umělá a lidová píseň

Text dotazu

Co je to umělá píseň a jaký je rozdíl mezi umělou a lidovou písní?

Odpověď

Dobrý den,

Píseň lidová (národní) je píseň u které neznáme autora, bývá jím neznámý básník lidový. Lidová píseň vzniká v různých dobách a žije v ústní podobě během mnoha generací. Umělá píseň je výtvorem známého básníka (skladatele). Často tato umělá píseň vznikne na základě lidové písně a bývá pak zapomenut i umělý původce. Tyto písně se pak nazývají zlidovělé. 

Lidová píseň má oproti umělé písni jednodušší stavbu a prosté výrazové prostředky. Díky ústnímu šíření se můžeme také setkat s několika variantami téže písně. Samostatným uměleckým výtvorem je však teprve píseň umělá, zhudebňující nějakou báseň, nejčastěji lyrickou, případně také i slova lidová, ale vždy již i v melodii zpěvu svobodně skladatelem vytvořená. Umělá píseň je skladebný hudební celek, jenž sice nepotlačuje tvarovou výstavbu básně, sloky nebo verše, ale vtěluje ji do útvarů ryze hudebních. U umělé písně je znám autor a na rozdíl od písně lidové byla předávána i jinými formami než ústním podáním.

Umělá píseň 20. století rozvíjí to, čím byla hudba obohacena v minulosti.
Lze v ní také nalézt vlivy tzv. hudební moderny - proudy, které hledají nové, neobvyklé výrazové prostředky.


Použité zdroje

Encyklopedie československé mládeže: pro školu a dům. Praha: Přítel knihy. s. 120. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a8555720-f889-11e3-add3-001018b5eb5c

PILKA, Jiří. Setkání s hudbou. Praha: X-Egem, 2003. 129 s. ISBN 80-7199-072-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:99eea450-5c45-11e4-97e9-5ef3fc9bb22f

MICHELS, Ulrich a VOGEL, Gunther. Encyklopedický atlas hudby. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 611 s. ISBN 80-7106-238-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:18bd5f17-c40d-4782-85df-31c6dbabed60

FALTUS, Leoš a ŠTĚDROŇ, Miloš. Formování hudby. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2003. s. 63. ISBN 80-85429-84-5. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:19db7ee0-1020-11e3-9439-005056825209

PLÉHA, Tomáš. Kompendium hudební výchovy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. s. 26. ISBN 978-80-7204-431-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a7fe2196-6947-4290-907a-05bae375c46a

Obor

Hudba

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

29.02.2008 11:09

Anonym píše:
Pátek 10.06.2016 15:42
prosim co je lidová a umělá písen jak se rozezná jo kolik tenhle rozhovor bude stát?
PSK - admin píše:
Pondělí 13.06.2016 15:33
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz naleznete výše: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/umela-a-lidova-pisen.
Ještě upřesňujeme:
píseň je nejjednodušší hudební forma. Je základem lidové hudby.
Mnohé z písní byly natolik oblíbeny, že si je předávaly celé generace a staly se tak nejpřirozenějším projevem obecné hudebnosti. Zpívá se v nich o přirozených lidských potřebách a tužbách, nejčastěji o lásce, práci a přírodě.
Umělé písničky vznikaly v úzkém vztahu k písni lidové; každá lidová píseň je vlastně také písní umělou v tom smyslu, i ona má nějakého svého prvotního autora, ten ale není znám.
Písně můžeme dělit podle různých kritérií. Nejčastější dělení je dělení na světské a duchovní (náboženské - ze života svatých) nebo na lidové (autor je neznámý, zpočátku se nezapisovaly, dochovaly se díky ústnímu předávání z generace na generaci) a umělé (známe autora). Dále písně dělíme podle témat - na pracovní, milostné, pijácké, námořnické, vojenské, taneční, obřadní, pochodové, atd.
Ve kterém období vznikaly nejstarší formy lidové písně není přesně známo. Ze 14.století známe ale už písně lidové a vznikaly také písně umělé (např. Andělíku rozkochaný, Dřevo se listiem odieva).
V době národního obrození v 19.století se u nás lidová píseň a lidová tvorba vůbec stává centrem velkého zájmu hudebníků a umělců. Někteří dokonce vyhledávají již zapomenuté lidové písně a zapisují je. Mezi takové sběratele lidových písní patřil například K. J. Erben, František Sušil, František Bartoš.
Umělé písně vznikaly v úzkém vztahu s písní lidovou. V evropské hudbě první dochované památky umělé písně světské pocházejí z rozhraní 9. a 10.století (sbírka Carmina burana).V 14. a 15.století se rozvíjí tzv. rytířská poezie, a to zejména ve Francii a Německu. Byly to nejčastěji různé balady a madrigaly. Zpívali je rytíři, kteří se nazývali trubadúři, truvéři (ve Francii) a minnesangři (v Německu).
Velký rozmach tvorby umělých písní nastal v období hudebního romantismu v 19.století, zejména v Německu. Nejznámějším romantickým tvůrcem umělých písní byl Franz Schubert (např. písňový cyklus Spanilá mlynářka) či Robert Schumann, z českých skladatelů například Bedřich Smetana, Antonín Dvořák či Leoš Janáček.
Čerpáno z: http://referaty-seminarky.cz/lidova-a-umela-pisen/ a dalších zdrojů na internetu
Natálie Wernerová píše:
Pondělí 06.11.2017 17:18
Proč tam nemůžete dát 1 článek o umělé písni!!!!
PSK - admin píše:
Středa 08.11.2017 11:41
Dobrý den,
 
