představiteli. Ti jej také nezákonně odejmuli z rukou čs. revolučních orgánů a ihned odsunuli přes Plzeň do týlu amerických vojsk. K. H. Frank byl vydán československým úřadům až v květnu 1946 na základě rozhodnutí Mezinárodního soudního tribunálu.“
Zdroj: FALTYS, Antonín. Kronika 1944-1945: chronologie faktů a událostí od československo-sovětské smlouvy do osvobození Československa Sovětskou armádou ; (12.12.1943 - 9.5.1945). Praha: Horizont, 1976. s. 242. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:27321c60-5cf1-11e9-98bc-5ef3fc9ae867.

Další informace by mohly být obsaženy v níže uvedených dokumentech:

* BALCAR, Bohuslav. Holýšov: osvobození 1945. 1. vyd. Domažlice: Resonance, 2014. 46 s. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-905193-3-6.
* KOMOROUSOVÁ, Ivanka. Odboj a osvobození v Západočeském kraji 1938-1945: bibliografie. Plzeň: Státní vědecká knihovna, 1981. 339 s. Bibliografie společenských věd; 19/1980.
* PETRÁŇ, Kamil. Konec druhé světové války na západě Čech očima německého důstojníka. Sborník Muzea Českého lesa v Tachově, 2015, 34, s. 10-22. ISSN 1805-5567. ISBN 978-80-87316-59-7.
* JÍLEK, Tomáš. Kapitoly z historie západních Čech 20. století. V Plzni: Západočeská univerzita, Ústav celoživotního vzdělávání, 2010. 68 s. Edice Univerzity třetího věku. ISBN 978-80-7043-927-2. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/636570/pdf. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:cc1e0b90-26b4-11e8-baf9-005056827e52.
* KLEPSOVÁ, Eva. Dolnolukavicko a části jižního Plzeňska během II. světové války a na cestě ke svobodě. [Dolní Lukavice]: obec Dolní Lukavice, 2022. 223 stran. ISBN 978-80-908554-0-3. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/730948/pdf.

Obecně o 2. světové válce v tomto regionu pojednávají zdroje:

* BUKAČOVÁ, Irena, HUS, Miroslav a ROM, Karel. Škoda lásky: druhá světová válka na severním Plzeňsku: Kralovicko 1936-1946. 2. doplněné a rozšířené vydání. V Mariánské Týnici: Muzeum a galerie severního Plzeňska ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni, 2019. 367 stran. ISBN 978-80-87185-26-1. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/478495/pdf.
* http://plzen1945.cz/

Ústupovým cestám, konci 2. sv. války atd. se z obecného hlediska věnují dokumenty uvedené v odpovědi v archivu Ptejte se knihovny - https://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/ustupove-cesty-a-sberne-tabory
 
Další použité zdroje:
* https://ct24.ceskatelevize.cz/[…]/1307719-demarkacni-cara

V případě potřeby se ještě můžete obrátit na Knihovnu Vojenského historického ústavu - https://www.vhu.cz/knihovna/.

Dobrý den, chtěl bych se zepta zda němci ustupovali v okolí Božího daru a Jáchymovska. Děkuji

Dobrý den,
 
Bohužel se nám nepodařilo dohledat podrobné informace ohledně pohybu německých vojsk na tomto území.

Zdá se, že je to dáno především tím, že Karlovy Vary byly posledním bodem Demarkační linie, která dělila Československo mezi dvě osvoboditelské armády. Zatímco o pohybech amerických vojsk, která se zastavila několik kilometrů na Západ od Karlových Varů, jsou hojně popsány v mnoha publikacích, které se zabývají květnem 1945 na tomto území, o oblastech na sever a severovýchod se mnoho nepíše.

Ze sborníku Vám, kteří přicházíte (K dějinám Karlovarska) se dozvíme následující: „Území celého Karlovarska bylo takto rozděleno do dvou oblastí. Sovětská armáda zajišťovala bezpečnost na území bývalých politických okresů Karlovy Vary, Nejdek, Jáchymov, Kadaň, Podbořany a Žlutice. Americká armáda zase v okresech Loket, Sokolov, Kraslice, Cheb, Aš, Mariánské Lázně a Teplá.“ (str. 87)

Německá vojska se v těchto momentech pohybovala na hranici rozpadu a zdá se, že veškeré jejich pohyby už neprobíhaly v souladu s organizací shora, nýbrž jako ústupové akce jednotlivců nebo drobných skupin.

Podle svědectví Karla Lipperta v knize Konec 2. světové války v Karlových Varech od Milana Augustina „potkávali [při cestě z Varů vstříc americké armádě] zbytky německých oddílů a jednotlivé vojáky, američtí hloubkoví letci nad [nimi] křižovali prostorem. Němečtí civilisté, které … viděli, působili zbědovaně, někteří nám mávali.“ (str. 20)

Podle Lipperta i dalšího svědectví Karla Utischilla (landráta pro venkov karlovarského okresu) se místní orgány pokoušely za každou cenu vyvarovat soubojům, jelikož se v Karlových Varech a okolí nacházelo cca „15000 raněných, 6000 chromých a navíc nemocnice přeložené … z Berlína.“ (str. 58)

O ústupu německé armády píše například web http://www.fofifo.wz.cz/nemecka_armada1945.htm, nicméně neuvádí žádné legitimní zdroje, a proto pravdivost těchto informací nemůžeme potvrdit.

Doporučujeme obrátit se například na Státní okresní archiv Karlovy Vary (http://www.soaplzen.cz/soka-kv/archivni-pomucky), Městskou knihovnu Jáchymov (https://jachymov.knihovna.info/), Krajské muzeum Karlovy Vary (http://kvmuz.cz/) nebo na muzeum v Božím Daru (https://www.bozidar.cz/[…]/muzeum-bozi-dar.html), které pracují se zdroji, zabývajícími se lokální historií, a tudíž budou s největší pravděpodobností schopni poskytnout k tomuto tématu více informací.

Dokumenty z poválečného období, které mapují oficiální soudní a kárné procesy s německými válečnými zločinci, vojáky i civilisty v této oblasti najdete například v Archivu bezpečnostních složek https://www.abscr.cz/

Podrobnější informace můžete najít například v:

 * Vám, kteří přicházíte. II. díl, K dějinám Karlovarska. Karlovy Vary: Okresní archív, 1968. 168 stran

* AUGUSTIN, Milan. Konec 2. světové války v Karlových Varech: pokus o rekonstrukci. Karlovy Vary: Úřad města Karlovy Vary, 1995. 61 stran

* ANDRŠ, Pavel. Nejdek v letech 1945-1953. 1. vyd. Nejdek: JoN - Jde o Nejdek, 2010. 117 stran. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bits[…]2378_0_65093.pdf?sequence=1

* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 stran

* PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Vydání první. Praha: Academia, 2016. 692 stran

Dobrý den, zajimálo by mě kde měli Německá armáda a Rudá pozice, konkrétně u obcí Vranov nad Dyjí, Onšov, Horní Břečkov, Cotonice, Kravsko, Pavlice, Grešlové Mýto, Boskovštej, Klobouky u Brna, Morkůvky. Prosím odpověď do emailu.

