prosim co je lidová a umělá písen jak se rozezná jo kolik tenhle rozhovor bude stát?

Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz naleznete výše: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/umela-a-lidova-pisen.
Ještě upřesňujeme:
píseň je nejjednodušší hudební forma. Je základem lidové hudby.
Mnohé z písní byly natolik oblíbeny, že si je předávaly celé generace a staly se tak nejpřirozenějším projevem obecné hudebnosti. Zpívá se v nich o přirozených lidských potřebách a tužbách, nejčastěji o lásce, práci a přírodě.
Umělé písničky vznikaly v úzkém vztahu k písni lidové; každá lidová píseň je vlastně také písní umělou v tom smyslu, i ona má nějakého svého prvotního autora, ten ale není znám.
Písně můžeme dělit podle různých kritérií. Nejčastější dělení je dělení na světské a duchovní (náboženské - ze života svatých) nebo na lidové (autor je neznámý, zpočátku se nezapisovaly, dochovaly se díky ústnímu předávání z generace na generaci) a umělé (známe autora). Dále písně dělíme podle témat - na pracovní, milostné, pijácké, námořnické, vojenské, taneční, obřadní, pochodové, atd.
Ve kterém období vznikaly nejstarší formy lidové písně není přesně známo. Ze 14.století známe ale už písně lidové a vznikaly také písně umělé (např. Andělíku rozkochaný, Dřevo se listiem odieva).
V době národního obrození v 19.století se u nás lidová píseň a lidová tvorba vůbec stává centrem velkého zájmu hudebníků a umělců. Někteří dokonce vyhledávají již zapomenuté lidové písně a zapisují je. Mezi takové sběratele lidových písní patřil například K. J. Erben, František Sušil, František Bartoš.
Umělé písně vznikaly v úzkém vztahu s písní lidovou. V evropské hudbě první dochované památky umělé písně světské pocházejí z rozhraní 9. a 10.století (sbírka Carmina burana).V 14. a 15.století se rozvíjí tzv. rytířská poezie, a to zejména ve Francii a Německu. Byly to nejčastěji různé balady a madrigaly. Zpívali je rytíři, kteří se nazývali trubadúři, truvéři (ve Francii) a minnesangři (v Německu).
Velký rozmach tvorby umělých písní nastal v období hudebního romantismu v 19.století, zejména v Německu. Nejznámějším romantickým tvůrcem umělých písní byl Franz Schubert (např. písňový cyklus Spanilá mlynářka) či Robert Schumann, z českých skladatelů například Bedřich Smetana, Antonín Dvořák či Leoš Janáček.
Čerpáno z: http://referaty-seminarky.cz/lidova-a-umela-pisen/ a dalších zdrojů na internetu

Proč tam nemůžete dát 1 článek o umělé písni!!!!

Dobrý den,
 
je samozřejmé, že i odborně vzdělaní skladatelé se zabývali tvorbou písní. Zhudebňovali především verše básníků. Tak vznikly písně umělé, doprovázené většinou klavírem, někdy i orchestrem. Některé z nich došly značné obliby. Mnohé jsou považovány za písně lidové a jméno skladatele je zapomenuto. Říkáme jim zlidovělé.
Na příklad:
Nad Berounkou pod Tetínem (AI. Jelen)
Na tom pražském mostě (K. H. Borovský)
Bývali Čechové (J. Škroup)
Čechy krásné, Čechy mé (J. L. Zvonař)
a mnoho jiných
Zdroj:
BARTOŠ, Jan Zdeněk. Čtení o hudebních formách: populární přehled a zábavný výklad s notovými příklady a obrázky. Praha: Panton, 1960.
http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:860ab990-868d-11e7-b92d-005056827e51

Píseň umělá je obyčejně jednohlasá. Mistři umělé písně: F. Schubert, R. Schumann, H. Wolf, , z našich skladatelů B. Smetana, A. Dvořák, J. B. Foerster, a zvláště V. Novák.
Zdroj: GROSSMAN - Vasina, Vera Andrejevna. Několik slov o hudbě. Praha: Naše vojsko, 1955.
http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:b7a31750-dce1-11e6-8010-005056827e51

Píseň je poetické a zpěvné vyjádření subjektivního citu uzavřenou formou. Rozeznáváme různé druhy forem, např. píseň strofická - především píseň lidová nebo píseň umělá, lidový tón napodobující.
Zdroj: JIRÁK, Karel Boleslav. Nauka o hudebních formách. Praha: Panton, 1985.
http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:1b968940-1a7e-11e5-8401-001018b5eb5c

Odkazy na umělou píseň, záznamy z báze ANL (www.nkp.cz, http://aleph.nkp.cz/cze/anl):
MILLÁ, Bronislava. Umělá píseň na Hané. Hanácký kalendář, 2009, 2010, s. 127-128.
SCHNIERER, Miloš. Jiří Vysloužil ve Společnosti Vítězslava Nováka. Musicologica Brunensia, 2009, 44(1-2), s. [159]-169. ISSN 1212-0391. ISBN 978-80-210-4992-5. Dostupné také z: http://digilib.phil.muni.cz/handle/oktavo/111872.
KOTEK, Josef. Poválečná masová píseň a její dobové svědectví. Hudební věda, 1996, 33(4), s. 357-373. ISSN 0018-7003. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.c[…]a1a-11e2-1154-001143e3f55c.