-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobry den,
Rad bych se obecněji zeptal, jak bylo financováno univerzitní vzdělání (a
tím i Univerzity) v dobách tzv. První Republiky, kdo a kolik platil třeba
za studium historie na UK, nebo medicíny, fyziky či práva? Bylo to hodně
nebo málo? Existovala nějaká šance pro studium chytrých, ale nemajetných?
Jak to bylo třeba v poválečných letech, co v dobách Rakousko-Uherska? Co v
roce 1848?
Pokusím se alespoň zčásti odpovědět na váš dotaz, i když jeho šíře by
vydala na velmi obsáhlou studii. Pokud chcete konkrétní čísla - kolik
zlatých nebo korun československých - budete muset zapátrat v archivech,
statistické ročenky udávají pouze počty studentů, jejich národnost,
sociální původ a náboženské vyznání. O výši školného se nezmiňují.
Vezmeme-li to obecně, vzdělání nikdy zadarmo nebylo (alespoň v obdobích,
které zmiňujete), studenti si na něj (pokud je nemohla podporovat rodina)
museli vydělat nebo mít bohatého mecenáše. Výjimkou snad bylo vzdělání
poskytované církevními řády (řada vzdělanců byla spojena např. s Jezuity -
i přes svou odbornost zůstávali členy řádu a vykonávali i kněžské
povinnosti).
V devadesátých letech 19. století vznikají nadace, které podporují nadané
studenty z nemajetných rodin, např. velmi bohatá nadace Jana Petra Straky z
Nedabylic (podporuje studenty z nemajetných šlechtických rodin). V roce
1896 byla pro chovance této nadace postavena internátní budova Strakovy
akademie, kde jim bylo zajištěno ubytování a zčásti i vzdělání. Po zrušení
šlechtických privilegií zde byl zřízen Akademický dům (středisko českého
studentstva), dnes sídlo vlády ČR.
Další nadace pak např. zajišťovaly obědy v menze, např. Jonákova nadace
nebo spolek Radhošť, který podporoval studenty z Moravy a Slovenska.
Počátkem 20. století byla vybudována kolej Arnošta z Pardubic pro katolické
studentstvo a Hlávkova kolej, kterou mecenáš určil pro studenty, kteří
absolvovali gymnasiální studium s vyznamenáním. Na této koleji byly na
chovance kladeny velmi vysoké nároky, protože Hlávkova nadace si kladla za
cíl vychovávat intelektuální elitu národa.
V průběhu dvacátých let bylo zvýšeno kolejné a zkušební taxy, které musel
platit každý student za provedenou zkoušku (i neúspěšnou).
V období hospodářské krize ve 30. letech byla situace studentů velmi těžká,
stát podporoval veřejné i soukromé korporace pečující o studenty -
Krombholzova nadace (hradila studentům náklady na nemocniční a zčásti i
ambulantní léčbu), Husův sbor, Radhošť. Kromě toho vyplácela republika
státní studijní podpory a stipendia, udělovala stipendijní místa v kolejích.
Ve studijním roce 1932/33 bylo vyplaceno 420 000 Kč na studijních podporách
pro české a slovenské studenty. V témže roce mělo v deseti pražských
kolejích ze 2805 ubytovaných 1127 stipendia ministerstva školství, a to
průměrně 1485,-Kč na jednoho studenta. V období První republiky bylo na
vysokých školách (českých i německých) výdělečně činných téměř 47%
studentů, v Praze a Brně téměř 75% studentů.
Po skončení 2. sv. v. byly otázky úpravy studia a poplatků za ně velmi
diskutované. Po obnovení činnosti vysokých škol se pod tlakem okolností
nevybíralo kolejné a zkušební a jiné taxy. Výnos ministerstva školství z
července 1945 legalizoval toto jako výjimečné opatření pro letní semestr,
na podzim byla platnost nařízení prodloužena. Byl pociťován nedostatek
finančních prostředků na provoz škol a platy profesorů (placeni z kolejného
a zkušebních tax). Náhrady za kolejné a taxy se začaly vyplácet ze státní
pokladny, která byla zároveň zatížena výplatou stipendií a státních podpor
nemajetným studentům.
Jen na okraj citace ze Slavnostní řeči děkana vysoké školy obchodní prof.
JUDr. Gustava Švamberga ze 14.12.1929:
Veškeré řádné i mimořádné osobní i věcné náklady rozpočtové naší vysoké
školy pohybovaly se ročně mezi Kč 1 759 527 - a Kč 789 950. Maxima dosáhly
v roce 1921 až 1923, kdy se škola zařizovala, minima v roce 1924 a 1927
necelých Kč 800.-
Letošní úhrnný osobní i věcný náklad rozpočtový činí Kč 1 224 325.-, z
čehož připadá na osobní náklad Kč 1 041 825.- a na věcný náklad 182
500.-Kč. Na školném a jiných poplatcích odvedli jsme letos státní pokladně
Kč 241 459. Činil tudíž letos čistý náklad na naši školu pouze Kč. 982
866.- a na jednoho posluchače 1 064.-.
Použitá literatura:
Dějiny Univerzity Karlovy III (1802-1918). Praha Karolinum 1997. ISBN
80-7184-320-2
Dějiny Univerzity Karlovy IV ( 1918-1990). Praha, Karolinum 1998. ISBN
80-7184-539-6
Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první,
Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2003.
ISBN 80-7277-195-7(1.díl)
Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí, O
přežití a o život (1936-1938). Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1 (3.
díl)
Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý,
Československo a České země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha :
Libri, 2002. ISBN 80-7277-031-4 (2. díl)
Vysoká škola obchodní a její problémy v prvním desetiletí 1919-1929. Praha
1930.
Další informace bude možné dohledat v archiváliích - obrátit se můžete
např. na Univerzitu Karlovu, ČVUT, Masarykovu univerzitu v Brně, Národní
pedagogickou knihovnu, Ministerstvo školství, Pedagogické muzeum J.A.
Komenského v Praze nebo Národní archív v Praze. Zpřístupnění archiválií se
řídí vlastními pravidly (badatelský list apod), podmínky bývají zpravidla
zveřejněny na webu institucí.
http://www.pmjak.cz/new/
http://www.nacr.cz/
http://www.msmt.cz/
http://www.npkk.cz/
http://www.muni.cz/
http://www.cvut.cz/cs
http://www.cuni.cz/
Ekonomické vědy, obchod
--
Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze
23.04.2010 09:33