Dobrý den
Otázka se týká Německých jednotek na Osoblažsku, jaké jednotky se tam bily a kudy ustupovaly.
Děkuji

Na tuto otázku jsme již odpovídali ve spojitosti s pohyby Německých vojsk v okolí Bruntálu (komentáře k dotazu Ústupové cesty: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty). Dovolujeme si tyto informace vložit i zde:

Okres Bruntál byl osvobozen v rámci vojenských operací, které proběhly na severu Moravy a Horním Slezsku.
Konkrétně se jednalo o boje v rámci Opavsko – ostravské operace.

Němci měli vybudovanou obranu na linii Hlubčice – Krnov – Těšín. Boje probíhaly v okolí Osoblah. Dne 17. března proběhl německý protiútok, toho dne obsadila sovětská armáda Hlubčice. Odpoledne 18. března odpoledne Němci evakuovali předpolí Osoblah.
Německá armáda se pokoušela zastavit postup sovětských vojsk přes vesnice východně od Osoblah.
Těžké boje probíhaly ve směru na Rudoltice a Město Albrechtice. O intenzitě bojů může svědčit, že Osoblahy byly během bojů z 90 procent zničeny.

„Z pozemních jednotek vstoupil jako první na naše území 1. ukrajinský front v průběhu hornoslezské operace, nejspíše už okolo 18. března 1945 v Osoblažském výběžku. Tímto prostorem se ale potom probíjely na jih německé jednotky, kterým hrozilo obklíčení jižně od Opolí. Definitivně Osoblahu obsadila 59. armáda 1. ukrajinského frontu 31. března. Obec byla v bojích takřka srovnána se zemí. 60. armáda téhož frontu také překročila československé předmnichovské hranice a 28. března osvobodila obec Sudice. Hlavní úsilí frontu se poté přeneslo na berlínský směr a s jeho jednotkami se v Čechách setkáme opět až v květnu,“ (Jakl, str. 12).

Bohužel zatím nebyla vydána žádná kniha, která by se podrobně věnovala pohybu německých vojsk na našem území na jaře a v létě 1945, a proto se nám nepodařilo dohledat, o jaké jednotky se jednalo, nebo o jakou trasu přesně šlo.

Zdroje:
*HORNIŠER, Igor. Sousedství na hranici: Bruntálsko v letech 1938-1946. Vydání první. [Bruntál]: Muzeum v Bruntále, 2015.. ISBN 978-80-87038-24-6. Str. 40 – 47.
*JAKL, Tomáš. Květen 1945 v českých zemích =: May 1945 in the Czech lands : pozemní operace vojsk Osy a Spojenců. Praha: Miroslav Bílý, 2004. s. 12. ISBN 80-86524-07-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:2f78c4f0-28d0-11e4-90aa-005056825209

Dobrý den, mohu se zeptat zda byly ústupové cesty v Broumovském výběžku.

Dobrý den,
konkrétní ústupové cesty je již těžké v současné době doložit. Dle záznamů v kronice města Broumova (tak jak bylo uvedeno v závěrečné práci níže) projeli Broumovem 7. a 8. května 1945 důstojníci německé armády. Předtím ovšem již prošlo Broumovskem ustupující německé vojsko i s početným množstvím prchajících civilistů. Cílem ustupujících německých armád byly americké zóny na západě země. Z Broumovska tedy vedla ústupová cesta směrem na Trutnov a dále na západ.

Literatury k posledním dnům války na Broumovsku příliš mnoho není. Povětšinou se literatura věnuje až událostem, které následovaly (lidové soudy, odsun německého obyvatelstva, dosidlování).

K danému tématu doporučujeme prostudovat kroniky obcí, jež Vás zajímají (kroniky budou uloženy buď v oblastním archivu či na úřadě v dané obci).

Další doporučené zdroje k tématu:

* KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. 1. vyd. Broumov: Městský národní výbor, 1990. 148 s.
* https://is.muni.cz/th/a16op/Kopie_-_bakalarska_prace.pdf
* https://dspace.cuni.cz/[…]/140075031.pdf?sequence=1&isAllowed=y
* JAKL, Tomáš, Vojenský historický ústav a Vojenský ústřední archiv. Boj za svobodu 1938-1945: obrazová kronika. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. s. 72. ISBN 80-7278-309-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:854d3840-3fad-11e4-bc3a-005056827e51
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
* JAKL, Tomáš. Květnové vítězství: konec skupiny armád Střed. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2015. 175 stran. ISBN 978-80-204-3685-6.

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli nějaké ústupové cesty vedly přes Žatecko a Podbořansko. Případně pokud se nějaké texty zmiňují o konkrétních vesnicích.

Dobrý den,

Ústupové cesty jsou v okolí Žatce zdokumentovány především skrze ústup Heeresgruppe Mitte. Jelikož byla v této chvíli německá armáda již v značném rozpadu a komunikace mezi jednotlivými štáby byla chaotická, není možné vytrasovat pohyby jednotek s absolutní přesností. Nicméně, užitečné informace najdete například v této disertační práci (viz výňatek):

„Polní maršál Schörner v sovětském zajetí při výslechu uvedl, že štáb skupiny armád střed vyrazil na západ večer 7. května. Jeho cílem byly Karlovy Vary, odkud měl řídit etapovité stahování skupiny armád na západ. Po celonoční jízdě měla být kolona štábu ráno 8. května rozprášena u Žatce sovětskými tanky. 94 Podle dalších svědectví se kolona přesouvala po trase Josefov – Mladá Boleslav – Litoměřice na letiště do Žatce, kde mělo být sídlo velitelství při ústupu. Namísto toho se však u žateckého letiště objevily sovětské tanky a štáb se urychleně přesunul do Podbořan. Dne 9. května 1945 okolo 10. hodiny se objevily sovětské tanky také u Podbořan. Náčelník štábu Hgr. Mitte von Natzmer proto pokračoval s kolonou štábu dále na západ, do Karlových Varů a Chebu, kde se vzdal americké 1. pěší divizi.“

Mgr. Tomáš Jakl Vytěsněná apokalypsa – česká reflexe ústupu německé skupiny armád Střed (disertační práce)
https://dspace.cuni.cz/[…]/140075031.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Na webových stránkách Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci je dokonce zobrazena i mapa ústupových cest v severozápadních Čechách, která může napomoci naší představě o pohybu vojsk v této lokalitě.
https://www.muzeumzatec.cz/bitva-1945.html

dobrý den,chci se zeptat kudy vedla ústupová cesta německých vojsk směr citonice , stálky a tam ten směr.. a ještě směr od moravských budějovic na nové syrovice ..děkuji moc za odpověd..klidně do emailu děkuji

Dobrý den,

Bohužel se nám nepodařilo dohledat přesné informace o pohybu německých vojsk v oblasti, na kterou se ptáte. Z informací o blízkém okolí pro Vás vybíráme:

„7. gardová armáda postupovala na Znojmo od severovýchodu a 9 gardová armáda od jihovýchodu. Dne 8. května se průzkum 105. gardové střelecké divize (9. gardové armády) objevil na Loucké ulici. Ve tři hodiny odpoledne pronikla kolona 7. gardové armády do Přímětic a u osady Kasárna přetla státní silnici Znojmo – Jihlava. Před čtvrtou hodinou odpoledne pronikl čelný průzkum 27. gardové tankové brigády s 2. tankovým plukem rumunské královské armády do města. Při osvobozování Znojma zahynulo 31 sovětských vojáků. Během bojů v Rakousku, u Mušova a Pasohlávek bylo ve Znojmě pohřbeno 97 německých vojáků a v Dobšicích dalších 276.