je samozřejmé, že i odborně vzdělaní skladatelé se zabývali tvorbou písní. Zhudebňovali především verše básníků. Tak vznikly písně umělé, doprovázené většinou klavírem, někdy i orchestrem. Některé z nich došly značné obliby. Mnohé jsou považovány za písně lidové a jméno skladatele je zapomenuto. Říkáme jim zlidovělé.
Na příklad:
Nad Berounkou pod Tetínem (AI. Jelen)
Na tom pražském mostě (K. H. Borovský)
Bývali Čechové (J. Škroup)
Čechy krásné, Čechy mé (J. L. Zvonař)
a mnoho jiných
Zdroj:
BARTOŠ, Jan Zdeněk. Čtení o hudebních formách: populární přehled a zábavný výklad s notovými příklady a obrázky. Praha: Panton, 1960.
http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:860ab990-868d-11e7-b92d-005056827e51

Píseň umělá je obyčejně jednohlasá. Mistři umělé písně: F. Schubert, R. Schumann, H. Wolf, , z našich skladatelů B. Smetana, A. Dvořák, J. B. Foerster, a zvláště V. Novák.
Zdroj: GROSSMAN - Vasina, Vera Andrejevna. Několik slov o hudbě. Praha: Naše vojsko, 1955.
http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:b7a31750-dce1-11e6-8010-005056827e51

Píseň je poetické a zpěvné vyjádření subjektivního citu uzavřenou formou. Rozeznáváme různé druhy forem, např. píseň strofická - především píseň lidová nebo píseň umělá, lidový tón napodobující.
Zdroj: JIRÁK, Karel Boleslav. Nauka o hudebních formách. Praha: Panton, 1985.
http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:1b968940-1a7e-11e5-8401-001018b5eb5c

Odkazy na umělou píseň, záznamy z báze ANL (www.nkp.cz, http://aleph.nkp.cz/cze/anl):
MILLÁ, Bronislava. Umělá píseň na Hané. Hanácký kalendář, 2009, 2010, s. 127-128.
SCHNIERER, Miloš. Jiří Vysloužil ve Společnosti Vítězslava Nováka. Musicologica Brunensia, 2009, 44(1-2), s. [159]-169. ISSN 1212-0391. ISBN 978-80-210-4992-5. Dostupné také z: http://digilib.phil.muni.cz/handle/oktavo/111872.
KOTEK, Josef. Poválečná masová píseň a její dobové svědectví. Hudební věda, 1996, 33(4), s. 357-373. ISSN 0018-7003. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.c[…]a1a-11e2-1154-001143e3f55c.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu