-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kam se poděl údajný trn z Kristovy koruny, který měl zdobit naši svatováclavskou korunu. Díky.
Dobrý den,
domníváme se, stejně jako i historici, kteří se problematikou zabývali, že správnou odpověď na vaši otázku nenajdeme.
Informace jsme čerpali z tištěných zdrojů i z volných zdrojů na internetu, ale pravdivost nemůžeme ověřit a tudíž ani dokázat.
Nabízíme několik textů, které o problematice pojednávají:
Vrchol křížení kamár tvoří zlatý křížek, jehož střed vyplňuje světle modrá kamej s rytinou Ukřižovaného. V křížku byl uložen trn z Kristovy koruny, jak sděluje i nápis na jeho zlatém lemu (Hic est spina de corona Domini'), a svatováclavská koruna se tak zařadila mezi ve středověku oblíbené relikviářové koruny. Vzácný ostatek do ní ovšem byl uložen až později. Trn z Kristovy koruny kdysi získal Přemysl II., ale daroval ho zlatokorunskému klášteru.
Podruhé stejnou relikvií obdaroval francouzský král Filip VI. Elišku Přemyslovnu, tento trn však po královnině smrti dal její polobratr Jan Volek zasadit do jiného relikviáře. Karel tudíž mohl pro korunu použít až vlastní dary od francouzských králů. V roce 1356 Jan Dobrý poslal Karlovi po následníku trůnu dva trny z Kristovy koruny, Karel V mu k nim přidal v roce 1378 ještě jeden. O jednom z trnů je bezpečně známo, že ho císař Karel nechal umístit do relikviářového kříže českého království, jenž byl zhotoven kolem roku 1357. Nevíme ovšem, který ze zbývajících dvou trnů se ocitl ve svatováclavské koruně. Do koruny byla vložena mitra, již roku 1723 nahradila dnešní brokátová čapka. Mitra patrně kopírovala tvar vystýlky císařské koruny. Při Karlově zálibě v historizujících symbolech by mohla připomínat i udělení práva nosit mitru Spytihněvovi. (1044-1061) papežem Mikulášem II., připustíme-li, že v Karlově okruhu byla známa Kosmova kronika. Při bližším sledování Karlových opatření a skutků se záhy ukáže poměrně nápadný souběh ustanovení písemného charakteru se smysly vnímatelnými stavbami, které císař dal vybudovat, či ceremoniály, jež inicioval. Zvláště to platí pro ustanovení státotvorného nebo státoprávního charakteru a s nimi těsně spjatou reprezentaci českého krále a království. Naznačená praxe byla uplatněna také v případě zhotovení korunovačního klenotu. Spolu s objednávkou koruny se totiž zřejmě začalo uvažovat i o celém korunovačním obřadu a jeho významu. Výsledkem pečlivých příprav na provedení korunovace bylo sepsání ceremoniálních pravidel této slavnosti. Korunovační řád českých králů a Řád požehnání královny patří к vzácným středověkým dokumentům tohoto typu. Opět nevíme, kdo konkrétně český korunovační řád sestavoval, na základě jakých podkladů a jak dlouho. Znění těchto textů však nezapře přímou Karlovu spoluúčast a důvodně lze též předpokládat, že se na vypracování korunovačního řádu podílel i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic...
Zdroj: BOBKOVÁ, Lenka. 7.4.1348 - ustavení Koruny království českého: český stát Karla IV. Praha: Havran, 2006. s. 47-48. ISBN 80-86515-61-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:81293140-e14d-11e5-ac59-005056825209
Koruna Svatováclavská jest zlatá obruč 19 až 20 cm v průměru, rozložitelná ve 4 části, z nichž z každé vyrůstá lilie 12 cm vysoká i široká, podobající se liliím koruny francouzské za Ludvíka IX. (lilie byly symbolem P. Marie). Nad korunou klenou se dva oblouky z šíři 27 mm a v křížovém jich bodu vztyčen jest latinský kříž 8 cm vysoký, jehož břevna ozdobena jsou na koncích bledým rubínem. Na plochých jeho stranách vyryt jest gotickou majuskulí nápis hic est spina de corona domini (tuto jest trn z koruny páně)
Zdroj: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 865. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d8a2e5a0-05b2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f
Česká královská koruna zvaná Svatováclavská, zhotovená podle zadání Karla IV., udivuje svou krásou i cenou. Skví se na ní desítky drahokamů, množství perel i údajný trn z Kristovy koruny, zasazený do kříže tvořícího svorník čtyř stěžejek
Zdroj: ČORNEJ, Petr. České dějiny: výpravná historie českých zemí. Brno: B4U, 2012. s. 47. ISBN 978-80-7462-096-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:cbd15ff0-9ad8-11e8-9b22-5ef3fc9ae867