V útěku německých jednotek na západ bránila Vranovská přehrada, kde bylo málo cest, a tak zde došlo k nahromadění vojska. U obce Lesná dokonce Němci přešli do protiútoku s podporou tanků a zahynulo při tom 5 sovětských vojáků.“
Zdroj: SCHILDBERGER, Vlastimil. Osvobození jižní Moravy v roce 1945. Vydání 1. [Vyškov]: Ruské kulturně-osvětové sdružení na Moravě, 2016. 232 stran. ISBN 978-80-87859-02-5.
 


„Přes všechny podobné výzvy hroutil se pod údery Rudé armády odpor fašistů na střední Moravě. Dne 5. května 1945 bylo nuceno fašistické velení přistoupit к provedení tzv. operace „Květina“. Měl to být plánovitý, po etapách prováděný ústup z Moravy do západních Čech a do Bavorska. Ovšem i tento poslední fašistický plán totálně ztroskotal, jelikož mezitím sovětská vojska za- hájila mohutné obchvatné údery od severu a jihu к Praze s cílem obklíčit a zničit poslední nepřátelské uskupení a dokončit tak osvobození národů Československa. Na příkladu osudů tankové divize „Brandenburg“ vidíme, jak zdrcující byla porážka všech fašistických vojsk v Československu v květnu 1945. Útvary této divize se pokoušely ve dnech 8,—10. května 1945 uniknout (proti podmínkám všeobecné a bezpodmínečné kapitulace) od Olomouce přes Havlíčkův Brod a Tábor na Šumavu. Ústup, jemuž předcházelo ničení těžkých zbraní a pálení přebytečného materiálu, změnil se však krátce po zahájení v panický útěk. Jak uvádějí autoři, byl tento útěk znemožňován českými partyzány, kteří zřizovali na cestách zátarasy a v řadě osad se snažili německé jednotky odzbrojit. — Při tom však ani dnes autoři dějin tankového sboru „Grossdeutschland“, kteří v květnových dnech r. 1945 v bezvýchodných situacích bledli ze strachu před českými povstalci, neopomněli zdůraznit ty případy, kdy se jim ještě podařilo převahou svých zbraní znemožnit akce protifašistických bojovníků. Ovšem ani tak se nepodařilo jednotkám divize „Brandenburg“ uniknout z Československa. Její jádro bylo zničeno sovětským letectvem a salvami kaťuší 9. května 1945 u Havlíčkova Brodu, když se „brandenburáci“ marně pokoušeli uniknout mimo toto město, které bylo již osvobozeno sovětskými vojsky. Ani malým skupinám, které měly po katastrofě u Havlíčkova Brodu prchat na vlastní pěst na západ, se nepodařilo probít se přes sovětskou obkličovací frontu a byly pozajímány sovětskými vojsky za široké spolu- práce českého obyvatelstva. Historie jednoho z mnoha svazků hitlerovské armády, tankového sboru „Grossdeutschland“, je poučná především v tom, že nemůže popřít к jak hanebným koncům dospěl zpupný německý militarismus, který měl dobýt pro německé monopoly celý svět. Tato historie je však poučná i z jiných důvodů.“
Zdroj: Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Naše vojsko, 1962, 1962(4). s. 581. ISSN 0018-2583. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:687eddf0-19b4-11e4-90aa-005056825209


„Vojska 2. ukrajinského frontu přešla dne 7. května 1945 do všeobecného útoku na frontě od Brna. Podařilo se jim rozdrtit první pásmo nepřátelské obrany a přešli k pronásledování fašistických vojsk ve směru na Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlavu, Znojmo a Dačice.
Přímo přes nedaleké Velké Meziříčí vedla ústupová cesta německých vojsk. Němci 6. května 1945 obsadili radnici, uvěznili a vyšetřovali členy nově vznikajícího národního výboru. Následujícího dne Němci popravili ve Velkém Meziříčí na 60 lidí a dalších 40 jich zemřelo při náletu. Vysočinu v těchto dnech bombardovala sovětská letadla.“
Zdroje:
Vlach, Jiří. 65 let od ukončení II. světové války. Dobronínský zpravodaj. Dvouměsíčník obecního úřadu Dobronín, č. 2, 2010, s. 3-7.
Více zde: http://www.rudikov.cz/historie-obce/
70 let od konce války v rámci vysílání ČT Události v regionech - Brno, 07. 5. 2015 Naším krajem: vlastivědné čtení o jihozápadní Moravě. V Třebíči: Muzeum Vysočiny, 14/2015. ISSN 978-80-86894-35-5


„Citonice za 2. světové války:
Velice pohnutý osud měly Citonice za druhé světové války. V říjnu roku 1938 začali Němci zabírat naše pohraniční oblasti, dne 13. října přijeli i do Citonic, aby tehdejšímu starostovi Josefu Trimmelovi a posléze i všem občanům oznámili, že se Citonice stávají součástí Třetí říše. Přitom Citonice byly obcí ryze českou s českým obyvatelstvem, Němci zde v té době žili pouze dva. Příchodem Němců nastaly pro Citonice zcela jiné poměry. Musely být odstraněny české nápisy, do školy přišel německý učitel, starosta byl sesazen a úřadovalo se pouze německy. Nicméně obyvatelé Citonic se nevzdávali a v čele s citonickým rodákem, poslancem za agrární stranu, Františkem Molíkem, usilovali o propuštění Citonic ze záboru. To se jim skutečně podařilo a ve čtvrtek 24. listopadu roku 1938 se Citonice opět staly součástí tehdejšího Československa. Ke konci války sídlil ve škole německý lazaret. Citonice neušly ani bombardování, stalo se tak k samému závěru války sovětskými bombardéry. Při tomto náletu zahynul malý chlapec.
Autorka Hana Molíková, březen 2007“
Zdroj: https://www.obeccitonice.cz/obec-7/

O sovětských náletech i ústupu z jižní Moravy hovoří článek na webu payne.cz, ale neobsahuje zdroje, ze kterých čerpal.

„Velitel německého 503. tankového oddílu kapitán Ernst-Nordewin von Körber zapsal do vojenského deníku: „...Dne 30. dubna jsme v prostoru Nová Ves až Vlasatice odrazili několik ruských útoků a zničili deset sovětských tanků. Sami jsme však ztratili dva Královské tygry i s jejich veliteli – seržantem Knispelem a seržantem Skodou. Oba padli. Večer jsem byl pozván na velitelství sboru do Suchohrdel, kde jsem byl vyznamenán Rytířským křížem. Dílny opravily poškozenou techniku, takže oddíl měl dvanáct bojeschopných tanků. Ráno 7. května začal nevídaný útok. Královští tygři odstřelily ještě šestnáct tanků a dvanáct samohybných děl a pak se daly na ústup směrem na Moravské Budějovice. Během ústupu přes Miroslav naše samohybná protiletadlová děla sestřelila jeden ruský letoun. V ústupu jsme pokračovali na České Budějovice... Demarkační linii jsme dosáhli s posledními dvěma Královskými tygry. Američané nás ale odmítli přijmout a předali nás Rusům...“
Zdroj: https://www.payne.cz/3xS43787/naletrudy.htm



Další dokumenty, v nichž najdete informace o postupu vojsk přes jižní Moravu, byť méně podrobně:
• HRDLIČKA, Rudolf. Rudá armáda osvobozuje Moravu: kronika posledního válečného jara. Vydání I. Brno: Mír, 1948. 217 s., [32] s. obr. příl.
• ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. 1. vydání. Brno: Blok, 1975. 335 stran, 116 nečíslovaných stran obrazových příloh.
PLUHAŘ, Josef a BRŮŽA, Oskar. Abychom mohli žít v míru: sovětská armáda v bojích na jižní Moravě roku 1945. Brno: Blok, 1980.
FILIP, Vladimír. Schildberger, Vlastimil. Brno 1939 – 1945. Josef Filip. Brno. 2013. Svazek třetí.

