Ty můj Tondo kolenatej

Text dotazu

Dobry den,
chtela bych se zeptat, zda uslovi "Muj ty Tondo kolenatej" pochazi ci vychazi z neceho.
Predem dekuji za odpoved.

Odpověď

Dobrý den,

pro vysvětlení  používání  úsloví "ty můj Tondo kolenatej" sáháme k osvědčeným výkladům  různých gramatických i jiných jevů v časopise Naše řeč; volně čerpáme:

"(A. J.)... není nic jiného než hláskovou eufemistickou obměnou slova, jemuž Francouzi říkají slovo od Waterloo a jehož se nejen u nás, ale i v jiných jazycích užívá vulgárně . V té platnosti se vyskytuje slovo, jež např. eufemistické »houby« zvukem připomínají a významem nahrazují, v češtině již dávno; nejstarší doklad je v známém Mastičkáři v. 95. Podobnými příklady eufemistického obměňování  takových slov , jimž se lid v řeči vyhýbá, jsou známé výrazy »býti  v Prčicích«,  »jíti do háje« a jiné, o nichž byla zmínka v N. Ř. IV, 79, 253. Při tom bývá zjevem dosti častým, že se tyto hláskové obměny slov hrubých nebo hříšných rozšiřují dalšími přídavky žertovnými apod.; leckdy snad i proto, aby se hrubost výrazu ještě více zastřela. Tak možno slýchati v Praze i rozšířenou variantu »jdi do háje zeleného«, místo »pro pět ran« (Krista Pána) se říká »pro pět ran do čepice«,  »můj ty Tondo« (eufemistická náhražka rčení »můj ty Bože«) slýchati i »můj ty Tondo kolenatej«, známé je zaklení »sak na ryby, koš na raky« atd. A stejným způsobem z eufemistického výrazu »houby« vznikly i »houby s octem«.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 6

Eufemismus (z řečtiny) je nahrazení výrazu drsného nebo označujícího nepříjemné představy výrazem mírnějším, zjemňujícím, např. odešel navždy místo zemřel

Zdroj: Malý encyklopedický slovník A - Ž. Praha: Academia, 1972.

Z různých zdrojů na internetu se dovídáme: Eufemismus (řidčeji také eufemie, z řec. "eu - dobře“ a "fēmē - výrok, řeč“) je zlehčování, zjemňování, přikrášlující pojmenování špatné nebo nepříjemné skutečnosti.

Eufemismy se zcela běžně používají v mnoha jazycích, časem se z některých z nich mohou stát ustálená slovní spojení (fráze),  respektive běžně používané frazeologizmy. Takové fráze mohou mít souvislost s tzv. idiomy (což je zvláštní případ frazeologismů). Eufemismy se i v každodenním společenském styku velice často používají pro slovní popis při zakrývání různých chyb, osobních nedostatků, faktických neštěstí, společenských nešvarů, morálně pochybného jednání  apod.

Eufemismus také nahrazuje výrazy vulgární i hříšné. V některých kulturách jsou vulgární slova tabuizována tak, že jejich použití na veřejnosti může být dokonce i trestné.

Používají se náhražky, které  nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky. Například do pytle, kurník,  na to se můžu tak akorát vysmát atd. Aby se hrubost výrazu zmírnila, rozšiřují se často  tyto hláskové obměny slov hrubých a hříšných  dalšími přídavky žertovnými. Tak je možno slyšet i varianty: "Běžte všichni  „do háje zelenýho“, nebo místo „pro pět ran Krista Pána“ se říká „pro pět ran do čepice“, místo můj ty Bože, můj ty Bože trojjedinej se říká „můj ty Tondo, můj ty Tondo kolenatej“.

Již u Josefa Jungmanna nebo Františka Štěpána Kotta je známo slovo houby (houbec, houbisko, houbičky) na místo ve významu nic a je jasné, které slovo nahradilo. Jak se někdy uvádí, první eufemismy v češtině  mohly  vzniknout ve Východních Čechách, kde se „v“ nahrazuje „u“ (prauda, skrouně,…, tomu je houby zle, nemá-li něco ceny – houby je po tom  atd. (viz Národopisný sborník okresu hořického 1895, str. 125 - Mezi rčeními z Hořicka).

(Informace z internetu ale nemáme ověřené)

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.05.2014 13:45