úloha šašků na šlechtickém dvoře

Text dotazu

Dobrý den,
rád bych věděl zda šašci na šlechtických dvorech opravdu mohli říkat panstvu
všechno a zda také radili? Kdy funkce šaška vznikla? Působili šaškové i u
nižší šlechty? Existuje nějaké monografie nebo článek o této snad lze i říci
profesi?

Odpověď

Dobrý den,

zvyk zaměstnávat dvorního šaška, jakožto obveselovatele na panovnických dvorech, byl převzat z Orientu a přetrval od středověku do 18. století. Mezi obvyklé rekvizity šašků patřily především zvláštní šaty- čapka s rolničkami, oslíma ušima nebo čertovskýma rohama, obrovský límec, pestré oblečení. Šašek byl jinak označován žertéř, šprochýř, prlenec, joculátor.

Šašci se vyskytovali při hostinách již ve starověku, ve středověku se šašky vydržovali jak u královského dvora, tak také páni a rytíři, bohatší měšťané, papežové a jiní církevní hodnostáři. Pro úřad šaška byli vybírání chytré osoby dobrého původu (ve Francii byl nějaký čas šaškem dvorský úředník), ale také osoby fyzicky odlišné- např. malým vzrůstem nebo osoby trpící fyzickým nebo psychickým postižením, které se stávali pouze terčem vtipů a posměšků.

Každý šašek však měl právo říci pánovi plnou pravdu do očí.

Původ šašků byl různý- např. ve Francii se vyvinuli z potulných pěvců a vypravěčů.

S postupem doby se potřeba přítomnosti šašků stále zmenšovala, až v 18. století především kvůli vlivu divadelních her mizí šašci zcela ze dvorů a jejich postavy zůstávají pouze mezi prostším lidem.

Atributy, kterými jsou šašci charakterizováni- sova a zrcadlo, napovídají, že šašci nebyli pouze obveselovači na hostinách, často jim připadala úloha zpovědníka, rádce, mudrce, důvěrníka nebo dokonce i přítele pána.

Použitá literatura:

Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze : J. Otto, 1888-1909. 28 sv.

Universum : všeobecná encyklopedie. Vyd. 1.. Praha : Odeon, 2000-2001. 10 sv. ISBN 80-207-1060-4 (soubor : váz.)

HORA-HOŘEJŠ, Petr. Toulky českou minulostí. Díl 2, [Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197 - 1526)]. 2. vyd.. Praha : Baronet, 1995. 454 s. ISBN 80-85890-20-8

Cenná by mohla být publikace věnující se výhradně šaškům - jejich historii a původu, typickým znakům či reálně existujícím osobnostem šašků.

KOLÁČEK, Y. Libor. Šašci a blázni králů : tajnosti, moudrost i kratochvíle. Vyd. 1.. Třebíč : Akcent, 2007. 260 s. ISBN 978-80-7268-393-2

Záznamy knih naleznete v online katalogu NKC na adrese http://sigma.nkp.cz/F/.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.05.2008 12:33