Články z Biografie českých zemí a z databáze Ústavu pro soudobé dějiny:
• NEHYBA, David. [Soužití Čechů a Němců na Znojemsku 1938-1945]. Jižní Morava. 2007, 43(46), 289-290.
• ZELENÝ, Karel. Vyhnání z Moravy a Slezska. In: Vyhnání a život Čechů v pohraničí 1938-1945: Vzpomínky 2. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, s. 123-161.
• Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Soužití Čechů a Němců na Znojemsku. 1938-1945. [Uspoř.]: Jurásek, Vítězslav - Adam, Emil. Znojmo : Klub občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, 2006. 143 s.

Digitální knihovna Ministerstva obrany:
• https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:ae0250a6-571b-11e7-9383-005056b73ae5 – hledejte na stránce olbramkostel – našli jsme tento relevantní výsledek. V digitální knihovně jsou dostupná vojenská periodika, pokud budete mít zájem můžete si je projít. Snažili jsme se hledat pod hesly Olbramkostel a Šumná, ale vyhledávání má své mouchy, a některé záznamy nejsou relevantní
• https://kramerius.army.cz/s[…]ator=&physicalLocation=

Digitální knihovna Vojenského historického ústavu: http://www.vhu.cz/knihovna/digitalni-knihovna/

Dobrý den, chtěl bych se zaptat zda byli nějáké ústupy západně od Vipmerku (Stachy, Nicov, Nové Hutě, Kvilda, Modrava)
Děkuji za váš čas.

Dobrý den,
průběh konce války v roce 1945 v okolí města Vimperk podrobně popisuje kniha:
* BALCAR, Bohuslav. Vimperk a okolí: osvobození 1945. 1. vydání. Domažlice: Resonance, 2016. 50 stran. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-88220-00-8.

Prostudovat můžete též kroniku Vimperku: https://digi.ceskearchivy.cz/760/365

Další články a zdroje k tématu:
• https://prachaticky.denik.cz/[…]/pt_valka20100507.html
• https://prachaticky.denik.c[…]a-prachaticku-20210507.html
• https://is.muni.cz/[…]/Okres_Prachatice_po_roce_1945.pdf
• http://www.nusl.cz/ntk/nusl-454092
• https://www.portafontium.eu/cbguide/soat-pt/35

Dobrý den chtěl bych se optat n ustupove cesty a případně boje v okolí Dolních kralovic, Ledče nad Sázavou sazavou. Děkuji a krásný den

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Vhodné zdroje k Vašemu dotazu jsme vyhledávali prostřednictvím Souborného katalogu ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/skc). Zde představujeme výběr zdrojů, které se věnují historii měst, o která se zajímáte, nebo se celkově věnují okolnostem konce druhé světové války na území Havlíčkobrodska anebo v českých zemích obecně. U každého titulu se nachází odkaz na jeho záznam v Souborném katalogu, kde naleznete také seznam knihoven, které mají knížku k dispozici:

-PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou: dějiny města. Vyd. 1. Ledeč nad Sázavou: Město Ledeč nad Sázavou, 1997. 172 s. ISBN 80-902253-2-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00954050&local_base=SKC
-DOUBEK, Eduard. Dolní Kralovice. Dolní Kralovice: MNV, 1975. 38 stran, 53 nečíslovaných stran obrazových příloh.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]03863012&local_base=SKC
-KAMP, Michal. Konec 2. světové války na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny, 2017. ISBN 978-80-87302-33-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07548027&local_base=SKC
-KOUBSKÝ, Miloslav. Osvobození Havlíčkobrodska Sovětskou armádou. Havlíčkův Brod: Okr. výbor KSČ, 1966.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]05965760&local_base=SKC
-KVAŠ, Karel. Partyzánské hnutí na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Okresní muzeum, 1976.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00480134&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC

V Zručských novinách jsme nalezli online článek o konci války v okolí města Zruč nad Sázavou, v kterém je zmínka také o Dolních Kralovicích a o Ledči nad Sázavou: http://www.zrucske-noviny.cz/[…]/28-4-dil-zruc-nad-sazavou-konec-valky.

Prohledávali jsme též studentské závěrečné práce na portálu https://theses.cz/. Zde připojujeme dvě práce, které by pro Vás mohly být zajímavé a zároveň pro Vás mohou být inspirací na další relevantní zdroje:

-ULRICHOVÁ, Zuzana. Z historie zatopeného města Dolní Kralovice a jeho každodennosti ve 20. století [online]. Brno, 2014 [cit. 2022-11-30]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/d58xj/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
-MAŠEK, Daniel. Konec 2. světové války na Havlíčkobrodsku [online]. Pardubice, 2019 [cit. 2022-11-30]. Dostupné z: https://theses.cz/id/sk6xtz/. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická.

Přehled zdrojů a informací naleznete také v komentářích na starší dotazy položené v rámci služby Ptejte se knihovny zde: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty.

Můžete také zkusit obrátit se s Vaším dotazem na místní kulturní a vědecké instituce – Státní okresní archiv Havlíčkův Brod (https://www.mza.cz/[…]/) a Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě (https://www.muzeumhb.cz/kontakt/).

Dobrý den chtěl bych se optat n ustupove cesty a případně boje v okolí Dolních kralovic, Ledče nad Sázavou sazavou. Děkuji a krásný den

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli nevíte o nějaké ústupové trase wehrmachtu v okrese Kutná Hora a v blízkém okolí. Děkuji za odpověď, hezký den

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Dílčí informace o konci druhé světové války v Kutné Hoře si můžete přečíst v následujících článcích a vzpomínkách pamětníků:
https://www.dobryinfo.cz/1427/pred-70-lety
http://www.zrucske-noviny.cz/[%E2%80%A6]/28-4-dil-zruc-nad-sazavou-konec-valky
https://terezinskastafeta.cz/kutna_hora_zajimavosti.html
https://www.obzorykutnohors[…]al-od-vlastislava-navratila

Určitě doporučujeme nahlédnout také do knížky o historii Kutné hory, kde se nachází také kapitola o druhé světové válce. Připojujeme odkaz na záznam knížky v Souborném katalogu ČR, který obsahuje také seznam knihoven, které mají titul k dispozici:
-ŠTROBLOVÁ, Helena, ed. a ALTOVÁ, Blanka, ed. Kutná Hora. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 567 s., [16] s. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-186-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00984857&local_base=SKC

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující tituly:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC

Dobrý den, chtěl bych se zeptat kudy vedly ústupové cesty německé armády v okolí Klatov. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
k danému tématu Vám doporučujeme prostudovat níže uvedené publikace a archivní zdroje:

* BALCAR, Bohuslav. Klatovy a okolí: osvobození 1945. Domažlice: Resonace, 2014. Z Normandie přes Ardeny až k nám. ISBN 978-80-905193-1-2.
* JIRÁK, Jan. Osvobození Klatovska: 1945-1995. Klatovy : Okresní muzeum, 1995. [42] s.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
* Kronika města Klatov: https://www.portafontium.eu[…]p;y=358&w=615&h=245
* Školní kronika gymnázia Klatovy: https://www.portafontium.eu[…]p;y=482&w=494&h=197
* Školní kronika městské, střední a základní školy: https://www.portafontium.eu[…]kola-klatovy-1940-1967_0400

