Tvar vězeňské koule

Text dotazu

Napadlo mne, proč má vězeňská koule tvar koule, a ne kvádru, který je dle mne výrobně i funkčně jednodušší/lepší.
Snažil jsem se něco dohledat na internetu, ale bohužel bez úspěchu.

Děkuji a přeji hezký den

Odpověď

Dobrý den,

bohužel, jsme nikde zmínku o původu vězeňské koule nenalezli, ani přesnou definici, proč koule a ne něco jiného.

V knihách, které se věnují vězenství jsou často zmiňovány okovy, pouta na ruce i na nohy. Vězeňská koule se v pracích zaměřených na vězeňství také objevuje, ale většinou bez větší specifikace.

Exponát vězeňské koule nalezený v Jimramově, je v popisku nazván koulí, ale při pohledu na fotografii připomíná spíše tvar bochníku.

https://www.mgvysociny.cz/vismo/galerie2.asp?id_org=450032&id_galerie=4957

Další konkrétnější zmínka o užití vězeňské koule, pochází z 50. let v Československu, dostávali ji vězni k poutům, museli ji nést v rukou, jinak jim rozbila kotníky.

http://www.politictivezni.cz/pamatnik-pankrac.html

Pro zajímavost, další možnou variantou omezení pohybu vězňů, bylo spojení okovů s řetězem, který byl připevněn ke zdi cely. Konkrétně tak byli spoutáni vězni na Špilberku. Jednalo se o odsouzence na doživotí či dlouhodobému těžkému žaláři. Bylo k tomu užíván cca 95 cm dlouhý řetěz o váze přes 10 kg, řetěz byl připevněn ke spodní kládě stěny cely ve které se vězeň nacházel a byl upevněn k řetězu, jenž spojoval okovy na vězňových nohou.

Někdy byli, ještě užity kruhy kolem vězňova pasu spojené řetězem ukotveným ve zdi.
Je znám případ na doživotí odsouzeného vojáka Josefa Lippmanna, který měl kruh spojený řetězem kolem krku a ruce připoutané řetězy k přilehlé stěně cely.

Čerpáno z:

VANĚK, Jiří. Kasematy Špilberk: barokní pevnostní stavba a vězení : expozice Muzea města Brna 1992. Brno: Muzeum města Brna, 1992

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.01.2021 21:28