Nejvzácnějším ostatkovým křížkem jest křížek vztyčený na Svatováclavské koruně, posvátném klenotu národa českého, uložené nad kaplí sv. Václava ve velechrámu Svatovítském na hradě Pražském, kde králové bývají korunováni. Karel IV. dal ji roku 1347 značně přetvořiti a nádherně okrášliti; to zřejmě dokládá inventář chrámu Svatovítského v rubrice »insignium regalium«, shodující se naprosto s touže rubrikou staršího inventáře, sepsaného téměř před dvaceti lety z nařízení tehdejší kapituly za děkana Vrativoje a Jindřicha, strážce a opatrovníka pokladu. Rukojmím jest nám sakristán Smil, jehož odborná znalost a jasná určitost výrazů z každého slova soupisu jeho vyznívá. V inventáři z roku 1387 počíná popis koruny Svatováclavské v rubrice o insigniích královských slovy: Za prvé. Vzácná koruna sv. Václava, znovu značně přetvořená, mající čtvero lilií. Ze slov inventáře jasně vyjádřených vychází zcela určitě na jevo, že Karel IV. nedal zhotoviti od nejmenovaného mistra bratrstva Pražských zlatníků korunu novou, nýbrž že starou korunu kázal pouze značně přetvořiti a vzácně zvelebiti; tím vyvrací se bájka Hájkova, která přešla potom do jiných spisů, dle které Blanka z Valois, po odchodu manžela svého na papežský dvůr Avignonský vydala starou zlatou korunu, zdobící hlavu sv. Václava, zlatníku, který jí jako materiálu к dokonání nové koruny použil, když se mu zlata nedostávalo. Slova inventáře nelze vykládati jinak, než v ten smysl, že nová koruna s větší části ze staré se pouze přetvořila, tak že celek staré koruny zůstal beze změny, To platí zvláště o drahokamech, jimiž za celé doby románské skvosty hojně se zdobívaly, především ale o kříži, kterým vršek české koruny jest okrášlen. V řadě drahokamů uvádějí se safíry, perly, kterými skvosty románské se okrašlovaly, kromě tmavě červených rubínů, bledších a světlejších, v inventáři »ru- bini palasit« zvaných. Nejpádnějším dokladem jest křížek v prostředku vztyčený na temenu koruny v místě, kde křížové oblouky se protínají. Obě příčná ramena křížku pouze hladkého jsou okrášlena bledými podlouhlými rubíny, na vrchním ramenu září podobně utvářený safír. Jest to dutý křížek ostatkový. V dutině křížku ukryt jest trn z koruny Páně; oznamuje to »legendarium« ryté na vnitřních hranách obruby křížku: hic est spina de corona domini…
Inventář Svatovítský: Primo, Corona pretiosa multum reformata de novo, S- Wenceslai, habens quatuor lilia.
Zdroj: LEHNER, Ferdinand Josef. Dějiny umění národa českého, [Díl] I, [Svazek] III: Doba románská. Architektura, sochařství, malířství, umělecký průmysl. V Praze: Česká graf. akc. společnost Unie, 1907. s. 610. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c814e2c0-379b-11e7-97e2-005056825209
Do křížku na vrcholu byl údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista, který Karlu IV. daroval francouzský král Jan II. Dobrý. Na zlaté obroučce křížku je vyrytý latinský nápis HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_korunova%C4%8Dn%C3%AD_klenoty
Je pravděpodobné, že přinejmenším část drahokamů i zlatých částí, které na koruně jsou, pocházejí ještě ze starší přemyslovské koruny. Spojovací pásky, které se kříží nad korunou, zase možná pocházejí z opasku Blanky z Valois, manželky Karla IV. Naopak jiné části koruny již z ní zmizely. Kdysi v ní býval zřejmě vložený „trn z Kristovy koruny“, ale ten se do dneška nedochoval, zřejmě podlehl zubu času.
Absence trnu je přesvědčivě dokázána až nedávno, konkrétně při jednom z posledních restaurování klenotu v roce 2003. Koruna je v tomto roce nasvícena světlovodným kabelem a detailně vyfotografována pod mikroskopem.
Restaurátoři zjišťují, že dutina se sice v safírovém kříži nachází, je ale zcela prázdná! O tom, že tam však trn byl schraňován, ale hovoří latinský nápis, který lze přeložit jako „Zde je trn z koruny Páně“. Kde je tedy nyní? Mohl se ztratit? Někdo jej ukradl? Záznam o případné ztrátě trnu neexistuje i přes to, že se v průběhu doby prováděly průběžné inventury stavu. V nich se však o chybějící relikvii nehovoří.
Objevují se i divoké teorie o tom, že trn je zapájený ve zlatě. To by ale shořel. Otázka trnu tak dodnes zůstává záhadou…
Zdroj: https://epochaplus.cz/svatovaclavska-koruna-je-v-ni-trn-z-kristovy-koruny/
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
06.12.2021 16:25