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na ústupové cesty německé armády v okolí Litoměřic. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz.
Konci války v regionu Litoměřicka se věnuje článek v online časopise Litoměřický deník. Zde uvádíme citace, které se týkají ústupových cest v regionu. Autor článku ale bohužel neuvádí zdroje, ze kterých tyto informace čerpá:
„Jedna z ústupových cest nacistických vojsk byla vedena od Velemína směrem přes obec Žim na Ústí nad Labem.“ (…) „Druhá cesta byla vedena přes obec Zbožnou a Kletečná také směrem na Ústí nad Labem. V Ústí nad Labem byly tyto síly zničeny. Litoměřické německé síly se daly směrem přes obce Pokratice, Sebuzín a Čeřeniště také směrem k Ústí nad Labem a také nedorazily.“ (Zdroj: https://litomericky.denik.c[…]lky-v-regionu-20150505.html)

Zde připojujeme odkazy na dvě závěrečné studentské práce dostupné online, které se věnují období konci války v Litoměřicích a kromě toho mohou být pro Vás inspirací na další relevantní zdroje:
https://is.muni.cz/[…]/Hynek_Oberhel_diplomova_prace.pdf
https://dspace.cuni.cz/bits[…]?sequence=1&isAllowed=y

Z našeho fondu Vám můžeme doporučit například následující zdroje:
-30. výročí osvobození Litoměřicka Sovětskou armádou. Litoměřice: Socialistická akademie ČSR, okresní výbor Litoměřice, 1975.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00993758&local_base=NKC
-SMETANA, Jan. Litoměřice od pravěku k dnešku. 1. vyd. Praha: TEPS místního hospodářství, 1986. [65] s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00033225&local_base=NKC

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující tituly:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC

Dobrý den,
Zajímala by mě ,,ústupovka,, Nĕmecké armády z Rýmařova a jeho blízkého okolí.
Děkuji za odpověď.
Prosím na email,dekuji.

Dobrý den,

ohledně ústupových cest z oblasti Bruntálska jsme již odpovídali – odpověď ze 13. 9. 2021, kde je zahrnut též Rýmařov, se nachází ve vláknu komentářů k tomuto dotazu: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty.

„Do Bruntálu vstoupila sovětská vojska 7. května, ale pak dokračovala dále směrem na Rýmařov. Bruntál byl několikrát ostřelován. Nejprve dopoledne 6. května Němci, během toho došlo k zásahu mateřské školky v Sladovnické ulici, kde zemřelo několik dětí. Došlo také k zastřelení několika lidí hlídkami SS.
Odpoledne Bruntál ostřelovalo sovětské dělostřelectvo, následkem toho bylo zničeno několik obytných domů, bývalá továrna Hamburger a okresní nemocenská pojišťovna. Německá armáda se následně přesunula do ústupových pozic, krytých tanky a obrněnými vozy u Milotic.
Sovětská armáda vstoupila do Bruntálu podruhé a naposledy téhož dne za podpory dělostřelectva. Do konce dne 7. května byly kromě Bruntálu osvobozeny také Milotice, Dlouhá Stráň, Karlovec, východní část rýmařovského okresu a další místa.“

Situaci v Rýmařově na konci druhé světové války popisuje např. též historický přehled na oficiálním webu Rýmařova: https://www.rymarov.cz/o-meste-rymarov/historie nebo online Místopisný průvodce po České republice, dostupný z https://www.mistopisy.cz/[…]/?pdf.

Zdroje:
HORNIŠER, Igor. Sousedství na hranici: Bruntálsko v letech 1938-1946. Vydání první. [Bruntál]: Muzeum v Bruntále, 2015, s. 40-47. ISBN 978-80-87038-24-6.
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty
https://www.rymarov.cz/
https://www.mistopisy.cz/

S pozdravem
služba PSK

Dobrý den chci se zeptat na ústupové cesty německých vojsk kolem Havl brodu a jestli tu v okolí nebyli třeba nějaké strategické body nebo tábory díky za odpověď

Dobrý den,

ústupovým cestám v okolí Havlíčkova Brodu jsme se již několikrát věnovali v komentářích k ústupovým cestám.
Komentáře můžete nalézt pod dotazem: https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty

Níže vybíráme nejdůležitější publikace, které se věnují konci války v dané oblasti:
* KOUBSKÝ, Miloslav. Osvobození Havlíčkobrodska Sovětskou armádou. Havlíčkův Brod: Okr. výbor KSČ, 1966. 133, [2] s.
* RŮŽIČKA, Karel a NOVÁK, Pavel. Habry: dějiny města 1101-2001. Habry: Město Habry, 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8.
* DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. Vyd. 1. Praha: Panorama pro Městský úřad ve Světlé nad Sázavou, 1992. 155 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-7038-284-8.
* KVAŠ, Karel. Partyzánské hnutí na Havlíčkobrodsku. Havlíčkův Brod: Okresní muzeum, 1976. 55 nečíslovaných stran. Vzpomínky, kroniky, dokumenty.
* PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vyd. 1. Praha: Academia, 2015. 691 s. Průvodce. ISBN 978-80-200-2464-0.

* http://www.zrucske-noviny.cz/[…]/28-4-dil-zruc-nad-sazavou-konec-valky
* MAŠEK, Daniel. Konec II. světové války na Havlíčkobrodsku (bakalářská práce): https://dk.upce.cz/bitstrea[…]?sequence=1&isAllowed=y

Důležitým informačním zdrojem by v daném bádání měly být též archivní zdroje dostupné v SOkA v Havlíčkově Brodě (některé kroniky, pamětní knihy jsou stále uloženy na obecních úřadech): http://havlickuv-brod.mza.cz/[…]/sestava_kronik_hb.pdf
Kontaktovat též můžete zkusit Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě: https://www.muzeumhb.cz/

Dobrý den chci se zeptat na ústupové cesty německých vojsk v okolí Tanvaldu a Jablonce nad Nisou.
Díky za odpověď.

Dobrý den,

zde uvádíme odkazy na několik článků z volného internetu, které se zabývají událostmi konce druhé světové války v Tanvaldu a okolí:
https://liberecky.denik.cz/[…]ly-valky-20130529-mx79.html
https://www.idnes.cz/libere[…]_145308_liberec-zpravy_jape
https://jablonecky.denik.cz[…]predznamenal-utek-f5dc.html

Můžeme Vám také doporučit prostudovat následující knižní tituly, které se věnují historii regionu Jablonecka nebo obecně českých zemí v období druhé světové války. U každého titulu se nachází odkaz na jeho záznam v Souborném katalogu ČR, kde naleznete také seznam knihoven, které mají knížku k dispozici:
-TARANDA, Petr. Neklidná léta 1938-1945 na Jablonecku a Semilsku. Vydání první. Liberec: Bor, 2018. 214 stran. ISBN 978-80-87607-83-1.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07899878&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC

Můžete také zkusit obrátit se s Vaším dotazem na místní kulturní a vědecké instituce:
-Muzea a historie v Tanvaldu a okolí: https://www.navylet.cz/cs/muzea-a-historie/tanvald
-Městská knihovna Jablonec nad Nisou: https://knihovna.mestojablonec.cz/.

