-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaký podíl měl Karel z Lichtenštejna na původně
navržených 43 trestech smrti a některých čtvrceních za živa při souzení
českých pánů po Bílé hoře.
Dobrý den,
k Vaší otázce o Karlu z Lichtenštějna a jeho roli při souzení českých pánů po Bílé hoře jsem našla pouze tyto informace:
Karel z Lichtenštejna byl po bitvě na Bílé hoře jmenován císařským místodržitelem v Čechách. Tušil, dle Vladimíra Lišky, že z Vídně přijde nějaké pověření, aby zajistil a zorganizoval potrestání vůdců českého odboje. Císař neměl s českými protestanty žádné slitování. Lichtenštejn nechal hlídat domy těch povstaleckých předáků, kteří v Praze zůstali, aby předešel jejich možnému úniku. 11. února dostal císařský dekret, nařizující zatčení a vyšetřování odbojných stavů. Z císařského dekretu bylo možné vyčíst, že se chystá hrdelní proces s odbojnou šlechtou i měšťanstvem. Byl vytvořen mimořádný soudní tribunál z osob jmenovaných samotným panovníkem.
Podle platných zákonů měl povstalce soudit zemský soud, byl však ustanoven tribunál složený převážně z Rakušanů a Němců, a císař si vyhradil právo v konečné fázi rozsudky změnit. Lichtenštejn nebyl z pověření soudit poražené stavovské předáky příliš nadšený.
Prosebníci o milost z rodin zatčených se po celou dobu snažili za knížetem Karlem z Lichtenštejna dostat, ale ten se nechal buď zapírat, nebo odmítal cokoliv bližšího sdělit. Nakonec prohlásil, že jsou veškerá vyšetřování u konce a záleží jen na císaři, jak s navrženými rozsudky naloží. Ve Vídni se už koncem května radili, jak s navrženými ortely naložit. Některé z nich byli velmi kruté, včetně stínání údů i těl ještě před utětím hlavy. Bylo to barbarské a Lichtenštejn měl před Pražany i rodinami zatčených co skrývat.
Sám se možná děsil tak nelidských verdiktů soudu, jemuž předsedal, ale nemohl a ani nechtěl do návrhů exekuční komise zasahovat. Ještě by ve Vídni řekli, že chce odsouzence chránit.
Nakonec ale pár výjimek udělal a doporučil císaři zmírnit rozsudky u Viléma st. z Lobkovic, Pavla z Říčan a dalších čtyř členů stavovského direktoria.
Také se přimlouval za dr. Matyáše Borbonia, kde ho k tomu vedli ryze osobní důvody. Známý pražský lékař a bývalý člen sboru stavovských defenzorů totiž úspěšně léčil jeho revmatické bolesti a kníže chtěl, aby nadále zůstal v jeho službách.
Říkalo se, že Lichtenštej dostal za tyto své přímluvy od rodin příslušných odsouzenců dobře zaplaceno, a protože bylo známo, že peníze byly vždy jeho slabostí, nebyl důvod, aby Pražané těmto fámám nevěřili. Na druhé straně je třeba přiznat, že se kníže přimlouval za osoby, na jejichž popravě neměl panovník eminentní zájem a u kterých pražský soud shledal řadu polehčujících okolností. To pochopitelně snižovalo možnost, že by se intervencemi za tyto osoby mohl Lichtenštejn kompromitovat. A navíc měl jako císařův zplnomocněný zástupce a předseda mimořádného soudního tribunálu na vyslovení svého osobního názoru plné právo, ačkoliv ho využil jen v těchto ojedinělých případech.
Bylo odsouzeno celkem 51 osob a z toho v 43 případech padl návrh na hrdelní testy. Nakonec císař přihlédl k připomínkám o přísných návrzích pražského soudu a odsoudil k popravám pouze 27 českých pánů, rytířů a měšťanů.
Šestnáct rozsudků smrti změnil buď na doživotní žalář, nebo věčné vyhnanství. Také kruté tresty čtvrcení a stínání údů před popravou vesměs zrušil, až na tři provinilce, včetně dr. Jessenia, kterému měl kat zaživa vyříznout jazyk.
Pokud se zajímáte o historii, tak bych Vás odkázala na Historický ústav Akademie věd http://www.hiu.cas.cz/cs/, kde můžete využít služby knihovny http://www.hiu.cas.cz/cs/knihovny/knihovna-praha.ep/.
Použité zdroje:
*HERBEN, Jan. Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze 21.
června 1621. Praha : Mladé proudy, 1921. 31 s.
*KAVKA, František. Bílá hora a české dějiny. Praha : Garamond, 2003. 325 s.
ISBN 80-86379-52-3.
*LIŠKA, Vladimír. Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů. Praha : XYZ, 2009. 250 s. ISBN 978-80-7388-187-0.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
02.03.2010 09:58