Dobrý den, mohu se zeptat na ústupové trasy německých jednotek v květnu 1945 kolem Hrádku nad Nisou a okolí? Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,

v dostupných publikacích věnovaných konci 2. sv. války jsme části přímo o oblasti Hrádku nad Nisou, resp. ústupu německých armád městem, nenašli.

Pro přehled o Liberci a Liberecku doporučujeme zejména Knihu o Liberci Romana Karpaše z roku 2004, kde jsou válečná léta podrobně popsána. Dále je konec války v tomto kraji líčen např. v publikaci Neklidná léta 1938-1945 na Jablonecku a Semilsku Petra Tarandy. Pozoruhodné výzkumy v archivních pramenech pak předkládá periodikum Historie okupovaného pohraničí, kde lze také dohledat dílčí zmínky o lokalitách na Liberecku.

Pro podrobnější průzkum konkrétních cest německých armád Vám doporučujeme se obrátit na krajský archiv, kde by Vám mohli poskytnout více informací. Kontakt zde: https://www.soalitomerice.cz/soka-liberec/. Při vhledu do problematiky Vám též pomůže řada publikací a článků, které jsme tazatelům doporučili v rámci odpovědi na obdobný dotaz a v odpovědích na komentáře, viz vlákno na https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty.

Doporučená literatura:
Historie okupovaného pohraničí 1938-1945. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Albis international, 1998-2006. ISSN 1212-3439.
KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 2004, 704 s. ISBN 80-86761-13-4.
TARANDA, Petr. Neklidná léta 1938-1945 na Jablonecku a Semilsku. Liberec: Bor, 2018, 214 s. ISBN 978-80-87607-83-1.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda byli nějáké boje mezi Rudou armádu a němci nebo ústupy okolí obce Perná (u Mikulova)

Dobrý den,
nenalezli jsme knižní nebo na internetu volně dostupný zdroj, který by se věnoval konkrétně historii obce Perná (nebo města Mikulov) v době 2. světové války. V minulosti jsme ale již vyhledávali zdroje na podobné dotazy se zaměřením na území Jižní Moravy – různé citace a zdroje naleznete na následujícím odkazu (níže v komentářích): https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ustupove-cesty. Vybíráme z nich také zdroje, které by Vás mohli zajímat. U každého titulu se nachází odkaz na jeho záznam v Souborném katalogu ČR, kde naleznete také seznam knihoven, které mají knížku k dispozici:
-SCHILDBERGER, Vlastimil. Osvobození jižní Moravy v roce 1945. Vydání 1. [Vyškov]: Ruské kulturně-osvětové sdružení na Moravě, 2016. 232 stran. ISBN 978-80-87859-02-5.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07002337&local_base=SKC
-HRDLIČKA, Rudolf. Rudá armáda osvobozuje Moravu: kronika posledního válečného jara. Vydání I. Brno: Mír, 1948. 217 s., [32] s. obr. příl.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00572113&local_base=SKC
-ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. 1. vydání. Brno: Blok, 1975. 335 stran, 116 nečíslovaných stran obrazových příloh.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00475564&local_base=SKC
-PLUHAŘ, Josef a BRŮŽA, Oskar. Abychom mohli žít v míru: sovětská armáda v bojích na jižní Moravě roku 1945. Brno: Blok, 1980.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00418608&local_base=SKC
-FILIP, Vladimír. Schildberger, Vlastimil. Brno 1939 – 1945. Josef Filip. Brno. 2013. Svazek třetí.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06010905&local_base=SKC
-KUBÍČEK, Jaromír. Odboj a osvobození v Jihomoravském kraji v letech 1938-1945: Bibliografie. Brno: Státní vědecká knihovna, 1980.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00412649&local_base=SKC

Studentská závěrečná práce dostupná online, která by Vás mohla zajímat:
DANEŠ, Martin. Břeclav ve stínu hákového kříže [online]. Brno, 2007. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/yf8ug/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující tituly:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC

Dobrý den, potřeboval bych poradit. Nacházely se nějaké ustupove trasy Němců v okolí Plzně, které nejsou az tak známé? Byla nějaká aktivita na Severním Plzeňsku. A Existuje nějaká kniha nebo aspon článek popisující situaci Němců, kam odchazeli atd. Budu radši když mi odpověď zašlete na mail. Děkuji předem

Dobrý den, odpověď na dotaz Vám posíláme na e-mail. S pozdravem služba PSK

Dobrý den, bylo by prosím možné poslat stejnou odpověď i na můj e-mail? Předem děkuji.

Dobrý den, odpověď jsme Vám poslali na e-mail. Služba PSK

zajímalo by mě jestli lze někde dohledat nějaký výčet, nebo seznam německých lágrů a táborů na našem uzemí . Případně míst kde došlo k větším bojům, nebo odzbrojení a zatýkání ustupujících německých jednotek ve větším měřítku . Předem díky za odpověď klidně na mail.

Dobrý den,
k Vašim dotazům Vám určitě doporučujeme prostudovat následující tituly – u každého z nich se nachází odkaz do Souborného katalogu ČR se seznamem knihoven, které mají danou knížku k dispozici.
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC

Dobrý den, zajímaly by mě možné ústupové cesty německé armády z okolí Tábora. Odpověď s Bernarticemi jsem zachytil, ale zajima mě spíše sever okresu, tedy Chotoviny, Sudoměřice u Tábora, Nemyšl a případně směrem severněji k obci Miličín. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,

zmínky můžete nalézt v následujících online zdrojích:
-rozhovor: https://taborsky.denik.cz/z[…]y-nejkrasnejsi20080507.html
-články: https://taborsky.denik.cz/z[…]nsportu-smrti-20120406.html
https://taborsky.denik.cz/z[…]cich-vagonech-20130619.html

Předpokládáme, že konkrétnější informace byste mohli získat v následujících knižních zdrojích. V přiložených odkazech naleznete seznam knihoven, které mají daný titul k dispozici. Většinou jde o regionální instituce:
-Táborsko v odboji: sborník. 1. část, 1939-1945. Tábor: Čes. svaz protifašist. boj., 1980. 119 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716534&local_base=SKC
-Táborsko v odboji: sborník. 2. část, 1939-1945. Tábor: OV ČSPB, 1980. 135 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716535&local_base=SKC
-HOJDAR, Jaroslav. Vyprávění válečnýho kluka: kronika protinacistického odboje na Táborsku. Vyd. 1. V Praze: GplusG, 2014. 198 s. ISBN 978-80-87060-98-8.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06365596&local_base=SKC
-Cestou května: 1945-1975. V Táboře: Okresní výbor Komunistické strany Československa, 1975. 148 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716514&local_base=SKC
-Kalendář dějin okupace, protifašistického boje a osvobození Táborska Sovětskou armádou. Tábor: OV KSČ, 1984. 104 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716523&local_base=SKC

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující tituly:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC

Dobrý den, dnes jsem si přečetl v online kronice města Kaznějov, že Kaznějovem táhly kolony uprchlíků a za nimi německá armáda. Z povídání znám, že v okolí hřbitova v Kaznějově ruská armáda odzbrojovala německou. Byl bych rád kdybysme mi to potrvrdili a popřípadně mi poslali i fotku pokud naleznete z té doby. V lese za hřbitovem by měli ke konci a po válce stát německé hakly, myslíte, že to s tím souvisí? Zkrátka potřebuji podrobnější informace a poprosím anonymně, nerad bych aby se to dozvěděl někdo další, Děkuji

Odpověď jsme Vám poslali na e-mail. Služba PSK

Dobrý den, můžu požádat také o informace o Kaznějově? Do e-mailu. Děkuji

Odpověď jsme Vám poslali na e-mail. Služba PSK

Dobrý den,
Chtěl bych vás požádat o pomoc při pátráni po ústupech německé armády v okolí Poniklé, Jestřabí v Krkonoších a Roudnice.
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

historické události a detaily historie malých obcí či měst většinou vyžadují zejména zkoumání archivních pramenů, kronik apod. a nejsou běžně volně dostupné.
Z online dostupných zdrojů, kde byste mohli nalézt relevantní informace, Vám můžeme doporučit publikaci věnující se vojenským událostem města Semily. V odkazu do Souborného katalogu ČR naleznete seznam knihoven, které mají titul k dispozici:
-CHVÁTAL, Tomáš. Bílá místa konce války (1944-5): válečná výroba a nucené nasazení v Semilech. První vydání. Semily: Muzeum a Pojizerská galerie Semily, p.o., 2020. 190 stran, 15 nečíslovaných stran obrazových příloh. Paměť Semilska; 7. ISBN 978-80-907821-0-5.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]08676463&local_base=SKC
Zde je i související dokument, který je možné vzhlédnout na ČT: https://www.ceskatelevize.cz/[…]/.
  
Připojujeme též odkazy na závěrečné studentské práce o podobných tématech, které by pro Vás mohly být zdrojem informací i inspirací k dalším pramenům:
-HOLUBEC, Miloš. Život obce Poniklá od vzniku první Československé republiky do února 1948 [online]. Olomouc, 2013. Dostupné z: https://theses.cz/id/ep58cw/. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta.
-KRÁLOVÁ, Žaneta. Odbojová činnost v okrese Semily v letech 1939 - 1945 [online]. Pardubice, 2009. Dostupné z: https://theses.cz/id/z7pyx1/. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická.
-SUCHARDA, Zdeněk. Semilsko v květnu 1945. Průběh povstání a osvobození [online]. Brno, 2019. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/vxzmk/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.

Zajímavá pro Vás může být i online dostupná knížka o vojenské historii Krkonoš:
-FUKSA, Ivan, Jan JUŘENA, Jiří KRATOCHVÍL, Jakub MIKOLÁŠEK, Tomáš PILVOUSEK a Ondřej VAŠATA. Vojenská historie Krkonoš v letech 1918–1945. 1. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2019. ISBN 978-80-7535-110-4. https://www.krnap.cz/[…]/vojenska-historie-krkono%C5%A1_web.pdf
Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující knihy:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-JAKL, Tomáš. Květen 1945 v českých zemích =: May 1945 in the Czech lands : pozemní operace vojsk Osy a Spojenců. Praha: Miroslav Bílý, 2004. ISBN 80-86524-07-8.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]01032447&local_base=SKC
-JAKL, Tomáš, Vojenský historický ústav a Vojenský ústřední archiv. Boj za svobodu 1938-1945: obrazová kronika. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005. ISBN 80-7278-309-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]03362537&local_base=SKC

Můžete také zkusit kontaktovat Muzeum a Pojizerskou galerii v Semilech: https://muzeumsemily.cz/cs/kontakty.

Dobry den, chtel bych se zeptat kudy ustupovala nemecka vojska na konci 2 svetove valky v okolí Frýdlantu v Čechách děkuji

Dobrý den,

z knižních titulů Vám můžeme doporučit následující tituly věnující se (nejen) dějinám válečného období města Frýdlant nebo i širšího regionu. V odkazu do Souborného katalogu ČR naleznete seznam knihoven, která mají titul ve svém fondu:
-SÝKOROVÁ, V. Frýdlant v letech 1938-45: sborník k 30. výročí osvobození Československa Rudou armádou. Frýdlant: Městské muzeum a Místní dům pionýrů a mládeže, 1975. 33 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]05300342&local_base=SKC
-ROUS, Ivan. Tábory a válečná výroba. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2012. 269 s. ISBN 978-80-87213-10-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]05358944&local_base=SKC (je tma i Tábor y a válečná výroba na Frýdlanstku)
-ANDĚL, Rudolf a kol. Frýdlantsko: minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-18-9.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]01009722&local_base=SKC
-KARPAŠ, Roman a kol. Kniha o Liberci. Třetí doplněné a rozšířené vydání. Liberec: Roman Karpaš RK, 2022. 784 stran. ISBN 978-80-87100-49-3.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]09568073&local_base=SKC

Informace můžete nalézt také ve volně dostupných článcích na internetu:
-https://www.idnes.cz/libere[…]15_143812_liberec-zpravy_tm
-https://www.e15.cz/magazin/[…]erych-po-nas-slapali-848629
-https://liberec.rozhlas.cz/[…]-valky-na-liberecku-8986035

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout například následující knihy:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-JAKL, Tomáš. Květen 1945 v českých zemích =: May 1945 in the Czech lands : pozemní operace vojsk Osy a Spojenců. Praha: Miroslav Bílý, 2004. ISBN 80-86524-07-8.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]01032447&local_base=SKC

Můžete se také obrátit na místní instituce, které Vám také mohou doporučit další relevantní zdroje k regionální historii:
-Městská knihovna Frýdlant: https://frydlant.knihovna.cz/
-Městské muzeum: https://www.cz-museums.cz/[…]/

Dobry den, kudy prosim ustupovali nemci ze Sedlčan?

Dobrý den,

okolnostem konci druhé světové války v Sedlčanech a na Příbramsku jsme se již věnovali v jedné z předchozích odpovědí, kterou najdete v komentářích výše. Z předchozí odpovědi vybíráme alespoň některé doporučené zdroje:
-DOLEŽAL, Jakub. Střípky z mozaiky protektorátní společnosti: německá okupace a její konec v politickém okrese Sedlčany (1939-1945). Příbram: Státní oblastní archiv v Praze, Státní okresní archiv Příbram, 2010. ISBN 978-80-86869-09-4.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]04413562&local_base=SKC
-KADLEC, Václav. Konec 2.světové války na Příbramsku. 2018. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/104122
-PIŠTĚK, Lukáš. Zpětné osídlení Sedlčanska po 2. světová válce. 2018. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/104095

-internetové články:
http://www.objevbrdy.cz/vyr[…]podbrdi-tvrde-bojovalo.html
https://www.dotyk.cz/public[…]-se-stretly-tri-armady.html
https://www.irozhlas.cz/ved[…]osledni-bitva_2005110724_pj
https://pribramsky.denik.cz[…]na-pribramsku-20150505.html

Můžete též oslovit Městské muzeum Sedlčany: http://www.muzeum-sedlcany.cz/wp/?page_id=4.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí Holešovsko (zlínský kraj) děkuji.

Dobrý den,
zasíláme Vám několik odkazů na zdroje, kde je Holešovsko v otázce ústupových cest a zároveň osvobozování zmiňováno. Ve stručnosti je popsáno zde: https://www.fronta.cz/fotogalerie/holesov-kveten-1945 a krátce zde: https://www.holesov.cz/kalendarium/1945. Dále zde https://zlin.estranky.cz/[…]/osvobozeni-mesta-zlina-rudou-armadou.html tato stránka se zabývá spíše Zlínem a jeho okolím, ale v určitých bodech zmiňuje např. ústupové cesty vojsk od Vizovic a Slušovic směrem na Fryšták a Holešov. Nakonec se k tématu vyjadřuje ještě volně dostupná bakalářská práce, která se zabývá osvobozením Holešova roku 1945 viz PELIKÁN, Tomáš. Osvobození Holešova v roce 1945 a odbojová činnost v jeho okolí [online]. Olomouc, 2022 [cit. 2024-02-05]. Dostupné z: https://theses.cz/id/0u3ku4/. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli vedly nějaké ústupové cesty německé armády v okolí Kestřan u Písku.
Děkuji moc.

Dobrý den,

konkrétní informace o konci 2 světové války v Kestřanech jsme nenalezli. V komentářích k ústupovým cestám výše naleznete obecné informace o ústupových trasách a jakou roli v nich hrálo město Písek.

O konci 2. světové války na Písecku naleznete informace v níže uvedené bakalářské práci (Kestřany v ní bohužel uvedeny nejsou):

PROCHÁZKA, Aleš. Poslední týdny druhé světové války na Písecku. České Budějovice, 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Společenské vědy. Dostupné také z: https://theses.cz/[…]/Posledn_tdny_druh_svtov_vlky_na_Psecku.pdf

Možná by Vám mohli pomoci v Prácheňském muzeu v Písku - https://www.prachenskemuzeum.cz/zdenek-duda.

Další možností by mohlo být Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích - https://www.muzeumcb.cz/kontakty-8/napiste-nam/.

Můžete se zkusit obrátit i na kolegy v knihovně Vojenské historického ústavu v Praze - https://www.vhu.cz/knihovna/.

K nahlédnutí můžeme doporučit dvě níže uvedené knihy:

PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.

PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.

Služba PSK

Dobrý den, prosím mám dotaz ohledně ústupových cest směr Žatec - Podbořany - Lubenec - Chyše:.. Je nějaké info? Moc děkuji za ochotu...

Dobrý den,

ústupové cesty v tomto směru jsme v dostupných zdrojích nenalezli. Existují informace nebo zmínky k Žatci a Podbořanům, ale popis trasy je spíše strohý. Ústup německých vojsk dle stránek Žatce popisuje pouze fakt, že Žatec koncem války přijímal uprchlíky, dezertéry a evakuované Němce, kteří utekli z fronty a koncem dubna proudily kolony uprchlíků na západ ke Karlovým Varům. U Podbořan jsou informace ještě chudší, protože nejsou dle zdrojů úplné, a to jak v otázce ústupů, tak i vysídlování. Opět hovoří jen o ústupu na západ, ale nepřibližují lokality, přes které byl veden. S touto necelou trasou jsou spojovány spíše pochody smrti německých vězňů, kteří koncem dubna 1945 pochodovali z Lubence do Podbořan a dále v květnu do Žatce nebo přes Louny až do okolí Lovosic.
Tím, že ústupy všeobecně nebyly organizované nikým shora, ale spíše jen rychlé kroky jednotlivců a malých skupin, je možné, že informace k této trase nejsou nebo zatím nebyly zpracovány a bude zapotřebí probádat konkrétní literaturu regionálních dějin, navštívit místní archivy nebo se zaměřit na kroniky měst pro důkladnější bádání.

Zdroje:
ARBURG, Adrian von a Tomáš STANĚK. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů, Díl II., svazek 1: Duben - srpen/září 1945: "Divoký odsun" a počátky osídlování. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa, 2011, s. 297. ISBN 978-80-86057-67-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:3324c4e8-31c5-4558-bd56-c6e8a0ee745e
https://heimatkreis-saaz.de[…]-valka-a-jeji-konec-v-zatci
https://www.podborany.net/mesto/historie/podborany/
https://www.podborany.net/[…]/
MALÁ, Irena a Ludmila KUBÁTOVÁ. Pochody smrti. Praha: NPL, 1965, s. 61–62.
PADEVĚT, Jiří. Pochody a transporty smrti, s. 9-12. Vydání 1. Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i., 2015. Věda kolem nás; 24. Prostory společné paměti. ISBN 978-80-270-0111-8.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Masakry Němců v Československu na jaře a v létě 1945 [online]. c2023 [citováno 28. 02. 2024]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/[…]1945&oldid=23090532>

Dobrý den ,
Měl bych dotaz zda ustupovala německá vojska za 2 sv. války přes město Tábor nebo někde v bližším okolí Tábora.
děkuji .

Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz.

Ano, německá armáda v květnu 1945 ustupovala přes Tábor z východu směrem k demarkační linii. Cílem bylo padnout do zajetí Američanům, nikoliv sovětské Rudé armádě.
Ústupová trasa Brno-Jihlava-Tábor-Písek byla 8. – 9. května velmi frekventovaná.

Během přesunu německých jednotek docházelo ke střetům s civilisty, kteří ať už se snažili ústup Němců zpomalit, případně je odzbrojit, anebo přišli vítat osvobozeneckou Rudou armádu, ale narazili na prchající německá vojska (anebo z jiného důvodu). Poblíž Tábora tak došlo 9. 5. 1945 k vypálení vesnice Lejčkov a zavraždění 23 obyvatel z této nebo okolních vesnic. Známý je též konflikt v městečku Bernartice, kde projíždějící ústupová kolona Waffen-SS zavraždila 34 osob.

Dizertační práce (byť neobhájená) historika Tomáše Jakla obsahuje v příloze 8 jednoduchou mapku s ústupovými trasami:
JAKL, Tomáš. Vytěsněná apokalypsa - česká reflexe ústupu německé skupiny armád Střed. Dizertační práce, vedoucí Beneš, Zdeněk. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2019. Online. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/108376

Okolí Tábora již bylo zpracováno v odpovědi z loňského roku, odpověď Vám vkládáme:

Dobrý den,

zmínky můžete nalézt v následujících online zdrojích:
-rozhovor: https://taborsky.denik.cz/z[…]y-nejkrasnejsi20080507.html
-články: https://taborsky.denik.cz/z[…]nsportu-smrti-20120406.html
https://taborsky.denik.cz/z[…]cich-vagonech-20130619.html

Předpokládáme, že konkrétnější informace byste mohli získat v následujících knižních zdrojích. V přiložených odkazech naleznete seznam knihoven, které mají daný titul k dispozici. Většinou jde o regionální instituce:
-Táborsko v odboji: sborník. 1. část, 1939-1945. Tábor: Čes. svaz protifašist. boj., 1980. 119 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716534&local_base=SKC
-Táborsko v odboji: sborník. 2. část, 1939-1945. Tábor: OV ČSPB, 1980. 135 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716535&local_base=SKC
-HOJDAR, Jaroslav. Vyprávění válečnýho kluka: kronika protinacistického odboje na Táborsku. Vyd. 1. V Praze: GplusG, 2014. 198 s. ISBN 978-80-87060-98-8.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06365596&local_base=SKC
-Cestou května: 1945-1975. V Táboře: Okresní výbor Komunistické strany Československa, 1975. 148 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716514&local_base=SKC
-Kalendář dějin okupace, protifašistického boje a osvobození Táborska Sovětskou armádou. Tábor: OV KSČ, 1984. 104 s.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]02716523&local_base=SKC

Obecně pak k tématu doporučujeme prohlédnout následující tituly:
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2464-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]06573753&local_base=SKC
-PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia, 2016. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-2600-2.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]07182207&local_base=SKC
-STANĚK, Tomáš. Tábory v českých zemích 1945-1948. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7.
https://aleph.nkp.cz/F/?fun[…]00936570&local_base=SKC